14. 11. 2003
Každá krajnost škodíBludy církve o kondomech přispívají k šíření pandemie AIDS. Její boj proti potratům je chvályhodný.
Tento komentář vyšel ve středu 12. 11. 2003 v Lidových novinách ZDE |
Televize BBC vysílala varovný dokumentární film o silně kontroverzní politice katolické církve v oblasti antikoncepce, která má drastický dopad na životy lidí v třetím světě, zejména v zemích silně postižených nákazou virem HIV. Podle mezinárodního vědeckého konsenzu, který svou autoritou potvrdila i Světová zdravotnická organizace, je používání prezervativu při pohlavním styku účinnou obranou před šířením nákazy virem HIV. Účinnost kondomů proti nákaze HIV se zjišťuje pozorováním heterosexuálních párů, kde jeden je nakažen virem HIV a druhý ne. Pokud takový pár používá kondom při každé souloži, riziko vzájemné nákazy je 0,9 % za rok (v důsledku nesprávného použití prezervativu či jeho prasknutí při pohlavním styku atd.); pokud pár vůbec nepoužívá kondom, riziko nákazy je 6,7 % za rok. Podle studie ministerstva zdravotnictví USA z roku 2001 tedy snižuje užívání kondomů pravděpodobnost nákazy virem HIV od nakaženého partnera o 85 %. Zajímavé tedy je, že virus HIV je podstatně méně nakažlivý, než se obecně soudí. Avšak tam, kde vládne pandemie HIV/AIDS jako v mnohých afrických zemích, je nebezpečí nákazy mnohem vyšší. A užívání kondomů riziko nákazy snižuje na minimum. Vatikán: AIDS se šíří póry v gumě kondomůKatolická církev však zakazuje členům své církve užívat jakékoliv umělé antikoncepce, protože to porušuje souvislost mezi sexem a plozením dětí. Obyvatele afrických zemí církev varuje před užíváním prezervativů, protože podle jejího tvrzení "vedou k šíření nemoci AIDS". V Keni, kde je virem HIV nakaženo dvacet procent obyvatelstva a každé dvě minuty tam umírá na AIDS jeden člověk, vydali katoličtí biskupové brožuru, v níž tvrdí, že latexová guma, z níž se vyrábějí prezervativy, je prý porézní a miniaturními otvory v gumě dokáže virus HIV během pohlavního styku kondomem proniknout. Toto nepravdivé tvrzení vydávali v rozhovoru v televizi BBC za vědecky prokázanou skutečnost ve Vatikánu dokonce i papežův mluvčí pro otázky rodiny kardinál Alfonso Lopez Trujillo a v Nikaragui katolický kardinál Obando y Bravo. V afrických zemích, jako je Keňa, kde často chybí systematičtější vládní zdravotnická osvěta a zdravotní péči tam obyvatelstvu poskytují především katolické mise, vede propaganda katolické církve k tomu, že se lidé stavějí k užívání kondomů s nedůvěrou. Někteří katoličtí kněží v Africe dnes dokonce argumentují tím, že se choroba AIDS šíří právě prostřednictvím prezervativů. V roce 1996 uspořádal v Keni katolický kardinál Otunga rituální veřejné pálení kondomů a literatury o bezpečném sexu, jehož se účastnily desetitisíce lidí z vesnic. Ne naprostému zákazu interrupcíÚsilí katolické církve ochraňovat život nenarozených dětí je chvályhodné. Potraty jsou strašná věc, jak bude svědčit každý, kdo viděl hrůzné fotografie plodů vyňatých při potratu z těla matky. Jenže lidská existence je složitá, rozporná a lidským rozumem neuchopitelná. Jak víme ze zkušenosti z období komunismu, jednoduchá a černobílá ideologická řešení bývají ničivá. Nekompromisní politika katolické církve, jejímž cílem má být záchrana života, vede v pandemické situaci v afrických zemích ke genocidě. Od osvícenství je v Evropě pravidlem, že o složitých etických či náboženských otázkách má právo rozhodovat sám občan poté, co jsou mu předloženy veškeré dostupné informace, a to na základě svého individuálního svědomí. Bylo by návratem k totalitní minulosti, kdybychom se pokoušeli lidem řešení složitých etických otázek apriorně vnucovat shora. Taková politika by vedla k násilí, křivdám a nespravedlnostem. Doufejme tedy, že se lidoveckým poslancům Jiřímu Karasovi a Janu Kasalovi v nadcházejících týdnech nepodaří v českém parlamentě prosadit naprostý zákaz umělého přerušení těhotenství, o nějž usilují. Byl by to obdobný extrém, jakým je protikondomová politika katolické církve v Africe. Doufejme také, že se oběma poslancům ani nepodaří emocionálně zmanipulovat v této složité věci veřejnost tím, že by před jejím projednáváním v parlamentu prosadili televizní vysílání jednostranně protipotratového filmu Němý výkřik. Každá krajnost škodí. |