Zatímco George Bush, američtí neokonzervativci a centrističtí Demokraté zůstávají obětí své stádovité ideologie ohledně terorismu, Rusko a Čína zintenzivňují svou vojenskou spolupráci.

Výsledkem cesty ruského ministra obrany Sergeje Ivanova do Číny, která se uskutečnila v minulém týdnu, bylo rozhodnutí, oznámené v pondělí, že "Rusko a Čína uspořádají v roce 2005 velké společné vojenské cvičení."

Rozhodnutí Ruska a Číny uspořádat společné vojenské cvičení je bezprecedentní. Americká média ho však skoro vůbec nezaznamenala, konstatuje na stránkách tom.paine.com Ray McGovern, bývalý dlouholetý analytik CIA pro vztahy Sovětského svazu k Číně a Jihovýchodní Asii a člen výboru americké organizace Veteran Intelligence Professionals for Sanity (Bývalí výzvědní profesionálové ve prospěch rozumu)

. Z databáze www.newton.cz, která registruje veškeré české mediální zpravodajství, vyplývá, že česká média o této skutečnosti nepřinesla vůbec žádné informace.

Dohoda Evropské unie a Turecka z tohoto týdne je založena na nejistotě, pýše, hněvu a určité míře manipulace z obou stran, píše v sobotu v deníku Guardian Martin Woollacott. Narovnání, které přináší ohledně Kypru, by nám nemělo skrývat, že jde o střet naprosto odlišných hodnot i o konflikt mezi cíli politiků a instinkty jejich národů.

Nic neilustrovalo rozpor mezi pečlivě zformulovanými společnými aspiracemi a realitou odlišných cílů než situace před několika týdny. Konečné hodnocení žádosti Turecka o vstup do EU probíhalo přibližně v tutéž dobu, kdy rebeloval Evropský parlament proti jmenování Rocca Buttiglioniho komisařem EU pro spravedlnost. Evropský parlament odmítl Buttiglioniho tradiční katolické názory na homosexualitu a na roli žen jako nepřijatelné. Dovedete si na okamžik představit, jak by v této věci hlasovala většina tureckých poslanců Evropského parlamentu, kdyby byli přítomni? ptá se autor. Politická strana, z níž by se většina z nich rekrutovala, právě stáhla návrh učinit cizoložství trestným činem, protože s překvapením zjistila, že se to Evropské unii nelíbí...

Různé poznámky a články o tom, že je nutno znovu odložit parlamentní diskusi o homosexuálním partnerství dospěly k názoru, že byla věc odložena proto, že není vhodná pro "emoce vánočního času". Kdykoliv se v Britských listech rozběhne diskuse o homosexuálním partnerství, dostávám spoustu mailů od čtenářů a od přátel - jsem totiž jedním z mála otevřeně vystupujících gayů na místní mediální scéně.

Argumentace Davida Horowitze je velmi působivá především z jednoho důvodu. Její hlavní teze jsou precizně doloženy ve faktografickém materiálu. To ale může být stejně tak objasňující jako zamlžující taktika. Fakta se dají obstarat vždy a pro každý názor -- a vůbec nemusí být falešná či "vyrobená". Jde jen o jejich selekci a uspořádání. Je-li téma dostatečně komplexní, laický čtenář nepozná, že bylo něco podstatného zamlčeno nebo že nějaká souvislost byla zvýrazněna na úkor jiné. Kdybychom k tematice války v Iráku četli nějaký článek Noama Chomského, získali bychom téměř opačný obrázek -- a přitom i Chomsky nedělá zdánlivě nic jiného, než že předkládá "holá fakta". A nutno k tomu dodat, že ani Chomského ani Horowitze není třeba obviňovat z nějaké nepoctivosti či špatných úmyslů.

Když v roce 1915 T. G. Masaryk v Londýně spoluzakládal Školu pro slovanská a východoevropská studia (SSEES) viděl Evropu podobně jako ji dnes vidíme my: úzce propojený politický prostor, plný napětí, v němž malé národy mohou mít své místo, pouze pokud o ně budou aktivně usilovat. Jedním z těchto způsobů je umožnit národům velkým ty malé lépe poznat. Nejen vysílat velvyslance, ale také přijímat návštěvníky a aktivně se podílet na dialogu, z něhož jim poplyne vzájemný prospěch. Masaryk ovšem vnímal svou dobu prostřednictvím ozbrojených konfliktů a sebeurčení národů. Národní státy pro něj byly téměř osoby, které se spolu musí nějak domluvit. Dnešní Evropané však spíše svět chápou prostřednictvím metafor trhu. Státy jsou vnímány jako firmy a komunikace mezi nimi nabývá podoby obchodu.

Něco mají společného superstars, sportovní doping a fotbalová korupce, ačkoliv se to na první pohled nezdá. Nesmějte se tomu, prosím. Jde ve všech případech o oblasti, kde se de facto nic konkrétního a užitečného nevytváří, kde se jedná o velmi silný faktor zábavy společnosti a kde se jedná o veliké peníze...

Zadržování cizinců bez soudu podle mimořádných protiteroristických zákonů porušuje evropské zákony o lidských právech, konstatovali ve čtvrtek právní experti britské Horní sněmovny.

Zvlášť svolaný výbor devíti členů Horní sněmovny, odborníků na právo, podpořil odvolání devíti cizinců, kteří jsou bez soudu zadržováni už téměř tři roky, většinou v anglickém vězení Belmarsh nedaleko Londýna.

Svůj odchod ze scény oznámil již před 22 lety -- při premiéře filmu Fanny a Alexander. Před 46 lety podotkl, že se blíží k cíli své tvorby -- při dokončení Divokých jahod. Ingmar Bergman, 86 let, natočil loni na digitální video televizní film Saraband, deset dialogů s prologem a epilogem, pro dva herce: Erlanda Josephsona a Liv Ulmannovou, interprety slavného filmu Scény z manželského života.

Vedení Akademie věd ČR pro období 2005-2009 bude zvoleno Akademickým sněmem dne 24. března 2005. Nyní jsou již známa jména uchazečů. Především jde o kandidáty na post předsedy Akademie, a dále o členy Akademické rady, a též o členy Vědecké rady.

Blíže ZDE

Slyšeli jste už někdy Boha mluvit sprostě? Slyšeli jste už někdy Boha vulgárně nadávat? Jestliže ne, pak jste to slyšeli právě teď v našem dnešním podobenství. Ty pitomče, tlumočí nám Ježíš Boží oslovení. Ty debile, oslovuje sám Bůh v našem podobenství toho bohatého sedláka. A je to nadávka, je to urážka, je to silný, velmi silný výraz určený pro člověka, který nemyslí, který není schopen myslet, který se přes své lidství chová jako zvířátko, který se proto chová hůř jak zvíře.

Průměrný počet unikátních návštěvníků v říjnu 2004 byl v pracovní dny 5 735, v sobotu a v neděli 2 611. V listopadu 2004 navštívilo v pracovní dny Britské listy 6 767 unikátních návštěvníků , v nepracovní dny pak 3 221.

Počet unikátních návštěvníků na BL dosáhl během listopadu 2004 91 214 IP adres. V říjnu 2004 to bylo 79 450 IP adres.

Počet návštěv za listopad 2004 byl 219 776 oproti 177 312 v říjnu, v pracovní dny 8 569, o víkendu pak 3 931 denně. Návštěvníci si za listopad 2004 zobrazili celkem 506 114 stránek oproti 397 990 v říjnu. V lednu 2004 tento ukazatel činil okolo 8 500 stránek v pracovní dny a okolo 3 200 stránek v nepracovní dny... Údaje iAudit jsou ověřeny ABC ČR.

Protože si Češi (včetně politiků) často myslí, jak jsou ve světě známí a populární, nenapadne je, jak obrovský význam mají pro českou zahraniční politiku vysokoškolská bohemistická studia v západních zemích. Ta jsou nyní v důsledku komercializace západních univerzit vážně ohrožena. Na českém velvyslanectví v Londýně se k tomu v pátek 10. prosince konala důležitá konference, jíž se zúčastnili i pracovníci některých českých ministerstev a poslanci českého parlamentu.

(Vyšlo ve čtvrtek v Lidových novinách ZDE)

Ve srovnání s Finskem a Irskem má ČR vyšší daně a naopak o polovinu nižší výdaje na vzdělání (HN 16. 12. 2004). Irsko a Finsko, oproti ČR prosperující země, dávají na vzdělání 16 % a 17 % ze svých rozpočtů, naše čím dál zaostalejší ČR pouze 11 %. Nově schválený rozpočet je výsledkem situace, kdy všechny politické strany sice mají vzdělání ve svých programech na prvním místě, ale v praxi na to doslova kašlou. Jinak bychom rozhazovačně nenakupovali letadla, která nepotřebujeme (50 mld. Kč) nebo bychom nenakupovali za 25 mld. Kč vojenské transportéry. (Usnesení vlády ČR č. 1205 ze dne 26. listopadu 2003. ZDE)

Na stránkách BL neutichá diskuse na téma "naše školství". Všechno začalo zprávou OECD, která nedala českým školákům nejlepší vysvědčení. Autoři mají rozličné názory na zkoušení a ověřování probrané látky i na vlastní vzdělávací procesy. Všichni mají svou pravdu.

Bohužel, podle mne žádný nepoukázal na základní problém, se kterým se dnes setkáváme v masovém měřítku. Totiž, že české dětičky nečtou.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

V článku Kachna roku Fabiano Golgo kritizuje českou mediální scénu i vztah Čechů ke svým médiím (majetkový i komunikační). Otázka chybějící sebereflexe byla už na BL několikrát otevřena a je to skutečně velice významný problém, protože pokud česká média nechtějí z různých důvodů přistoupit na autokorekci, vypovídá to o jejich vztahu k realitě.

V poslední době se v médiích často zmiňuje možná souvislost mezi daňovými podvody při placení spotřební daně za naftu vydávanou za lehký topný olej a osobními zájmy blízkých příbuzných tehdejších politiků, kteří firmy obchodující s naftou v mnoha případech vlastnili. Vše bylo umožněno jedním špatným zákonem platným při vzniku samostatné České republiky a tehdejším zákonodárcům trvalo přibližně tři roky, než stihli zjednat nápravu. V kontrastu s tím dokázali na Slovensku přijmout vhodné znění zákona hned při rozdělení Československa a obdobným daňovým únikům tak zabránit.

Konečně někdo upozorňuje na ty nesmyslné stravenky. Bohužel článek nejde ke kořenu věci: že celý příspěvek na stravování je nesmysl. Jaká je logika toho, aby zaměstnavatel přispíval zaměstnancům na stravu a odečítal si to ze základu daně ? Je sice pravda, že bez stravy zaměstnanec pojde a teoreticky je tedy možné nahlížet na tyto příspěvky jako na náklad nutný k zajištění provozu podniku, ale takové uvažování nedává žádnou logiku.

Bronislav Geremek, bývalý polský disident a současný ministr zahraničních věcí, otiskl v deníku Guardian ostře kritický dopis na adresu Marka Almonda, který nedávno zpochybnil mýtus "demokratických revolucí" koncem osmdesátých let a poukázal na to, že byly financovány obrovskými částkami ze Západu a že se někdejší disidenti posléze často proměnili v členy nového mocenského establishmentu (což konec konců Geremek potvrzuje), případě v "poradce" nových multinacionálních společností. Věcné je v jeho dopise pouze to, že Geremek poukazuje na to, že Adam Michnik, zakladatel polského mediálního impéria Agora, byl za komunistů šest let vězněn, že nevlastní toto mediální impérium, protože jeho akcie rozdal a že v listě Gazeta Wyborcza probíhá o irácké válce "energická debata".

Kompletní dopis v angličtině ZDE

Jako pracovník, který přijímá studenty na katedru rusistiky na Bristol University, se od uchazečů o studium setkávám nejčastěji s touto otázkou: "Kolik budu muset studovat literatury?" Musíte si dávat pozor na to, jak odpovíte, protože někdy uchazeč neplánuje vyhnout se studiu literatury, jak jsem si kdysi myslel. Avšak tato otázka většinou znamená, že se uchazeč buď bojí literatury, protože ji považuje za obtížnou, anebo k ní zaujímá nepřátelský postoj, protože ji považuje za nudnou, zbytečnou a irelevantní.

Příspěvek, přednesený na konferenci o budoucím osudu bohemistiky v Británii, která se konala v pátek 10.12. na českém velvyslanectví v Londýně.

Anglická verze je ZDE

Kdykoli řeknu lidem, kteří nemají nic společného se střední Evropou, že vyučuju česká a slovenská studia, často vyjadřují názor, že po "sametové revoluci" a po vstupu ČR i Slovenska do Evropské unie musí v tomto oboru existovat množství neuvěřitelných příležitostí. Vždycky jsem nucen suše poznamenat, že tyto dvě události, které přinesly tak velký prospěch Čechům a Slovákům, byly z jednoho hlediska snad nejhorší věcí, jaká se mohla zahraniční bohemistice a slovakistice přihodit. Vysvětlím proč.

V pátek 10. 12. se konala na českém velvyslanectví v Londýně konference o dalším osudu českých a slovanských studií - a tedy vlivu České republiky a Slovenska - ve Velké Británii a vlastně i na západě obecně. Toto je jeden z nejzávažnějších příspěvků, které tam byly předneseny.

Anglická verze ZDE

Všichni byli překvapeni zprávou, že se Ronald Lauder pomstil a přece jenom nakonec znovu získal televizi Nova. Mě osobně toto nepřekvapilo, překvapilo mě, co jsem četl v pondělí ráno ve většině českých deníků! Protože jsem takzvaným "odborníkem na česká média", který obdržel ze zahraničí dotaz o televizi Nova - publikoval jsem tehdy o tom zde v BL poznámku, že není vyloučeno, že na český trh zamýšlí vstoupit velké německé mediální impérium - už jsem však od té doby věděl dávno, že se firma Bertelsmann o Novu už nezajímá.

Takže list Nedělní svět vytvořil kachnu roku, tím, že uveřejnil informaci, kterou pak v pondělí skoro všechny noviny opakovaly. Nemluvě o BBC a ČTK.

Přitom Nedělní svět skutečně měl exkluzivní informaci - v tom, že věděl, že je prodej televize Nova na spadnutí, že k němu možná dojde už za 24 hodin. Ukázalo se, že je to správné. Avšak zdá se, že novináři, kteří napsali článek v Nedělním světě prostě jen nepořádně uvedli - bez ověření - jako ověřenou skutečnost něco, o čem se dověděli pouze z četby Britských listů.

Zkoumá to v těchto dnech britský konzervativní deník Daily Telegraph. Tento týden byl za rasistické a urážlivé výroky proti muslimům a muslimské víře zatčen v Británii Nick Griffin, šéf pravicově extremistické strany British National Party. Daily Telegraph se postavil na jeho obranu:

Zvolil jsem si dnes předmět, o kterém nikdo nechce hovořit, protože nikdo se neodvažuje postavit se mu čelem. Je to, jak to nazývám, "nesvatá aliance" mezi radikálním islámem a americkou levicí a její dopad na politiku Demokratické strany. Toto téma částečně nastolil sám Usáma bin Ládin ve svých fatvách na kanálu al-Džazíry. 14. října 2003, asi šest týdnů před americko-britskou invazí do Iráku, řekl: "Zájmy muslimů a socialistů jsou ve válce proti křižákům shodné."

Následující text je zkrácený přepis přednášky Davida Horowitze na Georgetownské univerzitě ze 14. října 2004 na téma "Proč válčíme v Iráku". Zveřejněno ve FrontPageMagazine.com. Přeložil Pavel Mareš.

Pro české čtenáře, kteří pravděpodobně nevědí, kdo je David Horowitz. David Horowitz má bachelor degree z Columbia University (1959) a master degree z University of California, Berkeley (1961). V šedesátých letech byl jednou z vedoucích osobností v tzv. New Left Movement, Hnutí nové levice, a editorem levicového magazínu Ramparts, který byl zásadně proti vietnamské válce.

Během svého marxistického období napsal několik knih, mimo jiné Korporace a studená válka a Marx a moderní ekonomika.

V osmdesátých letech Horowitz změnil svá politická stanoviska, zavrhnul své předešlé knihy a postupně se stal prominentním ideologem americké pravice.

V současné době je presidentem a zakladatelem The Center for the study of popular culture (Střediska pro studium lidové kultury) a editorem internetového magazínu FrontPageMag.com.

Jedna z jeho nedávných aktivit je snaha odhalit levičáckou kampaň zaměřenou na ovládnutí mysli mladých Američanů The Leftist Campaign to Control America's Young Minds. Dále Horowitz podporuje celoamerický bojkot zboží z Evropy, na protest proti francouzské, německé atd. opozici US války v Iráku.

Nedávné knihy: Radical Son (Radikální syn, autobiografie), Hating Whitey and Other Progressive Causes (Nenávidím Whiteyho a další pokrokové kauzy), Why I'm Not a Liberal (Proč nejsem levičák), The Feminist Assault on the Military (Feministický útok na armádu), Noam Chomsky's Jihad Against America (Svatá válka Noama Chomského proti Americe), Liberal Racism (Levicový rasismus), and How the Left Undermined America's Security (Jak levice ochromila americkou bezpečnost).

Horowitz je také spoluautorem několika biografií slavných amerických rodin -- Rockefellerů, Kennedyů atd.

Další informace: ZDE

39. schůze Poslanecké sněmovny parlamentu, která začala v pondělí 13. prosince, projednává znovu ve třetím čtení návrh zákona o registrovaném partnerství. Položil jsem v té souvislosti několik otázek poslanci Marku Bendovi, píše Pavel Mareš:

V spolupráci s belgickým virológom profesorom De Clercqem pripravil Antonín Holý látky na výrobu liekov, Vistide, Viread, Hepsera, proti AIDS a hepatitíde. Získal viacero ocenení, vrátane Descartovy ceny od Európskej komisie (2002). Dnes hovorí o problémoch vedy, jej vzťahu k umeniu, spoločnosti, pričom pochybuje o Darwinovi, eutanázii a klonovaniu. V závere tiež kritizuje pomery vo vede po roku 1989.

V listopadu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 8550 Kč, zadavatelé reklamy nám zaplatili 2400 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.