Ve Světové obchodní organizaci definitivně nedošlo k průlomu v mnohostranných obchodních jednáních, jak potvrdilo včera ukončené zasedání Generální rady této organizace (29. 7. 2005). Přes politickou vůli nejvyšších představitelů členů k dosažení předpokládaného pokroku vyjednavači nebyli schopni dohodnout se na jasných směrech jednání o liberalizaci obchodu se zemědělskými a průmyslovými výrobky a se službami, o nových pravidlech obchodování a o konkretizaci zájmů rozvojových zemí. To je špatným znamením i pro VI. konferenci ministrů v Hongkongu v závěru tohoto roku, která měla být předposledním stupněm k ukončení mnohostranných obchodních jednání zahájených v roce 2001 v Doha. Zpráva o stavu vyjednávání, kterou přednesl generální ředitel a předseda Výboru pro obchodní jednání a kterou přetiskujeme v příloze, neobsahuje nic povzbudivého. Nyní už jen největší optimisté věří v nové a rychlé nastartování vyjednávání, v úspěšnou ministerskou konferenci a v ukončení současného kola v dohledném termínu.

sobota 16.45: Policie chystá rojnici, přicházejí informace z Czechteku.

sobota 17.30: Podle telefonických informací od lidí na místě útočí právě těžkooděnci na účastníky akce slzným plynem, píše Bushka Bryndová. . Policie technoparty rozehnala slzným plynem. Bushka Bryndová nám předtím přeposlala tuto zprávu z místa:

V neděli 31 července 2005 od 14 hodin proběhne před budovou ministerstva vnitra v Praze na Letné protest proti zásahu policie proti účastníkům taneční party Czechtech 2005, informuje Stanislav Penc.

sobota 16.00 Na louku právě přijíždějí desítky policejních vozidel a řadí se v kordonu, přicházejí informace z Czechteku. Z oblasti se v podstatě nedá spojit s vnějším světem mobilními telefony.

"Takto reagují policisté, upozorníte-li je, že porušují zákon," přicházejí informace z Czechteku.

Pátek 23.30: Policie vytváří umělé dopravní zácpy, a to i na dálnici.

Pátek 22.40: V oblasti se schyluje k obrovské bouřce.

Pátek 21.30: Přijíždíme, stejně jako stovky aut více či méně pojízdných po dálnici D5 ke Mlýnci. Situace na parkovištích u pump se blíží malým CzechTekkům. Auta, autobusy, mikrobusy a leccos, co se udrží na čtyřech kolech. Dredy, muzika, pivo. Jazyky snad všech národů Evropy. Dopravní policie monitoruje situaci, ale z aut nevystupuje.

pátek 19.35: Policie "uvolnila" blokovanou dálnici, nicméně technaři se nevzdávají. Czechtekk 05 by měl pokračovat. Místo prozatím nebylo sděleno, ale není vyloučeno, že se lokalita měnit nebude.

pátek dopoledne: Kvůli festivalu je zablokovaná část rozvadovské dálnice D5. Na úseku Mlýnec na 136. a Ostrov na 128. kilometru "havarijní stav"... Přístupové cesty, které se policie pokusila zablokovat, jsou veřejným prostranstvím ve smyslu §34 zákona o obcích, kde se říká, že taková místa jsou "přístupná všem bez ohledu na vlastnická práva k nim", popřípadě se může jednat o účelové komunikace, nehledě na fakt, že pokud se jedná o účelové komunikace ve smyslu §7 odstavce 1 zákona o pozemních komunikacích, tak ty slouží k výkonu vlastnických práv (tedy i práva dát souhlas s přístupem a pobytem na pozemku) majitelů na ně napojených nemovitostí.

MAPA TRASA

Budete-li příslušníky Policie ČR jakýmkoliv způsobem bezdůvodně obtěžováni, pamatujte na následující:

• Vše pečlivě dokumentujte. Především služební čísla zasahujících policistů (ze zákona jsou povinni Vám ho sdělit) a jejich fotografie, poznávací značky policejních aut atd.
• Nekomunikujte s "pěšáky" - nic nevědí a neznají ani své kompetence.
• Budete-li k něčemu nuceni, nebo bude jakkoliv jinak zasahováno do Vašich práv či Vám budou ukládány povinnosti, chtějte vždy vědět, na základě kterého zákoného zmocnění se tak děje.
• Bude-li Vám sděleno, že "mají své rozkazy", chtějte vždy vědět, kdo rozkaz vydal. Komunikujte pouze s velitelem zásahu, popřípadě tím, kdo rozkaz na místě vydal.
• O všech úkonech Policie ČR vůči Vám si nechte vystavit kopii protokolu.
• V případě vstupu příslušníků Policie ČR na pozemek konání festivalu je upozorněte, že vstupují na soukromý pozemek, kde nemají co pohledávat.
• Nenechte si sahat na své vybavení či zvukovou aparaturu. Zákon o ochraně veřejného zdraví neumožňuje odnětí (vypnutí) zdroje hluku v případě zjištění překročení přípustných hygienických limitů hluku.
• Nedávejte Policii ČR jakýkoli podnět k zásahu. Nenechte se vyprovokovat ke zbytečným projevům agrese, na to policie čeká.
• Budete-li přesto zadrženi, nesdělujte policii žádné informace kromě jména, bydliště a data narození bez přítomnosti Vašeho právního zástupce.
• Nepodepisujte žádný dokument, jemuž nerozumíte, či který jste si předtím pečlivě nepřečetli.
• Policisté jsou placeni i z našich daní, připomeňte jim to!

Zdá se, že současná politická a pop-kulturní elita si potrpí na okázalost monstrózních pietních akcí úplně stejně jako kdysi komunisté. I tehdy sedávaly v hledištích desítky herců, zpěváků a jiných významných umělců, z nichž mnozí tam při podobných akcích usedají dodnes. Národní divadlo, symbol českosti a vyprázdněná ikona české identity, toho zažila už hodně.

Ať je to jak chce, Czechtek je určitě jediný hudební festival v ČR, který má dopad na politickou scénu. Zdá se, že se z této původně zcela alternativní akce stává pravidelný a významný milník v politickém kalendáři. I letos se v návaznosti na minulý rok projednává celá věc na té nejvyšší politické úrovni. Loni došlo k zásahu až v okamžiku, kdy aniministr -- anipremiér Gross, toho času v politické karanténě, vycítil z obvinění policie z nečinnosti možné politické komplikace a ze své politické funkce nařídil úřední zásah.

tiskové prohlášení účastníků festivalu taneční hudby CzechTek 2005

My, autoři hudby, Djové, soundsystemy a další účastníci festivalu taneční hudby CzechTek 2005 prohlašujeme: Již brzy začíná 12. ročník legendárního festivalu taneční hudby CzechTek. Stejně jako v předchozích letech se ho zúčastní desetitisíce lidí z mnoha zemí Evropy i dalších kontinentů. CzechTek se bude konat na soukromém pozemku se souhlasem majitele, tudíž bude zcela legální. Po skončení festivalu bude jako po každém ročníku zajištěn úklid celého pozemku. Na akci samotné bude dostatek mobilních toalet, cisterna s vodou a byly provedeny veškeré úkony související se zajištěním hygieny a bezpečnosti návštěvníků tohoto festivalu.

Splnili jsme všechny zákonné náležitosti k tomu, aby festival proběhl bez obtíží. Vyzýváme proto Policii ČR, aby i ona dodržovala platné zákony a namísto tradiční nesmyslné perzekuce účastníků se podílela na hladkém průběhu celého festivalu např. řízením dopravy na přilehlých komunikacích tak, aby nedocházelo ke zbytečným blokacím příjezdových cest.

Komentář Martina Schulze pro Český rozhlas 6 by klidně mohl být nazván daleko stručněji. Policie lže. Protože lže. Novinářům i veřejnosti. Protože jsou u policie na čelném, zodpovědném místě hlupáci. Bouřlivá diskuse, která se pod článkem komentátora ČRo 6 rozvinula, vyjadřuje mínění dvou nesmiřitelných skupin - příznivců DIY open air parties a DIY kultury obecně - a jejich odpůrců. Martin Schulz píše:

Když to vyjádřím ve zkratce, CzechTek se od všech ostatních, podobně hlučných a podobně hojně navštěvovaných letních festivalů, vyznačuje tím, že programově nespolupracuje se státními, či polostátními sponzory. Nespolupracuje totiž s ničím, co připomíná naší nádhernou a nádherně zkomercionalizovanou materialistickou společností.

Má pravdu. Dokládají to i reakce na diskusním fóru pod článkem:

Ano, je to životní styl, podobně jako hippies. To, že na jaře vyjedete se svou dodávkou a procestujete celou Evropu a na podzim se vrátíte domů, to je životní styl. A proč nejsou schopni zajistit legální prostor? Protože jednoduše v týhle postkomunistický zemi to snad nejde, zkuste si zajít někam na obec a říct, že chcete nahlásit technopárty Czechtek. I když to bude Váš pozemek, za úklid se zaručíte a já nevím co ještě. Vždy se setkáte s odporem, ač Vám nikdo nemůže zakázat tuto akci, okamžitě na Vás pošlou hygienu a spoustu dalších institucí a nasázejí ohromné pokuty. Nicméně mi nic nezabrání, abych zítra vyjel, ještě nevím kam - a tam se budu bavit až do neděle, doufám, že i přes to všechno se podaří najít legální místo.

Komentář si přečtěte ZDE

DIY, techno a Czechtek TÉMA BL

Fotoreportáže BL z minulých ročníků Czechteku
 1  2   3  4  5   6  7  8   9  10   11  12  13  14 

Vcelku mě zaráží jak velkou pozornost věnují česká média ( a to včetně Britských listů) akci zvané Czech Tek. Člověk neznalý věci by snad myslel, že se v tomto případě jedná nejméně o druhý Woodstock. Účastníci by snad měli být vnímáni jako nositelé svobody, novodobí hippies, kteří přicházejí na tento "intelektuální dýchánek" s nosnými myšlenkami, které spasí svět. Kdosi se snaží vzbudit dojem, že jde vlastně o vzpouru proti establishmentu a strnulosti systému, vyjádřený hudbou. Něco jako, když se ve 20. letech objevil jazz a v 50. letech rock 'n roll. Jistě, po zásazích Grossových mužů minulý rok má návštěva této akce nádech dobrodružství, ale je jen samotné porušení zákona rebelanstvím? Pokud vkročí na váš pozemek cizí osoba a vy se ji snažíte vypudit, jste proto zpátečník a škarohlíd?

Jak zde napsal Jan Čulík, Letní filmová škola opravdu nenabízí žádné zázemí pro ty, kteří by o ní chtěli aktuálně psát. A co hůře: před lety zde zájemci z řad diváků mohli publikovat v celkem otevřených Filmových listech - osmistránkovém deníku vydávaném na LFŠ. Psali sem nejen o filmech, ale také o doprovodných akcích LFŠ , a to často kriticky a polemicky, též vůči Filmovým listům samotným. "Škole" taková forma diskuse velmi slušela. Letos jsem v tomto ohledu učinil nepěknou zkušenost: pro čtvrteční vydání jsem po předchozím ohlášení nabídl Filmovým listům svou kritiku prezentace kreslíře Štěpána Mareše ze strany LFŠ jako "rebela" (hlavním tématem letos byla vzpoura, revoluce, revolta). Po opakovaném dotazu na osud článku mi šéfredaktor časopisu Martin Pomothy e-mailem odpověděl takto: "Zdravim. Je mi lito, ale ten clanek hned z nekolika duvodu nezverejnim. Jednim z tech duvodu je, ze by mi vas bylo lito... Neberte si to prosim osobne."

Plně respektuji právo šéfredaktora odmítat příspěvky, urážlivost a arogance způsobu, jakým to zhruba dvacetiletý mládenec M. Pomothy v mém případě učinil, je ovšem zarážející. Pro úplnost dodávám, že o filmu a kultuře píši např. do Cinepuru a Filmu a doby a že jsem se redakci Filmových listů řádně představil a jednal s ní naprosto korektně, byl jsem připraven text krátit atd.

Jsem asi sentimentální, ale mám dojem, že mimo program na LFŠ v Uherském Hradišti promítaný zbrusu nový celovečerní film Bohdana Slámy Štěstí je nejlepším českým filmem posledního roku. Po čtvrtečním promítání v hradišťském Klubu kultury nám ovšem, jak se vyjádřil Zdenko Pavelka, redaktor kulturní přílohy deníku Právo, A. J. Liehm "plivl do polívky", neboť Slámův nový film označil za "strašný", za typickou červenou knihovnu. Dovoluji si nesouhlasit.

V posledních dnech přinášejí významná britská a americká média (Times, Journal of the American Medical Association, Los Angeles Times, Newsweek atd.) rozsáhlé materiály o kontaminaci těl nejmenších dětí (či dokonce plodů vyvíjejících se v děloze matky) nebezpečnými chemickými látkami (např. ftaláty, bisfenol A, bromované zpomalovače hoření atd.), kterými jsme bohužel obklopeni v zaměstnání i doma. Nedávný průzkum potvrdil, že je jimi kontaminován i prach v českých domácnostech, kancelářích, ale také ve školkách a mateřských centrech.

CzechTek je skvělá akce, na které by se dala vydělat vážně hromada peněz a proto nechápu rozhořčení "Nováků". Celá akce trvá vždy pár dnů a co vím, nikdy se nekonala na nějaké úrodné půdě, ale vždy to byl prostě jen kus zarostlé nevyužité země, která nebyla delší dobu nijak používaná a s největší pravděpodobností by ani k ničemu nebyla používaná i na dále. Samozřejmě někomu patří, ono ostatně všude a všechno někomu patří - dokonce jedna firma z USA tvrdí, že jí patří Měsíc a prodává na něm pozemky...

Člověk je stále víc fascinován svou racionalitou. Došlo to až tak daleko, že ji člověk vlastně považuje za lidství samo a všechno ostatní považuje za méně lidské nebo vůbec nelidské. Člověk je přece racionální bytost, jak nedávno napsal jeden pán.

Jak k tomu omylu mohlo dojít?

reakce na článek Martina Boháče "Tak kde to letos bude?"

Autor podrobně líčí, "jak nám Novákům (Nenováci to co píše už dávno ví)" televize lže. Rozepisuje se kdo na tyto akce chodí - truhláři i vysokoškoláci, jestli berou drogy či neberou a že vše dělají zadarmo. Troufnu si tvrdit, že to většinu nás Nováků vůbec nezajímá!

S názorem Aleše Uhlíře v článku "Pozůstatky sovětské koncepce v českém trestním právu" částečně souhlasím v tom směru, že pojem " nebezpečnost činu pro společnost (zkráceně se též užívá "společenská nebezpečnost", který z doby totality dosud přetrvává v českém trestním právu, je poměrně vágní a široký, ovšem pouhé jeho vypuštění z trestního zákona a tím odstranění tzv. materiálního pojetí trestného činu bez provedení úplné a důkladné rekodifikace trestního práva by mělo důsledek veskrze negativní.

Ve svém sloupku s názvem "Je úkolem médií posilovat děsivé stereotypy?" Jan Čulík kritizuje českou žurnalistiku, neboť české noviny prý posilují "primitivní, černobílé stereotypy o "konfliktu civilizací", a podporují tak v české společnosti latentně silné rasistické a xenofobní postoje". Jmenovitě je v tomto ohledu kritizován komentátor Mladé fronty Dnes Martin Komárek včetně v kontextu nepřiliš vhodné, až kádrovácké vsuvky na téma jeho postojů za minulého režimu. Oproti tomu je jako příkladný vyzdvihován přístup britského Guardianu bagatelizujícího vliv místní muslimské komunity v Británii na tamní bezpečnostní situaci s akcentem na její nelehkou situaci v současné době.

Děkuji panu Liehmovi za vysvětlení, že byl v čase procesu s Miladou Horákovou právě vyloučen z ministerstva zahraničí. Budu ale hodně nesympatický, když připomenu, že na ministerstvo nenastoupil po únoru 1948 s přesvědčením, že právě tvoří základy demokratického Československa? Skoro bych řekl, že jeho studium na Vysoké škole politické a sociální v letech 1945-1949 ho předurčovalo spíše k tomu hájit zájmy stalinského režimu, že?

Potkal jsem A. J. Liehma v pátek ráno na koupališti v Uherském Hradišti a hned jsem mu tlumočil otázku Josefa Brože. Odpověděl: "V době procesu s Miladou Horákovou jsem byl z ministerstva vyhozen. Měl jsem vlasy ostříhané dohola a jako otec rodiny jsem skončil na dva roky na vojně." Liehm se octl uprostřed skandálu ohledně politické parodie na Nezvala a byl mj obviněn z trockismu. Po vojně pracoval v ČTK, na ministerstvo se směl vrátit až v roce 1956.

Mám Antonína Liehma rád, také proto, že jsem s ním měl možnost několikrát o obecně-kulturních tématech v Paříži mluvit, ale především proto, že jeho časopis Lettre Internationale pro mne stále zůstává tím časopisem, který z hlediska evropské úrovně, nejen té francouzské, neměl konkurenci. Jeho překlady zůstávají i dnes tím, k čemu má smysl se vracet.

Píši to i proto, že je pro mne A.J. Liehm živoucí legendou odkazu levicové kultury. Nedávný dokument o Adolfu Hoffmeisterovi mi ovšem připomněl jednu nepatřičnou věc, která se nedá jen tak snadno přehlédnout, i když na ní občas rádi zapomínáme. To není hon na čarodějnice, rád bych si jenom některé věci ujasnil. A tak se sám sebe nahlas ptám: "Byli a jsou lidé jako Hoffmeister, Liehm či Kundera (při všech kvalitách, o nichž nepochybuji) oběti své doby, nebo byli naopak svého druhu jejími pilíři?"

Co je to svoboda tvorby? Svoboda tvorby je, že mám možnost zápasit o svůj projekt, o svůj názor, o svoje dílo s určitou šancí ten zápas vyhrát.

Dám vám příklad, úplně banální. Želary. Ten film tady dostal tygra, českého, který se tu jmenuje lev, já tomu filmu říkám "Národní divadlo na výletě" aneb "Válka v opeře". Ale o to mi nejde. Jde mi o to, že nikoho nenapadlo, ze všech lidí, co píší o filmu, že tento film byl v Československu už dávno natočen. Že se jmenoval Smrt si říká Engelchen, jmenuje se Jakubiskovi Zbehovia a jaké to byly filmy! A jediný český kritik tohle neřekl. Jediné české kino nenapadlo, že by se ty filmy měly pustit vedle sebe, aby obyčejný divák poznal, co je kultura a co je to kumšt a co není kumšt.

Český film nemá dnes kritiku, že se o Hřebejkových filmech píše, jako by to byla veledíla, to není ani o Hřebejkovi, to je o těch lidech, kteří to píší.

S Antonínem Jaroslavem Liehmem (nar. 1924), svědkem českého filmového zázraku z šedesátých let, českým novinářem, filmovým historikem a kulturněpolitickým komentátorem, hovořil v Uherském Hradišti ve středu 27. 7. 2005 Jan Čulík.

V kotlině se nachází blíže neurčitelný počet spisovatelských organizací. Typická spisovatelská organizace, jak se zde pokouším charakterizovat, sdružuje spisovatele, ale není to úplnou podmínkou, neboť nemá přesně stanovený obsah své činnosti. Není to ani spolek, ani odbory, ani veřejně-prospěšný podnik. Jedinou podmínkou členství zřejmě je, že žádný spisovatel nesmí číst knihy jiných spisovatelů, smí pouze předstírat, že je četl, pokud je od nich dostal darem s věnováním.

Spisovatelská organizace má řekněme 250 členů. Z toho je 200 členů přes šedesát pět let -- průměrný věk v kotlině je 74. Z těch 250 členů neplatí cca 80 příspěvky vůbec, cca 100 tak činí tu a tam. Ostatní platí. Ti, kdo neplatí, říkají, že to nemá smysl, ti, kdo platí, říkají většinou, že to asi nemá smysl. Obě skupiny to zdůvodňují tím, že organizace je málo aktivní.

Většina lidí čte beletrii jako způsob duševního cestování do neustále nových a nových světů představivosti, a stejně jako turisté bez přestání hledají něco nového, i čtenáři se soustavně pídí po nových a nových světech. Jedním takovým světem je také ten v němž kromě všeho toho, co známe z naší běžné existence existuje také Harry Potter se svými kouzly a triky. Ten už se letos otevřel pošesté dychtivým frontám, táhnoucím se v pátek o půlnoci kolem rohů na ulicích s knihkupectvími, či o víkendu nakupujícím své slané tyčinky v supermarketu. Námitníci si ovšem právem neodpustí poznámku, že je to vlastně všechno stejné.

Agentura Associated Press publikovala a ČTK převzala fotografii prý čtyřiatřicetileté Bušry Džabárové z 1. praporu 1. brigády irácké armády. Agentura neuvedla hodnost paní Džabárové, ale podle popisku tato žena o sobě tvrdí, že "je jedinou ženou v armádě, která vychází na hlídky v okolí ulice Haifa proslulém největším výskytem násilí." Bušra Džabárová drží v ruce sovětskou pistoli Tokarev TT-33 poválečného modelu, jejíž výroba skončila v roce 1952.

Pan kolega Marčák uvádí: "Jako právník jsem s opravdovým nadšením přivítal neobyčejně průlomové rozhodnutí, kterým bylo zastaveno trestní stíhání toho mnohokrát vykradeného starého pána, který na další zloděje nalíčil past a ustřelil mu tak nohu." Toto jeho nadšení sdílím pouze částečně. Pozitivní na tom případu rozhodně je to, že soudci vzali v úvahu "realitu života", na druhou stranu je velmi negativní zprávou to, jaká ta "realita života" je.

překlad Rudolf Převrátil

Ve své přednášce se snažím vysvětlit důvody tak dalekosáhlého opatření, jakým byl odsun sudetských Němců z Československa. Protože odsun nelze pochopit bez vykreslení historie jeho příčin, pokusím se shrnout význam událostí, k nimž došlo v česko-německých vztazích v první polovině dvacátého století. Fakta ukazují, že rozhodnutí odsunout v letech 1945-46 sudetské Němce je důsledkem politiky Adolfa Hitlera, Konráda Henleina a Karla Hermanna Franka. Období od roku 1918 do roku 1945 tedy tvoří celistvý blok, na jehož prvky nelze pohlížet mimo tehdejší historický kontext. V tomto smyslu představuje odsun závěrečnou fázi, do níž dospěly německo-české vztahy po skončení druhé světové války.

V malém českém městě Třeboň funguje hromadná doprava bezplatně. Ačkoliv v našich zeměpisných šířkách je to výjimka, v zahraničí se s podobným přístupem setkáváme relativně často. A nedá se říci, že by zkušenosti byly špatné. Alespoň v Třeboni si bezplatnou dopravu vychvalují jak představitelé města, tak jeho obyvatelé, kteří ji používají. Podle nich stoupl počet přepravených osob, snížilo se množství automobilů v ulicích a přitom nedošlo k žádné ekonomické škodě vlivem zrušení poplatků. Takže by se zdálo, že je to příklad hodný následování. Nedávno se například problém jízdného řešil v Praze. Ovšem výsledek byl přesně opačný.

Po zveřejnění apelu Jana Čulíka "Proč to nejde" přispělo v červnu 2005 celkem 195 čtenářů na provoz Britských listů úhrnem částkou 75 567 Kč, dalších 11 200 Kč byl příjem z reklamy. Na internetovém účtu Paypal máme nyní dále 715.08 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu cca šest až osm tisíc čtenářů denně, někteří z nich velmi podstatnými částkami, děkujeme. Vybranou částkou budeme financovat dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.