Můj neuskutečněný konflikt s Lenkou Procházkovou

21. 11. 2012

17.11.2012 jsem strávil stejně jako spousta Pražanů s přáteli v centru Prahy. S nadcházejícím večerem jsme s kamarádem zapluli na "jedno" do malé hospůdky kousek od národní třídy. Osud mě posadil na přecpanou lavici vedle Lenky Procházkové. Mám hádavou povahu, jsem praktikující katolík a nepatřím k odpůrcům církevních restitucí... Slovo dalo slovo a začali jsme velmi zajímavý rozhovor, o jehož část, kterou jsem si s jejím svolením nahrál na mobil, se chci s vámi podělit, píše Bohumil Kučera.

BK: Co máte proti věřícím?
LP: Vůbec nic -- jsem křesťanka. Napsala jsem román o Ježíšovi.
BK: Proč vám tedy tolik vadí církve?
LP: Nevadí mi, ale nevím jakým právem by měly dostat majetky za peníze všech občanů.
BK: Ty majetky přece církvím patřily a komunisté jim je sebrali.
LP: Komunisté jim neměli co sebrat. Pokud nějaké měli, přišli o ně díky pozemkovým reformám Masaryka a Benešovým dekretům. S tím komunisti neměli nic společného.
BK: Ale komunisté přeci perzekuovali kněží...
LP: To ano. Totalitní komunistický režim se choval ke kněžím, kteří měli odvahu mu oponovat skutečně sviňsky. Ti byli rehabilitováni v devadesátých letech. Z dnešních restitucí ale nebudou mít nic.
BK: Ale týkají se jejich církví. Když dostali restituce všichni ostatní proč ne církve.
LP: Všichni ostatní byly fyzicke osoby, právnických osob se restituce prakticky netýkaly, proč by měla mít církev jako právnická osoba výjimku?
BK: Třeba proto, že církev byla nositelkou vzdělání...
LP: Ano na vzdělání měla mocenský monopol. Ten měli později zrovna tak komunisti...
BK: Nemůžete ale upřít církvi charitativní činnost.
LP: Tu platí církvi stát. Církev ji jenom provozuje. Stejně tak stát platí i církevní školy nebo nemocnice.
BK: To snad má ten zákon změnit?
LP: Ne ten sice daruje církvi obrovské majetky, ale o financování škol nebo nemocnic tam není ani slovo.
BK: A čemu by pak ty majetky měly církvi sloužit?
LP: Pravděpodobně je rozkšeftuje pár církevních hodnostářů, jako se to stalo na Slovensku.
BK: Tomu snad sama nevěříte...
LP: Předpokládám to. Proč by třeba ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha figuroval ve čtyřech nových realitkách? A takových je tam víc!
BK: Chcete říct, že je to tunel?
LP: To zvažte vy sám. Nezdá se vám podezřelé s jakou urputností ten zákon koaliční poslanci prosazují, i když je to bude stát mandát? V banku je hodně.
BK: To zní dost šíleně. Existuje vůbec nějaká možnost jak ten zákon zrušit?
LP: Do pátku to může vetovat prezident Václav Klaus. Poslední šance.
BK: Udělá to?
LP: Nevím. Chce to odvahu postavit se tak silné lobby.
BK: A když ne?
LP: Pak se já i vy staneme nedobrovolnými spoluplátci stošedesátimiliardového daru.

Na chvíli jsme se odmlčeli. V narvané hospodě jsem slyšel dokonalé ticho. Došlo mi, plátcem se stát nechci.

Církevní restituce v ČR
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 21.11. 2012