Technická inteligence se účastnila Pražského jara; SSM mohlo být i zajímavé

31. 8. 2012 / Miroslav Prokeš

Mou politickou školou bylo Pražské jaro a zkušenosti ze studentských delegací k Alexandru Dubčekovi, prezidentu Svobodovi, premiéru Černíkovi a dalším - i organizování Majálesu a pohřbu Jana Palacha. Minulý režim ani neobdivuji, ani neodsuzuji, ale analyzuji. Proto se musím ohradit proti několika generalizujícím tvrzením z analýzy Jana Čulíka o Ženě za pultem, píše Miroslav Prokeš.

Jan Čulík konstatuje nedostatečný počet humanitně zaměřených intelektuálů v seriálu s tím, že právě oni byli hlavním motorem reforem ze šedesátých let a Pražského jara z r. 1968. To bylo možná částečně pravda ještě před počátkem Pražského jara (sjezd Svazu spisovatelů apod.). V té době se však už začali houfně angažovat i další (v říjnu 1967 šlo na strahovských kolejích o studenty ČVUT, tedy techniky), přidali se studenti přírodovědy, zemědělství atd., pak i jejich učitelé. To je však jen takový "detail".

Za (nepravdivý) výrok ovlivněný vlastním viděním autora recenze musím označit tento: "nadšená aktivistka, která pracuje v režimní organizaci pro mladé lidi, v Socialistickém svazu mládeže. ... To se ve skutečném životě nedělo." Znám spoustu těch, kdo tehdy rádi a dobrovolně pracovali v SSM, ovšemže na kvůli šíření ideologie, ale prostě proto, že pod jeho křídly vytvořili skvělou partu. Sedmdesátá léta byla doba, kdy pod křídly SSM vznikly (někdy jen trpěné) skvělé akce a z nich dodnes fungující organizace, např. Prázdninová škola Lipnice, Bohatýrská trilogie, Hnutí Brontosaurus, možná i v oblasti umění.

Obdobně v Pionýrské organizaci SSM strašně moc záviselo na tom, kdo konkrétní oddíl nebo pionýrskou skupinu vedl - zda soudružka učitelka z povinnosti nebo trestu, voják základní služby, aby se ulil z pořadových cvičení, anebo třeba učitel biologie, který bral jako poslání ukazovat dětem, jak se chovat v přírodě a co tam lze krásného uvidět. Založil a vedl tedy třeba turistický kroužek nebo oddíl PO SSM. Nešlo o výjimky a ani autor recenze, ani já o tom nemáme k dispozici žádné statistiky z té doby (nejspíš neexistují), abychom mohli kategoricky tvrdit, že se něco nedělo, nebo že "posléze režim donutil do SSM vstoupit všechny mladé lidi". Možná na "elitních" středních školách, ale v žádném případě na učilištích ani na nehumanitních VŠ, o mladých lidech v pracovním procesu vůbec nemluvě. Ani se mi nechce psát, kam ti svazácké náboráře posílali...

Aniž bych zpochybňoval Čulíkovu recenzi z odborného hlediska, vadí mi to černobílé vidění minulého režimu (na obou stranách): reálný život byl mnohem pestřejší.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 31.8. 2012