1. 6. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 6. 2004

Jiří Dienstbier

Jak jsme v Československém rozhlase bojovali proti totalitě

V sobotu večer jsem na Salonu kritického myšlení v Litoměřicích mj. dlouho mluvil s Jiřím Dienstbierem. Rozhovořil se, když jsem mu připomněl, že jsem ho poprvé jako patnáctiletý poslouchal na jaře roku 1968 na tehdejší stanici Československo každé úterý a čtvrtek večer v rozhlasovém pořadu Písničky s telefonem.

Dneska by pravděpodobně nebyl tento pořad považován za nic zvláštního, ale tehdy působil skutečně jako zjevení. Československý rozhlas používal oblíbený formát, střídání populárních písniček a publicistiky, jaký užívá Radiožurnál dodneška. Písničky s telefonem byl tříhodinový večerní pořad, tuším od dvaceti do třiadvaceti hodin, kdy se mezi pop muzikou známí reportéři a komentátoři, jako byli Věra Šťovíčková, Jiří Dienstbier, Sláva Volný a Karel Jezdinský, spojovali telefonem s politiky a veřejnými činiteli a dávali jim razantní otázky na tělo.

Vzpomínám na jednu takovou reportáž: "A nyní vážení posluchači," pravil reportér a jeho slova byla drsně přerušena hlukem rušičky. "Ne, nebojte se," pokračoval po chvíli po zeslabení rušicího hluku. "Nezačali nás rušit. Ale divíme se, proč se pořád ruší české a slovenské vysílání zahraničních stanic, jako je například Svobodná Evropa. Zatelefonovali jsme proto náměstku ministra vnitra, odpovědného za rušení. Ať nám to vysvětlí." A následoval pozoruhodný rozhovor, v němž se vysoký estébák v živém vysílání Československého rozhlasu vykrucoval a snažil se vysvětlit, proč je nutno rušit zahraniční stanice vysílající do Československa.

Dienstbier mi vysvětlil, že pořad Písničky s telefonem nevznikl teprve během Pražského jara, na jaře roku 1968. Existoval už někdy od roku 1963 -- 64. Od první třetiny šedesátých let prosazovali mladí novináři v Československém rozhlase velmi silně jeho liberalizaci. Byli to lidé ze zahraniční a ze sportovní redakce Československého rozhlasu. Proč ne z domácí? Tam podle Dienstbiera žádní pořádní novináři nebyli. Tam nešel nikdo zvídavý a schopný. Být členem vnitropolitické redakce Československého rozhlasu totiž znamenalo pouze beletrizovat usnesení KSČ. To nikdo inteligentní nechtěl dělat.

Jiří Dienstbier mi vyprávěl několik historek o tom, jak v rozhlase postupně otevírali dveře ke svobodě. "Kdysi v roce 1963 jsem natočil asi hodinový rozhovor s tehdy mladým profesorem z americké MIT Henrym Kissingerem. Když byl rozhovor hotový, ozvalo se ÚV KSČ: Co jsem to prý udělal, reportéři a komentátoři Československého rozhlasu nemají dovoleno jen tak natáčet rozhovory s americkými profesory. No, to jsem já nevěděl a bylo mi to jedno," svědčil Dienstbier. "Koho by napadlo, že si musím v této věci chodit někam pro povolení na ÚV KSČ. Byl jsem povolán na kobereček, jednalo se o tom, ale ve vedení KSČ už byli tehdy skoro všude reformátoři. Chtěli rozhovor s Kissingerem povolit, ukázalo se však, že z procedurálních důvodů jaksi nemohou vydat jednorázové povolení. Tak udělili povolení generické: Bylo rozhodnuto, že od nynějška "smějí 'odpovědní' redaktoři Československého rozhlasu natáčet a vysílat rozhovory s návštěvníky ze Západu bez speciálního povolení z ÚV KSČ." Stavidla se prolomila.

Začátkem šedesátých let bylo zakázáno, aby se písně Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra hrály v rozhlase. Co proti tomu dělat? Zpěvák Karel Hála rozhlas zakázaný neměl. Pracovníci Československého rozhlasu vyjednali s Karlem Hálou, aby natočil několik písní od Suchého a Šlitra. Ty se pak začaly vysílat a jakmile se to stalo, už nebylo důvodu blokovat samotného Suchého a Šlitra.

Začátkem šedesátých let mělo velkou poslechovost odpolední hudební vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa pro mládež. Není divu -- hráli se tam The Beatles a všechny západní hvězdy tehdejší pop scény. Pracovníci Československého rozhlasu argumentovali na ÚV KSČ, že této "západní propagandě" musí Československý rozhlas čelit. A tak byl v přímé reakci na hudební vysílání Svobodné Evropy založen v Československém rozhlase pořad Mikrofórum -- vysílal se, stejně jako hudební vysílání Svobodné Evropy, od 15 hodin. "Prosadili jsme, aby bylo toto vysílání živé," vzpomínal Dienstbier. "Věděli jsme totiž, že jakmile bude živé vysílání povoleno, cenzura ho už neuhlídá." Další stavidla byla prolomena. A pracovníci Československéh rozhlasu hráli v Mikrofóru tutéž hudbu, kterou zároveň vysílala Svobodná Evropa.

V tehdy nově zavedeném vysílání na VKV měli Dienstbier a další "hvězdní" reportéři a komentátoři, v čele s Milanem Weinerem, ve 23 hodin pořad Svět dnes večer. "Tam jsme mluvili už úplně otevřeně," vzpomíná Dienstbier. Jednoho dne však došlo k průšvihu. V domě u ministra zahraničí Davida přestala jít elektřina, a tak si David nepustil normální rozhlasový přijímač, připojený na síť, který poslouchal na středních vlnách, ale zapnul náhodou tranzistorový přijímač na baterie, který byl naladěn na VKV. Zaposlouchal se do pořadu "Svět dnes večer" a byl šokován. Pořad byl -- z jeho hlediska -- otevřeně antikomunistický.

Druhý den ráno přišel Dienstbier do práce a do rozhlasu žhavilo dráty ministerstvo zahraničních věcí. "Soudruh ministr včera slyšel váš pořad Svět dnes večer, byl šokován tím, co vysíláte, a bezodkladně vyžaduje, abyste mu dodali přepis pořadu i kopii nahrávky.

Průšvih. Co teď? Dienstbier: "Nechal jsem pořad přepsat, a když byl přepis hotov, ze strojopisu jsem vyškrtal všechny podvratné pasáže. Podle proškrtaného přepisu pak technici ve studiu upravili odvysílanou nahrávku -- vystříhali z ní všechny antikomunistické výroky. Sekretářka proškrtaný přepis znovu přepsala načisto a kopie přepisu i s 'vyčištěnou' nahrávkou byla odeslána na ministerstvo. Nebezpečí bylo zažehnáno."

Útlak vyvolává protitlak a invenci. Dienstbierovo vyprávění bylo charakteristické obrovskou vynalézavostí a energií, s jakou čeští demokratičtí protagonisté z první třetiny šedesátých let usilovali o svobodu.

Útlak vyvolává protitlak a invenci. Je tomu však tak skutečně vždy?

Vyprávím to všechno nejen proto, že se mi zdá zajímavé pohlédnout na základě osobního svědectví do historie, ale také proto, že se vyvstává důležitá otázka, na niž nemám odpověď.

Nikdy není "dokonalá svoboda". Vždycky je zapotřebí být ve střehu proti mocným. V každé společnosti je třeba zvídavosti, samostatnosti a úsilí prosazovat svobodný a nezávislý hlas. Proč to, co mi v sobotu popisoval Dienstbier, tak málo funguje v současných médiích v České republice? Proč se tak málo novinářů snaží vymanit se ze stereotypního způsobu novinářské práce, který vévodí většině médií? Proč nejsou hrdi na to, že se jim podaří vymanit se z mainstreamu a přinést něco nového, svobodného a objevného? Proč jim často stačí řídit se při určování priority zpráv tím, co určí ČTK?

Je to tím, že boj mezi inteligencí a omezeností, svobodou a útlakem je snad v současné době méně zřetelný, než tomu bylo v reformních šedesátých letech? Neřekl bych.

Anebo snad tím, že si novináři myslí, že už "svobodně zvítězili", a není tedy o nic nového a samostatného nutné zvídavě usilovat?

Anebo prostě nedostatkem vzdělání?

                 
Obsah vydání       1. 6. 2004
1. 6. 2004 Mučení v Iráku: Co jsme to udělali?
1. 6. 2004 Přehánění je charakteristikou bulváru Jan  Čulík
1. 6. 2004 Nejvíce tuberkulózy je na Karlovarsku Radek  Mokrý
1. 6. 2004 Prezidentské velerady aneb kterak se Klaus lidských práv bál Bohumil  Kartous
1. 6. 2004 Prezident vidí Evropu očima osmdesátých let Lubomír  Zaorálek
1. 6. 2004 120. výročí od narození Edvarda Beneše Lubomír  Zaorálek
29. 5. 2004 Výbor OSN proti mučení kritizuje Českou republiku
1. 6. 2004 Kotrbovy myšlenky mi zavánějí sudetoněmeckým myšlením Jaroslav  Kojzar
1. 6. 2004 Staré psy novým kouskům nenaučíš - aneb psům psí smrt Štěpán  Kotrba
1. 6. 2004 Mitrofanov viděl sjezd jen z té horší stránky Vojtěch  Filip
1. 6. 2004 BL píší o Iráku příliš jednostranně
1. 6. 2004 348 mladistvých zajatců, mezi nimi je 30 nemocných a 24 bez obvinění
1. 6. 2004 Palestinské děti jsou snadným cílem kulek
1. 6. 2004 Návštěva tibetského představitele v Paříži Simone  Radačičová
1. 6. 2004 Hranice normálu překročeny na stránkách Deníků Bohemia?
1. 6. 2004 Jak jsme v Československém rozhlase bojovali proti totalitě Jan  Čulík
1. 6. 2004 Proč bych si nikdy nepořídil internetové připojení od firmy chello.cz Jan  Čulík
1. 6. 2004 O několika krásných skladbách, které nejdou zahrát Lucie  Jandová
31. 5. 2004 Czech made: Arogance, ignorance a patronizace jako společenská strategie a kulturní kód? Jan  Matonoha
31. 5. 2004 Umění jako nástroj komunikace Jan  Čulík
31. 5. 2004 O Finech, slonech a švédském jazyce Kari  Senius
31. 5. 2004 Trpaslíci tančí v opojení, že se jednou stanou obry Václav  Dušek
31. 5. 2004 Jak ČR ignorovala slavné francouzské inscenace románu Ladislava Fukse Jiří  Tušl
31. 5. 2004 Americká armáda: nejen brutalita, ale i nekompetence
31. 5. 2004 Post coitum: Parodie na sex s vážným vyzněním Jan  Čulík
31. 5. 2004 Mýtus a realita sjednocující se levice Štěpán  Kotrba
31. 5. 2004 Demokracie bez voleb? Jan  Sýkora
30. 5. 2004 Lidské žvanění a Boží Slovo Zdeněk  Bárta
30. 5. 2004 Pro strach uděláno Zdeněk  Bárta
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
5. 5. 2004 Hospodaření OSBL za duben 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
1. 6. 2004 Prezident vidí Evropu očima osmdesátých let Lubomír  Zaorálek
1. 6. 2004 120. výročí od narození Edvarda Beneše Lubomír  Zaorálek
1. 6. 2004 Prezidentské velerady aneb kterak se Klaus lidských práv bál Bohumil  Kartous
1. 6. 2004 Nejvíce tuberkulózy je na Karlovarsku Radek  Mokrý
1. 6. 2004 Přehánění je charakteristikou bulváru Jan  Čulík
1. 6. 2004 O několika krásných skladbách, které nejdou zahrát Lucie  Jandová
1. 6. 2004 Mučení v Iráku: Co jsme to udělali?   
1. 6. 2004 Jak jsme v Československém rozhlase bojovali proti totalitě Jan  Čulík
1. 6. 2004 Proč bych si nikdy nepořídil internetové připojení od firmy chello.cz Jan  Čulík
1. 6. 2004 Kotrbovy myšlenky mi zavánějí sudetoněmeckým myšlením Jaroslav  Kojzar
1. 6. 2004 Staré psy novým kouskům nenaučíš - aneb psům psí smrt Štěpán  Kotrba
31. 5. 2004 Post coitum: Parodie na sex s vážným vyzněním Jan  Čulík
31. 5. 2004 Městská policie Praha: V metru se nesmí sedět na dvou místech najednou! Jan  Čulík
31. 5. 2004 Mýtus a realita sjednocující se levice Štěpán  Kotrba
31. 5. 2004 Demokracie bez voleb? Jan  Sýkora

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
1. 6. 2004 Jak jsme v Československém rozhlase bojovali proti totalitě Jan  Čulík
24. 5. 2004 Jaká má být televize veřejné služby   
21. 5. 2004 ČT potřebuje 6,5 miliard Štěpán  Kotrba
21. 5. 2004 Šéf kulturní komerční stanice Channel Four jmenován generálním ředitelem BBC   
12. 5. 2004 ČTK a pivní mistrovství světa Štěpán  Kotrba
10. 5. 2004 Šéfové BBC neudělali v případě Andrewa Gilligana žádné chyby   
8. 5. 2004 Deníček sněmovní panny XVIII. Alexandra  Virgová
5. 5. 2004 Předsedkyně Rady italské televize rezignovala na protest proti státním zásahům   
29. 4. 2004 Astrologické zpravodajství ČTK Štěpán  Kotrba
22. 4. 2004 Bandit na stránkách Českého rozhlasu!   
22. 4. 2004 Ofcom kritizuje BBC, že se "honí za sledovaností"   
19. 4. 2004 Menší zlo? Ne, mediální realita Štěpán  Kotrba
12. 4. 2004 Prásk: Jaká byla spotřeba německých zajíců nejen v České tiskové kanceláři Štěpán  Kotrba
9. 4. 2004 ZPRÁVA: Německý zajíček české tiskové kanceláře Štěpán  Kotrba
4. 4. 2004 ČeRT Vlastimil  Ježek

21. srpen 1968 RSS 2.0      Historie >
1. 6. 2004 Jak jsme v Československém rozhlase bojovali proti totalitě Jan  Čulík
27. 2. 2004 Před 35 lety v ČR začala masivní vlastizrádná kolaborace Karel  Mašita
17. 2. 2004 Ostře sledované vraky (kromě AJL) Tomáš  Koloc
14. 10. 2003 Karel Hoffmann odsouzen za podvracení socialistického zřízení Jan  Paul
5. 9. 2003 Co má Pražské jaro společného s Wernerem Heisenbergem? Jan  Čulík
5. 9. 2003 Jak se dívá Jiří Pehe na Pražské jaro   
3. 9. 2003 Kniha Jamese Manna About Face a jedno neslavné výročí Petr  Fiala
22. 8. 2003 O mentalitě svlačce a mentalitě bolševníku Jaroslav  Pour
21. 8. 2003 Poučení z krizového vývoje - dvacáté první srpny a přítomnost Michal  Jurza
21. 8. 2003 O mentalitě svlačce Jan  Čulík
21. 8. 2003 Proč se mlčí o občanském odporu ze srpna 1969? Karel  Mašita
20. 8. 2003 Okupácia 1968: KSS je hlboko zakotvená vo svojej minulosti Juraj  Marušiak
11. 8. 2003 Nedožitých 55 let Jana Palacha Jaroslava  Čajová
14. 7. 2003 1968 Přemysl  Janýr
4. 6. 2003 Konec českých dějin? Mojmír  Babáček