Hoon: Ne, není ospravedlnitelný. Výroky šéfa Skotské nacionální strany dokazují, že neváhá poklesnout na nejnižší možnou úroveň, aby hledal - - Nechápu, proč to dělá, proč politicky zneužívá tragické smrti tří odvážných mužů a jejich tlumočníka.

Humphrys: No, ale on to vysvětlil. Je přesvědčen, stejně jako mnoho jiných lidí, že to, co se stalo s tímto praporem, bylo motivováno politicky. [Informace, že Britové přesunují své jednotky na žádost Američanů z Basry na sever, přinesl před americkými volbami New York Times a interpretoval to jako pomoc Britů Bushovu válečnému úsilí, pozn. red.] Buď se to stalo z politického oportunismu anebo z nekompetence.

Hoon: Jemu i jeho kolegům v parlamentě, kteří tuto věc vznesli, jsme já, pan premiér, ostatní členové vlády, dali absolutní ujištění, že za touto žádostí z USA nebyly žádné politické motivy. (...)

Humphrys: Vy jste se setkal s vaším kolegou Donaldem Rumsfeldem jen několik dní před tím, než byla tato žádost přednesena. On se vám o ní ani nezmínil!

Hoon: Nezmínil se o tom, byla to žádost vojenského velitele na místě v Iráku, adresovaná především britskému vojenskému veliteli. (...)

Humphrys: Pan Salmond také poukazuje na to, že se od těchto vojáků požaduje, aby dělali nesplnitelný úkol. Je jich velmi málo a je to velmi rozsáhlý úkol.

Hoon: Nepřijímám, že je to nesplnitelný úkol. Byl pečlivě zhodnocen vysokými vojenskými činiteli. Tato rozhodnutí dělají vysoce profesionální vojenští odborníci. Do toho nezasahují politikové -

Humphrys: Ani v případech, kdy je to takhle obtížný úkol? Který vyžadoval tolik soustředěných vojenských sil? Tolik průzkumných akcí? Nikdy nikoho nenapadlo, aby to předložil k rozhodnutí nahoru? Vzhledem k tomu, že to byl tak obtížný úkol?

Hoon: Ono to bylo předloženo nahoru.

Humphrys: Ale ne vám.

Hoon: Ale bylo to předloženo mně.

Humphrys: A vy jste se neobrátil pak na Spojené státy -

Hoon: Johne, kdybyste mi dovolil vysvětlit, co se stalo. Je to strašlivý incident. Tři, čtyři muži přišli o život. A chci vám řádně vysvětlit, co se stalo. Žádost přišla, byla předložena ministrům, ministři jsou nakonec odpovědní parlamentu, a tak tuto žádost řádně zkoumalo vojenské velení, byly vysláni průzkumníci, bylo to zhodnoceno a vbojáci pak vypracovali doporučení pro ministry. Že jde o úkol, který tento prapor, Black Watch, bude schopen v této oblasti splnit. A ministři to přijali. (...)

Humphrys: Až dojde k útoku na Fallúdžu, úkolem těchto vojáků má být zabránit zásobám v příchodu do tohoto města. Jestliže se operace proti Fallúdže nepovede, a v minulosti se leccos už nepovedlo, bude tento prapor požadovat posily. Jejich situace by se mohla stát daleko nebezpečnější, že ?

Hoon: Existuje celá řada možností, ale, zase, podrobně vojenští odborníci prostudovali podstatu tohoto vojenského úkolu, aby tam byl správný počet vojáků a budou tam jen po omezenou dobu.

Humphrys: Jak to víte?

Hoon: Protože - já znám některé širší vojenské plány operací proti teroristům jako ve Fallúdže.

Humphrys: Takže - vy víte, co budou Američani ve Fallúdže dělat a víte, že to do Vánoc skončí?

Hoon: Vím, že toto rozhodnutí budou muset udělat Iráčané sami. Ti rozhodnou, kdy skončí probíhající politický proces, ti dají najevo obyvatelům Fallúdže, kdy budou muset zlikvidovat tamější teroristickou hrozbu. Máme spoustu informací, že si to obyčejní lidé ve Fallúdže přejí. Existuje napětí mezi těmi, kdo zastrašují a usmrcují lidi i ve Fallúdže - tito lidé tam nejsou u místního obyvatelstva vítáni.

Humphrys: Ale vy tohle přece vůbec nemůžete vědět. Protože my se do Fallúdže nemůžeme dostat a nedá se to zjistit. Nikdo nemá do Fallúdži přístup a zjišťovat to. Vždyť my ani nevíme, kolik povstalců, anebo jak je nazýváte, tam je. Nevíme, kolik povstalců je v celém Iráku.

Hoon: Civilisté jezdí mezi Fallúdžou a vnějším světem. Mnoho civilistů nyní, zdá se, Fallúdžu opouští, takže jsme schopni získávat informace o tom, co se děje v tomto městě a tyto informace naznačují to, co jsem popsal.

Humphrys: Ale posledně, když nám toto vykládal jeden americký voják, generál, chystali se k různým akcím, ale neprovedli je, museli se stáhnout, protože situaci nemohli zvládnout. Proč by to mělo být teď jiné?

Hoon: Velkým rozdílem teď je to, že Iráčané už dostali vlastní suverenitu. Součástí operací ve Falúdže bude podstatná účast Iráčanů, nakonec to bude rozhodnutí samotných Iráčanů.

Humphrys: Takže Iráčané budou schopni udělat to, co americké námořní jednotky provést nedokázaly.

Hoon: Dnes je jiné to, že irácké vedení uznává, že v tomto procesu existuje vojenský i politický element. Je také nutno zaangažovat obyčejné, slušné obyvatelstvo ve Fallúdže na politickém procesu, který chceme, aby vznikl po celém Iráku. Proto se tyto vojenské operace konají. Nejsou samoúčelné. Jejich účelem je rekonstrukce a znovuvybudování Iráku.

Humphrys: Nechápu, jak můžete být tak sebejistý, že operace ve Fallúdže bude tak efektivní a skončí tak rychle, vzhledem k historii toho, co se děje v Iráku a zejména ve Fallúdže. Jak si můžete být tak sebejistý?

Hoon: Podstatnou součástí celé armády budou Iráčané. A o operacích budou rozhodovat Iráčané. V této složité vojenské situaci ovšem nemohu absolutně zaručit nic. Je nutno přesvědčit místní obyvatelstvo, aby ze svého města odstranili ty fanatiky. uznávám, že v důsledku hrozeb to nemohou udělat. V tom případě se bude konat vojenská operace, až o ní Iráčané rozhodnou.

Humphrys: A proto vůbec nemůžete zaručit, že se skotský prapor Black Watch vrátí do Vánoc a že nebudou nahrazeni jinými vojáky.

Hoon: Absolutně to zaručit nemůžu.Myslím ale, že to nebude pravděpodobné.

Humphrys: Nepravědpodobné, ale jisté to není.

Hoon: Nemůžu to zaručit, to říkám jasně. Situace se rychle mění.

Humphrys: Není to pozoruhodné, že uvažujeme o stažení vojsk z Iráku v době této maximální krize?

Hoon: Plánujeme jen stažení praporu Black Watch, který měl být v Iráku jen krátce. Měníme počet svých vojáků v Iráku podle konkrétní situace. (...) Také cvičíme místní irácké vojáky, policii a pohraniční stráže.

Humphrys: Není skutečností, že v Iráku není dostatečné množství vojáků, že toto byla od samého začátku obrovská chyba, že neměla být rozpuštěna irácká armáda, že Američané udělali strašlivou chybu, a to je jedním z důvodů, proč tolik iráckých civilistů, prý 100 000, bylo usmrceno, protože jsme museli bombardovat ze vzduchu namísto užívání vojáků na místě?

Hoon: Ze zpětného pohledu se možná neměla rozpouštět irácká armáda. Ale problém byl, že irácká armáda byla nástrojem Saddáma Husajna. Nemohu zaručit, že bychom dnes neměli podobné problémy i s ní.

Humphrys: Mnoho lidí by řeklo, že ze zpětného pohledu se nikdy neměla konat válka proti Iráku.

Hoon: Tak to já nepřijímám. Jsem přesvědčen, že Irák je nyní lepším a bezpečnějším místem než za Saddáma Husajna, že jeho lid -

Humphrys: Bezpečnějším?

Hoon: Než za Saddáma Husajna.

Humphrys: Opravdu? Navzdory tomu, že bylo usmrceno za posledních 13 měsíců 100 000 lidí.

Hoon: Ty statistiky já nepřijímám.

Humphrys: Ale vy nevíte, jak to je. Protože my mrtvé nepočítáme, že.

Hoon: Mrtvé nepočítáme.

Humphrys: Civilisty zabíjejí naše vlastní jednotky, americké jednotky, a my je nepočítáme.

Hoon: Opravdu se, Johne, snažím odpovídat na vaše otázky, ale vy, jak se zdá, mluvíte o hodně víc než já. Dovolte mi na to odpovědět. Zkoumáme, jak bylo toto číslo vytvořeno. Zdá se nám, že vzniklo na základě statistik z určité oblasti a předpokládaly, že tak to vypadá po celém Iráku. Takové to prostě není. (...)

Humphrys: Mohu vám připomenout jeden výrok, který jste učinil loni po válce? "Hrozba, kterou zosobňují zbraně hromadného ničení, je důvodem, proč jsme zasáhli vojensky proti Iráku. Stojím za tímto rozhodnutím." Stále ještě stojíte za tímto rozhodnutím?

Hoon: Důvod, proč jsme podnikli vojenské akce, bylo to, že Saddám Husajn odmítal spolupracovat s mezinárodním společenstvím, s OSN. Proto toto mezinárodní společenství, nikoliv jen Británie, nikoliv jen USA, ale 15 členů Rady bezpečnosti OSN, bylo přesvědčeno, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení, které byl ochoten použít. To si myslelo celé mezinárodní společenství.

Humphrys: No, to není pravda. Rusko ne, Německo ne, ne Francie, ne mnozí jiní.

Hoon: Je mi líto, Johne, to není pravda. Když byla schválena rezoluce 1441, tyto země včetně Ruska a Francie podepsaly rezoluci, která uznávala, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení. Podepsala to i Sýrie.

Humphrys: Žádné tyto země nebyly ochotny na základě této rezoluce zaútočit na Irák.

Hoon: Ale všechny věřily, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení. A vyjádřily to rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Humphrys: Geoffe Hoone, děkuji vám za rozhovor.