240 promrhaných milionů ze státního rozpočtu ...a jeden antropolog - druhé intermezzo

31. 5. 2012 / Štěpán Kotrba

Pominu, co mají na katedře psychologie provozně ekonomické fakulty zemědělské univerzity pohledávat přednášky z "antropologie náboženství", "etnické konflikty a sociální hnutí" či "lingvistická antropologie", případně "duchovní kultura Evropy", které všechny autor vyučuje. Celkem je to neuvěřitelné spektrum 21 různých předmětů z oboru, ekonomickému provozu a jeho personalistice (odůvodnění existence katedry na fakultě) v naprosté většině vzdálenému. Ve svém svatém nadšení pro svůj výzkum a jeho důležitost pro všeobjímající univerzitní vesmír autor zapomněl, z jakého to vemene čerpá.

A to není vynálezce lodního šroubu Ressel...

Pravdou je - a tím se chci autora výzkumu Kazachů zastat, že doc. Kokaisl nerozhoduje ani v nejmenším, jaká má být náplň provozně ekonomické fakulty zemědělské univerzity. Zda se tam nemá vyučovat astronomie a zda v areálu nemá stát i hvězdárna. Za to jsou zodpovědni jiní - rektor a děkan fakulty, případně prorektoři a proděkani pro rozvoj, pro výzkum a pro výuku. Případně vědecká rada. O některých z nich budeme mluvit v šestém pokračování, protože megalomanská expanze PEF už ohrožuje samotnou univerzitu.

Faktem zůstává, že provozně ekonomická fakulta ČZU za několik let neuvěřitelně nabobtnala a stala se vesmírem sama pro sebe, s neuvěřitelným počtem studentů, kteří ke hnoji nikdy ani nečichli. Přitom původním smyslem, raison d'être její existence bylo rozšířit obzor vedoucím pracovníkům v zemědělství - primárně předsedům státních statků, JZD či lesních závodů, rybářství atp. Naučit je základům psychologie při práci s lidmi a personalistice, naučit je podnikové ekonomice, účetnictví a základům managementu, naučit je používat výpočetní techniku v řízení průmyslového provozu či plánování ekonomiky podniku. Byla vždy pro školu pomocnou fakultou, nikoliv profilovou. Kdo chtěl studovat zahraniční obchod, šel na VŠE. Kdo chtěl studovat počítačovou vědu, šel na FEL ČVUT nebo na MFF UK. Kdo chtěl být provozním psychologem, šel na FF UK, kdo chtěl dělat klinickou psychologii, šel na LF UK. A kdo chtěl být antropologem, nevybral si hnojárnu.

Dnes provozně ekonomická fakulta, sama větší než VŠE, se snaží Vysokou školu ekonomickou (a nejen ji) komplexně nahradit. Některé katedry se snaží nahradit informatické a kybernetické vzdělání ČVUT či MFF UK, jiné se snaží konkurovat katedrám psychologie LF či FF UK, další pracoviště si hraje na andragogiku a personální řízení na FF UK, Kokaisl se snaží předstihnout sám celou katedru antropologie na Přírodovědecké fakultě či FHS UK. Proč? Vždyť je to zvrhlé.

Rozumím této expanzi pouze v kontextu bezedného grantového dojení a neuvěřitelného plýtvání, kterým se za nezájmu MŠMT v tržním chaosu snaží ČZU konkurovat Karlově univerzitě či ČVUT jen proto, aby zde pedagogové mohli mít padesátitisícové platy.

To, co mi vadí a proč jsem zmiňoval Kokaislův výzkum, je mizivý vztah k zaměření pracoviště, na kterém vyučuje. Katedra psychologie se má věnovat psychologii se zaměřením na fakultní orientaci, nikoliv politické geografii, výzkumu médií či antropologii (kterým se také věnuje). Monografie o Střední Asii, "sloužící příležitostným zájemcům o Střední Asii" může autor psát ve svém volnu. Stejně jako to činí desítky a stovky vědců - koníčkářů, kteří neměli to štěstí, aby si našli teplý univerzitní flek a mohli si dělat, co chtějí. Vadí mi mizivá výkonnost dle stávajících kvantifikovaných kritérií pro rozvoj vědy - 270 tisíc Kč na 1 RIV, i když chápu, že Kyrgyzstán není pro antropologa jednoduše dostupnou zemí. Je škoda, že docent Kokaisl není součástí komplexního pracoviště antropologie na fakultě nějaké jiné univerzity, která má tento obor v primárním popisu práce. Zde by mohl svůj pedagogický i vědecký potenciál rozvinout a využít - pro studenty i vědu účelněji.

Akreditační komisi MŠMT, kterou Kokaisl tak pohrdá, jsem zmiňoval z jednoho důvodu, pro čtenáře ne nezajímavého. Při posledním hodnocení úrovně doktorských studijních programů na podzim 2011 ostře kritizovala vedení PEF - a to i za organizaci vědy na fakultě, její výsledky a publikační činnost pedagogů. "Fakulta tak v sebehodnotící zprávě nepojmenovala základní problémy, kterých si je, jak se ukázalo při návštěvě ÚPS, vědoma -- především oblast kvalifikační struktury pedagogů, vysoký počet disertačních prací na jednoho pedagoga, problémy vycházející ze specifického postavení PEF a jejích pedagogů na ČZU... V prvé řadě je problémem tematické i personální prolínání oborů, nejsou jasně stanoveny jejich kontury -- příčinou je personální zabezpečení oborů (pedagogové s nevyhraněnou výzkumnou orientací směrem k oboru). Toto prolínání se pak negativně projevuje na nevyhraněném profilu absolventa, jehož znalosti a dovednosti neodpovídají nárokům pro jednotlivé vědní obory." Tolik orgán, který uděluje oněm unverzitním vědcům posvěcení. Štempl.

Připomínám při té příležitosti, že PEF má akreditované tyto doktorské studijní programy (obory): Ekonomika a management (Management), Ekonomika a management (Podniková a odvětvová ekonomika), Hospodářská politika a správa (Regionální a sociální rozvoj), Kvantitativní metody v ekonomice (Systémové inženýrství), Systémové inženýrství a informatika (Informační management).

Antropologii ani etnologii, kulturální či teritoriální studia tam jaksi nevidím.

PhDr., Ing. Kokaisl Petr, Ph.D. se ovšem habilitoval na docenta na ČZU nikoliv v oboru antropologie, ale 30.11.2011 na tématu "Prvky ovlivňující kulturu v závislosti na politickém uspořádání státu - případ Kyrgystán" v oboru "Regionální a sociální rozvoj" , který je součástí programu Hospodářská politika a správa, který má studenty připravovat na řídící funkce veřejné správy a samosprávy na všech úrovních území. Absolvent doktorského studijního oboru má pracovat v týmech vědeckých a řídících pracovníků jako specialista na analýzu, zpracování, vyhodnocování a přípravu dat pro tvorbu a implementaci integrovaných programů regionálního a sociálního rozvoje (většinou tvořených pro využívání prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj EU - pozn. aut.).

Je to zábavné čtení - tak zábavné, že na stránkách ČZU jsou sebehodnotící zprávy ke stažení, ale pouze při sdělení hesla (které nikdo z pedagogů od děkana nedostal). Britské listy těmito dokumenty disponují.

Zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze - září 2011 ARCHIV BL

Na zasedání v lednu 2012 AK MŠMT odmítla akreditaci oboru "Poradenství a řízení v odborném vzdělávání" se zdůvodněním, že "profil absolventa neodpovídá skladbě studijních předmětů a cílům studia. Nedostatečné personální zabezpečení, včetně garance psychologických předmětů. Předložené studijní opory pro kombinovanou formu studia neodpovídají svou kvalitou nárokům na tvorbu těchto opor."

Zápis ze zasedání Akreditační komise 30. 1. -- 1. 2. 2012, ZDE

Mnoho psů, zajícova smrt.

Možná kdyby katedra psychologie, na které vyučuje devět vyučujících, z toho čtyři docenti (přitom ještě existuje katedra humanitních věd, s 52 pedagogy, která "objevuje "prostor na trhu" pro výuku sociologických, politologických a filozofických předmětů" a jejíž výzkum navazuje na bohatou tradici rurální sociologie" - huááá), se více věnovala tomu, co má ve skutečnosti pro fakultu dělat, uspěla by. I když je potěšující , že se v oficiálních informacích o ní dozvím, že sponzoruje v pražské zoologické zahradě makaka magota... Předseda akademického senátu PEF Mgr. Ing. Pavel Michálek, Ph.D. by se například mohl více věnovat "Pracovní motivaci - radám, návodům a zkušenostem z pohledu poradenství psychologie práce a organizace", než "srovnání kulturních změn u afghánských Kyrgyzů a Kyrgyzů v Kyrgyzstánu".

Nemám naprosto nic proti Kazachům ani Kyrgyzům. Jsou to poctiví pastevci, kteří svá stáda milují. Jsou součástí jejich historie a kultury. Zkoumání jejich života mimo outdoorového dobrodružství na minových polích Afghánistánu či v sedle koní v Kyrgyzstánu přinese antropologům i nám všem množství užitečných informací. Pro ekonomiku zemědělského provozu českých firem nepřinese však nic. A o to přece jde. Nebo ne?

Další díly seriálu o PEF ČZU

29. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Jak se dělá kádrová politika na hnojárně - seniorské intermezzo ZDE

Vytisknout