Jak jsme mohli nevnímat, co se děje

31. 8. 2012

Plně sdílím Váš názor na Ženu za pultem - jsem ročník 1955 a často jsem si už kladla otázku, proč režim vydržel tak dlouho - co se na tom podílelo, že tolik lidí věřilo, částečně i já, že "myšlenka je dobrá, jen lidi jsou špatní"? ptá se Jana Valdrová. Musela bych ale seriál znovu zhlédnout nebo alespoň část, abych (nyní už na první pohled) rozpoznala manipulace, o kterých píšete, a mnohé další. V každém případě seriál líčí poctivý přístup k práci jako vlastnost socialistického člověka, nikoli obecně lidskou. Je to podobně pošetilé, jak když se klade komunistům za vinu, že lidé nejsou věřící, ačkoliv už naši prarodiče to s chozením do kostela nepřeháněli. A zatímco jsme v seriálu obdivovali ty nezištné a obětavé, v reálu se vesele kradlo a "kdo nekradl, okrádal rodinu". Zloději byli zobrazováni jako "ti druzí" - dovedu si představit, že někdo tajně pronesl z podniku přes vrátnici materiál na stavbu svého domu, večer se posadil k televizi a rozčiloval se, jak se krade.

Jedním z prvků, které udržovaly český gulášový socialismus, byl humor. "No co, tak se tomu zasmějeme, a je to.". Mocnou ideologickou zbraní byla "gulášová" satira Televarieté - platí tu doslova, že vlk se nažral a koza zůstala celá. Bohdalová získávala charisma nebojácné, která umí říct kritiku naplno a veřejně, a nikdo nevnímal, že jde o vykalkulovanou roli. Divácká obec byla ukonejšena, že kritizovat se u nás dá veřejně, a problémy nezmizely, jen se příště kromě masa týkaly ještě toaletního papíru. Bohužel jsme si od té doby navykli řešit zasmáním mnohé, co by nás mělo rozčílit a přimět k akci, a zaklínáme se Švejkem.

Nemám ráda film Pelíšky, který hrubě zjednodušuje a přehání, a z nás, kteří jsem tu dobu intenzivně žili, dělá kašpary. Jak jste mohli být tak hloupí a nevnímat, co se děje, mají právo se ptát děti a vnoučata pamětníků. Ano, naše vnímání bylo řízeno mimo jiné kulturou. Dietl byl skvělý bavič, a nebyl sám, ještě Husákova poupata dělala obrovskou službu režimu, aniž to tušila. Právě proto je důležité zkoumat dobové jevy, nespokojit se s prvoplánovými Pelíšky a jim podobnými interpretacemi socialismu (některé díly pořadu Retro aj.) a pídit se po nástrojích tvorby postojů třeba právě v Ženě za pultem. Jinak to někteří nepochopí dodnes. Srdečně zdraví pravidelná čtenářka Jana Valdrová

Žena za pultem
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 31.8. 2012