Politici nejsou schopni vidět skutečné příčiny

20. 2. 2013 / Aleš Uhlíř

Nechci se vyjadřovat k této strašlivé tragédii, o níž zatím víme velmi málo. Za povšimnutí ale stojí samotná starostčina závěrečná slova. Jsou příznačná pro české zákonodárce a politiky, komunální nevyjímaje. Jakmile se něco stane, hned se musí na to něco naroubovat v legislativě. Když student napadne učitele, pacient lékaře atp., vzápětí kde kdo volá, aby učitelé a další byli veřejnými činiteli, že tím by se to "vyřešilo". A tak to u nás je se vším. A skutečné příčiny nám unikají.

Docela by mne zajímalo, jakou legislativu by paní starostka v daném případě k ochraně "spořádaných občanů" navrhovala. Měly by se exekučního vystěhování ujmout obecní úřady, městská či státní policie nebo dokonce k tomu vytvořené uliční výbory, které by každého, kdo by nějak vybočoval, stěžoval si a nebyl v místě oblíben, vyprovodily za město? Nebo případného místního potížistu a neoblíbence arestovat v obecní šatlavě nebo přímo fyzicky zlikvidovat a tak problém "vyřešit"? Takhle jistě ne, docela by mne ale zajímalo, co by paní starostka navrhovala, pokud pod svými slovy měla určitou konkrétní představu a nešlo jen o plané řeči vypuštěné do vzduchu bez rozmyslu.

V Česku bude těžké, ne-li nemožné, otevřít veřejnou diskusi k problematice exekucí, které masově likvidují lidské existence, natož dosáhnout pozitivní změny. Lobby zastánců stávajícího způsobu exekucí, který svou brutalitou nikde v civilizovaných zemích nemá obdoby, prý jde napříč politickým spektrem, je to vydatný zdroj příjmů pro mnohé subjekty napojené na různé politické strany. Tohoto ponaučení se mi opakovaně v reakcích na mé články v Britských listech o exekucích dostalo od informovaných čtenářů a z hodnověrných zdrojů. Takže nám nezbývá než čekat na další tragédie.

Vytisknout