20. 11. 2003
Zařízení k zabránění opuštění místa nedovoleného parkováníJsem na rozpacích, pod jakou hlavičkou mám vměstnat do jednoho hesla, a tím diagnostikovat notoricky rozšířenou chorobu současné slovesné komunikace zaznamenanou už v předznamenání téhle knihy výrokem sociálnědemokratického ministra financí z roku 2000. ("Řešení vidím v přijetí usnesení o zahájení řízení k odebrání povolení k podnikání.")
|
Jde o zhoubný proces sklerotizace a byrokratizace myšlení, jehož vnějším znakem je nadužívání (hle: i mne to právě postihlo!) podstatných jmen slovesných, tedyy původně krásných, přesných a konkrétních sloves, která v technokratových ústech zkameněla v neprůstřelnou zdeúřední fosilii uměle vytvořeného substantiva. (...) Obecně jde o jasnou indicii zkamenělého myšlení, jež se odpoutalo od konkrétní zkušenosti. Je typické pro ten typ myšlení, který chce něco zastřít, který vytěsňuje z vět stín konkrétního významu (málokdo už asi v tomto smyslu překoná nacistické "konečné řešení" nebo sovětské "zastavení jihokorejského letadla v letu"). Důkazem nákazy - i dalších z nepřeberných dokladů platnosti zákona o automatickém sdružování maligních floskulí - je i čerstvý výrok místopředsedy naší druhé nejsilnější strany, který je tak pregnantně stupidní, že až hraničí s genialitou: "Opoziční smlouva byla o tlačení pravice levicí někam!" (Miroslav Beneš, ČT 1, 14. 9. 2002) Jazykový bůh je ovšem bůžek potměšilý: sotva jsem dopsal toto heslo, nalezl jsem na skle svého špatně zaparkovaného auta "Protokol o přiložení technického zařízení k zabránění opuštění místa nedovoleného parkování vašeho vozidla". Česky řečeno: dostal jsem botičku. K odstranění tohoto přiložení zabránění došlo ovšem až po zaplacení (mnou). |