Konzumní styl život není vázán na určitou společenskou vrstvu, rozdíl je pouze v počtu nul na bankovním kontu. Hlavním indikátorem "konzumérství" společnosti je způsob, jakým lidé nakupují -- tedy kdy, kde a jak. S jistotou lze říci, že se naše společnost nachází v pokročilejším stádiu vývoje "Člověka konzumního" a jelikož dnes internet nachází cestu do stále většího počtu domácností, lze předpokládat, že se nám v budoucnu budou zdát dnešní sváteční výlety do hypermarketu dobrodružnou cestou hodnou obdivu.

Kdo je za to odpovědný?

Pan Richard Kába nám ve svém článku "V noci do Carrefour? Rozmyslete si to!" říká, že on jako zákazník není vinen pozdní otvírací dobou smíchovského Carrefouru. Kdo tedy může za to, že mají Carrefoury, Tesca a jiné super/hyper/markety otevřeno i o půlnoci či dokonce celou noc, když ne zákazník? Konzument a spotřebitel je odpovědný nejen za své chování a jestli se někdo diví, že jsou lidé sedící a obsluhující Vás na pokladně nepříjemní v dobu, kdy by s rodinou měli uléhat ke doma ke spánku, tak ať se tomu buď nediví (protože oni u pokladny sedí kvůli Vám, ne kvůli lidem, co zrovna doma pijí kafe), nebo ať tam chodí nakupovat v čas, kdy lidé u pokladen bývají většinou příjemní -- (s nepříjemným chováním u pokladních jsem se v posledních letech nesetkal, to může být však způsobeno i tím, že nechodím nakupovat do hyper/super/marketů). Lidé jsou nuceni pracovat za pro ně nevýhodných podmínek z existenčních důvodů-- nejsou nuceni státem ani jinou autoritou -- ale ze vzduchu se žít nedá a kdo byl alespoň několik měsíců nezaměstnán, ví, že lepší špatná práce, než žádná. Pokladní u pokladny být musí, zákazník však do obchodu takhle pozdě chodit nemusí.

Proč se ve většině článku snažíte omluvit svou přítomnost v Carrefouru v pozdní noční hodině Co je pro Vás ta "normální okolnost", za které byste zanechal nákupní košík i s nákupem svému osudu a odešel? Asi i vy sám cítíte, že na nakupování chvíli před půlnocí není něco v pořádku. Tím, že jste tento nákup udělal říkáte: chci nakupovat kdykoliv, kdekoliv a cokoliv. Vždyť konzumuji, tedy jsem.

V jednou se určitě shodneme. V noci do Carrefouru? Rozmyslete si to!

Autor studuje humanitní environmentalistiku na fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity Brno