Naprostá většina českých komentátorů, politiků a politologů nás soustavně přesvědčuje o tom, že Spojené státy americké po celou dobu své historie stály na straně svobody a usilovaly o osvobození lidstva zpod jha diktatur. Nikdy prý tento morální rys americké zahraniční politiky nevynikl více než v období studené války , kdy Spojené státy nekompromisně čelily hrozbě sovětského expansionismu a nakonec se výraznou měrou zasloužily o to, že se sovětský kolos zhroutil.Podle této interpretace se americká politická třída sice občas dopustila taktických chyb, když například neodhadla silně odmítavou reakci americké veřejnosti na válku ve Vietnamu, to ale nic nemění na tom, že původní záměr americké vlády byl správný a morální - ochránit lid jižního Vietnamu před komunistickou hrozbou.

Nevím, nakolik česká veřejnost tento optimistický pohled na americkou zahraniční politiku přijímá. V poslední době se ale i v některých českých sdělovacích prostředcích nechává prostor i teoretikům, kteří upozorňují na to, že zájmy americké vládnoucí třídy a s ní spojeného vojensko- průmyslového komplexu nemusí být totožné se zájmy světového společenství a se zájmy těch, kteří usilují o celosvětový mír a harmonii mezi všemi národy. Také události z 11. září 2001 jsou podrobeny kritickému zkoumání.

Francouzský politolog Thierry Meyssan se dokonce ve své knize Velký podvod domnívá, že do Pentagonu žádné letadlo nenarazilo a že americká vláda cynicky manipuluje veřejností, aby snáze prosadila své záměry v oblasti bezpečnostní a zahraniční politiky.Bohužel, alternativní pohledy v českém tisku rozhodně nepřevládají a nedostává se jim dostatečné pozornosti.

To by se ale mohlo změnit. Brněnské nakladatelství Luboš Marek totiž letos v září vydalo knihu, která boří veškeré mýty spojené s americkou zahraniční politikou. Autor českého původu Jiří Polák (žijící ovšem od roku 1965 ve Švédsku) dokázal ve svém románu Závody spojit napínavý příběh odehrávající se v atraktivním prostředí amerických tajných služeb s věrohodnou kritikou převládajícího pohledu na americkou politiku 2. poloviny 80. let.

Obecně převládající názor uvnitř politologické obce nepřipouští, že by americký vojensko- průmyslový komplex nemusel mít zájem na ukončení studené války a osvobození obyvatelstva východního bloku zpod sovětské nadvlády nebo že by dokonce vládnoucí a vojenské kruhy obou bloků spojovaly společné zájmy. Román Závody ale tradiční rozdělení na morální a humanistický Západ (zde hlavně USA) a totalitní Východ radikálním způsobem zpochybňuje.

Počáteční zápletka románu se na první pohled neliší od témat zpracovávaných jinými autory tzv. špionážního románu (např. Frederic. Forsyth). Vysoký úředník State departmentu pojme podezření, že jeden z plukovníků Pentagonu - Larry Hubbard - provádí špionáž ve prospěch SSSR. Najímá si proto agenta CIA, aby celou záležitost vyšetřil. Zde se ale dostavuje první rozdíl oproti "klasickému" špionážnímu románu - agent Broderick Schwartz totiž nepatří k těm, kteří automaticky plní rozkazy nadřízených, aniž by přemýšleli o všech souvislostech.

Jakožto emigrant z NDR nechová pochopitelně žádné sympatie ke komunismu,ale to mu nebrání v tom, aby rozkazy svých nadřízených podroboval kritickému zkoumání. Zatímco válku ve Vietnamu ještě chápal jako spravedlivý boj proti komunismu ( a dokonce se dobrovolně přihlásil na frontu), pozdější politika USA v Latinské Americe ho už naplňuje hlubokými pochybnostmi.

Poté, co se stane svědkem toho, jak americkou administrativou financované jednotky contras terorizují bezbranné obyvatelstvo nikaragujského venkova, začíná uvažovat o tom, že by americké tajné služby opustil. Komplikovaný případ možného sovětského agenta v Pentagonu ho ovšem zaujme natolik, že se ho přece jen ještě ujme a pokračuje v jeho vyšetřování i poté, co se ukáže, že pozadí případu může otřást celým americkým estabilishmentem.

Troufnu si tvrdit, že prakticky všichni čeští čtenáři budou zaskočeni velkou mírou radikálnosti románu a především pak vyústěním celého příběhu. Autor si však dává pozor na to, aby jeho závěry působily věrohodně a aby nemohl být obviněn z paranoidního myšlení. Dr. Jiří Polák vystudoval politickou vědu na univerzitě ve švédském Lundu, zabýval se profesionálně mj. mírovým výzkumem a také ve svém románu využívá své hluboké znalosti z oboru mezinárodních vztahů. Za velikou přednost románu můžeme považovat právě to, že nesklouzává k povrchnosti, sentimentálnosti a zbytečné senzacechtivosti.

Ocenění si zaslouží také velmi svižný vypravěčský styl. Dnes jsme často svědky toho, že forma je považována za důležitější než obsah. Román Závody chce ale především přinutit čtenáře k zamyšlení nad společností, v níž žijeme, a vyhýbá se tedy zbytečným vsuvkám a pasážím, které by mohly učinit děj pro čtenáře nesrozumitelným. Autorovi se navíc podařilo vystihnout způsob myšlení a chování lidí- hrdinů románu, kteří působí ve velmi různorodém sociálním prostředí (náčelník generálního štábu, agent CIA, aktivisté západoevropského mírového a ekologického hnutí...) a kteří zaujímají velmi rozdílný postoj k panující společenské realitě.

Domnívám se, že román podobného druhu představuje na českém knižním trhu naprosté novum a bylo by velká škoda, kdyby nevzbudil odpovídající pozornost. Skutečně jen málokdo v České republice se zabývá takovými otázkami, jako je např. nebezpečnost přílišného militaritismu, přirozená antidemokratičnost vojenského prostředí nebo povaha dnešního systému tzv. reprezentativní demokracie a možnosti jednotlivých občanů ovlivnit dění ve společnosti. Příznivci alternativního myšlení by si proto román Závody rozhodně neměli nechat ujít.