Hlavním důvodem vzniku evropské strany, která má sdružovat národní i regionální politická uskupení - například Svaz pro francouzskou demokracii (UDF) Françoise Bayroua, italskou La Margheritu Franceska Rutelliho, belgické Hnutí občanů za změnu (MCC), ale i katalánský Demokratický svaz Katalánska (UDC) či Lotyšskou cestu (LC) -- je nespokojenost ze sílícími nacionálními rysy Evropské lidové strany-Evropských demokratů (EPP-ED), nejsilnějšího politického subjektu v Evropském parlamentu. Tyto trendy po evropských volbách ještě posílily: reprezentují je například italská Forza Italia, britská Konzervativní strana, ale i česká ODS.

Demokraté pro Evropu chtějí být součástí frakce ELDR jako samostatná skupina. Výrazným garantem pohybu tohoto uskupení je osobnost Romana Prodiho, který odchází v říjnu z postu předsedy Evropské komise a netají se ambicí stanou na čele nové evropské strany. Nové, liberálnější pojetí právní subjektivity, kterou na podzim loňského roku schválil Evropský parlament a Rada Evropské unie na základě návrhu Evropské komise, umožňuje působení v rámci celé Evropy se samostaným rozpočtem.

Nová strana Demokraté pro Evropu, jejíž vznik se dá počítat na dny, disponuje 30 evropskými poslanci, kteří by mohli posílit stávajících 66 mandátů, které má ELDR. Liberálové, kteří dlouhodobě patří ke 3. nejsilnější evropské frakci, již nyní zahájili jednání o budoucí podobě parlamentní koalice a vedení Evropského parlamentu.

Autor je členem strany Cesta změny