Přepisování historie mě uráží

11. 2. 2013

Jako pamětníka, studenta VŠ ročník 1947, mě hluboce uráží přepisování historie dnešním režimem a medii, dnes to, jak si z Palacha udělali symbol bojovníka proti komunismu. Pochopitelně. Oni potřebují legitimizovat dnešní asociální režim a dokazovat, že není horší než zlikvidovaný socialismus. A proto vytahují tato negativa a lakují a lakují. Mají na to i ústav. U nás pamětníků se jim to moc nedaří, bohužel u mladých ano. Váš pan Dolejší to tu také lakuje, píše Jaroslav Ouzký.

V 68. jsem končil první ročník ČVUT a společenské vzepětí Pražského jara jsme všichni prožívali tak, jak jsem už nikdy nezažili. Jasně, následovalo zklamání z okupace, ale proto jsme socialismus nezavrhli. To spíš, jako Palach, jsme zírali na ochotu některých spoluobčanů, co se aktivně zapojili do kolaborace s Rusy. Do strany jsem však, ač levičák, nikdy nevstoupil, hlavně díky té restalinizaci. Po pravdě ale ani nemusel. Čekali jsme na lepší časy, ale 20 let bylo moc. Dnes vidím, že to byla chyba, protože se strany zmocnili kariéristi, kteří mysleli jen na sebe, levicovost odhodili při první příležitosti. A to jsem opět zíral. Nyní ovšem pro změnu po roce 1989 , jak nás - bez nás tito naši spoluobčané bleskově překlopili do kapitalismu. Dnes nechápu obdivovače kapitalismu a vlastně bývalé aktivní účastníky Pražského jara jako jsou Čáslavská, Kubišová, Menzel. Ty jejich kotrmelce, kde se to bere?

Jan Palach
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 11.2. 2013