Jaroslav Hutka vydává tři nová cédéčka svých starších písní a úvah. Zajímavě k tomu píše o svých zkušenostech z doby, kdy žil v emigraci, ve své Samopal-Revue:

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Ovšem POZOR! - o milostných aférách českých hereček se v ní nedočtete, a ani neobsahuje žádné kuchařské recepty! A není v knize ani zmínka o starém seriálu televize BBC Červený trpaslík!! Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Protože dnes připomínáme 19. výročí této katastrofy, považoval jsem za vhodné publikovat text právě nyní.

Obavám se, že BLISTY budou bohužel jedním z mála (ne-li jediným) českým sdělovacím prostředkem, který tuto přelomovou událost konce 20. stoleti připomene.

Někteří čelní britští komentátoři píší, že Tony Blair zešílel, avšak nutně to nemusí být pravda, konstatoval v odborném časopise významný britský psychiatr.

Reakce na článek Michala Jurzy ZDE. Autor je signatář petice "S komunisty se nemluví".

Prohlášení, sepsané s použitím formulací původní petice, chce upozornit na politickou účelovost soudobého antikomunismu, který má zakrýt soudobé problémy odkazy na zločiny minulosti. Prohlášení nepodporuje politiku KSČM ani minulý režim, který signatáři označují za "krutou parodii levicových myšlenek".

Po odstúpení gruzínskeho prezidenta Eduarda Ševardnadzeho a prevzatí moci opozíciou zavládla v tejto krajine eufória. Je však opodstatnená? Predčasné prezidentské voľby sa uskutočnia 4. januára 2004. Tento dátum stanovil parlament -- nie nový, ale ten, ktorý bol zvolený ešte v roku 1999. Na jednej strane to neprotirečí gruzínskej ústave, podľa ktorej sa predčasné prezidentské voľby musia uskutočniť najneskôr za 45 dní po odstúpení predchádzajúcej hlavy štátu. No podľa tej istej ústavy, hneď ako zasadne po prvý raz nový parlament, starý stráca právomoci. Aj preto zástupca lídra strany Obrody Džemal Gogitidze vyhlásil: "V súčasnosti neexistuje v Gruzínsku ani prezident, ani osoba plniaca funkcie prezidenta, keďže po tom, ako začal pracovať nový parlament (23. novembra), starý parlament stratil svoje funkcie."

V uplynulých dňoch vláda schválila novú podobu volebného zákona z dielne Ministerstva vnútra SR. Už samotný fakt, že sa vôbec začala diskusia o volebných pravidlách, prilákal záujem odbornej i laickej verejnosti. A keďže volebný systém a jeho konkrétna podoba je jedným z faktorov, ktoré môžu rôznym politickým stranám rôznym spôsobom pomôcť pri voľbách, bokom neostali ani politici.

Novembrové parlamentné voľby v Gruzínsku nemali znamenať koniec vlády prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. S tým sa počítalo až v roku 2005, keď sa malo skončiť jeho druhé funkčné obdobie na čele štátu. Parlamentné voľby mali byť pôvodne iba generálnou skúškou opozície.

Miera nespokojnosti obyvateľstva po viac než desaťročí pôsobenia "Ševiho," ako niekdajšieho šéfa sovietskej diplomacie a blízkeho spolupracovníka posledného generálneho tajomníka sovietskych komunistov Michaila Gorbačova zvykli vo svete prezývať, však prispela k tomu, že udalosti nadobudli rýchlejší spád. Sfalšovanie volieb v mesiaci, ktorý je vo východnej Európe už tradične vyhradený pre nežné i menej nežné revolúcie, sa stalo povestnou poslednou kvapkou v pohári. Preto tento majster intríg a vynikajúci negociátor, nezvyknutý na politické porážky, už nemohol odísť dôstojne, ako by si architekt konca studenej vojny a zjednotenia Nemecka nepochybne zaslúžil.

Kniha Přemysla Máchy, pojednávající nejen o povstání v mexickém Chiapasu, vychází sice s několikaletým zpožděním, ale její načasování je více než příhodné vzhledem k zářijovému zasedání WTO v Mexickém Cancúnu, kde na sebe povstalci vedeni subcomandantem Marcosem po dlouhé odmlce opět upozornili.

Keď som študentom sociálnej práce hovorila, že Európska únia chce v prvej dekáde 21. storočia "rozhodujúcim spôsobom ovplyvniť odstraňovanie chudoby", usmievali sa. A keď som sa zmienila, že tento cieľ zaväzuje aj našu vládu, smiali sa nahlas. Možno ten cieľ až taký absurdný nie je. A nebude treba ani znárodňovať. Chudobe sa dá čeliť aj tak, že sa zbaví pozície spoločenského problému. Stane sa osobnou vecou, diskrétnym neduhom, s ktorým slušní ľudia nechodia na verejnosť. Ak sa v politickej rozprave podarí presadiť jej chápanie ako individuálnej zodpovednosti, chudoba vymizne z verejných debát. Prestane byť spoločnou starosťou. A to sa už takmer deje. Slovensko už problém chudoby týmto spôsobom takmer odstránilo.

Amnesty International připravuje na Den lidských práv 10. prosince o 18.00 filmový večer věnovaný obchodu se zbraněmi a jeho důsledkům na (ne)dodržování lidských práv. Uskuteční se v Českém centru na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě. Účastníci budou moci zhlédnout film dokumentaristů České televize o kontroverzních vývozech zbraní z ČR Kde to bouchnem. Po promítnutí filmu bude následovat diskuse s autory Petrem Hanouskem a Jakubem Knězů a s aktivistou Milanem Štefancem z organizace NESEHNUTÍ.

jsem častým (a často nesouhlasícím) čtenářem Britských listů, nyní si ale neodpustím několik poznámek k článku pod názvem "Smí si stát despoticky vybírat svůj desátek?" ZDE, konkrétně k Vašim reakcím, píše Michal Krčma :

Toto je reakce na tento článek:

Asociace školských odborů - Učitelský odborový klub (AŠO-UOK) považuje Zákon o pedagogických pracovnících, který schválila vláda za zcela zbytečný. Jeho jediným obsahem je, že učitelé mají učit a trenéři trénovat.

6. decembra 2003 sa koná celoeurópsky akčný deň za európske referendum. Kampaň za referendum o európskej ústave bola zahájená minulý rok v novembri za účasti zástupcov 22 krajín v Bratislave. Zámerom pouličného referenda, ktoré sa začne o 11,00 hodine V Bratislave na Kamennom námestí je:

Dodržiavanie ľudských práv by malo byť samozrejmosťou pre každú demokratickú spoločnosť, v ktorej žijú ľudia rôznej farby pleti, pohlavia, národnosti, etnickej či náboženskej príslušnosti. Aj keď politici prijímajú zákony a dokumenty, ktoré majú ľudské práva ochraňovať, dochádza k ich porušovaniu. Desiaty december ako Medzinárodný deň ľudských práv je každoročne dňom, keď predovšetkým mnohé organizácie v tejto oblasti najaktívnejšie upozorňujú, čo treba urobiť pre to, aby sa ľudské práva dodržiavali.

Kamil Jurkovič, rodák z Chorvátskeho Grobu, chcel byť pôvodne letcom. No hoci ho prijali na leteckú akadémiu, vybral si napokon celkom iné povolanie. Keď mu po prijímacích skúškach prišlo oznámenie aj o prijatí na Lekársku fakultu Univerzity Komenského v Bratislave, rozhodol sa pre medicínu. Našťastie. Našťastie pre jeho pacientov.

Zemi pred oblakmi dal prednosť predovšetkým kvôli svojmu bratovi, ktorý ako dvanásťročný zomrel na kostnú tuberkulózu. MUDr. Kamil Jurkovič doteraz nezabudol, ako jeho brat trpel, ani ako veľmi sa pre jeho chorobu a smrť trápila ich mama. Azda najväčšmi si však pamätá svoj vtedajší pocit bezmocnosti. Z neho a z pohľadu na utrpenie chorého napokon vyvrelo rozhodnutie, ktoré ho prinútilo, aby namiesto vysoko nad hlavou hľadal nebo v ľuďoch okolo seba. Pre dlhší a lepší život, než im vymeria choroba, preto, aby netrpeli. A aby ani v najťažších chvíľach neupadali do beznádeje.

Kdo by se domníval, že šlo o totální podvod, neměl by pravdu. Ministr byl totiž o této mystifikaci informován. Zřejmě ale netušil, že celý klam je stejně namířen právě proti němu.

úterý odpoledne Devítičlenná odborná komise měsíc posuzovala pět došlých nabídek na nadzvukové stíhačky a vládě dnes jednomyslně doporučila švédské gripeny.

"Rozhodnutím komise nejsme zcela překvapeni," tlumočila ČTK názor Spojených států mluvčí americké ambasády v Praze Lisa Hellingová. Komise prý totiž při rozhodování vzala v potaz pouze náklady na příštích deset let. "Je na odpovědnosti české vlády, aby při rozhodování pamatovala i na dlouhodobá strategická rozhodnutí," pokračovala Hellingová.

Právě to ale nejspíše česká vláda udělala...

Britská organizace Plain English, která usiluje o jasné a srozumitelné vyjadřování politiků a státní byrokracie, udělila svou výroční cenu "Foot in the Mouth" za "nesrozumitelné bláboly" (gobbledygook) americkému ministru zahraničních věcí Donaldu Rumsfeldovi, uvedl ve svém pondělním večerním zpravodajství rozhlas BBC, viz též tisková zpráva organizace Plain English ZDE Organizace poctila tento Rumsfeldův výrok:

Do češtiny se to dá přeložit těžko:

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v listopadu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 8615,99 Kč 14 osob. Zadavatel jednoho z inzerátů v knižní publikaci Jak Češi bojují zaplatil 25000 Kč; tím bude uhrazena část výrobních nákladů na publikaci.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.