Švédsko nabídlo úplně nové stíhačky, určené původně pro vlastní piloty. Pronájem na pět až deset let má podle některých informací být o přibližně deset procent levnější než finanční strop stanovený ministerstvem obrany. V letech 2005 až 2007 hodlá ministerstvo do stíhaček investovat ročně 1,5 miliardy korun, od roku 2008 do roku 2015 to má být 3,5 až čtyři miliardy. Švédská strana spojuje dodání stíhaček s rozsáhlým offsetovým programem, tedy zpětnými investicemi do české ekonomiky.

Konkurenční F-16 nabízely USA, Belgie a Nizozemsko, Kanada se přihlásila s dvoumotorovým F/A-18.

Stíhačka Jas-39 Gripen, vyvinutá v 90. letech, je prvním víceúčelovým bojovým nadzvukovým letounem čtvrté generace, který je již v operační službě. Nyní létá ve švédských ozbrojených silách, pořídit si jej se rozhodlo též Maďarsko.

Vtip je v tom, že společné vojenské plánování jako základ budoucí evropské armády chce maximální soběstačnost ve zbrojních dodávkách. Chce i maximální interoperabilitu - ale nikoliv v rámci NATO, ale EU. Nezávislost na Spojených státech i v tak "hi-tech" výrobách, jako jsou nadzvukové stíhačky ukazuje, že Evropa pravděpodobně bude emancipovat svou zahraniční politiku.