Co v debatě kandidátů nezaznělo

25. 10. 2012

Byla to debata o zahraniční politice v době, kdy se nejurgentnější priority nacházejí doma. Mitt Romney říká, že dokáže obnovit postavení Spojených států jakožto neporazitelné supervelmoci. Jenže pád berlínské zdi a kolaps sovětského impéria byly světodějné události, k nimž došlo více jak před dvaceti lety. Spojené státy od té doby vedly dvě drahé války s nulovým ziskem. Irák, který už stál téměř bilion dolarů, se nyní obrací v geopolitickou porážku, když se zde většímu vlivu těší Írán než Spojené státy. A co je ještě horší, Írán přes irácké území zásobuje syrského Asada.

Sedmnáct zemí Evropské unie, které sdílejí společnou měnu, se nachází na pokraji existenciální krize. Nejsou ochotny se zříci posledních zbytků národní suverenity a neustále odkládají řešení na později.

Téměř opomenutá afghánská válka dál ničí morálku NATO. Kanadské, nizozemské a francouzské bojové jednotky odjely domů. Operací se nadále účastní pouze americké a britské útvary -- a ty se více starají o to, aby je nezabili příslušníci afghánské armády, jež vycvičili, než o bojovníky Talibánu. Bezpečnostní specialisté už plánují repatriaci zařízení v hodnotě miliard dolarů. V USA si 75% dotázaných přeje, abychom odsud odešli před uměle stanoveným termínem za dva roky.

Kandidáti se starostlivě vyhnuli debatě o Číně. Zatímco se Peking blíží střídání v rámci svého desetiletého cyklu, oba se snažili neposilovat čínskou paranoiu.

Krveprolití v Sýrii, stejně jako násilí v Jordánsku a Libanonu, zlikvidovaly jakoukoliv možnost pokroku v otázce palestinského státu. Mezitím krize využívají izraelští osadníci a rozšiřují svůj zábor palestinské půdy. Roztržka mezi Obamou a Izraelem je zažehnána, prezident hovoří o nejlepším příteli Spojených států na Středním východě a obě země pořádají velké společné manévry.

Jméno Íránu padlo 47x. Obama se prostě nepohodl s Netanjahuem ohledně termínu náletů. Příští jaro nebo léto by prý mělo stačit.

Ale budoucí historikové možná přece jen zaznamenají tuto debatu coby kritický bod obratu k dlouho zanedbávaným domácím prioritám. Břemeno válek, které nemají zásadní význam, vede k odkládání okamžiku, kdy bude třeba čelit domácím otázkám.

Je tu také akutní frustrace kvůli klesajícímu vlivu USA v měnícím se arabském světě. Neexistuje způsob, jak zabránit egyptskému Muslimskému bratrstvu, aby zemi vrátil zpátky do středověku. Můžeme hovořit o ženských právech a potřebě chránit náboženské menšiny, ale zastavení americké vojenské pomoci by vedlo pouze k tomu, že by extrémisté ohrozili mírovou dohodu s Izraelem. Radikální salafisté, kteří kontrolují 25% parlamentních křesel, vyzývají mladíky bez práce, aby se v Sýrii zapojili do džihádu proti Asadovu režimu. Této občanské války se už účastní irácká al-Kajda -- odtud tedy neochota USA a NATO přidat se na stejnou stranu, kde působí tito teroristé.

Zdá se, že se Romney upíná k obrazu světa, který už neexistuje. Nadešel čas vrátit se z válek a přivést Spojené státy do 21. století. Když Romney řekl, že vrátí stav námořnictva na 360 bojových lodí, měl dostat otázku, kde na to chce vzít peníze.

Americký deficit se blíží k 16 biliónům dolarů. Domácí infrastruktura kolabuje. Ve Spojených státech jsou 4 000 poškozených přehrad a na naléhavé opravy je třeba 50 miliard.

Ale to je jen malá část investic, kterých je naléhavě třeba.

Podrobnosti v angličtině: ZDE