14. 10. 2004
MÉDIA A MANIPULACEInformace o existenci masových hrobů v iráckém Al Hatra, kde je pohřbeno mnoho žen a dětí, vyvolaly po světě překvapivě smíšené reakce, informoval ve čtvrtek britský rozhlas. Například ve Francii zavládla silná skepse ohledně načasování této zprávy. Jacques Myard, poslanec vládnoucí francouzské strany UNP řekl ve čtvrtek v pořadu BBC Radio Four The World at One: "Každý ví, že Saddám nebyl kněz. Avšak je jasné, že kdosi se pokouší zveřejnit tato fakta v souvislosti s ním, co se děje v 'první demokracii světa'. Je velmi podivné, že tisk a Američané zdůrazňují tato fakta zrovna ve chvíli, kdy mezi sebou bojují v USA Kerry a Bush o prezidentský úřad. Je mi líto, ale musím říci, že se Bushova vláda zase snaží ukázat, že bylo správné zaútočit na Irák. Není to trochu podivné, že se informace o těch hrobech zveřejňují zrovna teď? Vím, že mnoho Francouzů si je vědomo, že Saddám nebyl mužem míru, byl to diktátor. Ale všichni si také uvědomí, že to je historie. Nemá to v současné situaci v Iráku žádnou relevanci. Nenapomůže to žádnému řešení nynější situace v Iráku." Britské listy zjistily, že žurnalistický pool byl organizován americkou armádou. Přiznává to na svých stránkách i americká CNN, což u jiných válečných informací nedělá. Velkou skepsi ohledně načasování těchto zpráv vyjádřila ve čtvrtek v britském rozhlase i významná britská forenzní antropoložka, profesorka Sue Blacková z Dundee University. Zabývala se masovými hroby v Bosně a v Sierra Leone a dvakrát navštívila masové hroby i v Iráku. V britském rozhlasu vysvětlila, proč se do Iráku už vracet nebude. |
14. 10. 2004
Agendou bude "ekonomika globální spravedlnosti", "fašismus eura" i demokracie v médiíchV Alexandra Palace na severu Londýna a v Bloomsbury v centrálním Londýně začíná v pátek evropské setkání odborových organizací, NGO, charit, politických stran a skupin, občanských iniciativ a kampaní, mládeže, ekologických hnutí a hnutí diskriminovaných menšin , které má svůj kořen jako World Social Forum v brazilském Porto Allegre v roce 2001. Hlavními hosty mají být Michael Albert z globáního magazínu Znet, Walden Bello (Focus on the Global South), Oronto Douglas, vůdce nigerijských skupin bojujících proti globální korporaci Shell, Susan Georgeová, spisovatelka protestující proti zadlužení třetího světa, Evo Morales z Bolívie; evropský muslimský spisovatel Tariq Ramadan či Aleida Guevara, dcera Che Guevary. Dóm tisíciletí se změní v největší největší turistickou ubytovnu, neb si organizátoři pronajali jeho plochu velikosti osmi fotbalových hřišť pro ubytování 5 00 méně movitých delegátů ve spacích pytlech za 10 GBP ubytovacího poplatku na tři noci. "Já vždy zvažoval, jak může být jedna z nejkrásnějších budov Londýna užitečná a já věděl, že se její užitečnost najde, " řekl kousavě deníku Guardian starosta Londýna Ken Livingstone. Starosta Londýna, který nad jednáním ESF převzal záštitu, Thenjiwe Mtintso z Afrického národního kongresu , Frances O'Grady (TUC) bude spolu s Gerry Adamsem (Sinn Fein), spisovatelkami Meenou Menon, Susan George (autorkou Faith and Credit: the World Bank's Secular Empire) a dcerou Che Guevary v zahajovacím ceremoniálu v anglikánské katedrále Southwark toto shromáždění otevírat. Lonýnská radnice hodlá utratit za spoluorganizaci fóra 480 000 GBP (cca 22 miliónů Kč) z rozpočtu na rozvoj, lidská práva, mezinárodní akce a záruky. Deník Guardian se stal mediálním partnerem fóra. Aktivisté londýnských anarchoautonomních WOMBLES slibují Londýnu v době konání ESF 5 dnů a nocí samoorganizujících se antiautoritářských myšlenek a akcí v prostorách u Middlesex University, Tottenham Campus, White Hart Lane. |
14. 10. 2004
Centrála Indymedia oznámila, že se vrátily její servery Indimedia London, zabavené policií . Zaměstnanec Rackspace řekl majitelům harddisků, že firma jednala na základě soudního příkazu, servery v Londýně budou online od 13. 10. 5pm GMT a není oprávněn říkat více. Indymedia ale dodnes neví, na základě jakého soudního příkazu jim byly zabaveny a neví ani, kdo je vzal a proč... Harddisky budou administrátory zpracovány jako "hacked" a jediným výsledkem tak bude dočasné zpoždění v restauraci dat na nich uložených a stránek, které byly doteď nepřístupné. Evropské sociální fórum v Londýně začíná zítra... Bližší informace o zásahu FBI vůči Indymedia v angličtině ZDE |
14. 10. 2004
Osm cizinců, kteří jsou už téměř tři roky bez soudu zadržováni v britském vězení Bellmarsh Prison v jihovýchodním Londýně jako podezřelí z terorismu na základě "důkazů", s nimiž nebyli seznámeni, je v důsledku věznění na dobu neurčitou "ve vážném psychickém stavu". Jejich zdravotní stav se viditelně a rychle zhoršuje, konstatoval tým jedenácti britských psychiatrů. Tito muslimové (jimž víra sebevraždu zakazuje) se opakovaně pokoušejí o sebevraždu, trpí psychózami a vážnou klinickou depresí. |
14. 10. 2004
Ohlášené shromáždění na podporu Jiřího Kajínka se uskuteční 14. 10. 2004 v 16:00 na Václavském náměstí "pod koněm". Můžete přijít vyjádřit svůj názor v diskusi, nebo připojit svůj podpis pod žádost o milost prezidenta republiky. Srdečně zveme všechny lidi, kteří nejsou lhostejní k osudu Jiřího Kajínka, nebo nejsou spokojeni se stavem justice a policie v České republice. |
14. 10. 2004
Američtí vyšetřovatelé, připravující proces proti Saddámu Husajnovi a jeho zástupcům, nalezli stovky mrtvol kurdských mužů, žen a dětí při první forenzní exhumaci hromadného hrobu v Iráku. |
14. 10. 2004
Výsledky amerických prezidentských voleb ovlivní životy milionů lidí po celém světě - avšak nikdo kromě amerických občanů neměl mít možnost americké volby ovlivnit. Britský deník Guardian se rozhodl do toho zasáhnout. Vyvolalo to zuřivost amerických ultrapravicových blogů. "Povšimli jsme si příležitosti pro veřejnou službu," napsal ve středu deník Guardian, "a shromáždili jsme celou řadu nástrojů, kterých mohou Neameričané využít ve snaze opravdu významně ovlivnit americké prezidentské volby." List Guardian identifikoval způsob, jak mohou lidé ze zahraničí darovat peníze americkému prezidentskému kandidátovi, jehož preferují, i když přímé finanční příspěvky od cizinců se nepovolují - i když, ve skutečnosti, vlastně se povolují. |
14. 10. 2004
Karlova ulice je součástí nejfrekventovanější turistické trasy v Praze. To má samozřejmě za následek vysokou koncentraci obchodů se vším, co se hodí pouze a jen turistovi k tomu, aby si později, až zakoupený suvenýr náhodou objeví při domácí inventuře, vzpomněl na tu krásu středu Evropy, kterou na vlastní oči viděl. Vzhledem k šířce ulice a rychlosti chodeckého tempa slepce je téměř nemožné necítit se touto nabídkou obklopen a zaujat. Suvenýry je možné dělit různě, ale z hlediska jejich odkazu se jedná o předměty s typicky českou či spíše pražskou tématikou, např. Švejk, Karlův most, Pražský hrad, Kafka a předměty, které mají jakýsi univerzální charakter a jejich přítomnost je dána vrtochem globálního trendu. |
14. 10. 2004
Energetická dilemataVláda premiéra Grosse se rozhodla, že k celosvětovému snížení exhalací skleníkových plynů Česká republika přispěje tím, že své emise zvýší. Hlavním argumentem ministra průmyslu Milana Urbana (ČSSD) byla údajná hrozba ztráty konkurenceschopnosti a zvýšení nezaměstnanosti. Řada renomovaných ekonomů se však naopak domnívá, že ekologická regulace sice může krátkodobě zvýšit náklady, ale dlouhodobě zvyšuje konkurenceschopnost ekonomiky. Kde je pravda? A kudy se má česká společnost ubírat? |
14. 10. 2004
Během války ve Vietnamu měla odvaha řadu nejrůznějších forem. Podobně ale měla řadu forem zbabělost. Vlastně to platí dodnes. Minulý měsíc se podařilo americkým válečným veteránům zabránit, aby byl ve městě Nelson v Britské Kolumbii postaven pomník Američanům, kteří se vyhnuli odvodu, a jejich kanadským pomocníkům. Veteráni prohlásili, že by byl pomník oslavující dezertéry a muže, kteří se vyhnuli odvodu do války, políčkem vlastencům, kteří plnili svou vojenskou povinnost. "Říkejte si o té válce, co chcete, ale nezneuctívejte bojovníky tím, že postavíte pomník zbabělcům," naléhal John Furgess, národní velitel Amerických veteránů zahraničních válek. |
14. 10. 2004
Vladimír Špidla si může vydechnout. Po rozmluvě s italským předsedou Výboru Evropského parlamentu (EP) pro zaměstnanost a sociální věci Ottavianem Del Turcem, kterou podstoupil po rozpačitém vystoupení před členy výboru (v Britských listech v článku Špidla nepřesvědčil), má židli komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti jistou. "S panem Špidlou jsme si vyjasnili některé obecné i konkrétní záležitosti, spojené s jeho resortem. Minulý čtvrtek jsem odeslal šéfovi EP Josepu Borrellovi dopis, že pan Špidla slyšením úspěšně prošel," Uvedl pro Ekonom Del Turco. Se Špidlou hovořili francouzsky. "Moje znalost tohoto jazyka je na stejné úrovni jako u pana Špidly, takže jsme si dobře rozuměli," doplnil Del Turco, který nemluví anglicky. |
14. 10. 2004
|
14. 10. 2004
polemika s článkem Pavla Vernera "Poctivá obava" , Právo 12.10. 2004
Bývalý vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví, dnes "nezávislý" komentátor Práva Pavel Verner se zabývá problematikou privatizace nemocnic, převedených z působnosti státu na územní celky. Privatizovat ano, či ne? Pro převod do soukromých rukou hovoří podle Vernera výsledky "kolchozního" hospodaření v minulosti, což je dnes již poněkud laciný, i když stále dobře honorovaný argument (autor nemusel zabíhat do minulosti, za příklad dostatečně poslouží novodobé vyloupení bank, znehodnocení nosných průmyslových podniků, ovládaných státními úředníky, plošné vyhazování peněz státu ve prospěch jakýchkoliv zahraničních investorů, atd). Proti převodu majetku autor uvádí existenci prostředí, které stále umožňuje jednotlivcům a skupinám spekulovat na úkor společnosti. Poctivá obava je tedy na místě. |
14. 10. 2004
Lidé, kteří jsou přirozeně bilingvní - naučili se rovnou dva jazyky už před tím, než dosáhli věku pěti let - mají rozvinutější mozek. Zjistili to vědci z University College v Londýně. Studovali mozek 105 osob, z nichž bylo 80 osob bilingvních. Ukázalo se, že naučí-li se člověk druhý jazyk, dochází u něho v řečové oblasti mozku k "zhuštění" šedé hmoty mozkové - asi tak, jako se posilují svaly fyzickým cvičením. |
14. 10. 2004
Oskar Krejčí: Politická psychologie, Ekopress, Praha 2004, 320 stran B5, vázané, 16 tabulek, 10 schémat, ISBN 80-86119-84-X, Kč 420,- Málokdy se stane, že můžeme být u toho, kdy se rodí nová specializace společenskovědního výzkumu. Troufám si ale tvrdit, že v tuto chvíli se tak děje: otvírá se prostor pro nové odvětví politologie. Začíná vznikat naše domácí politická psychologie. Přesněji řečeno, v Česku a na Slovensku se otevřel prostor pro cílevědomé vědní bádání v oblasti psychologie politiky. Tím výstřelem, který odstartoval život nového vědního bádání, je nová kniha Oskara Krejčího s prostým názvem Politická psychologie. |
14. 10. 2004
Tehdy existovalo bipolární rozdělení a probíhala studená válka. Země třetího světa byly kolbištěm pro rozšiřování sfér vlivu. Pak se Sovětský svaz z většiny rozpadl a Spojené státy hrají bez pravidel. To co nám činili jiní s "bratrskou láskou", dokážeme dnes sami "se spřátelenými gesty". Už si většinou sami vystačíme, a kdyby náhodou ne, tak si vypomůžeme někým z dějin a tutam mu vztyčíme pomník, udělíme občanství, oceníme jeho blahoslavení nebo jinak minulost zkreslíme. Dějiny nezměníme, dějepis bez problémů. |
14. 10. 2004
podle SchNEWS přeložil Pavel Houdek
"Existují lidé a ne-lidé. Afgánské a irácké oběti Bushovy a Blairovy války patří k těm druhým -- životům, které mohou být obětovány ve jménu západu." Mark Curtis, britský historik
Zatímco tisk se naplno věnoval beznadějné situaci britského rukojmího Kennetha Bigleye, sťatého příslušníky iráckého hnutí odporu, kde jsou zprávy o utrpení Iráčanů a Iráčanek? Co třeba Zeynab Hamid Taresh, které bylo deset let, když letos v březnu vojenské letadlo zničilo její dům v Basře. Kazetová bomba zabila sedmnáct členů její rodiny, včetně matky. Zeynab přišla o část nohy a nejistě chodí pouze s gumovo-kovovou protézou, která ji už začíná být malá -- přesto ji nosí s nadšením, protože je to stále mnohem lepší, než otlučené berle, pomocí nichž se pohybovala dříve. |
13. 10. 2004
středa 15.00: Britský premiér Tony Blair ve středu obvinil konzervativní opozici v Dolní sněmovně, že "odmítá podpořit britské vojáky" a vede "stranickopolitické hry" ohledně války v Iráku. Odmítl také tvrzení, že zkreslil výzvědné informace před útokem na Irák. Při velmi konfliktní situaci v Dolní sněmovně požadoval opakovaně šéf britských konzervativců Michael Howard od Blaira, aby se omluvil za to, že údajně přeháněl výzvědné informace týkající se iráckých zbraní hromadného ničení. |
13. 10. 2004
"Vzhledem k tomu, že Američané zaútočili na Irák údajně kvůli existenci iráckých zbraní hromadného ničení, bylo by snad přirozené očekávat, že jakmile k invazi dojde, americká vojska v Iráku zajistí veškerý nebezpečný materiál, aby se nemohl dostat do rukou teroristů," konstatoval v úterý večer pořad televize BBC Newsnight a pokračoval: "Kupodivu se to nestalo - po americké invazi do Iráku záhadně zmizela celá jaderná továrna, informoval v úterý Mezinárodní úřad pro jadernou energii ve Vídni. Rozmontovány byly celé budovy, které byly součástí Saddámova jaderného programu. Zmizelo veškeré vysoce specializované zařízení." |
13. 10. 2004
Ještě k českotelevizní krizi r. 2000Reakce na recenzi filmu Bezesné noci. Po ukončení mise Aidana Whita v ČR byla vydána dle pravidel Federace Zpráva o misi krize ČT 2001. Přestože jsem ji nabízela a informovala sdělovací prostředky o její existenci, nikdo si ji nevyžádal. Takový byl tedy ten správný postoj, kterému však já dosud nerozumím. Vážený pane Čulíku, zaujalo mne Vaše hodnocení filmu o Krizi ČT a zejména pasáž o Aidanu Whitovi, generálním tajemníkovi Mezinárodní federace novinářů, jehož cestu do ČR jsem na jeho přání zprostředkovala, píše Irena Válová: |
13. 10. 2004
Reakce na recenzi filmu Bezesné noci. Nechápu, proč jste mne zařadil mezi "zastánce televizních revolucinářů", nemáte k tomu žádný důvod, stejně jako k případnému zařazení mezi "odpůrce televizních revolucionářů" či mezi "vzdálené pozorovatele" (ač poslední charakteristika by se blížila skutečnosti nejvíc). A koho vůbec za "televizní revolucionáře" považujete? Redaktory Redakce zpravodajství ČT, kterým se pokoušela dát pí. Bobošíková výpověď? |
13. 10. 2004
Zvláštní velvyslanec prezidenta Bushe James Baker, který se snaží přesvědčit svět, aby Iráku odpustil jeho obrovské dluhy, vzniklé za vlády Saddáma Husajna, zároveň pracuje pro komerční firmu, která usiluje o to, aby jí Irák dluhy uhradil. |
13. 10. 2004
Oficiálně potvrzeno: BBC měla pravduObrovská kontroverze, v jejímž rámci zahynul v létě roku 2003 britský zbrojní expert David Kelly a o zaměstnání přišel reportér rozhlasu BBC Andrew Gilligan, šéf Rady BBC Gavyn Davies a generální ředitel BBC Greg Dyke, je u konce. Ukazuje se, že když v květnu 2003 zpochybnil reportér Andrew Gilligan tvrzení oficiální britské vládní zprávy o iráckých ZHN, že Saddám Husajn "má možnost těmito zbraněmi zaútočit do 45 minut", měl pravdu. V úterý potvrdil britský ministr zahraničí Jack Straw, že britská rozvědka nyní oficiálně konstatovala, že tvrzení o útoku do 45 minut bylo nepravdivé. Podvečerní publicistický pořad rozhlasové stanice BBC Radio 4 "PM" skončil v úterý dotazem jednoho posluchače: "Znamená to tedy, že se Gilligan, Dyke a Davies do BBC zase vrátí?" |
13. 10. 2004
Ať to stojí, co to stojí"Masa mě nezajímá", pravil hospodský povaleč, "já jsem vegetarián". Lidi v houfu se stávají loutkami v rukou chytráků, šejdířů, i masových vrahů. Lidičkové propadnou běsnění a touze po krvi, po životě druhého, po odplatě, odsudku -- a nejvíce vždy ti, co dříve zalezlí v norách a brlozích provokují až následné excesy. Nehledejme v prvopočátku zahájení honby na čarodějnice a následné krupobití pouze primitivy a sadisty. V počátcích malých i těch nejhnusnějších a nejodpornějších násilností a bestiálních střetů většinou stojí nositelé obstojných inteligenčních kvocientů. V lánech beznaděje, ale i úrody nadbytečné, přemýšlejí holomci katovi o dnech krvavých žní - ve kterých sehrají úlohu utajených startérů. Sejí pravidelně v časových horizontech plevy místo zrna, jsou hospodáři zločinů někdy málo viditelných, ale o to nebezpečnějších, zákeřnějších a odpudivých. |
13. 10. 2004
UNIKÁTUnikátní soubor dokumentů - "památníček československé státnosti" - získaly Britské listy k digitalizaci a zveřejnění díky letité péči ing. Bohumila Charváta o něj. Jeho matka jej dostala 28. října 1918. Jeho otec, vysoký legionářský důstojník, zemřel na svá zranění, když malému chlapci byly čtyři roky. Útlá knížečka, vydaná 10. dubna 1918 jako 135. svazek Uměleckých snah, které vydával B. Kočí v Praze 1, Františkovo nábřeží 14 je dnes tak vzácným tiskem, že jej nemá ani Národní knihovna. Obsahuje faksimile vzkazů tehdejších 50 českých, moravských, slezských a slovenských osobností kulturního a společenského života občanům u příležitosti založení samostatného státu - Československé republiky. Vydavatel v dedikaci píše: Trojí účel má tento soubor lístků: být posilou, pomocí, památkou. Posilou českým duším v těchto časech, aby nechably malomyslností, když bude třeba veliké odvahy a statečnosti pro dílo národní svobody; * * * Rok 1918 připadá nám dnešním jako hraniční sloup mezi životem starým a životem novým. Tři sta let nesvobody a útisku leží od něho na jednu stranu, na stranu druhou rozevírá se našim rozechvělým očím pohled do svaté země svobody a samostatnosti. Žádný rok českých dějin, ani rok 1848 nebyl tak podivně složen z bolestných vzpomínek a z radostného očekávání, jako tento rok. Žít jej plně, prožívat do dna jeho vztah k roku 1618, roku konce české samostatnosti, i jeho vztah k budoucí samostatnosti nové, do níž je branou, toť jako opájet se nejpodivnějším náípojem, směsí octa a žluči, nápoje ukřižovaných a z mladého sladkého vína svobody. Ještě pijeme z té své číše ocet a žluč, ale do hořké chuti se už počíná mísit sladkost. Dobře třeba mít se na pozoru, abychom neopili se příliš záhy a v opojení nezapoměli na věci vitální důležitosti. Britské listy budou nyní každý den zveřejňovat jeden z těchto padesáti vzkazů, poslaných jakoby náhodou přes propast času - nám, kteří si mnohdy nedovedeme vážit ani své minulosti, ani své přítomnosti. Snad si myslíme, že o její podobu není třeba usilovat, a budoucnost, ta přijde sama. |
14. 10. 2004
Držme se ! K. M. Čapek - Chod
K. M. Čapek - Chod Poté, co nedokončil studium práv, působil jako redaktor 'Hlasu národa' (1888-90) a 'Národní politiky' (1890-1900), dlouhodobě spolupracoval s 'Národními listy' (1900-25). Zobrazil pražskou uměleckou bohému, rozklad měšťanské společnosti a nové sociální rozvrstvení na začátku dvacátého století. Ironizoval iluzívnost romantiky v protikladu k racionálnímu a psychologickému zobrazení skutečného života. Vysokého uznání a projevu úcty ke své osobě a ke své práci se dočkal Čapek na sklonku života, roku 1924, kdy byl zvolen čestným občanem svého rodiště. Mimo jiné byl autorem románu Dar svatého Floriána, vydaném v roce 1902, který vznikl z dojmů a vzpomínek na mladá léta a obsahuje řadu příběhů a groteskních příhod. Jeho dílo si zachovalo životnost a oblibu u čtenářů zejména pro výjimečnost dějů i postav a v poslední době dochází uznání i u autorů našich filmů. Jeho originalita je příznačná ve tvorbě novelistické i ve velkých románech, kde tento naturalista úspěšně uplatňuje i domažlické reminiscence a místní scenérie. To vše potvrzuje jeho krásný vztah k domovu, k městu, kde prožil své mládí a které svým způsobem proslavil. Autor knih Ad hoc!, 1919; Antonín Vondrejc: Příběhové básníka, 1917-18 ; Dceruška Jairova ; Experiment, 1922 ; Humoreska, 1924 ; In articulo mortis ; Jindrové, 1920 ; Kašpar Lén mstitel, 1908 ; Nedělní povídky, 1897 ; Nejzápadnější Slovan, 1892 ; Nové patero, 1910 ; Patero novel, 1904 ; Patero třetí, 1913 ; Povídky, 1892 ; Psychologie bez duše - bizarerie filosofická, 1928; Řešany, 1927 ; Siláci a slaboši, 1916 ; Turbina, 1916 ; V třetím dvoře, 1895 ; Větrník, 1923 ; Vilém Rozkoč, 1923 ; Z města i obvodu, 1913 Soubor lístků, poslaných přes propast času TÉMA BL |
10. 10. 2004
Tento časopis pro vás vyrábíme bez rozpočtu: Přispějte!V září 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 9190,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
29. 12. 2003
Jak Češi bojujíNa autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu. Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz. Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
17. 6. 2004
> 29. 7. 1996 - 30. 12. 1996
> 2. 1. 1997 - 28. 3. 1997
> 2. 4. 1997 - 30. 6. 1997
> 1. 7. 1997 - 1. 9. 1997
> 3. 9. 1997 - 28. 9. 2001
(Interní linky v článcích dosud nefungují, pokud nenahradíte sekvenci http://www.britskelisty.cz/ sekvencí http://www.blisty.cz/files/isarc/)
|
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
14. 10. 2004 | Che Guevara: revolucionář jako komerční artikl | Bohumil Kartous | |
14. 10. 2004 | Ochrana klimatu či těžba uhlí? Boření obcí nebo nezaměstnanost? | Linda Nová | |
14. 10. 2004 | Věznění bez soudu způsobuje vážné psychické poruchy | ||
14. 10. 2004 | Jak se "extremně levicový protiamerický britský deník" snaží ovlivnit americké prezidentské volby | ||
14. 10. 2004 | Je "objev" masových hrobů v Iráku americkou předvolební manipulací? | ||
13. 10. 2004 | Násilí a běsnění | Václav Dušek | |
12. 10. 2004 | Nebezpečný věk | Václav Dušek | |
12. 10. 2004 | Lidé v ČR jsou bohatí, protože se v Delvitě prodává drahá zmrzlina | Bohumil Kartous | |
12. 10. 2004 | Poslání Národní knihovny je jiné než zpřístupňovat internet | Hanuš Hemola | |
11. 10. 2004 | Královské šaty a královské parohy | Efraim Israel |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
12. 10. 2004 | Nebezpečný věk | Václav Dušek | |
11. 10. 2004 | Pijavice a básníci | Václav Dušek | |
29. 9. 2004 | Drzý interview s Ivanem Vyskočilem po čtyřiceti letech | Martin Vaněk | |
27. 9. 2004 | Stanislav Komárek se asi tvůrčím prozaikem nestane | Jan Čulík | |
26. 9. 2004 | Brudlý krampoblouch - soutěž literárních sborníků českých škol | ||
21. 9. 2004 | Čistý plamen lásky v Ostravě | ||
20. 9. 2004 | Divoké víno ještě po čtyřiceti letech | Ludvík Hess | |
17. 9. 2004 | Lékař, biolog a filozof holismu -- s otazníkem nad jeho pozůstalostí | Irena Zítková | |
15. 9. 2004 | Literatura se stala terčem mediální manipulace | Petr Bílek | |
14. 9. 2004 | Přírůstky do památníku | Zdena Bratršovská |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 10. 2004 | Oxford Blairovi: "Odvezte si tanky z našeho trávníku" | ||
4. 10. 2004 | Blairova vláda nutí univerzity, aby dávaly přednost uchazečům se slabšími studijními předpoklady | ||
27. 9. 2004 | Proč v českém školství už deset let selhává management jakosti? | Ivo V. Fencl | |
24. 9. 2004 | Jeďte studovat do Oxfordu! | Jan Čulík | |
23. 9. 2004 | Poslušně hlásím, pane lajtnant... -- cíl výchovy? | Boris Cvek | |
14. 9. 2004 | S kůží na trh | Ivo Bystřičan | |
31. 8. 2004 | V Brně vzniká Univerzita obrany | Jaroslav Hlaváček | |
24. 8. 2004 | Vládní sliby ve školství | Ondřej Hausenblas | |
5. 8. 2004 | Povinná maturita z matematiky - první krok k oživení společnosti? | ||
4. 8. 2004 | Proč povinnou maturitu z matematiky? |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 10. 2004 | Alexandr Pícha: Rádio má stále budoucnost | Irena Ryšánková | |
13. 10. 2004 | Mé jednání s Aidanem Whitem a zpráva Mezinárodního svazu novinářů, kterou nikdo nechtěl | Irena Válová | |
13. 10. 2004 | České televize se v prosinci 2000 nezmocnili žádní vzbouřenci | Ivo Mathé | |
10. 10. 2004 | Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta | Jan Čulík | |
8. 10. 2004 | Budoucnost zpravodajství ve vysílání rádií a digitalizace s otazníkem | ||
7. 10. 2004 | Sdělovací prostředky, internet a digitalizace | Jan Čulík | |
7. 10. 2004 | Poděbrady: Vladimír Mlynář v dohledné době nepodpoří digitální vysílání Českého rozhlasu | Jan Čulík | |
4. 10. 2004 | Členka Rady BBC bude mít zisky z privátních vojenských kontraktů v Iráku | ||
29. 9. 2004 | Média a počítače mají zásadní vliv na myšlení, postoje názory, hodnoty, estetiku a životní styl | Petr Sak | |
7. 9. 2004 | Naše typicky české priority | Miloš Dokulil |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 10. 2004 | Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta | Jan Čulík | |
22. 9. 2004 | Hřebejk filmy točit umí | Jaroslav Krupka | |
17. 9. 2004 | "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" | Jan Čulík | |
9. 8. 2004 | LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení | Ondřej Čapek | |
9. 8. 2004 | Co dluží česká kultura komunismu | Milan Černý | |
5. 8. 2004 | Několik poznámek na téma LÁSKA | Igor Chaun | |
5. 8. 2004 | O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva | ||
4. 8. 2004 | České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu | ||
3. 8. 2004 | Otakar Vávra: Umělec s malým u | Milan Černý | |
3. 8. 2004 | O tvůrčí integritě v dobách útlaku | Jan Čulík |
Americký dokumentarista Michael Moore | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 10. 2004 | Američtí vojáci: "V Iráku je to blbé..." | ||
15. 9. 2004 | Fahrenheit 9/11: Která část vašeho těla je nejošklivější? | Tomáš Tetiva | |
13. 9. 2004 | Pražská premiéra filmu Fahrenheit 9/11 se proměnila ve spor mezi dvěma ideologicky zaťatými tábory | Jindřich Lacina | |
31. 8. 2004 | Michael Moore získal na Republikánském sjezdu další reklamu pro svůj film | ||
24. 8. 2004 | Fahrenheit 9/11: Neobyčejně významný historický počin | ||
18. 8. 2004 | Fahrenheit 9/11 vyvolává kontroverzi v arabském světě | ||
14. 8. 2004 | Moore zveřejnil důkazy pro všechna svá tvrzení ve filmu Fahrenheit 9/11 | ||
13. 8. 2004 | Rozumím, proč Fahrenheit 9/11 dostal hlavní cenu v Cannes | Jan Čulík | |
13. 8. 2004 | O Michaelu Moorovi: Souhlasím | ||
13. 8. 2004 | Michael Moore zveřejnil záběry, kde nový šéf CIA konstatuje, že je pro tuto funkci nevhodný |
Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
14. 10. 2004 | Stát jako dřevorubec a pravomoc, která je nedělitelná | Jaroslav Doležal | |
8. 10. 2004 | O tom, že premiér Gross vlastně zlikvidoval instituci referenda | Radek Batelka | |
8. 10. 2004 | Myslí to Gross upřímně? | ||
5. 10. 2004 | Mysli globálně, jednej lokálně | Štěpán Kotrba | |
4. 10. 2004 | ČSSD a sociální stát: sociální demokracie ve vleku neoliberalismu | Rudolf Převrátil | |
4. 10. 2004 | Zítřek sociálního státu v globalizovaném světě | Miloš Pick | |
23. 9. 2004 | Miloš Zeman: "ČSSD bude úspěšná jen tehdy, bude-li vedena úspěšnými" | ||
20. 9. 2004 | Jak se novinář stane "nepřítelem strany" | Štěpán Kotrba | |
20. 9. 2004 | Posměch zvyšuje oblibu | ||
19. 9. 2004 | Gross nepodepsal zápis ze schůzky se Stanislavem Pencem |
Klecová lůžka | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 9. 2004 | Česká psychiatrie v klecovém lůžku finančního nedostatku | Petr Záras | |
21. 7. 2004 | Jak stát dělá překážky i dětem postižených rodičů | Jan Paul | |
21. 7. 2004 | Stát, sociální ústavy a iniciativa jednotlivce | Jan Čulík | |
20. 7. 2004 | Český systém ústavní a sociální péče se musí změnit | Jan Čulík | |
20. 7. 2004 | Pacienti v klecích mají být po protestu Rowlingové propuštěni | ||
19. 7. 2004 | Jak stát dělá překážky rodičům postižených dětí | Martina Dostálová | |
17. 7. 2004 | Proč je dobré zrušit klece | Bohumil Kartous | |
16. 7. 2004 | Mezinárodní lidskoprávní organizace kritizují Václava Klause | ||
15. 7. 2004 | Václav Klaus: "Ať si imperialisté zuří..." | Jan Čulík | |
15. 7. 2004 | "Podivín", který se stará o své invalidní dítě | Martina Dostálová |
Asymetrická válka a to, co nazýváme terorismem | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 9. 2004 | Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást | Milan Valach | |
20. 9. 2004 | Je nutné udělat z muslimů Evropany | Bohumil Kartous | |
20. 9. 2004 | Otevřít oči, nebo je vyškrábat? | Ondřej Slačálek | |
20. 9. 2004 | Čečenský problém | Daniel Šmihula | |
13. 9. 2004 | Filozofové v jeskyni | Pavel Urban | |
9. 9. 2004 | Beslan: Příběh bratrů Kulajevů | ||
8. 9. 2004 | Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu | ||
8. 9. 2004 | Rusové demonstrovali proti terorismu | ||
8. 9. 2004 | Rusko: V boji proti terorismu nemá volbu nikdo | Oskar Krejčí | |
7. 9. 2004 | Nechte maličkých přijíti ke mně | Václav Dušek |
Bush versus Kerry: volby 2004 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
14. 10. 2004 | Jak se "extremně levicový protiamerický britský deník" snaží ovlivnit americké prezidentské volby | ||
7. 10. 2004 | Pastor Bush | ||
5. 10. 2004 | Vyhraje prezidentské volby Kerry nebo Bush? | ||
23. 9. 2004 | Měli bychom mít také právo hlasovat v amerických volbách | ||
8. 9. 2004 | Na George Bushe útočí jen snobové | ||
8. 9. 2004 | Bush versus Kerry: příliš malé rozdíly | Oskar Krejčí | |
30. 8. 2004 | "Bush vyhraje, protože jeho tým účinně používá pomluvy" | ||
26. 8. 2004 | Jsou dnes Američané daleko konzervativnější než dříve? | ||
10. 8. 2004 | John Kerry sa začína vyfarbovať | Adrian Peter Pressburg | |
6. 8. 2004 | Kerry nepotrebuje alebo nechce protivojnových aktivistov |
Přesun brněnského nádraží - téma voleb | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
12. 10. 2004 | Proč se nemluví o dopravní obslužnosti | Miloš Dokulil | |
9. 10. 2004 | Brno, město odsunů | Zdeněk Moravčík | |
9. 10. 2004 | ČTK k referendu v Brně: Účast asi nebyla dostatečná, výsledek nebude závazný | ||
8. 10. 2004 | Nádraží v Brně -- snaha o informaci před referendem | ||
7. 10. 2004 | Zkušenost z Dánska - aneb nádraží v centru | Jan Lipšanský | |
7. 10. 2004 | Čí je Brno? | Milan Valach | |
7. 10. 2004 | Několik občanských dojmů z Curychu, včetně jeho nepřesouvaného nádraží | Karel Skoupý | |
6. 10. 2004 | Referendum --- tak, a nikdy jinak! | Miloš Dokulil | |
6. 10. 2004 | Odpůrci přesunování nádraží se také snaží manipulovat veřejnost | ||
4. 10. 2004 | Óda na jeden starostlivý a bdělý magistrát; taky rozpačité rekviem za problémové, z módy vyšlé a nadto památkově chráněné nádraží | Miloš Dokulil |