Zásadním rozdílem mezi těmito dvěma kulturami je aktivní nebo pasivní přístup těch, kteří na nich participují. Zatímco u masové kultury veřejných sdělovacích prostředků (dále -- pro zkrácení -- "mediální kultura") je typický pasivní přístup konzumentů (např. televizní diváci) a striktní rozdělení realizátorů a konzumentů, v DIY kultuře je typické splývání těchto dvou skupin do jedné, kdy není možno rozlišit kdo je "umělec" a kdo "konzument", protože se na realizaci daně myšlenky podílí všichni zúčastnění.

Proč se lidé seberealizují v DIY kultuře?

Především z toho důvodů, že nemají jinou možnost. To znamená, že tato společnost nevytvořila takové struktury, které by umožňovaly seberealizovat se těm, kteří nemají zájem nebo schopnosti k tomu, aby provozovali kulturu šířenou masmédií. Každému člověku je vlastní touha po seberealizaci, která je často orientovaná směrem do kulturní oblasti (kromě lidí, kteří se seberealizují v oblastech sportu, práce, rodiny apod.). Oproti jiným oblastem je kulturní oblast, orgány vládnoucí garnitury značně zanedbávaná, ačkoliv oficiálně je tvrzen pravý opak. Protože není možno očekávat pomoc zvenčí, je nutno "pomoci si sám", a o tom je celá DIY kultura.

Frustrace z tzv. "moderního životního stylu" vede lidi k útěku od pasivní konzumace k poznání, že proces aktivní tvorby jim přináší daleko větší uspokojení. Tento proces je velmi individuální a tudíž DIY kultura je značně individualistická, ale zároveň, pokud svobodní jedinci uznají za vhodné spojit se do nějaké skupiny, tato možnost není ničím omezena.

Jak už bylo řečeno výše, základním kamenem DIY kultury je motivace jejich tvůrců / konzumentů, která vychází z pocitu uspokojení z tvorby. Síla této kultury spočívá v její nespoutanosti konvencemi a zjevné kreativitě, jinými slovy absolutní tvůrčí svobody, která se často neohlíží na "módní vlivy" nebo "vkus většiny".

DIY kultura existuje nezávisle na stávajících kulturních institucích a trendech. Využívá hmotné prostředky nacházející se ve společnosti, ale nenechává se zkorumpovat obecnou morálkou a vkusem. Do konfliktu se zbytkem společnosti se dostává pouze ve výjimečných případech, jejím cílem není konfrontace ale nezávislé mírumilovné spolužití, koexistence se zbytkem společnosti.

Co se týče vztahů k mediální kultuře, tu DIY kultura ostentativně ignoruje, na druhé straně média často nemají tušení o nových trendech a rozsahu DIY kultury, což je v podstatě žádoucí stav, protože medializací některé části DIY kultury se z ní stává masová záležitost a stává se součástí mediální "mainstreamové" kultury. Proto je důležité, aby DIY kultura stále zůstávala "ve stínu", sice tušená, ale nepoznaná pro oficiální média a zbytek společnosti.

V okamžiku "vystoupení že stínu" se ničí celé kouzlo a smysl DIY kultury, tzn. ti, kteří se vydají z DIY kultury na scénu mediální kultury, se nechávají korumpovat penězi a v konečném důsledku i opojením mocí v procesu tzv. profesionalizace. K tomu se přidávají ostatní psychologické faktory, jako je "opojení slávou", odtržení od běžné reality a ztráta kontaktu s kořeny kultury. Je možno říci, že všechna kultura je ze začátku DIY (i největší popová hvězda začínala v garáži), rychlost korupce záleží na motivaci jejich realizátorů.

Proto je častá snaha o "utajení" projektu a myšlenek DIY kultury před "většinovou společnosti", především kvůli snaze o zachování její autenticity a individuality. Tvůrčí často zůstávají vědomě v anonymitě, protože cílem není levná popularita, ale realizace myšlenky a následně obohacení celé DIY společnosti.

Omezení DIY

Kultura DIY je omezována že dvou směru, z vnějšku hmotnými podmínkami a ostatními vlivy "většinové společnosti" a zevnitř omezeními na straně jejich tvůrců. Ta jsou mnohem zásadnější, neboť zahrnují omezení ve smyslu nedostatku zkušenosti, znalosti, odvahy, píle a kreativity. Na první pohled by se mohlo zdát, že omezení kladena ostatní společnosti jsou větší, ale pravděpodobně tomu tak není. Prostor pro tvorbu je nekonečný, je omezený pouze zevnitř, že strany autocenzury, opatrnosti, uzavřenosti v tradičních schématech a nerozhodnosti autora samotného.

Ten je ovšem samozřejmě zásadně omezován I z hlediska materiálních prostředků, vzhledem k tomu, že autoři jsou často na začátku produktivního věku, mají zásadní problém najít prostředky a místo ke své tvorbě. Společnost jim tento problém nijak neusnadňuje a tak jsou často nuceni ke kompromisům a překvapivým improvizacím. Dalším omezením jsou zákony této společnosti ve své nepsané I psané formě. Tato oblast je často jako jediná vnímána že strany "většinové společnosti", protože pouze v okamžiku konfliktu s těmito pravidly se vynoří část DIY kultury že stínu. Jinak je skutečná DIY kultura skrytá, jak již bylo řečeno výše.

Zásadním problémem této kultury je fakt, že je v očích "většinové" společnosti spojována s drogami a ostatními nelegálními aktivitami. To vychází především že známého psychologického faktu, že co je neznámé, zda se být nebezpečné a nelegální. Na druhé straně je nutno přiznat, že na této scéně se drogy konzumují, což je samozřejmě jedno z velkých omezení této scény, Proto je nutno zříci se drog jako jednoho z hlavních nepřátel dalšího rozvoje DIY kultury.

Prostředky DIY

DIY kultura se nerozpakuje používat všechny materiální a duchovní možnosti poskytované současnou společnosti, přičemž to není důvod pro jakoukoliv integraci do stávajících rigidních a zaběhaných struktur "většinové společnosti". Prostředky jsou často kombinovaný a používány velmi překvapivě, kreativně, kvůli nutnosti přizpůsobit se materiálním a duchovním podmínkám.

Důležitou, I když paradoxní oblasti je využití nejnovějších technologií, především internetu a počítačů k tvorbě a prezentaci myšlenek, které je pro DIY kulturu naprosto běžné a bez nichž bychom si její existenci dovedli jen těžko představit. Tyto technologie slouží především ke komunikaci a kontaktu mezi tvůrci a skupinami, často je ale tvorba postavena z velké části právě na jejich použití.

Jak již bylo řečeno výše, velkým omezením rozvoje DIY kultury je až tragický nedostatek finančních prostředků. Tento problém se dá řešit jediné vytvořením alternativní struktury financování, nezávislé na současných finančních strukturách. Vzhledem k tomu, že je trh v této oblasti velmi malý, je nutno překračovat hranice a působit v Evropě skutečně jako v jedné zemí. Laicky řečeno, získání prostředků pro tvorbu mladých autorů by se dalo provádět vytvořením evropské sítě nezávislých hudebních vydavatelství a distribučních společností, které by spolu navzájem spolupracovaly. Toto vše by se samozřejmě muselo dít oficiálně a naprosto legálně.

Oblasti DIY

Vzhledem k obrovskému tempu vývoje DIY kultury je velmi těžké vymezit oblasti realizace této kultury, ale v zásadě kopírují oblasti mediální kultury. Jde především o hudbu, a to jak skutečnou tvorbu (prostřednictvím "živých nástrojů", počítačů a technologií, tak její reprodukci (DJs, soundsystémy apod.). Tato oblast je asi nejvíce populární a viděnou části DIY kultury, která se celá točí okolo hudební scény stojící mimo masmediální scénu. Bohužel zde dochází k největšímu počtu přestupů do komerční oblasti a korupce penězi.

Další oblasti je film, a to především nezávislý film, video-art a video-projekce, dále pak fotografie, klasické výtvarné umění v neklasických souvislostech (sochařství, malířství, performance art apod.). Literatura zůstává nadále zásadní i v oblasti DIY kultury. Umělecká díla z této oblasti jsou často prezentována primárně na internetu, protože ten dokáže obsáhnout daleko větší množství lidí, než klasické techniky prezentace, pevně obsažené kulturou masmédií.

Oblast živých vystoupení (divadlo, stínové divadlo, fire-show, atd.) je velmi rychle se rozvíjející oblastí, protože v této oblasti dosahují tvůrci největšího uspokojení fyzickým zapojením do realizace.

Vzhledem k neomezeným duchovním možnostem se v DIY kultuře mohou seberealizovat lidé s velmi rozdílnými zájmy a schopnostmi, typicky v oblasti podpory a organizace akcí, např. zakládáním malých nezávislých hudebních vydavatelství, agentur, klubů apod.

Vzhledem k nespoutanosti konvenčním myšlením jsou velkou nadějí nové formy umění, v klasické tvorbě neznámé, které vznikají buď jako kombinace, hybridy současných odvětví, nebo jako zcela nové směry.

Budoucnost DIY kultury

DIY kultura, která vychází z principu nekomerčnosti, nekonfliktnosti a neomezenosti tvůrčí svobody se bude nadále rozvíjet jak ve směru kvalitativním tak kvantitativním. Přirozená obměna scény bude uskutečňována na jedné straně příchodem nových autorů a skupin, na druhé straně odchodem autorů buď na komerční scénu nebo jejich přechodem na pasivní způsob života. Tak je zabezpečena rovnováha této DIY komunity v jejím přirozeném prostoru na okraji většinové společnosti.