Čína v odběru ruského zemního plynu zastíní Německo

24. 3. 2013

Po více jak desetiletých jednáních Rusko v pátek odsouhlasilo zdvojnásobení dodávek zemního plynu do Číny, což znamená, že se zbaví tlaku evropských regulátorů a největším odběratelem zmíněné ruské suroviny už nebude Německo. Čínský stát získá podíl v ruském plynařském průmyslu.

Podle Gazpromu bude koncem roku uzavřen třicetiletý kontrakt, a to právě v situaci, kdy firma čelí poklesu poptávky a tlaku evropských regulátorů.

Roční dodávky v rozsahu 38 miliard krychlových metrů mají být zahájeny v roce 2018 a postupně mohou narůst až na 60 miliard krychlových metrů. Německo, dosud největší odběratel ruského plynu, vloni odebralo 33 miliard krychlových metrů.

Obě strany se dlouho nemohly dohodnout na ceně, avšak pokles cen v Evropě dohodu podpořil a konečná cena by podle Gazpromu měla být stanovena v příštích měsících. Čína může platit předem a získat tak slevu.

Gazprom dlouho vyhrožoval, že zvýší dodávky do Asie, když se v Evropě dostával pod tlak regulátorů. Když vloni na podzim začalo vyšetřování podle evropské antitrustové legislativy, své plány uspíšil.

Původních 38 miliard krychlových metrů plynu bude pocházet z těžby na Dálném Východě a plynovodem "Síla Sibiře" bude surovina přepravována do Vladivostoku na pacifickém pobřeží, kde je budován závod na zkapalňování.

Rovněž v pátek státní firma OAO Rosněfť podepsala smlouvu o zdvojnásobení dodávek ropy do Číny na 31 metrických tun ročně. Firma získá od Čínské státní rozvojové banky půjčku ve výši 12 miliard dolarů. Rosněfť, který se ve čtvrtek stal největším producentem ropy na světě, už podle smlouvy z roku 2009 dodává Číně 15 milionů metrických tun ročně. Teď bude partnerem Čínské národní ropné společnosti při rozvoji těžby v ruské Arktidě.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 25.3. 2013