Američtí vojáci obsadili policejní stanici a sídlo primátora v centru města Fallúdža. Ve středu města se bojuje, okrajové čtvrti jsou pod kontrolou amerických a iráckých vojáků. Humanitární organizace konstatují, že mají velké obavy o osud civilistů.

Mohammed Abboud byl svědkem toho, jak včera v městě Fallúdža vykrvácel jeho devítiletý syn. Nemohl ho odvézt do nemocnice, protože se v ulicích bojovalo a padaly bomby. "Mého syna zasáhl šrapnel do břicha, když byl při úsvitu zasažen náš dům, ale nemohli jsme ho odvést k lékaři," uvedl Mohammed Abboud, který je učitelem. "Pohřbili jsme ho na zahradě, protože bylo příliš nebezpečné jít ven."

Americký generální prokurátor John Ashcroft a ministr obchodu Don Evans odstoupili. Jsou to první odchody z americké vlády po znovuzvolení prezidenta Bushe.

Podrobnosti v angličtině ZDE

"Svět je tady od toho, aby byl dobyt," argumentuje podle George Monbiota v deníku Guardian americký prezident George Bush. Navazuje tak podle něho na puritánskou filozofii ze 17. století, která byla produktem hospodářské transformace.

Zdůraznil to americký ministr zahraničních věcí Colin Powell v rozhovoru s britským hospodářským listem Financial Times.. Powell uvedl, že prezident Bush nebude nijak ve svém druhém funkčním období omezovat či měnit svou politiku.

úterý 18.00: Jásir Arafat trpí krvácením do mozku, sdělil jeho čelný poradce reportérům v městě Ramallah.

Tayeb Abdel Rahim uvedl, že krvácení začalo v pondělí večer a že je nyní Arafat v kritickém stavu. Apeloval na Palestince, aby se modlili za svého vedoucího představitele. Všeobecně se předpokládá, že Arafat už se z klinické smrti probrat nemůže a nyní se mezi diplomaty a představiteli vlád diskutuje už jen o tom, kde jej pohřbít. Podle muslimských náboženských předpisů musí k pohřbu dojít do 24 hodin od oficiálně konstatované smrti.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Včera, v úterý, 9. listopadu, byl oficiálně zpřístupněn prohlížeč Firefox, dílo pozoruhodné mezinárodní komunity neplacených dobrovolníků, kteří vytvářejí software "open source", umísťované do veřejné domény bez nároku na finanční zisk. Firefox www.getfirefox.com je internetový prohlížeč, který je k dispozici zadarmo a je přímou konkurencí Internet Exploreru od firmy Microsoft, který donedávna ovládal 95 procent počítačového trhu.

Internet Explorer má velkou výhodu v tom, že software Windows od firmy Microsoft má téměř úplný monopol na operační systém osobních počítačů. Windows už obsahují Internet Explorer - takže uživatel musí vyvinout vlastní iniciativu a stáhnout si sám Firefox.

Lidé kolem Firefoxu jsou přesvědčeni, že existují dobré důvody, proč by si uživatelé internetu měli stáhnout jejich prohlížeč. Firefox má novou funkčnost, zamezuje tomu, aby se na obrazovce počítače objevovala reklama v samostatných oknech a Firefox je také daleko odolnější vůči virům, které lehce útočí na Explorer.

Blogy (weblogy) jsou periodicky aktualizované deníky, obsahující komentáře, publikované na internetu, s minimálním externím redigováním. Odhaduje se, že v roce 1999 existovalo po světě 50 blogů, dnes je jich prý něco mezi 2,4 miliony a 4,1 miliony. Podle časopisu Foreign Policy už v současnosti blogy ovlivňují americkou zahraniční politiku. Pět nejúspěšnějších politických blogů má více než půl milionu čtenářů denně. Podle statistik však využívají blogů jako zdroje informací jen 4 procenta Američanů. Blogy jsou však vlivné, protože ovlivňují obsah "establishmentových" sdělovacích prostředků. Média totiž selektivně určují, co je realita, podle toho, o čem se rozhodnou psát. A v poslední době jsou novináři stále častěji ovlivňováni při svém psaní tím, co se píše na weblozích. V hlavních otázkách mezinárodní politiky fungují blogy jako pozoruhodná kombinace odborných názorů, kolektivních reakcí na vývoj událostí v reálném čase, a zároveň i jako barometr veřejného mínění. V případech, kdy se weblog soustředí na sdělovacími prostředky zanedbané téma, mívá pozoruhodný vliv při utváření veřejné agendy.

Vzhledem k článku "Zvůle samosoudkyně a zvůle policie ruku v ruce" Vás informuji o tom, že ve středu 10.11.2004 proběhne u Městského soudu v Praze odvolací řízení s obžalovaným JUDr. Koljou Kubíčkem pro trestný čin vydírání. Soudit jej bude soudce Horký, z tisku též dobře známý. Více se dočtete na www.advokati.info v sekci "Pro novináře".

Tuto informaci Vám podávám proto, že řízení s JUDr. Kubíčkem vykazuje značné podobnosti s Vámi zmiňovaným případem. Konformní média typu iDnes, Lidovek atd. budou informovat pouze "konformním" způsobem:-)

S úctou Jan Dvořák, student PF UK

Kulturní společnost je defektní. To je historií jednoznačně doloženo, ve dvacátém století absolutně a nezvratitelně. Trpí mnoha patologickými jevy, ať už spjatými s evolucí nebo prostě s faktem, že u člověka dochází k přeměně živočicha na sofistikovanou biologickou bytost. Při vší té těžko si představitelné hrůze je ale nutné říct, že doposud dochází ve smyslu dosaženého stupně rozpoznávání světa k neustálému a zrychlujícímu se vzestupu.

Krajské volby dopadly pro vládní ČSSD katastrofálně. Pokud bude Stanislav Gross říkat něco jiného a odvolávat se na šestiprocentní posun oproti volbám do Evropského parlamentu, bude hrubě neupřímný. Alespoň k sobě samotnému.

Premiér Gross si po zveřejnění výsledků stěžoval, že voliči hlasovali nohama, resp. k volbám vůbec nepřišli. Ani ne třicetiprocentní účast prý nahrála ODS s KSČM a jejich věrným příznivcům. Má pravdu, avšak při zhodnocení voličské neúčasti si musí ihned položit otázku, proč voliči ČSSD nepřišli, a pro její zodpovězení začít hledat chyby především u sebe.

Ke včerejšímu článku o školské radě v Cobb County a jejím problému s výukou evoluce ve školách je dobré připojit několik poznámek, píše biochemik Jan Konvalinka:

Rada pro správu škol v okrese Cobb County v americkém státě Georgia se v pondělí octla před soudem, kde byla nucena obhajovat, že v učebnicích, jichž se používá v tamějších školách, se vyučuje evoluční teorie. Někteří rodiče u soudu považují, aby se kreacionismus - teorie, že Bůh stvořil člověka tak, jak se o tom mluví v Bibli - vyučoval ve školách spolu s evoluční teorií.

Vážený pane Bláho,

S většinou Vámi, byť poněkud obhrouble, uváděnými důvody pro privatizaci nemocnic lze s drobnými výhradami souhlasit. On by ovšem stát jako vlastník měl taky umět pohlídat hospodaření na svém majetku (a on by to uměl nebýt častého politického pozadí nehospodárnosti, v podobě dosazeného, neschopného managementu). Ovšem jeden z vážných důvodů proti privatizaci jste sám uvedl. Píšete, cituji : "Jen v socialistickém zdravotnictví se může stát, aby doktor naordinoval pacientovi s ireversibilní prognózou jen několika dní života, superdrahá antibiotika za desetitisíce."

A tady to je ten důvod proti privatizaci. Obávám se, že zisk bude hlavním cílem a hlavním měřítkem úspěšnosti nemocnice, a pár dnů života pacienta navíc nebude v rozhodování lékaře o způsobu léčby důležitý argument. Ale kdo bude rozhodovat o tom, kolik dnů života navíc ještě za to stojí aby se pacient léčil? A kolik dnů to má být, pane Bláho, podle Vás??? ptá se Alfred Eckhardt.

Několik dnů poté, co mediální lobbista Jaroslav Berka vstoupil opět na trh elektronických médií jako podnikatel s cílem "polknout" regionální televizní studia a vytvořit pro svou novou firmu RTA síť regionální "zpravodajské" televize, stalo se mu malé faux pas. Jeho další firma Česká média pořádá jeden z dlouhé řady mediálních seminářů, tentokrát ovšem na téma Obstojí zpravodajské televize?. Mediální debatu pořádá firma, zájem jejíhož majitele není v tomto případě není čistě publicistický. Jako "veřejná služba" českému mediálnímu světu je to úžasné... Ještě více k popukání by bylo, kdyby Berkova firma v té souvislosti chtěla diskutovat také o financování médií veřejné služby a sama definovala vznikající podnikání RTA jako veřejnou službu. Server Českých médií dokonale naplňuje "sebedefinici" jako stránek, které mají mentálně i personálně blízko ke komerčním televizním společnostem.

Pokud chcete ve čtvrtek podnikateli Berkovi poradit, jak dělat zpravodajskou televizi, obstát a neprodělat přitom kalhoty (například tím, že si nechá za "objektivní" komunální vysílání platit radnicemi, hejtmany z ODS, fondy EU na podporu regionů a bude navíc požadovat grant na "veřejnou" službu po vzoru Státního fondu pro rozvoj kinematografie), tak přij'ďte. Bude alespoň legrace... Já ale zůstanu v tomto deštivém počasí doma.

Trend volebního chování se nezměnil. Obklíčení vládní koalice opozicí zesílilo.

Volby krajských zastupitelstev a první kolo voleb třetiny senátorů přinesly minulý týden dvě důležité zprávy o politické situaci v Česku.

• Český volič je racionální a nestačí mu bezobsažné volební kampaně. Prázdné heslo "Myslím to upřímně" doprovázené dětskou tváří předsedy ČSSD a premiéra nezabralo. A když si volič nenajde svého favorita, k urnám nepřijde.
• Selhaly výzkumy volebních preferencí, a to hned ve dvou nejdůležitějších výpovědích. Již dva měsíce ujišťují výzkumné agentury, že klesá obliba opozičních stran. ODS údajně se propadla pod laťku 30 % příznivců, sociální demokraté prý předběhli komunisty.

V neděli 7. listopadu ve 20 hodin začala britská televize Channel Four vysílat třídílný dokumentární seriál Jona Ronsona Crazy Rulers of the World (Šílení vládci tohoto světa). První část tohoto filmu, nazvaná "The Men Who Stare at Goats (Muži, kteří civí na kozly)" se zabývala v neděli 7.11. historií tajné jednotky americké armády, založené v roce 1979 po traumatu vietnamského debaklu, která se jmenovala "First Earth Battalion" a jejíž příslušníci se vážně pokoušeli procházet zdí a zabíjet zvířata tím, že na ně civěli.

V pondělí dopoledne interviewoval reportér Andrew Marr v rozhlase BBC v pořadu Start the Week autora dokumentu Jona Ronsona. Z rozhovoru vyjímáme:

Američané sdílejí s Evropany instituce, nikoliv hodnoty. Sociální a morální hodnoty většiny Američanů se radikálně odlišují od těch hodnot, jimiž se řídí většina Evropanů. Evropanům je cizí i nebezpečná americká neznalost ostatního světa i americká směsice intelektuálního izolacionismu a imperiálních intervencí v zahraničí. Ve Spojených státech má víc občanů střelnou zbraň než cestovní pas. Existuje jediný evropský národ, o němž je toto pravda? ptal se v pondělí v deníku Guardian Jonathan Steele.

Nezákonný zásah policistů proti aktivistovi Radkovi Mikulovi dne 28. 10. 2003 poté, co se ten den nenechal policisty nezákonně perlustrovat, skončil u soudu první instance odsouzením obžalovaného za trestný čin útoku na veřejného činitele na šest měsíců s podmínkou v trvání jednoho roku. Samosoudkyně JUDr. Helena Králová pominula práva obžalovaného, pominula i zákon a důkazy o nevině. Zato připustila důkazy policie, pořízené částečně i nezákonnou formou. Důkazy vyhodnotila nesprávně, tendenčně a rozsudek vynesla 18. 5. 2004 v nepřítomnosti obžalovaného. O kvalitě výpovědí policistů ani nemluvě... To vše konstatoval odvolací senát Městského soudu v Praze na neveřejném zasedání a vrátil 24. 8. 2004 věc soudu prvního stupně zpět. Soudkyně obvodního soudu se poté 13. 10. 2004 sama vyloučila z dalšího projednávání pro podjatost.

Flagrantní případ policejní s soudcovské zvůle, kterému přítrž učinil až odvolací soud, tak po více než roce spěje k snad uspokojivému závěru.

Byl jsem tím slůvkem kdysi okouzlen. Uvěřil jsem v něj a ono mi přineslo spoustu báječného intelektuálního dobrodružství. Dnes už je na místě hovořit o dědictví, protože postmodernismus se s přelomem tisíciletí začal jevit jako nesplněný sen. Krásný a vděčný sen, z kterého však -- tak jako ze všech snů -- bylo nutné se probudit. Smrt Jacquese Derridy může být v tomto ohledu symbolická. Jako by filosof opustil tento svět, aby mohl v klidu a pokoji spát svůj věčný postmoderní sen. My, kteří jsme zůstali, to máme o něco složitější.

Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Úmysly politiků jsou však vždy něco jiného, než jejich veřejné sliby (viz např. ZDE). A tak nám zůstávají zpočátku jen ty sliby a nakonec již ani ty ne. Mohly by toto být dějiny demokracie v ČR za posledních 15 let v kostce?

Autorem slavných dokumentárních filmů Century of the Self a The Power of Nightmares, který poukazuje na to, že "válka proti terorismu" je mýtus, je britský dokumentarista Adam Curtis. Býval učitelem politologie na Oxfordské univerzitě. Z tohoto prestižního místa odešel, protože se mu nelíbila izolovanost oxfordského vysokoškolského učitele od vnějšího světa, a dal se do televize.

Adam Curtis, píše týdeník Observer, dělá rád obtížné věci. Před půldruhým rokem navrhl svým šéfům v BBC, že chce natočit sérii dokumentárních filmů o filozofických idejích, které jsou jádrem konzervatismu. Přiznává, že "nudněji to nemohlo vypadat".

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti TÉMA BL

V angličtině si můžete stáhnout všechny tři díly filmu The Power of Nightmares v dokonalé kvalitě (každý díl má cca 600 Mb) ZDE

Britským listům zaslal jeden stoupenec George Bushe ze Spojených států.

Jiné mapy, s demografickým rozborem amerických volebních výsledků ZDE

Minulý týden jsme skončili v období na konci devadesátých let, kdy obě skupiny, američtí neokonzervativci i islámští extremisté, byli marginalizováni a ztratili moc. Avšak s útoky z 11. září se osud obou skupin dramaticky změnil. Islamisté byli po svém momentu triumfu během několika měsíců téměř úplně zničeni. Avšak neokonzervativci ve Washingtonu převzali moc. A pak neokonzervativci začali islamisty rekonstruovat. Vytvořili neexistujícího nepřítele. A jak se tato neskutečná noční můra začala šířit, politikové si uvědomili, že jim to poskytuje ve světě, který se octl v hluboké deziluzi, obrovskou moc. Ti, kteří šířili nejhroznější noční můry, se stali nejmocnějšími lidmi na této planetě.

Shrnujeme argumentaci z třetí a závěrečné části dokumentárního filmu Adama Curtise The Power of Nightmares (Síla nočních můr), nazvané Shadows in the Cave (Stíny v jeskyni), která se vysílala ve středu 3. listopadu v 21 hodin v televizi BBC 2. První část tohoto významného filmu je ZDE, druhá část je ZDE.

Adam Curtis - Vymítač duchů ZDE

V říjnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5119,90 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.