Kravíny a kraviny

17. 4. 2013 / Karel Dolejší

Pan Milan Daniel v souvislosti s probíhajícím sporem o ÚSTR(k) ostalgicky vzpomíná na reálsocialistické kravíny. Působí to zajímavě; leč jako student elektrotechniky jsem v těch krásných kravínech během praxe nějaký čas pracoval a mé vzpomínky na zvířecí koncentráky zdaleka tak idylické nejsou. Vychrtlé krávy uzavřené celé dny v těsných boxech bez možnosti pohybu, maximálně vystresované, krmené plesnivými granulemi, čenichy do krve odřené od napáječek a surový personál, který zvířata po libosti nakopával, případně odtáhl uhynulé tele za ocas doprostřed haly a nechal je tam ležet do konce směny.

Ale nejde zajisté o to přít se o individuální svědectví. Spíše by bylo namístě diskutovat ty údajně vynikající produkty reálsocialistického zemědělství. Spolužákova matka pracovala v nemocnici a jednoho dne na počátku druhé poloviny osmdesátých let tedy přinesl do školy cyklostylovanou kopii chemického rozboru zdravého a všemi doporučovaného mléka, kterého jsem od dětství vypil zhruba litr denně. Připojeno bylo kratší pojednání o tom, co dělají plísně v krmivu s hovězími játry.

Osobně jsem velmi rád, že se premiér o kravíny nestará, neboť tím pádem přinejmenším jednu věc nepokazí. Pokud by se mělo v českém zemědělství něco měnit, bylo by dobré, kdyby tomu předcházela skutečně široká veřejná debata, nikoliv vlna ostalgie a po ní už jen zřetelná spojnice Čuba-Šlouf starší-Šlouf mladší-Zeman-Brusel.

Na diskusi o takových věcech určitě nepotřebujeme zpolitizovanou instituci jako ÚSTR(k), který se ostatně mnohem raději zabýval vyvoláváním planých skandálů například kolem Milana Kundery než otázkou, jak se za minulého režimu skutečně žilo a co tu přesně probíhalo.

A už vůbec nepotřebujeme od všeobecného zatracování úplně všeho předlistopadového přejít zase k ostalgickému vzpomínání na nádherně vonící kravíny a skvěle čoudící komíny té naší úžasné Československé socialistické republiky.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 17.4. 2013