Česká televize bude přes veškeré finanční úspory hledat další ekonomická opatření, aby mohla zajistit alespoň stávající úroveň svého vysílání. Příznivé výsledky hospodaření nového vedení ČT v čele s generálním ředitelem Jiřím Janečkem sice umožní zachování většiny stávajících televizních pořadů, ale neumožní další rozvoj ČT, vznik nových programových formátů a přípravu digitalizace. Dnešním rozhodnutím je také ohrožena rovnoměrná rozpracovanost výroby pořadů na rok 2005.

V druhém pololetí loňského roku byla předpokládaná ztráta ČT za rok 2003 v rozmezí 270-350 milionů korun snížena na cca 70 milionů korun, včetně daně z příjmu na cca 125 milionů korun. Česká televize hospodařila v prvním čtvrtletí roku se ziskem 96,8 milionů korun. Proti plánu tak dosáhla lepšího hospodářského výsledku o 160,6 milionů korun. Za uvedené období byly sníženy náklady o cca 60 milionů korun a zvýšeny výnosy o cca 100 milionů korun, než předpokládal plán. Pro letošní rok je plán ČT postaven jako vyrovnaný s výnosy a náklady ve výši 4,3 miliard korun. Přitom proti skutečnosti loňského roku jsou plánované náklady o 200 milionů korun nižší a proti rokům 2000-2002 o cca 600 milionů korun nižší.

Vedení České televize zanalyzuje současnou situaci a v průběhu následujících týdnů seznámí Radu ČT a posléze i veřejnost s opatřeními, které bude muset vzhledem k nové situaci učinit.

Česká televize má dva hlavní zdroje příjmů: z koncesionářských poplatků a z reklamy. Příjmy z poplatků jsou v celkových příjmech zastoupeny ze tří čtvrtin. Česká televize už teoreticky přišla vzhledem k nenavýšení poplatku od roku 1997 s ohledem na vývoj inflace o více než 3,5 mld. korun. Současná výše poplatku 75 korun představuje přibližně 0,4 % z průměrného příjmu v ČR (podle Českého statistického úřadu 16 917 korun). Je to nejnižší poplatek v Evropě. V roce 1953, kdy se televize narodila, byl průměrný československý plat asi 1.000 korun měsíčně. Koncesionáři tehdy televizi platili 15 korun, tedy 1,5% ze svého příjmu.

Rozsah vysílání ČT je větší než součet vysílací plochy dvou dalších celoplošných televizí v ČR. Navíc ČT plní úkoly veřejné služby, které její výrobu a vysílání činí dražšími než u komerčních televizí. Jde zejména o původní dramatickou tvorbu, službu menšinám definovaným osudem (např. skryté titulky pro neslyšící) nebo finančně náročnou podporu národní kultury (např. záznamy divadelních představení nebo koncertů vážné hudby apod.).

Poslanci dnes zvýšení televizních poplatků o 25 Kč zamítli, i když podle letošního šetření TNS Factum s tímto zvýšením při zachování dosavadního podílu reklamy ve výši 1% na veřejnoprávní obrazovce souhlasilo 46% diváků. Vedení České televize věří, že se čeští zákonodárci budou dalším návrhem novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích zabývat co možná nejdříve.