Velení britské armády oponuje nátlaku premiéra, aby "něco udělalo" v Sýrii

12. 12. 2012

Předpokladem pro intervenci by bylo zřízení bezletové zóny. To by ale znamenalo dlouhou leteckou kampaň zaměřenou na degradaci syrských protivzdušných kapacit vedenou z letadlových lodí - a Británie teď až do roku 2018 nebude mít žádné plavidlo této třídy k dispozici.

Všechny ostatní možnosti jsou pouze spekulacemi, jako koridor pro uprchlíky směřující do táborů v Turecku, nebo na sever Sýrie, případně logistická podpora povstalců.

Zajímavé je, že Richardsova prezentace zřejmě neobsahovala žádný odkaz na NATO.

Podle generálova vyjádření "není nemožné", že se britské jednotky v nějakém omezeném rozsahu zapojí do intervence. Z jeho strany jde však o reakci na fakt, že případné rozhodnutí o zapojení do takové intervence bude mít politický charakter a on se mu nakonec bude muset podřídit.

Na neochotě armády mít cokoliv společného s intervencí do Sýrie se však nic nemění. Důstojníci trvají na jasné a jednotné politické vůli ohledně cíle a na dobře propracované strategii vyvázání se z konfliktu. Nic z toho ale neexistuje. Jediné, co by britskou armádu mohlo v tuto chvíli přimět akci, je nasazení chemických zbraní, nebo hrozba takového nasazení. Pak by se přidala k Američanům.

Zatím však Richards předkládá premiérovi různé návrhy, žádný z nich neprezentuje jako závazný, a snaží se zabránit zapojení byť jen malého počtu britských vojáků do čtvrtého tažení za poslední dekádu, když restrukturalizace a škrty zmenšují britské vojenské kapacity a v regionu předpokládaných bojových operací není Británie z historických důvodů považována za důvěryhodného hráče.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout