I když je možnost voliče upozorňovat, že zvolení kandidáti budou v Evropském parlamentu rozhodovat o složitých ekonomických, sociálních a správních ustanoveních, které mají těžko co společného s domácí politickou scénou, a měli by to tedy hlavně být inteligentní lidé a odborníci (lze takové vůbec najít mezi politiky?) voliči si nedají říct a na volby vždyc reagují především podle toho, co si zrovna myslí právě o domácí politické scéně.

Nynější eurovolby v České republice mají všechny znaky politického protestu. Protest je zjevný už z toho, že byla volební účast tak malá - i kdybychom odečetli bezradnost a nezájem českých občanů, kam to vlastně své kandidáty volí a proč. V referendu o EU hlasovali Češi před časem pro vstup do do evropské organizace, proč nyní odmítají volit své demokratické zástupce v Evropském parlamentě? Nejen proto, že evropské politice nerozumí, ale i proto, že protestují proti současné vládě a politické scéně.

Vypovídá o tom zejména naprosto nepraktických 20,50 procent a 6 křesel pro KSČM - KSČM je nezreformovaná strana s nepoužitelnou ideologií. Podpora pětiny osob, které se vydaly k volbám, pro tuto stranu jen ukazuje, jak lidé naprosto nerozumějí současné evropské politice a do jak obrovské míry byl pro mnohé z nich onen "kapitalismus" (který se ovšem v ČR projevuje především v absolutně drastické, primitivní formě, v západních demokraciích už neznámé) zklamáním.

Znepokojující a nerealistická je i silná voličská podpora pro ODS. Že by lidé, jak se zdá, už zapomněli, že je to strana ideologicky skoro stejně zaslepená jako komunisté; strana, která nadto v devadesátých letech v ČR v ekonomice zkazila, co mohla - už se zapomnělo, že za vlády ODS utrpěla Česká republika dosti vážnou hospodářskou krizí? Voliči si to holt už asi nepamatují. Silná podpora pro ODS i KSČM je přitom přirozeně důsledkem zkreslení volebních výsledků, daných minimální volební účastí - zvýrazňuje to extremismus, a to se i tentokrát stalo.

Políček, který voliči uštědřili Špidlově vládě malou volební účastí, podporou extremističtějších stran a radikálním snížením podpory pro vládní koalici vypovídá velmi výmluvně o tom, co si myslí o její přesvědčivosti a efektivitě. Dokáží se sociální demokraté z nynějšího debaklu poučit? Pochybuju.

Argumentace ODS o tom, že nynější koalice má teď snad přestat vládnout, protože ve volbách "propadla", je ovšem demagogická. O české vládě se rozhoduje ve všeobecných volbách, nikoliv ve volbách do Evropského parlamentu.

Takže, koho v ČR volit?

Posledním deprimujícím zjištěním je, že někteří lidé jsou i nadále fascinováni fenoménem "celebrity". Stačí zjevně, aby se někdo objevil na televizní obrazovce, a už je to pro určité lidi automaticky důvěryhodný a volitelný kandidát. Bez ohledu na to, kolik miliard korun museli čeští občané uhradit za podnikatelské "úspěchy" Vladimíra Železného, zdá se, že ho vděčně za to budou vždycky volit. Nějakou tu lukrativní sinekuru mu vždycky zajistí. Jeho tvář je z televizní obrazovky přece tak známá a vždycky se na televizní diváky usmíval tak mile... (zejména když si, s upřímností sobě vlastní sundal brýle...)

Jistě bude Vladimír Železný Českou republiku v Bruselu reprezentovat důstojně.

Při úvahách nad českou politickou scénou však dělám tutéž chybu jako voliči, kteří v těchto eurovolbách reagovali na své domácí, české politické problémy. To, čeho budou čeští europoslanci moci v Bruselu dosáhnout, totiž především závisí na tom, jaká strana či jaké politické seskupení bude mít v Evropském parlamentu většinu.

P.S. Výrok o tom, že české soudy dosud neshledaly z žádného trestného činu vinným ani Vladimíra Železného ani nikoho z ODS, kdo se podílel na privatizaci devadesátých let, ZDE se zdá být v první řadě výrokem o kvalitě českých soudů... Tím bych se moc nechlubil... :)