Senátor Gary Hart byl spolupředsedou spojeného výboru amerického kongresu pro bezpečnost, který 31.1.2001, v závěrečné zprávě varoval, že USA bezprostředně hrozí ničivý teroristický útok a, aby mu mohlo být zabráněno, doporučoval vytvoření národní bezpečnostní agentury na úrovni ministerstva. Tomu, aby byl tento návrh projednáván v kongresu zabránil osobně George Bush tím, že v květnu 2001uspořádal tiskovou tiskovou konferenci, na které slíbil, že se touto otázkou bude zabývat viceprezident Dick Cheney. Ten se jí ale nikdy nezabýval (ZDE ).

Na Maltézském náměstí v Praze, u vinotéky Zlatý had, najdete surově uříznutou révu. Vyvázne ten, kdo to udělal, bez trestu? Kdo by se zabýval jedním keřem vína? Dnešní silné podnikatelské povahy si z vlastní bezohlednosti ničeho nedělají. Trápí se dnes jen mudrlanti, ona lidská skupina podezřelá za každých okolností a režimů, človíčci pochybující sami o sobě a dravcům úspěšnosti vždy k smíchu, nebožáci nenapravitelní a nevychovatelní ve škamnech učiliště humanitních zbytečností.

Jedná se o mé osobní zážitky, tudíž dopředu deklaruju určitou subjektivitu, která je obsažena v jeho vyznění. Když jsem si přečetl článek obsahující korespondenci pana Batelky s panem Králíčkem (jehož jméno mě při vzpomínce na Ferdinanda d'Este naplnilo potměšilostí), evokovalo mi to moji zkušenost s jedním praktikujícím myslivcem.

Můj zážitek je potvrzením domněnky pana Batelky, že jsou mezi myslivci taková individua (skupiny), která zajímá především ona možnost legálně usmrtit živého tvora a následně se chlubit preparovanou částí jeho těla, což je nepochybně kulturní tradice pocházející od přírodních národů, kde symbolizovala přechod některé z vlastností mytizovaného zvířete na šťastného lovce. Někdo o takovém jednání může dokonce soudit, že je vzhledem k rozvoji přírodních věd a jejich demýtizačnímu účinku poněkud primitivní.

Ale zpět k příběhu.

O víkendu, 16. 10. 2004, se v menším pohraničním bavorském městě Cham konala česko-německá konference "Mit der offenen Grenze leben -- chancen und Probleme" (Život s otevřenou hranicí -- šance a problémy").

Akci pořádala organizace Ackermann-Gemeinde, křesťanská katolická odnož Sudetoněmeckého Landsmanschaftu.

Když jsem před deseti lety psal článek Duchovná chudoba Rómov - a ako ju umelo vytvoriť s pomocou masmédií, reagoval jsem na snahy přinášet účelové dezinformace o Romech, které by později posloužily pro ospravedlnění neospravedlnitelného - manipulování s Romy. Měl jsem za to, že o deset let později článek nebude aktuální. Po příspěvku Válka o "etno-počítadlo" Romů, který Tomáši Hirtovi (koordinátor projektu Varianty společnosti Člověk v tísni) otiskla 18. 10. Mladá fronta Dnes, si tím přestávám být jistý. Článek obsahuje řádu nepravdivých tvrzení, na něž bych rád reagoval.

Je pravda, že téma sčítání Romů zaplnilo česká média na dobu delší, než by snad kdo na začátku mohl čekat. Není však pravda, že by tomu bylo proto, že by se romští předáci, ať již jimi Tomáš Hirt myslí kohokoliv, utkávali o to, kdo sčítání Romů provede.

V současné době je nesporně prokázán indický původ Romů. Především jazykové srovnání romštiny s indickými dialekty přispělo k potvrzení této hypotézy. Vzhledem k chybějícím historickým pramenům se zřejmě nepodaří přesněji datovat odchod Romů z Indie, ani zjistit přesné místo a důvody jejich migrace. Velmi pravděpodobný je také fakt, že Romové odcházeli ze své pravlasti v několika migračních vlnách a zřejmě patřili i do různých kast, na které je tradiční indická společnost rozdělena. Formování samostatné etnicity (příslušnosti ke skupině na základě společného jazyka, kultury resp. původu) probíhalo až po jejich odchodu z Indie. V samotné Indii splývali Romové s původním indickým obyvatelstvem.

V současnosti jedná BBC s britskou vládou o obnově své "Královské charty" (to je česky vlastně "Zákon o veřejnoprávním rozhlase a televizi"), která má definovat roli BBC na dalších 10 let od roku 2007. "Myslím, že se bude společnost BBC i nadále financovat prostřednictvím koncesionářského poplatku," sdělila listu Independent britská ministryně kultury Tessa Jowellová. Ten přináší každoročně společnosti BBC částku 2,8 miliard liber (cca 140 miliard Kč).

"Je nutno však zdůraznit," pokračovala Jowellová, "že BBC není majetkem vlády, ani není majetkem Rady BBC. BBC patří britským občanům a v procesu restrukturalizace Charty BBC chci, aby toto pouto mezi BBC a občany bylo upevněno. Zkoumáme, jak to institucionalizovat."

V návaznosti na článek o chování celních úředníků v Praze vám nabízím svou zkušenost s cestování do ČR. Žiji 12 let v Oregonu (sloučení rodiny) a v ČR mám dosud malý domek na horách, kde žije můj syn. To je také hlavní důvod, proč ČR stále navštěvuji. Naposledy jsme do ČR jsme letěli s manželem v polovině prosince, abychom se synem prožili Vánoce a byli jsme v ČR až do 20. ledna 2004. Letěli jsme z oregonského Portlandu do Seattle, odtud do Amsterdamu a pak do Prahy.

Když se v sedmdesátých letech začaly hlásit o slovo strany zelených, reakce na tento nový odstín politického spektra se různily. Převládal však skepticismus. Určitý dogmatismus, roztříštěnost a ideová protichůdnost, radikální praxe a vizionářský slovník zelených vedly mnoho pozorovatelů k závěru, že ekologicko-alternativní strany představují pouze krátkodobý jev. Po čtvrtstoletí politického vyzrávání objevíme zelené ve všech evropských zemích (někde je zastupuje i vícero subjektů) a svou politickou vahou se v evropské politice přibližují liberálům a postkomunistům. Evropská federace stran zelených (EFGP), od jara 2004 přebudovaná na Evropskou stranu zelených (EGP), a poslanecká frakce Evropského parlamentu Zelení - Evropská svobodná aliance (G-EFA), především v zápase o hlas mladého nespokojeného intelektuála z velkoměsta částečně konkuruje Evropské liberální, demokratické a reformní straně (ELDR) a Evropské sjednocené levici - Severské zelené levici (GUE-NGL).  1  (Kmec, 2000)

Některé důvody, které vedou k poměrně stabilnímu postavení zelených v západní Evropě, slabým pozicím v jižní Evropě a ke specifické situaci zelených v Evropě postkomunistické, rozebírá následující text.

Poprvé za dva roky ztratila opozice vůči rudo-zelené koalici svoji většinu v německém veřejném mínění. Dle posledních údajů CDU/CSU může počítat se 40% volební přízní. Tento trend prokázaly i nedávné zemské volby v Sasku a Braniborsku. Právě v Sasku, kde po 14 letech absolutní vlády CDU, tato zachraňuje svoji pozici v koalici se SPD. Kdo však těží s tohoto ústupu křesťanských demokratů ukázaly zřetelně i tyto volby. Jsou to radikální pravicové strany. V Sasku se této Národně demokratické straně podařilo získat skoro 10% hlasů (místní CDU ztratila 15%), což je pouze o několik setin procenta méně, než získala místní SPD.

Väčšina Európanov chce, aby prezidentské voľby v USA, ktoré sa uskutočnia budúci mesiac, vyhral demokrat John Kerry. Nie sú sami. Koordinovaný prieskum názorov, ktoré robili najväčšie denníky v desiatich krajinách, odhalil rastúce nepriateľstvo voči Bushovej administratíve.

Oficiální stránka Světového sociálního fóra (WSF) je tím nejlepším místem, když se chcete o tuto tématiku začít zajímat. Popisuje historii fóra, jeho cíle a organizační struktury, obsahuje popisy všech čtyři WSF a počáteční detaily WSF 2005 procesu . Knihovna alternativ obsahuje reflexe mnohých, kteří pomáhali připravovat fórum. Detaily z posledního Světového sociálního fóra v Mumbai - v Indii jsou ještě dostupné na jeho vlastní stránce. Množství iniciativ spojených s WSF má také vlastní portály, včetně Světové sociální knihovny a Mezinárodního táboru mládeže. Oficiální stránky Evropského sociálního fóra v Londýně 2004 obsahují mimo mnoha jinformací i prohledávatelný program akcí se jmény většiny hlavních řečníků. Další dokumenty a názory mohou být i na neoficiální stránce Evropského fóra. ESF je obklopen rozmanitostí autonomních prostorů. Zahrnují Evropské fórum komunikačních práv, Wombles za ESF, Žijem i přes kapitalismus, Laboratoř nevyoperovatelné představivosti, Městské fórum a Evropské fórum kreativity . Shromáždění sociálních hnutí je jeden ze mnoha prostorů uvnitř WSF, který koordinuje některé akce.

Internetový portál, který rozšiřuje povědomost o práci mnoha NGO v zemích třetího světa, Choike, obsahuje rozsáhlý archiv zpráv a odkazů na WSF III Porto Alegre a WSF IV Mumbai . Také obsahuje online kopii knihy o Světovém sociálním fóru Challenging Empires , která je dosud nejúplnějším dokumentem o WSF. Eurotopia je vícejazyčný supplement, který bude přikládán do Red Pepper a jiných progresivních časopisů. Bude zasílán i do různých Research institutů v Evropě. Pilotní verze tohoto magazínu bude vydána u příležitosti ESF v Londýně.

Network Institute for Global Democratization je transnacionální výzkumnou asociací, která byla zapojena v WSF procesu. Volné, stahovatelné materiály zahrnují i 240 stránkovou pracovní studii Od globálního trhu k prostorům pro politiku či několik důležitých esejů o WSF My, lid světového sociálního fóra , s úvahami o WSF II u Porta Alegre, a reportážemi o Politice "Otevřeného prostoru" WSF , záznam semináře s několika klíčovými osobnostmi WSF, který se konal na WSF IV v Mumbai.

Otevřená demokracie je globální online časopis pro politiku a kultury. Sekce Svět DIY obsahuje poučné články o WSF a jeho davosském soupeři - Světovém ekonomickém fóru. People's Global Action je název mezinárodní protikapitalistické sítě předcházející existenci WSF. "Lidé globální akce" se stali známí kvůli vyvolání Global Action Days (J18, N30, S16, atd.), protestními shromážděními, shodující se termínem vždy s mezinárodními summity nadnárodních korporací. Tento web také obsahuje vynikající knihovnu pojednání na téma globalizace a válka , zahrnující i několik esejů přednesených na Světovém sociálním fóru. Transform.it! je evropská síť výzkumu a organizace politické výchovy. Prezentuje se 140 stránkovým zpravodajem Světové sociální fórum: debata o výzvách pro budoucnost byl produkován italskou sekcí Transform! ve spojení se Transnational institutem a Red Pepper. Transnational institut shromáždil učence a pedagogy - aktivisty ze všech koutů světa od roku 1974. Jeho "učedníci" zahrnují Waldena Bello , Susan Georgeovou a editora Red Pepper Hilary Wainwright - všechny, kteří přispěli k úplnému pokrytí WSF. "Hlasy od Mumbai" je na bázi procesu z Nottinghamu založený vzdělávací a dokumentační projekt, shromažďující videa, rozhovory a fotografie od doby konání Světového sociálního fóra v Mumbai. Je předchůdcem jiného globálního vzdělávacího projektu, jehož web můžete najít tam, kde Jiný svět je možný.

V Londýně včera skončilo třidenní Evropské sociální fórum. Jeho účastníci vyzvali politiky, aby usilovali o mírovou a spravedlivou Evropu. Motto akce "Jiná cesta je možná" mělo jasně ukázat, že existují i jiné možnosti řešení problémů evropské a světové politiky. Evropského sociálního fóra se v Londýně zúčastnilo mezi dvaceti až třiceti tisíci lidí. Účastníci přijeli nejen z Evropy, ale také Afriky a Latinské Ameriky. Nad celou akcí převzal záštitu starosta Londýna Ken Livingstone. Přítomno bylo široké spektrum organizací: odbory, ekologické iniciativy, odpůrci rasismu, války v Iráku, zastánci rovnoprávnosti menšin. Hlavními tématy byly reforma OSN, geneticky modifikované potraviny, evropská ústava, zaměstnávání lidí v zemích třetího světa, násilí proti ženám a válka v Iráku.

Demonstrací proti válce v Iráku celá akce v neděli skončila. Jejím cílem bylo vyburcovat politiky, aby se zamysleli nad dopady svých rozhodnutí. K průběhu fóra se ještě vrátíme.

Další odkazy ZDE

V lete 1945, krátko pred porážkou Japonska, na území Číny pôsobili tri vlády. Prvá sídlila v Čunčchingu, druhá v Nankingu a tretia v Jenane. V Čunčchingu sídlila kuomintanská vláda na čele s generalissimom Čankajškom, v Nankingu projaponská kolaborantská vláda a v Jenane komunistická vláda na čele s Mao Ce-tungom. Patrí medzi paradoxy dejín, že všetky tieto tri vlády sa hlásili k odkazu zakladateľa Čínskej republiky Sunjatsena. Ešte paradoxnejšie je, že všetky tri mali pre svoj postoj pádne argumenty. Čankajšek bol naozaj jeho pokračovateľom, no projaponskí kolaboranti sa mohli odvolávať na Sunjatsenove výzvy, aby Čína nasledovala príklad Japonska, a čínski komunisti na Sunjatsenov obdiv k ruskej revolúcii a Sovietskemu zväzu.

Rozpad bipolárneho sveta a oslabenie OSN vynieslo Spojené štáty do pozície svetového lídra. V tejto pozícii USA sledujú a napĺňajú svoje ciele s väčšou či menšou podporou mnohých ďalších krajín. Zdá sa, že svet sa týmto záujmom bude musieť prispôsobiť. Na mieste je tak otázka, aké sú to záujmy, respektíve aké ciele sleduje zahraničná politika tejto krajiny.

Nová éra, ktorá ukončila studenú vojnu a zmazala bipolárny svet, začala dvoma inváziami cudzích vojsk -- Iraku v Kuvajte a USA v Paname. Obe udalosti sa odohrali v roku 1989, a kým dôsledky prvej z nich denne sledujeme v médiách, o tej druhej mnohí snáď ani nikdy nepočuli. Zatiaľ čo do roku 1989 obe svetové veľmoci vojensky intervenovali v iných krajinách s argumentom potláčania zla v podobe šíriaceho sa komunizmu, respektíve kapitalizmu, po tomto medzníku sa rétorika zmenila. No nezmenili sa postupy. Panamská invázia bola predstaviteľmi Spojených štátov podporená troma argumentmi.

Vědci v Británii žádají o povolení provádět experimenty, které by vedly k tomu, že některé děti by měly po narození tři biologické rodiče. Britské lékařské úřady konstatují, že toto svolení téměř určitě v nadcházejících několik týdnech poskytnou.

Patří dnes k dobrému tónu mluvit o tom, že sociální stát se přežil a musí zaniknout, nebo minimálně ustoupit. Mluví se o tom se stejnou lehkostí, jako mluvíme o včerejším fotbalovém zápase či předvčerejším televizním seriálu. Lehkost, s jakou se o tom diskutuje, je skutečně zvláštní. Vždyť jde, mimo vší pochybnost, o velmi vážnou a možná klíčovou otázku pro další vývoj evropského kontinentu. Jakoby to, že se nad sociálním státem, obrazně řečeno, zavře voda, vlastně nebylo nic špatného. Spíše naopak, část ekonomů a politiků se to veřejnosti snaží předložit tak, jakoby právě to, že už se s tím sociálním státem rozloučíme, bylo konečně tím posledním krokem, který musíme učinit na cestě do vysněného ráje. A někdy dokonce tak, že čím dříve, tím lépe.

Na legendární adrese slovenského internetu - HYSTERIA.SK - vyšlo dvacáté třetí číslo nepravidelně vycházejícího undergroundového magazínu česko-slovenské hackerské komunity PRIELOM, který sám sebe definuje jako "ezin binarnych sxizofrenikov".

Úvodník je o rozlišování mezi jednotlivými druhy hackerů. Články pojednávají o útoku na webový protokol HTTPS a jeho cookies, rozboření rozšířeného mýtu o neodposlechnutelnosti komunikace vedené po optických vláknech nazvaný "odposlech optickeho signalu", o script kiddies - úvaha nad tím, co všechno z vašich dat běhá po Síti v okamžiku testováni možných nových update Windows XP SP2 s názvem "zabezpeceni trochu jinak", sniffování sítě se switchem pod názvem "odchytavanie paketov na prepinacej sieti". Na závěr pak kyberneticky zelená vize o budoucnosti, kterou nanotechnologie nemusí ovlivnit tak,. jak se domnívají vědci, kteří nanotechnologie zkoumají a žijí z toho a jiní, pro které jsou technologie uspávajícící hudbou budoucnosti - pod názvem "preco nas buducnost potrebuje". Článek Onika je pokračováním z předchozího čísla - "preco nas buducnost nepotrebuje", který byl mimo jiné i o Nové Luddově výzvě Theodora Kaczynského - Unabombera, tvrdící, že robotika, genetické inženýrství a nanotechnologie hrozí vytvořit z lidí ohrožený druh či domácí zvířata.

"Zjavne potrebujeme najst zmysluplne vyzvy a dostatocny priestor v nasich zivotoch, ak mame byt stastni, nech pride co pride", tvrdil v předchozím čísle Prielomu vedoucí vývojář Sun Microsystems Bill Joy. Má pravdu, i kdyby přišel za půl roku zase nový Prielom. Jeho zakladatelem je totiž Pajkus - kdysi čelný člen snad nejznámější česko - slovenské hackerské skupiny CzERT...

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že v 10:00 v Bagdádu zaútočil sebevražedný atentátník s automobilem Kia naloženým 1,5 - 2 tunami výbušniny, zamaskovanými ovocem a zeleninou, na hlavní irácký štáb CIA. Štáb je stará budova blízko ulice Sa'dún u hotelu Rašíd, užívaná dříve iráckým vojenským průmyslem, kterou Američané obehnali vysokou betonovou zdí. Má minimálně 3 000 zaměstnanců, na střeše je řada ostřelovačů a kolem jsou strážní stanoviště a řada kontrolních míst. Řidič-sebevrah se připojil za konvoj vozů GMC a podařilo se mu s nimi vjet hlavní branou do objektu. Pak vozidlo explodovalo. Při výbuchu spadly části budovy spadly a její fasáda byla zničena. Později svědkové korespondentovi oznámili, že zahynulo 12 agentů CIA, kteří jeli ve třech vozech, dvou GMC Suburbanech a jednom Blazeru.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Nedávno byla časopisem Reflex vyhlášena anketa, zda-li by si čtenáři přáli omezení nedělního, svátečního a nočního prodeje super/hypermarketů. Její výsledek byl pro mě značně překvapující. Převážná hlasující část čtenářů Reflexu -- 72 % - považovala omezení otevírací doby za omezení svobody jedince, některé titulky zase upozorňovaly na možný návrat k socialismu. 24 % čtenářů zákaz podpořilo, povětšinou s odvoláním na práva zaměstnanců. 4 % hlasujících to bylo jedno. (pozn. red.: tato anketa však vypovídá pouze o názorové hladině čtenářů Reflexu, v žádném případě není reprezentatvním výzkumem, dovolujícím generalizaci)

Žijeme v konzumní společnosti již několik desítek let, jelikož konzumní styl života není vázán na ideové pojmosloví, ale na styl života, který se vyznačuje značnou pasivitou, nezájmem o dění nejen ve svém okolí a potřebou neustále něco konzumovat, pokud možno co nejrychleji a nejlevněji.

Noční směna německé automobilky Opel v Bochumi nezahájila 17.10. práci, uzavřela závod a radila se o dalším postupu. Připravuje se tak k protestům proti masivnímu propouštění, které ve čtvrtek pro své evropské pobočky oznámil mateřský koncern General Motors.

Začínám se v Británii jako Američanka bát o svou bezpečnost, napsala novinářka a spisovatelka Carol Gould v článku v časopise Front Page Magazine, který přetiskl list Guardian.

pokračuje "...když ví, jaké utrpení způsobují lidem hurikány, záplavy a choroby". Takové otázky bývají součástí sobotního vydání. Odpovídají na ně vedoucí několika největších ottawských církví. Ačkoliv nejsem nábožný člověk, čtu tuto rubriku pravidelně, protože se zde dozvídám a podivuji se tomu, nač různé církve věří, zdali jsou všechny hříchy stejně závažné, jakou stravu církve dovolují a jakou zakazují, jaké oblečení se smí nosit a jaké nikoliv, kdo věří na anděly a jaká je jejich úloha ve vztahu ve svatým i k pozemšťanům, jak životně důležitá je modlitba, co má obsahovat a jak často se modlit a mnoho dalšího.

Britský velvyslanec v Uzbekistánu Craig Murray byl ve čtvrtek konečně propuštěn. Britské ministerstvo zahraničních věcí konstatovalo, že v něho nemá důvěru. Tím končí patnáctiměsíční sága boje mezi Londýnem a jeho velvyslancem, který "dělal potíže" svým pánům v britské diplomacii tím, že poukazoval na porušování lidských práv v Uzbekistánu. (Uzbekistán je zemí, kde se političtí odpůrci režimu ve věznicích vaří zaživa.) To se ovšem britské a zejména americké vládě nehodí, neboť USA potřebují Uzbekistán jako "spojence v boji proti terorismu".

Murray tvrdí, že Velká Británie a Spojené státy záměrně neprotestují proti otřesným poměrům v Uzbekistánu, kde se běžně používá při výsleších mučení, protože americká armáda využívala uzbecké letecké základny pro válku v sousedním Afghánistánu.

Proti Craigu Murraymu bylo vzneseno v rámci interního disciplinárního řízení 18 obvinění. Byl obviněn, že býval opilý v práci a že prodával víza do Británie místním ženám za sex. Nebyly předloženy žádné důkazy a Murray byl posléze shledán nevinným. Konstatuje, že v důsledku "kampaně proti němu" v britských diplomatických kruzích utrpěl nervový kolaps. V pátek ráno v 8.10, tedy v nejsledovanějším vysílacím čase, přinesl pořad "Today" rozhlasové stanice BBC Radio Four, rozhovor s Craigem Murraym. Nejvážnější je, že Craig Murray svědčí o tom, že britská a americká vláda využívají informace z Uzbekistánu, získávané prostřednictvím mučení. Z rozhovoru, který v angličtině v audioverzi naleznene na stránkách pořadu "Today", vyjímáme:

Jiné články na toto téma v BL ZDE a ZDE

Spojené státy byly od počátku svého heroického vzniku pro mnoho Evropanů především symbolem demokracie a jistého tajemného blahobytu, kterému se říká "americký sen". Hovoří se rovněž o "zemi neomezených možností". Vyhlášení nezávislosti a Ústava Spojených států amerických, v níž byl poprvé zakotven korpus lidských práv, znamenaly zásadní myšlenkový a politický přínos pro budoucí vývoj demokracie na celém světě. Jestliže byly Spojené státy v průběhu minulého století víceméně garantem demokratické formy vlády a mocnou oporou západní svobodomyslnosti, mohou jejich současné kroky v zahraniční politice u mnohých vzbuzovat velké rozpaky. Pokusíme se na jejich příkladu nastínit několik velmi stručných úvah o jakémsi totalitarismu v současné politice.

Zašel jsem na nákup do hypermarketu Carrefour - chtěl jsem využít jejich prodloužené otevírací doby.

Bylo a je jedno poměrně velké, celkem významné a na poměry dostatečně respektované město. To město má slušně dlouhou historii, má svoji legendu, která visí v průchodu historické radnice, má svou dominantu, leč je vrstevnatě okupována průmyslovými letokruhy, má svoje básníky, spisovatele, skladatele, filosofy, herce měšťany ctihodné i slavně potrhlé a jinou elitu. Má také svoji veletržní exkluzivitu. Je to město univerzitní i město poctěné přítomností hierarchicky nejvyšších institucí tamní justice. Má přirozenou autoritu ve svém regionu, která přesahuje i za něj a rozprostírá se přes celé území jedné ze tří zemských částí republiky. Město má také svůj osobitý žargon a obyvatelstvo, které ho ještě i dnes preferuje, a má tedy i svůj silný patriotismus.

I když s těma mladejma to už nebude tak žhavý, viďte.

Adam Curtis, autor kontroverzního třídílného dokumentárního filmu o "hrozbě terorismu" a o organizaci al Kajda, zaútočil na sdělovací prostředky, zejména na televizi, která podle něho jde příliš často "cestou nejmenšího odporu" a vyvolává zjednodušené obavy ohledně údajné celosvětové teroristické hrozby.

"Většina toho, co se vysílá i ve zpravodajství, není podložena vůbec žádnými důkazy, a přesto si nikdo nestěžuje," uvedl. "Dosud se nikdo nepokusil vysvětlit, proč se šíří tyto neodůvodněné obavy z 'celosvětové teroristické hrozby' - nejde o žádné novinářské spiknutí, ale o cestu nejmenšího odporu," zdůraznil.

Ke kontroverzi o tom, zda by měly univerzity snižovat svou úroveň tak, aby přijímaly větší množství studentů z nižších sociálních vrstev, se vyjádřili v pátek diskutéři v pořadu britského rozhlasu Any questions:

V září 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 9190,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.