Kotrbovy články a česká věda

24. 5. 2012 / Boris Cvek

Velice děkuji Štěpánu Kotrbovi za sérii jeho článků o situaci na České zemědělské univerzitě a nesmírně bych si přál, aby v tomto úsilí pokračoval dále, a to i na jiných vysokých školách. Situace, kterou ve svých článcích popisuje, mi připomíná doby, kdy jsem žil ve vědecké komunitě izolované od světa a kdy se za dobré vědecké publikace i v chemii považovaly v rámci té komunity články v místních časopisech a sbornících. Problém rozlišování zrna od plev ve vědě je palčivý na celém světě. Do vědy se dávají obrovské peníze a hlavně se od ní čeká, že nám pomůže v civilizačním rozvoji, že díky ní máme naději na lepší budoucnost. Selže-li naše kreativita a invence ve vědě, nemáme šanci si poradit s globálními problémy. Stále se proto musíme ptát a řešit otázku, co je vlastně dobrá věda a co není. Dal bych jako příklad kritéria, která vyžaduje European Research Council (ERC) po mladých vědcích (lidé několik let po obdržení titulu PhD), aby mohli získat tu nejprestižnější podporu pro svůj výzkum od Evropské unie (tzv. "ERC starting grants").

Mladí vědci musejí v době podání žádosti mít už aspoň jednu "důležitou" publikaci (rozumí se, že mezinárodní, v prestižním impaktovaném časopise), kterou "vyprodukovali" nezávisle na jejich školiteli, u nějž absolvovali své doktorské studium. Kromě toho by měli mít několik publikací jako hlavní autoři (pokud tomu správně rozumím, jde o to, že musí být první nebo korespondenční autoři) ve světovém multidiscplinárním časopise (v zásadě přicházejí v úvahu Nature, Science nebo PNAS), nebo v nějakém časopise, který patří v jejich disciplíně k těm nejlepším. Úroveň a pořadí časopisů je určena celosvětově uznávaným žebříčkem na Web of Science. Kromě toho by uchazeči měli být zvanými přednášejícími na mezinárodních vědeckých konferencích a měli by být nositeli různých mezinárodních ocenění.

V dnešní době snadného cestování a e-mailové komunikace tyto podmínky de facto znamenají mít také rozvinutou vědeckou spolupráci s prestižními pracovišti na Západě (zejména USA, Německo, Británie, Francie, ale i "nezápadní" Japonsko) a být uznáván a přijímán pro svou vědeckou práci nejdůležitějšími osobnostmi svého oboru (které většinou -- aspoň pokud jde o přírodní vědy a biomedicínu -- pracují na těch nejlepších univerzitách v USA a v Británii).

V roce 2011 bylo v soutěži o ERC starting grants ve vědách o životě 1440 přihlášek a 169 lidí bylo vybráno, ve fyzikálních vědách to bylo 1690 vs. 222 a ve společenských vědách 950 vs. 89. Celkem 124 grantů šlo do Británie, 64 do Německa, 57 do Francie, 47 do Nizozemí... Švýcarsko má např. 22 grantů, Rakousko 13 grantů, Dánsko 10 grantů. Do ČR se dostal pouze jeden (v roce 2010 to byly 3 granty, v roce 2009 žádný). Pokud jde o národnost lidí, kteří pro své projekty dostali ERC starting grant, 83 je Němců, 57 je Britů, 49 je Italů, 47 Francouzů, 41 Nizozemců...

Podrobnosti lze nalézt ZDE
ZDE

Zrcadlo české vědy | Jak se dělá věda na hnojárně
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 24.5. 2012