I já už mám dost žvástů o škodlivosti minulého režimu

14. 8. 2012

Kdyby se adresně řeklo, že ten a ten, bydlící tam a tam, tak bychom se zcela určitě dnes divili, kdože tu levárnu, dnes vlastně kritizuje, protože já zastávám názor, že grázloviny dnes ponejvíce kritizují ti, co je tehdy sami robili (anebo jejich předci), protože o nich nejvíce vědí.

Ono totiž stačí poslouchat mnohé pány umělce, jak který je s kým příbuzný, kde za komunismu začal, v jakém že spolku a kam že se dostal, zcela určitě vím, že poctiví pracující takové možnosti nikdy neměli.

I já patřím k těm, co prožívali období po listopadu 1989 a mnoha věcí byli svědkem.

Třeba si pamatuji i to, že synek bývalého kulaka řekl už v prosinci 1989, že si národ vyřizuje účty s těmi nepravými, s těmi kteří tu káru táhli za nás za všechny a kteří neutekli od zodpovědnosti.

Zatímco ti, se kterými si ty účty měli vyřídit, jim potají za zády nalezli do funkcí a že je zvědav, co národ udělá, až se otočí, jak si s nimi poradí.

Na to mu dcera bývalého většího podnikatele odpověděla, že se také nestačí koukat co se děje, že když tatíček koupil mamičce za první republiky k vánocům perziánový kožich a mamička se v něm 26. 12 prošla po náměstí, už měl v podniku 27.12 finanční kontrolu a ta mu zkontrolovala jak provoz tak celé účetnictví.

Pamatuji jak za hluboké totality, jeden synek kulaka nesnesl, aby ho kdosi oslovil tehdy běžným oslovením soudruhu.

Po letech si dcera tohoto člověka stěžovala svému známému, že se jejich fotr zbláznil, protože své děti 40 let učil nenávisti ke komunistům a teď vyhrožuje svým dětem pokud nepůjdou volit komunisty, tak je vydědí a když se zeptali ,co to k tomu vede, řekl, že má rád obyčejné lidi a když vidí co ta vládní sebranka činí musí uznat, že komunisté toho pro obyčejné lidi udělali nejvíce a že on si nechce brát špatné svědomí navěčnost.

Také si lze přečíst osobnost listopadu 1989 pana Petra Millera kováře z ČKD, jak už v roce 2004 šel volit KSČM, když byl svědkem toho co dělal Václav Havel.

To vše ukazuje, že i lidé kteří dobu socialismu nemohli snést a přímo to období nenáviděli, dnes stačili vychladnout a vidí to vše jinak.

Pak se ovšem nemůže nikdo divit učitelům, že nemají žádný zájem učit své žáky období po druhé světové válce, nechtějí si totiž pálit prsty.

Když řeknou dětem, co si opravdu myslí hrozí jim ztráta zaměstnání a když se budou držet osnov, které jim nařizuje tato vláda, budou mít problémy s rodiči, protože ti si nepřejí, aby jejich dětem byly vštěpovány nesmysly do hlav.

A už vůbec se jim nelíbí když děti příjdou domů a zeptají se maminek zda jejich dědové, kteří byli v KSČ jsou vrazi, pokud ti dědové celý život poctivě pracovali a proto neutekli od zodpovědnosti, pak to jenom ty maminky nadzvedne, aby svému dítěti, kterému až dosud nechtěly motat hlavičku, vysvětlily co si myslí, že je pravda a pokud ještě potkají paní učitelky a ty maminkám řeknou, že s nimi souhlasí, ale neměly by to dětem říkat, protože učitelé jsou povinni to hlásit a dětem to jenom komplikuje život.

Máte pocit, že ještě jde o demokracii?

Já už dávno ten pocit nemám.

Dovedu pochopit, že lidem s vyšší kvalifikací se nechce být obětními beránky a vracet se do doby, kdy kvalifikace byla méně než fyzická práce.

Měli by ale chápat, že se socialismus budoval ve světě poprvé a když se něco tvoří poprvé vždy, dochází ke spoustě zbytečných zmetků, protože to nikdo ještě nevyzkoušel.

Dnes už jsme ale stačili poznat, že vše co se tvoří poprvé, má své slabiny a nezlobte se kapitalismus není tím v čem bychom měli pokračovat, už tu za prvé republiky byl a dle předvedeného současného pokračování nám více nenabízí, a pokud ještě díky špatnému režimu dojde ke ztrátě životů a to i dětí, pak to není vhodný režim pro národ a zejména ne pro obyvatele naší vlasti.

A události kolem církevních restitucí to jenom potvrzují.

Potom mají obyčejní lidé pravdu, když chtějí návrat předešlého režimu.

I oni totiž mají plné právo na spokojený život.

Patřím k těm co se museli ve své profesi vždy učit, na druhou stranu ale chápu, že ne všichni mají podmínky k tomu aby stačili na současné nároky, někdy až zbytečné.

Jak je možné, že některým by stačila víkendová studia na právnické fakultě v Plzni a druzí by měli mít kdoví jakou kvalifikaci?

Vytisknout