Šikana je ve společnosti BBC "systémová" a "institucionalizovaná". Konstatují to činitelé odborových svazů, kteří charakterizovali svědectví neférového zacházení s řadou zaměstnanců jako "naprosto šokující".

Ve čtvrtek zveřejnila BBC zprávu, která je výsledkem interního vyšetřování kultury šikanování. Vyšetřování bylo zahájeno poté, co se provalil sexuální skandál s Jimmym Savilem, dlouholetým populárním bavičem BBC, který léta zneužíval ženy a dívky, včetně nezletilých osob. Když skandál vyšel najevo, BBC na něj reagovala velmi neohrabaně a nekompetentně. Stížnosti na sexuální obtěžování od Jimmyho Savila a jiných "celebrit", stejně jako stížnosti na šikanu, byly zcela ignorovány. Bylo to především proto, že v BBC, stejně jako v řadě jiných britských veřejných institucí (univerzity, státní zdravotnictví) vznikla kultura astronomicky placených manažerů, kteří si v důsledku svých milionových platů myslí, že jsou nadlidi, a nekomunikují už s normálními zaměstnanci. (Totéž platí dnes i o britských univerzitách a institucích zdravotnictví a je to varováním pro Českou republiku před jakýmikoliv snahami importovat absurdní a neefektivní manažerský model. S drsným šikanováním mají zkušenost v posledních letech i mnozí vysokoškolští učitelé na Glasgow University, poznamenává Jan Čulík.)

Šokovala mne tato slova z dnešních Novinek.cz paní exministryně Kovářové:

Štěpán Kučera píše ve čtvrtek 2. května v příloze deníku Právo Salon, že "Jan Čulík v Britských listech nejotevřeněji prohlásil, že voliči Karla Schwarzenberga jsou hloupí - protože logicky, kdyby nebyli, nemohli by ho přece volit."

Je to opravdu hloupý citát a jistě si řeknete, to je blbec, ten Čulík, že může něco takového napsat.

Jenže Jan Čulík ale nikdy nenapsal, že jsou nějací voliči hloupí - bylo by to proti základnímu principu Britských listů, jímž je respekt vůči názorům obyčejných lidí. Kolikrát jsme v Britských listech přece zdůrazňovali, že voliči mají vždycky pravdu.

Nový virus ptačí chřipky v Číně vyvolává vážné problémy. Usmrcuje dvacet procent osob, které nakazí. Zatím je virus H7N9 přenášen na lidi pouze od slepic, avšak vládnou obavy, že by mohl zmutovat ve formu, která by se přenášela mezi lidmi. Na to by nynější viruz H7N9 muset zmutovat pětkrát - dvě z těchto mutací u tohoto viru už proběhly. Pokud dojde k všem pěti mutacím, virus by se rozšířil po světě jako smrtelná pandemie.

Podle Světové zdravotnické organizace bylo zaznamenáno 126 případů výskytu tohoto viru, všechny až na jeden v Číně. Jeden případ se vyskytl na Tchajwanu u muže, který tam přicestoval z Číny. Dosud zemřelo 20 procent nakažených lidí, 20 procent se uzdravilo a ostatní jsou stále ještě nemocní. Světová zdravotnická organizace to považuje za vážnou hrozbu. Lékaři vyvíjejí diagnostické nástroje a vakcíny proti tomuto viru.

Představa, že na konečné, skandální podobě Klausovy amnestie/abolice se nepodílelo jenom jeho nejbližší okolí, nýbrž také ministerstvo spravedlnosti řízené místopředsedou ODS Blažkem mi přijde zcela málo překvapivá. Premiér a jeho ministr mohou dávat od Klausova aktu sebevíce ruce pryč, nic to nemění na tom, že je v něm ztělesněn dlouholetý "étos" ODS, podle něhož by se policie a justice neměly moc rýpat ve "svobodném podnikání" a už vůbec ne v podezřelém financování politických stran.

V českých médiích se začínají objevovat stručné zmínky o studii oxfordského matematika Nicka Bostroma, která přináší pro mnohé zřejmě překvapivou zprávu: Lidstvo možná přežije hladomory či dokonce světovou válku, ale už během příštích padesáti či sta let nemusí přestát důsledky nepromyšleného rozvoje některých technologií, které jsou dnes považovány za "progresívní" a politici si od nich slibují obnovení růstu Růstu. Ve světovém akademickém provozu je ale zatím otázce přežití lidstva věnována mnohanásobně menší pozornost než třeba snowboardingu. Příslušníky české politické třídy, které takové "okrajové" téma jako přežití zajímá, by ovšem člověk spočítal nanejvýš na prstech jedné ruky - a dost možná ruky amputované. Horizont úvah ani v těch nejspecializovanějších vlivných analýzách zde zpravidla nepřekračuje dvacet let a naprostá většina rozhodnutí je přijímána maximálně s ohledem na aktuální volební období.

Ekoalarmismus už známe. Od studie Římského klubu Meze růstu (Limits to Growth) v roce 1972, Překročení mezí (1995) a Faktor čtyři (Ernst Urich v. Weizsacker, Amory B. Lovins. 1998) ekologicky radikální levicoví futurologové každoročně varují před limity neomezeného exponenciální růstu ekonomiky, vyhladověním lidstva, které plýtvavý západní kapitalismus spojený s plundrováním přírodních zdrojů bývalých kolonií nenasytí a nenapojí. Světová populace se ve srovnání s rokem 1900 ztrojnásobila a ve srovnání s rokem 1950 zdvojnásobila. Dnes už jsme měli podle předpovědí ze šedesátých let umírat hlady na poušti sluncem sežehlé a vyprahlé Evropy. Nyní se máme snažit dosáhnout dvojnásobného blahobytu s poloviční spotřebou přírodních zdrojů, praví toto zelené evangelium. Máme být vůči Bohu (Gaia, ekosystém) pokorní a pěstovat jen tu mrkev, kterou sníme. Peklo rozežrané budoucnosti hrozí. Vždy nejméně do deseti, maximálně do dvaceti let od data vydání publikace.

Jak řekl zakladatel Římského klubu Aurelio Peccei, "vynalézání budoucnosti je nejdůležitějším a nejobtížnějším vynálezem lidstva." Každého futurologa vždy dostihne k stáru jeho předpověď z mládí. Jen spisovatelé scifi, knih o konci světa a jiné náboženské literatury se mají na co vymluvit. Proč jim ty předpovědi stále nevycházejí...

Dělníci v Bangladéši požadovali spolehlivější bezpečnostní opatření, poté, co tam spadla budova továrny, zatímco tisíce lidí demonstrovaly v Evropě za ukončení politiky škrtů

Tisíce dělníků demonstrovaly na prvního máje ve středu Dhaky. Požadovali bezpečnější pracovní podmínky a trest smrti pro majitele budovy továrny na oděvy, která minulý týden spadla, usmrtila 402 lidí a zranila jich asi 2500. Úřady v Bangladéši mezitím pohřbily 18 neidentifikovaných mrtvol a papež František kritizoval pracovní podmínky v bangladéšském textilním průmyslu, který má hodnotu až 20 miliard dolarů ročně a který dodává oděvy mnoha obchodním řetězcům v Evropě i v Americe.

Je znepokojující, že nedávná debata o globální ekonomice je velmi zjednodušená, píší v deníku Financial Times Kenneth Rogoff a Carmen Reinhartová, ekonomové, kteří byli nedávno přistiženi při numerické chybě, která údajně znamená, že silná zadluženost neochromuje hospodářský růst států, jak oba ekonomové původně tvrdili.

Někteří lidí dnes argumentují, že jen proto, že se nedá stoprocentně dokázat, že velmi vysoká zadluženost ochromuje hospodářský růst (i když z celkového objemu dat pořád vyplývá, že tomu tak je), vysoká zadluženost není problém.

Vědci se domnívají, že nalezli "zdroj stárnutí". Je to podle nich hypothalamus, malá část mozku o velikosti mandle. Vědcům se podařilo zrychlovat a zpomalovat stárnutí u laboratorních myší tím, že měnili chemické signály, které ovlivňují hypothalamus. Ten hraje klíčovou roli při růstu, rozvoji rozmnožování a metabolismu.

"Vědci už dlouho chtějí vědět, zda k stárnutí dochází v různých tkáních v těle nezávisle, anebo zda je to aktivně regulováno nějakým tělesným orgánem," řekl Dongsheng Cai z Albert Einstein College of Medicine v New Yorku a dodal:

Údajně se Státní léčebné lázně Janské Lázně, s. p. rozhodly UKONČIT v září 2013 provoz unikátního komplexu dětské léčebny Vesna, píše Michal Vyskočil.

Informace proběhla pouze krátce večer na konci zpráv TV Nova (zastíněna pochopitelně zprávami o výbuchu v Praze), kdy na situaci upozornili spíše rodiče dětských pacientů po rozhovorech se zaměstnanci. ZDE

Další informace k tomuto tématu nejsou k dispozici, resp. osobně jsem nenašel na SLL Janské Lázně a.s., ani MF nebo na MZ.

tisková zpráva

Český helsinský výbor je velice znepokojen vývojem v extradičních případech, které dlouhodobě monitoruje. Jde o řízení, jejichž předmětem je vydání dotčených osob k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu do zemí bývalého Sovětského svazu, zejména Ruské federace a Gruzie. Ministr spravedlnosti totiž v nedávné době rozhodl o povolení vydání těchto osob k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu do Ruské federace či Gruzie přesto, že nezávislé vládní i nevládní mezinárodní organizace, monitorující situaci v Ruské federaci a Gruzii, se ve vztahu k dodržování práva na spravedlivý proces a vězeňským podmínkám v těchto zemích staví stále velmi kriticky.

Svátek práce je jedním z pojmů, kterým musíme vrátit zpět jejich pravý obsah. Podobně jako např. družstevnictví, či Mezinárodní den žen, které se stále potýkají s negativními konotacemi z doby před rokem 1989.

Máloco je nyní tak zoufale aktuální a zároveň tak opovrhované jako práce. Zbohatnout poctivě prací je převážně mladou generací bráno jako ta nejhloupější cesta -- mnohem snazší je něco překoupit, prodat, vyspekulovat. Práce ve smyslu manuální činnosti je už úplně na dně politické prestiže, což je dobře patrné na vývoji učňovského školství a zájmu o řemesla vůbec.

V Kritice Gothajského programu (1875) Karl Marx odmítl maloměšťáckou mytologii práce, která se v té době stala úhelným kamenem programu německé sociální demokracie - a zůstala jím na celé tradiční levici prakticky až dodnes. Práce byla prohlášena za moderního spasitele, který změní svět a uskuteční všechny utopické sny raného socialismu odvozené z raného křesťanství. Dělníkovou starostí prý není, upozorňuje Marx, co se stane s výsledkem jeho činnosti poté, když svou práci dodělá; a proč taky, jestliže práce sama o sobě byla prohlášena absolutní hodnotou a drží se představa, že pokrok je cosi automatického, jakýsi veliký stroj dějin, jenž dělník svou poslušnou existencí veverky běhající v kole v potu tváře pohání vpřed. "Práce je zdrojem veškerého bohatství a veškeré kultury", psalo se v Gothajském programu sociálních demokratů. Marx s tím ostře nesouhlasil.

Místo, aby si odplivli, přijali medaili od komunistického lampasáka.

Ten citát je přesný. Řekl jsem to samé přinejmenším tucetkrát, ale nikdy tak stručně.

Abyste tomuto citátu trochu lépe porozuměli, zde jsou dva příklady, jak by mohlo být možné vykonávat sedm zaměstnání a přitom si užívat života.

Deník Los Angeles Times informuje o tom, že Džochar Carnajev v nemocnici opakovaně požadoval právníka, avšak agenti FBI mu ho odepřeli a po dobu 16 hodin ho vyslýchal speciální tým FBI bez právníka. Glenn Greenwald upozorňuje v deníku Guardian, že to je vážné porušení práv amerického občana. Teprve až později dostal Carnajev právníka, který ho informoval, že nemá povinnost vypovídat a může mlčet. Od té doby Carnajev mlčí.

V Americe musí být obžalovaná osoba předem informována o svých právech (je to tzv. "varování Miranda"), jinak případ nemůže jít k soudu. V Carnajevově případě se argumentuje, že Carnajev nebyl předem informován o svých právech v důsledku veřejného zájmu, kvůli otázkám veřejné bezpečnosti. Jenže, jak upozorňuje Greenwald, odpírat zatčenému vězni po mnoho hodin právo na právníka, je něco úplně jiného a opravdu vážného. Znamená to hrubé porušení občanských práv amerického občana.

Podrobnosti v angličtině ZDE

JUDr. Ing. Petr Petržílek, člen ČSSD a její bývalý odborník na životní prostředí má být tím, kdo má sponzorovi Věcí veřejných Arturu Kaiserovi, kterého podporuje i senátor za volební obvod č. 25 - Praha 6 a 17 Petr Bratský (ODS) získat klíčové povolení, aby mohl dovést delfíny, a mrože z Ukrajiny. Petržílek své angažmá v tomto cirkuse potvrdil na přímou otázku Britských listů s tím, že Kaiser je jeho klientem teprve týden. Získat stavební a jiná povolení prý ve smlouvě s klientem nemá.

Podle názoru odborníků BL, pokud by měly úřady postupovat podle zákona, nemůže Kaiser povolení CITES k dovozu delfínů do ČR dostat, neboť pravým a veřejně známým účelem jejich dovozu společností "Cirkus Cirkus" má být komerční cirkusové představení pro veřejnost, což CITES v případě delfínů zakazuje. Výstavba je podle starosty Prahy-Libuš Jiřího Koubka prováděna bez stavebních a jiných povolení, tedy načerno. Dělat cirkus není legrace, v tom má Kaiser pravdu.

Vážený pane, obracím se na Vás jménem iniciativy "Delfín patří do moře" a dalších občanů, kteří zastávají názor, že zákony platí pro všechny a mají také být všemi dodržovány. Dle informací, které lze získat z médií, lze usoudit, že Vaše proponované jednání v souvislosti s akcí "Delfíni v Praze" postrádá právní základ a svou podstatou je porušením řady právních předpisů - tedy civilněprávní deliktem v nejširším slova smyslu. Protože svoje jednání, postrádající prvky ctění práva a zákonů této země, soustavně mediálně propagujete, je zřejmé, že s protiprávním aspektem svého jednání jste zcela srozuměn a nepovažujete dodržování zákonů za důležité.

Tímto způsobem podrýváte funkčnost právního státu, což mnohé značným způsobem znepokojuje.

Delfíní show - porušení zákonů ČR TÉMA BL

Vážený pane ministře, v krátké době se na Vás již podruhé obracím ve věci záměru pana Artura Kaisera vybudovat v Praze "dočasné" vnitrozemské delfinárium a provozovat v něm veřejné komerční vystoupení velkých mořských savců. Transfer delfínů, podobně jako některých dalších druhů živočichů, podléhá mezinárodním úmluvám i platným zákonům České republiky. Bohužel se ukazuje, že se v české legislativě nacházejí mezery, které mohou vyústit ve velmi závažnou situaci.

Delfíní show - porušení zákonů ČR TÉMA BL

Říká se sice, že do stejné řeky se dvakrát nevstoupí, ale to nemusí platit o voličích v České republice. Zapomene se na vše. I na dobu předvolební euforie, kdy se našel "svěží vítr", který měl odfouknout politické dinosaury a změnit politickou kulturu v zemi. Kde se vzaly tu se vzaly - do politiky vstoupily Věci veřejné, se kterými Nečas již před volbami počítal jako s možným koaličním partnerem -- a za které dával po volbách ruku do ohně přes všechna varování, že jsou pro zemi bezpečnostním rizikem.

Jsou to Věci veřejné -- rozkročené do opozice i vládního subjektu LIDEM, s jejichž pomocí je krajně asociální a korupčními skandály doprovázená vláda P. Nečase realizovatelná.

Kromě líbivé tváře Radka Johna a slibu, že politické fosilie budou nahrazeny čerstvými kuklami, vsadily Věci veřejné na propagaci prvků přímé demokracie.

Jak uvedl americký deník New York Times, CIA rozdávala Afgháncům desítky milionů dolarů. Množství peněz, které rozdávali Britové, bylo prý menší a mělo financovat různé mírové inciativy, které se neuskutečnily.

Hamid Karzai, který je v současnosti na návštěvě Helsinek, uvedl, že jeho Národní bezpečnostní rada dostávala v posledních deseti letech finanční podporu od americké vlády, ty finanční částky "nebyly velké" a byly používány pro celou řadu účelů, včetně pomoci raněným v konfliktech. Yama Torabi, ředitel organizace Integrity Watch Afghanistan, zdůraznil, že prezidentova minimalistická odpověď "lidi rozzuřila": "Nevíme, kolik peněz bylo poskytnuto, k čemu byly použity a zda došlo ke korupci. Nedozvíme se to, pokud nedojde k serioznímu vyšetřování."

V souvislosti s nedávným atentátem čečenských bratří Carnajevů v závěru maratonu v Bostonu se zase jednou ukázalo, jaké problémy s identifikací má mezinárodně česká kultura a Česká republika. Některá americká média a uživatelé Twitteru a Facebooku došli k závěru, že čečenští bratři Carnajevové jsou Češi. Česko jako Čečensko, všechno jedno. Na internetu jsme tak mohli číst výzvy amerických občanů, aby americká vláda Českou republiku vybombardovala jadernými zbraněmi. Situace byla tak vážná, že musel Petr Gandalovič, velvyslanec ČR ve Washingtonu, publikovat na stránkách velvyslanectví upozornění, že Česká republika a Čečensko jsou dvě zcela odlišné země a spolu nemají mnoho společného.

Incident se záměnou Česka za Čečensko poukázal na podstatný problém. Česká republika dnes už nemá v obyvatelstvu západních zemí strategické spojence, místní lidi, jichž by si tamější lidé vážili a kteří by měli hluboké znalosti o české kultuře, historii a politice a v krizových situacích by dokázali vystoupit a říct spoluobčanům: Neblbněte, Česká republika je kulturní země se starobylou civilizací i tradicí. Stojí zato ji hájit.

(Tento článek vyšel v deníku Právo ve čtvrtek 25. dubna 2013.)

Vzhledem k tomu, že se normálně do zahraničních médií nedostane o České republice jediná zprávička, jak je rok dlouhý, a zpráva o výbuchu plynu v Divadelní ulici se do zahraničních, především anglosaských médií dostala, je zajímavé uvažovat o tom, jaký je mechanismus "informování" o světě. Pracovník anglického vysílání Českého rozhlasu Rob Cameron na facebooku poukázal na nespravedlnost, spočívající v tom, že před několika dny bylo usmrceno několik lidí výbuchem plynu ve francouzském městě Reims a do amerických zpráv se to nedostalo. Jiní poukazují na to, že v Rusku vybuchuje plyn v domech skoro jednou každý měsíc a ať to lidi usmrtí nebo ne, do mezinárodních zpráv se to taky nedostane.

Důvod, proč se něco stane mezinárodní zprávou, mívá v sobě prvky propagandy: tak se Čechoslovákům během druhé světové války podařilo udělat z nacistického vyhlazení Lidic celosvětové téma a symbol nacistického zvěrstva, nacisté ovšem likvidovali stejným způsobem četné vesnice na Ukrajině a v Rusku, to se už do médií nedostalo. Je nesmírně zajímavé zkoumat, co vede editora zahraničního média k rozhodnutí publikovat nějakou zprávu o České republice. V případě výbuchu plynu v Divadelní ulici, který zjevně neměl naprosto žádný mezinárodní význam, hrála pravděpodobně roli blízkost s nedávným atentátem v Bostonu, takže si editoři nemohli být jisti, zda nejde o "teroristický" čin (ještě v úterý ráno otiskla Mladá fronta na titulní straně bulvární titulek "Výbuch..." - aniž by uvedla, že vybuchl plyn), pak také skutečnost, že byly velmi rychle publikovány obrázky z Divadelní ulice po výbuchu na Twitteru, a zřejmě i to, že si Američané pletou Česko s Čečenskem... :)

"Namísto fakt, pravdy, logiky a zdravého rozumu, konzumujeme emoční "inteligenci" optimismu a pesimismu, jakož i manifestní lži o "světle na konci tunelu"; ta světla patří protijedoucímu expresu transformace, který nestaví na každé stanici. Dělící čára mezi pesimismem a pravdou je dnes nejméně tak tenká, jako dělící čára mezi optimismem a lží. Vytrvale opakujeme stejná opatření, fiskální i monetární, v blahé naději, že konečně dostaneme odlišný výsledek", píše kritik klausovské transformace od samého začátku profesor Milan Zelený z Fordham University. Jeho tvrzení, že západní ekonomiky neprocházejí běžným hospodářským cyklem, ale zásadní strukturální transformací, a nelze tedy postupovat stejně, jako bychom se nacházeli uprostřed běžného cyklického poklesu a mohli přitom spoléhat na brzké oživení, není dnes ničím výjimečným. Podle nedávného výzkumu Commerzbank 88% německých malých a středních podniků hodnotí možnosti dalšího hospodářského růstu v Evropě velmi skepticky a jen o málo méně jich nevěří ani v dobré vyhlídky eurozóny. 85% dotázaných proto plánuje posilovat přednostně aktivity na mimoevropských trzích. Na nich ovšem hraje významnou roli cenová konkurence. Pro subdodavatelskou ekonomiku na východ od Aše tohle znamená jediné: Další vystupňování tlaku finalistů na snižování cen.

(Reakce na článek.)

Pane Slámo!

Chvála bolševickému zemědělství, kterou jste vyjádřil Vaším článkem v Britských listech mne nesmírně zaujala. I když jsem selanku združstevňování prožíval, netušil jsem v té době, jak to bylo krásné. Domnívám se, že chvála je dobrý prostředek k motivaci, k zlepšení nálady, ke kariéře v dobrém smyslu, i v tom špatném. Jakmile se začne chválit jednostranně, je to vždy špatné. Nabízím pohled trochu odlišný, píše Rudolf Bláha.

Pravda je, že po válce zavládla euforie ze svobody i na vesnicích. Vzrostla pracovní iniciativa podporovaná i státem podle prvorepublikového vzoru. Zemědělci, především ti menší, zakládali družstva, aby mohli konkurovat větším podnikům. Jejich činnost spočívala v tom, že si společně a za státem stanovených výhodných podmínek kupovali stroje.

Činitelé britského daňového úřadu zneužili investigativních pravomocí, určených pro vyšetřování vážných trestných činů, ve snaze chytit whistleblowera, který dokázal, že šéf daňového úřadu protizákonně odpustil finanční firmě Goldman Sachs úrok z nezaplacených daní ve výši 10 milionů liber.

Daňový úřad prohledával emaily a záznamy telefonních rozhovorů právníka britského daňového úřadu Osity Mby a záznamy telefonních rozhovorů jeho manželky Claudie. Byly tak zneužity pravomoci, které mají být používány k zjišťování velkých daňových podvodů. Daňoví inspektoři totiž Ositu Mbeho podezřívali, že informace o nezákonnostech na britském daňovém úřadu prozradil deníku Guardian.

Od roku 2000 do roku 2011 realizovala Čína v Africe 1700 infrastrukturních projektů v 50 zemích v hodnotě 75 miliard dolarů. Účelem je získat sympatie tamějších vlád i tamějšího obyvatelstva. Spojené státy investovaly více - 90 miliard dolarů. Z dat, zveřejněných v novém projektu AidData vyplývá, že není pravda, že Čína má zájem jen o plundrování přírodních zdrojů v Africe. V databázi je jen malé množství důlních projektů a největší projekty jsou v oblasti transportu a energetiky. Čína také v Africe investovala stamiliony dolarů do zdravotnictví, školství a kulturních projektů.

Není duben jako duben. A také není každý rok posvícení. Platí též přísloví o nemožnosti vstupování do té samé řeky. Jedenadvacátý duben 2012 se v žádném případě nedá srovnávat se sedmadvacátým dubnem 2013. Řeč je o dvou zcela odlišných protivládních demonstracích na Václavském náměstí v Praze.

Příčin je celá řada. Zkusme si shrnout ty hlavní:

Když se mluví o špíně v souvislosti s vládní organizací na zkoumání a tu pravou (proboha, jen ne tu levou) interpretaci naší společné minulosti jejími vedoucími představiteli, potažmo služebně placenými vykladači, tak se zpravidla v argumentační nouzi obracíme na právníky a soud. ÚSTR(k)u se to přihodilo, a tak mimo řadu současných rozborů a pohledů na tuto instituci v podstatě ze všech stran s pravolevým politickým nádechem, bychom měli mít také pohled z prostého života a běžné praxe této instituce. Funkcionáři ÚSTR(k)u totiž jezdí také poučovat o smysluplnosti a účelnosti své práce po českém venkově, ale i do Kalifornie. Ten výjezd byl do USA sice závažný, ba troufalý, ale zůstaňme raději doma. U události, která se stala v roce 2008. Zdá se to dávno, ale... minulost dostihne každého. "Špína" je vlastní té instituci od začátku. Záznamy StB jsou pro ÚSTR to jediné, co má -- jsou více než "slovo Boží".

Motto:

"Psychiatři se zavřeli za zdmi svých ústavů, aby se nezbláznili z toho, co se děje venku."

Jacob van Blom

Tak dlouho jsme sbírali korunku ke korunce na tu naši Zlatou kapličku prosperity. A kdo neměl peníze, přihodil alespoň něco cenného. Talent, víru, naději, důvěru, čest... Až mnohým nezbyla ani vindra v té sbírce na budoucnost. Peníze se rozvály jako listí v ústavní zahradě, v níž blázni, zabráni do nekonečných zmatených debat, vzrušeně chodí ode zdi ke zdi a hledají východ. Občas jako by zahlédli světélko a dětinsky se radují. Šíří se zvěsti. Vláda prý už vidí cestu. V příštím roce chce zvýšit výdaje v rozpočtu a pomoci ekonomickému růstu, který dosud dusila. Teď tedy zamýšlí povolit stisk. Snad aby se přidušeným lépe a radostněji kráčelo k volebním urnám.

Jsem překvapen šíří problémů, se kterými se musí veřejný ochránce práv vypořádávat, pokud chce reagovat na stížnosti lidí. Najdou se i kuriozity: jeden z občanů protestuje proti tomu, že ze seznamu fotbalových rozhodčích byl vyřazen rozhodčí D. a žádá ombudsmana, aby sjednal nápravu. Laskavý čtenář jistě uzná, že to při nelepší vůli nejde, i kdyby tu ta vůle byla...

Jako poslanec jsem se několikrát setkal s případem, kdy vlastník pozemku se rozhodl, že zruší veřejnou cestu, která zde byla od nepaměti. Vzpomínám si na případ z obce K. na Liberecku, kde pracovitý důchodce vybudoval na místní silnici, která částečně vedla přes jeho pozemky, závoru, u které seděl a nikoho do vsi nepouštěl. Když přijeli policisté, bylo to jednoduché: závoru zvedli a snažili se občanovi domluvit. Když jednou přijela sanitka, bylo to horší.

Irácké úřady v neděli oznámily, že s okamžitou platností zrušily vysílací licence pro televizi al Džazíra a devět dalších satelitních televizních stanic. Irácká vláda tvrdí, že al Džazíra v Iráku podporuje agendu sektářských skupin. Země se potýká s vlnou násilí. Bagdád se snaží potlačit rostoucí nepokoje v zemi, k nimž dochází po nedávných potyčkách v protestním táboře.

Při přestřelkách s bezpečnostními jednotkami bylo od počátku nepokojů minulé úterý usmrceno více než 180 osob. K násilí dochází po více než čtyřech měsících většinou pokojných protestů irácké sunnitské menšiny proti vládě, jíž dominují šiité.

Občas si zajdu, jako letitý obyvatel dolní Malé Strany (od 1970), koupit tmavý chléb do podnikové prodejny Michelských pekáren v Karmelitské ulici.

Kromě prodeje chleba a jiného pečiva a cukrárenských výrobků tam ve vedlejší místnosti s obsluhou podávají i kávu. Na prodejním pultu v přední místnosti hned nad kasou leží denně výtisky novin k zakoupení. Prodávají jen jediný titul - Mladou frontu Dnes... Taky prý o prodej jiného deníku nemají zájem. Nechceš? Tvůj problém! Nechej být! píše Pavel Barák.

Nezaměstnanost ve Francii dosáhla minulý týden rekordních 3,22 milionu osob a od loňského roku se zvýšila o 11,5 procenta. Obrovsky klesla popularita prezidenta Françoise Hollanda. V ocelářském středisku Florange v severovýchodní Francii zuří dělníci: Hollande jim přislíbil, že jejich ocelárny zachrání, neučinil tak. Majitel, miliardář Lakshmi Mittal, je právě nechal uzavřít. Ekonomika ve Francii stagnuje.

Jedním z pozoruhodných motivů postkomunistického českého hraného filmu, vyskytující se v něm relativně často (další podrobnosti v mé knize A Society in Distress) je varování, aby si Češi moc nevyskakovali a nepodnikali hrdinské činy proti vládnoucímu režimu. Pokud to totiž udělají, česká společnost se jim nakonec pomstí. Dopadne to s nimi špatně. Jsou za to potrestáni. Česká společnost totiž podle filmu nemá ráda, když někdo vyčnívá z řady.

Teď zjišťuju s překvapením, že on to nebude jen fiktivní motiv. Byl jsem upozorněn na osud undergroundového básníka Pavla Zajíčka. Za to, že se za normalizace postavil proti režimu, byl dnešním režimem po zásluze potrestán. Případ je to šokující (JČ):

Občas slýchám, že nepochybnou zásluhou Nečasovy vlády je, že umožnil vyšetřování ekonomické kriminality a korupce a že ODS a TOP09 v tom udělaly velký krok dopředu. Chtěly však obě tyto strany změny ve vedení policie a ve vedení státního zastupitelství? Pokud si dobře pamatuje, tyto změny protlačily Věci veřejné (nechci tím této pseudostraně lichotit, její zásluhy v tomto smyslu spíše potvrzují typickou ironii dějin). A když se začalo vyšetřovat, ODS a TOP09 se nestačily divit. Např. ministr Kalousek vášnivě a bezprecedentně zaútočil na policii v případu CASA (Parkanová).

Británie a Španělsko spolu jednou zahájili válku kvůli uříznutému uchu kapitána jedné lodi, píše v deníku Financial Times Philip Stevens. Vlastně o nic nešlo, když to srovnáme s dnešní Válkou o Kódovací Chybu v Ekonomické Excelové Tabulce.

Ekonomové proti sobě pozvedli zbraně. Jedna strana už dlouho tvrdí, že příliš vysoká státní zadluženost dusí hospodářský růst. Evropské vlády se postavily na jejich stranu a páchají zkázu po celém kontinentu pod vlajkou škrtů. Nyní tvrdí soupeřící armáda akademiků, že byly statistické údaje zfalšované. Že prý je tomu obráceně: Státní zadluženost vzniká v důsledku nízkého růstu.

V únoru 2013 přispělo finančně na Britské listy 217 osob bankovním příkazem celkovou částkou 61 486.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2012 částkou 4206.67 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč.

4 čtenáři Britských listů přispělo v únoru 2013 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 900 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 28. 2. 2013 byla 238 003.10 Kč, z toho na exekutorský projekt 166 375.59 Kč a na na provoz Britských listů 71 627.51 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.