Scéna v londýnském autobuse, asi před měsícem: Nastoupila dobře oblečená Angličanka se slušně vyhlížejícím synem ve školní uniformě. Před ní stála starší Američanka, která řekla: "Promiňte, nechtěla jsem do vás vrazit." To od Angličanky vyvolalo tirádu: "Raduju se, kdykoliv slyším, že byl zabit další americký voják! Vždyť vy, lidi, ničíte svět!"

Američanka se odvážila nesouhlasit: "Já osobně žádný svět neničím." Angličanka zařvala Američance do tváře: "Vypadněte z této země a už sem nelezte." Američanka se rozplakala. Vyskočila jsem, píše Gouldová, a zavolala jsem na řidiče, aby zastavil a aby Angličanka nechala Američanku na pokoji. "Další zasraná Američanka!" vykřikla Angličanka. "Vy svině!".

Byla ta Angličanka šílená, ptá se dále Gouldová a odpovídá si: Ne. Nelíbí se mi, co se děje v Británii a děsí mě, jak silný je tam v současnosti antiamerikanismus. A zmiňuje se někdo při těchto výlevech o Bushovi, Rumsfeldovi či Cheneym? Ne, hluboký britský amerikanismus se podle autorky datuje už dávno z doby před Bushovým režimem.

Žiju v Evropě po celý svůj dospělý život, píše Gouldová, a ode dne, kdy jsem sem přijela, jsem si silně vědoma nejen otevřeného antisemitismu, ale také resentimentu proti Američanům mezi kolegy, učiteli, v mých společenských kruzích i mezi sousedy. A je signifikantní, že tento hněv nepochází od nevzdělaných Britů, ale od vzdělaných a intelektuálních vrstev.

Všichni víme o tom o akademickém bojkotu izraelských vědců. Všichni víme, jak byl v diskusním pořadu televize BBC Question Time dva dny po 11. září 2001 přiveden k slzám chudák Philip Lader, bývalý americký velvyslanec v Británii, poté, co byl svědkem toho, jak publikum ve studiu skanduje protiamerické slogany a dupe nohama. Nemohu v Británii ani vstoupit do taxíku, abych nemusela vyslechnout od taxíkáře tirádu o sprostých Američanech.

V Británii organizují islámští extremisté "festivaly" na oslavu "19 statečných z 11. září". A loni v listopadu, kdy přijel George Bush do Londýna, londýnský primátor Ken Livingstone bojkotoval státní banket na jeho počest a davy demonstrovaly na Trafalgarském náměstí a spálily tam americkou vlajku.

Nechodím už na schůze svého odborového svazu, Národního svazu novinářů, protože odmítám poslouchat neustálý vitriol, zaměřený proti mé rodné zemi. Ano, současná americká politika je znepokojující, ale kolik amerických odborových svazů tráví celé hodiny tím, že vypracovává rezoluce kritizující jejich nejbližšího spojence? Kolik Američanů pozve Brity v Americe domů na večeři a pak jim při ní nadává a zastrašuje je? Přátelé mi tvrdí, že jsou Spojené státy jedním, obrovským fundamentalistickým křesťanským národem, posedlým biblí. Jiní mi tvrdí, že "Spojené státy jsou větší hrozbou světu než bin Ladin".

Podle mě je vysvětlením toto, argumentuje autorka: Evropa byla vždycky plná antisemitismu. Anglie byla první zemí světa, která vyhnala ze země židy. Je nemožné vysvětlit Američanům v USA, anebo americkým židům, jak intenzivní je mimo USA v současnosti každodenní nenávist zaměřená proti nim.

Antiamerikanismus není důsledkem Abu Ghraib ani výroků Donalda Rumsfelda. Je to znepokojující a zraňující psychóza, která rychle likviduje vztah mezi Evropou a Spojenými státy.