Sobota 4. prosince 2004

FALLÚDŽA

V několika čtvrtích došlo během dne k prudkým bojům, v nichž se Američané pokusili o průlomy, ale pokaždé byli zahnáni zpět.

Jako v dubnu: Američané se chtějí z města stáhnout a správu předat místní policii Korespondenti Mafkarat al-Islam oznámili, že se začíná opakovat situace z dubna 2004: Američané pomocí prostředníků vyslovili požadavek, aby se fallúdžská policie a civilní obrana připravily k brzkému převzetí kontroly nad městem a žádali umožnění rozhovorů s představiteli těchto dvou složek. Členy městské policie i sil civilní obrany jsou místní obyvatelé, kteří byli do těchto sil vybráni na základě dohody uzavřené při odchodu amerických sil od města už v dubnu. Stejně si i teď chtějí Američané zachovat tvář při ústupu z města, do něhož se jim podařilo proniknout jen z nějakých 40 procent. Zdroje, které o tom informovaly Mafkarat al-Islam, předpokládají, že Američané patrně v dohledné době oznámí, že město úspěšně vyčistili od "povstalců", a proto mohou kontrolu nad ním předat policii a civilní obraně. Tímto způsobem vybředli Američané ze své svízelné situace v dubnu, když svou porážku zamaskovali tím, že kontrolu nad městem předali tamto dvěma místním složkám, protože obyvatelstvo města by nebylo přijalo do města loutkovou policii ani loutkovou iráckou armádu, sloužící Američanům.

Nalezeny stovky mrtvol civilistů V sobotu večer korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že ve fallúdžských chladírnách al-Batúta je uloženo 250 - 300 těl lidí zabitých při útoku na město. Řada dalších leží v druhých chladírnách al-Hadždž Sámí', tam se však nepodařilo zjistit jejich přesný počet.

Národní garda loupí Mudžáhidové usmrtili ve čtvrti Džumhúríja 6 příslušníků tzv. národní gardy, které přistihli při rabování. V bagdádské čtvrti Nasr wa-as-Salam si tzv. národní garda otevřela tržiště, kde rozprodává vše, co nakradla ve fallúdžských domech, počínaje nábytkem a konče kuchyňským vybavením včetně malých lžiček. Podle místních obyvatel se na místo sjelo 10 pickupů Nissan s nakradeným zbožím.

'Ámiríjat al-Fallúdža v rukou odporu

Britské síly, povolané Američany na pomoc k Fallúdži, dokončily stažení z oblasti východně od 'Ámiríjat al-Fallúdža. Britové i Američané tu zrušili své vojenské tábory a odvezli jejich zařízení a tak úplně opustili prostor, odkud chtěli vést hlavní útok na místní povstalce podporující odpor uvnitř Fallúdže. Oblast 'Ámiríjat al-Fallúdža je tak opět celá v rukou odporu.

V 'Ámiríjat al-Fallúdža byl v sobotu sestřelen vrtulník Chinook plný vojáků a doprovázený malým vrtulníkem Black Hawk s kulometem. Chinook spadl blízko města. Tamním bojovníkům se už podařilo sestřelit řadu amerických strojů, takže si tato oblast získala název "hřbitov vrtulníků".

Saqlawíja

Američané v pátek zesílili obklíčení Saqlawíje, jíž se snaží "dát za vyučenou" za podporu Fallúdže. Obklíčili ve městě velkou mešitu s tisícem věřících uvnitř. Při odchodu byli všichni násilím prohledáváni a Američané hledali na jejich rukou stopy po zbraních. Řada věřících zůstala uvnitř mešity čtyři hodiny, než mohli vyjít ven. Američané také zostřili blokádu oblasti západně od Saqlawíje a tamním obyvatelům hrozili tresty, poskytnou-li odporu pomoc.

Saqlawíjští mudžáhidové odpověděli střelbou na nedaleký palác Dahhámí, obsazený americkou armádou.

Západní Irák

Americké velení v sobotu přiznalo, že dva vojáci byli zabiti a pět zraněno při explozi auta s výbušninou na iráckojordánské hranici. Zprávu přinesla AFP s tím že Američané nesdělili přesné místo ani čas, kdy k tomu došlo.

BAGDÁD A OKOLÍ

Bombové a jiné útoky: Sebevražedný útočník narazil s autem plným výbušniny do budovy policejní stanice v jihobagdádské čtvrti Chadra, výbuch tu zničil dvě americká Humvee a dva policejní Nissany a zneškodnil obrněné vozidlo Bradley. Nejméně 20 příslušníků tzv. národní gardy a osm amerických vojáků přitom zahynulo, 49 policistů a dva okupační vojáci byli zraněni.

Kromě této největší akce monitorovali korespondenti Mafkarat al-Islam 14 dalších, v nichž bylo zabito 34 amerických vojáků a 1 civilní řidič, zranění utrpělo 5 amerických vojáků. Zničeno bylo 8 Humvee, 2 obrněná vozidla Bradley, 3 kamiony a 1 GMC, 1 americký tank byl vyřazen z provozu.

V poledne byl nad oblastí Arab Džábbúr v jihobagdádském předměstí Durá sestřelen americký bezpilotní špionážní letoun.

Atentáty: Terčem pokusu o atentát se v bagdádské Džádiríji stal manžel bývalé členky Američany vytvořené prozatímní vládní rady Salmy al-Chafádžíové. Podle očitých svědků byl při útoku zraněn, zabiti byli čtyři z jeho strážců a dva další zraněni.

Poblíž restaurace Darwíš v Sajjidíji zastřelili členové odporu dvě ženy a zranili jejich řidiče, vesměs kolaboranty s okupačními silami. Restaurace leží blízko brány americké základny Suqúr. V jeho bráně zastřelil ostřelovač odporu o něco později dalšího kolaboranta.

Ostřelování základen: Terčem tří opakovaných útoků se stala letecká základna Američanů na mezinárodním letišti, dvakrát po sobě základna Suqúr, další útoky mířily na americké základny v 'Ámiríji, Uwajrídži, Tádží, na leteckou základnu Muthanna a na britskou základnu v Mahávílu, dále na štáb iráckých sil v A'zamíji a dvakrát na bagdádskou tzv. Zelenou zónu.

Latífíja

Také v tomto městě zaútočil sebevražedný útočník s autem na hlavní ulici na společné stanoviště amerických sil a tzv. národní gardy. Zničil obrněné vozidlo Bradley, Humvee a 2 vozidla na přepravu vojáků, další Bradley zneškodnil. Usmrceno bylo 11 příslušníků americké námořní pěchoty a 9 gardistů, zraněni byli 2 Američané a 6 "iráckých" vojáků.

Při dalších dvou bombových útocích byl zabit 1 britský voják a zraněni 2 Britové a 2 američtí vojáci, zničen britský Landrover a americké obrněné vozidlo Bradley.

Neděle 5. prosince 2004

Fallúdža

Ráno probíhaly boje s Američany, kteří se pokoušeli prorazit z východní strany města na jih do čtvrtí Šuhadá' a Džubajl, ale nakonec byli donuceni k ústupu až za dálnici a s nimi i ti, kteří byli rozmístěni na východ od města. Bojovníci v malých skupinkách po 4 - 8 podnikali překvapivé útoky na Američany do těch částí města, které dosud nejsou pod kontrolou odporu a tím přispěli k nucenému ústupu Američanů. Počet amerických vojáků rozmístěných východně od města poklesl na 25 % původního stavu, část jich byla už dříve převelena na sever od města. Celkem podnikl odpor během neděle více než 35 operací uvnitř města, od položení min do cesty tzv. národní gardě až po nečekané výpady proti vojákům.

V ranních hodinách odpor ostřeloval americké vojáky soustředěné u elektrárny ve čtvrti Sakání, večer kolem západu slunce jednotky v zemědělské oblasti, kolem železniční stanice a opět ve čtvrti Sakání.

Američané obklíčeni z týlu: Tak jako se to stalo při prvním obléhání Fallúdže v dubnu, i tentokrát se američtí obléhatelé dostali sami do obklíčení povstalci. Těm se v minulých dnech podařilo uzavřít všechny cesty vedoucí na nejbližší americkou základnu v Habbáníji, a to jak dálnici, tak i ty nejmenší pěší stezky mezi poli. Předtím nechávali cesty tímto směrem volné, aby Američany podnítili k rychlejšímu odchodu. Nyní uzavřením cest přerušil také veškeré zásobování Američanů potravinami a pohonnými hmotami. Nedělní pokus Američanů dostat se do Habbáníje ztroskotal, odpor zablokoval cestu 35 vozidlům a tři z nich zničil, takže se kolona pak stáhla zpátky do města. Vojáci uvnitř města i kolem něho jsou terči neustálých útoků a ostřelování.

Webová stránka přinesla fotografie z Fallúdže Americký občan založil webovou stránku www.fallujahinpictures.com, na niž umisťuje fotografie z Fallúdže, kontrastující s oficiálním obrazem, předkládaným americké veřejnosti armádou a propagandistickými novináři. Tím, že ukazuje utrpení amerických vojáků i iráckých obyvatel, vyvrací oficiální americká tvrzení, že město bylo svědkem "heroického amerického vítězství", která popírají jakékoli strádání amerických vojáků a o utrpení jejich iráckých obětí nemluví vůbec. List Washington Post oznámil, že stránku už navštívily tisíce čtenářů. Přišly na ni ovšem také nenávistné vzkazy některých návštěvníků, kteří měli ostré výhrady proti tomu, aby byly takové detailní pohledy na oběti války zveřejňovány.

BAGDÁD A OKOLÍ

Bombové a jiné útoky: Kolem poledne najel sebevražedný útočník s autem plným výbušniny do společného americko-iráckého kontrolního stanoviště v Mahmúdíji jižně od Bagdádu, zničil obrněné vozidlo Bradley a Humvee, druhé Humvee zneškodnil a usmrtil 17 příslušníků tzv. národní gardy a šest dalších zranil. Zabito bylo i 10 amerických vojáků a dva další zraněni.

Ve 13 dalších akcích odporu bylo usmrceno 28 amerických vojáků a 7 zraněno, při dvou útocích bylo usmrceno 7 členů Brigád Badr a 2 rovněž zraněni. Zničena byla celkem 4 Humvee, 3 obrněná vozidla Bradley, 2 kamiony a 2 cisterny, vyřazen z provozu byl 1 americký tank.

Střelbou a ručními granáty zaútočili bojovníci na kolonu úředníka tzv. ministerstva výstavby v jihobagdádské Qádísíji, zabili ho se třemi jeho pobočníky a zničili dvě auta z kolony. Při podobném útoku na kolonu prominentů tzv. ministerstva financí byli zabiti dva úředníci a pět jejich pobočníků, zničena byla rovněž dvě auta a tři osoby byly vážně zraněny.

Ostřelování základen: Cílem pěti raketových útoků byla během dne základna amerických sil Suqúr, dva útoky mířily na základnu Bakr v Baládu, po jednom na obě základny v Tikrítu, dále v Tádží, v bagdádském jezdeckém klubu, na mezinárodním letišti a na základně Muthanna. Útoku se nevyhnula ani britská základna v Mahávílu a třikrát byla zasažena tzv. Zelená zóna.

Latífíja -- Júsúfíja

V Latífíji došlo během dne k pěti akcím odporu, v nichž bylo zabito 18 Američanů a 1 tlumočník, dalších 5 amerických vojáků bylo zraněno. Odpor tu zničil 5 Humvee a 1 vozidlo Bradley, druhé zneškodnil.

V Júsúfíji došlo k útoku sebevražedného útočníka s autem na společné kontrolní stanoviště Američanů a irácké tzv. národní gardy, při němž byla zničena 2 Humvee a z provozu vyřazena 2 vozidla Bradley a Nissan loutkových sil. Usmrceno bylo 11 gardistů a 9 příslušníků americké námořní pěchoty, zraněni byli tři američtí a šest iráckých vojáků.

Mósul

Imám mešity ve čtvrti Wahda ve východním Mósulu šajch Abd as-Sattár Abdalláh Muhammad sdělil AFP, že "americké síly v doprovodu obrněných vozidel vtrhly po půlnoci (ze soboty na neděli) do mešity, prohledaly mešitu a vyplenily ji, ale nikoho nezatkly." Dodal, že dvě obrněná vozidla, která vojáky doprovázela, zničila zdi kolem mešity a prohlásil, že neví, proč Američané do mešity vtrhli a jejich vpád nazval "provokační akcí". V neděli se před mešitou shromáždil dav ozbrojených lidí, kteří provolávali hesla odsuzující americké okupanty. Jeden z nich prohlásil: "Pomstíme se Američanům za to, co tu provedli. Budou litovat toho, že do mešity vstoupili."

DALŠÍ UDÁLOSTI

Bajdží V tomto městě severně od Bagdádu zabila exploze auta naloženého výbušninou místního velitele tzv. irácké národní gardy Muhammada Džásima a jeho tři strážce. Zraněno bylo dalších 14 osob z jeho doprovodu.

Provincie Saláh ad-dín Americké síly v doprovodu iráckých loutkových sil provedly v neděli kolem 10:00 razie v oblasti Awdžá. Zajali 11 iráckých občanů a jejich domy vykradli.

Tikrít Mudžáhidové ve dvou automobilech zaútočili na dva autobusy, dopravující kolaboranty do práce v americkém arzenálu u města, 20 z nich podle korespondenta Mafkarat al-Islam zabili a 18 zranili. Korespondent také uvedl, že dva oddíly bojovníků kryl pro případ útoku nepřítele další oddíl.

Pondělí 6. prosince 2004

FALLÚDŽA

Boje ve městě: Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že blízko čtvrtí Šuhadá' a Džubajl došlo opět k bojům. Zapojilo se do nich i americké letectvo, ale jen slabě v porovnání s předchozími dny. Také účast vojenských vozidel byla oproti dřívějšku mnohem menší, a tak není divu, že se jim proti odporu nepodařilo ničeho dosáhnout.

Čtvrtěmi Šurta a Wahda otřáslo pět silných výbuchů, které zasáhly několik amerických vozidel, jež pak hořela celou hodinu.

V průběhu dne vypálil odpor asi 21 střel různých typů na americká soustředění kolem města.

Červený půlměsíc musí odejít: Američané nařídili pracovníkům Iráckého červeného půlměsíce, aby do konce dne opustili Fallúdžu. Červený půlměsíc se usadil ve čtvrti Šurta, Američané mu však jeho humanitární činnost ve městě znemožňovali. Tým pracovníků byl prakticky uvězněn v objektu, protože se po jeho příslušnících požadovala propustka vydaná velením americké armády, bez níž mohl být každý pracovník zastřelen, jakmile by překročil práh domu.

V pondělí dorazily do Fallúdže dvě čističky vody poté, co americká armáda vydala tzv. ministerstvu vodního hospodářství povolení je do východní části města přivézt.

BAGDÁD A OKOLÍ

Bombové a jiné útoky: V bagdádské čtvrti Karak zaútočil odpor v pondělí odpoledne na skupinu amerických vojáků a iráckých gardistů, kteří prohledávali domy na ulici Hajfa a okolí. Podařilo se jim zničit jedno malé obrněné vozidlo a obrněné vozidlo Bradley a další dvě zneškodnit. Zabito bylo pět amerických vojáků a osm příslušníků gardy, americký ostřelovač zranil tři bojovníky odporu a jeden další bojovník padl. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že při razii byl zatčeno přes 200 civilistů. Vojáci mimoto kradli v prohledávaných domech šperky, peníze, zlato a jiné cenné drobné předměty.

Korespondenti zaznamenali v oblasti dalších 22 menších akcí odporu, při nichž bylo zabito 39 amerických vojáků a 6 agentů CIA; dalších 14 vojáků bylo zraněno. Ve třech útocích namířených proti příslušníkům tzv. národní gardy bylo zabito 17 a zraněno 7 mužů, při útoku proti Brigádám Badr 3 jejich příslušníci. V jednom případě byli zastřeleni 4 kolaboranti. Odpor zničil 5 amerických Humvee (a 1 zneškodnil), 1 tank Abrams, 4 kamiony a 4 vozidla loutkových sil.

Ve čtvrti Mansúr došlo k atentátu na kolonu tajemníka tzv. ministerstva vnitra, při němž zemřeli 3 američtí vojáci a další 2 byli zraněni. Tajemník sám byl podle svědků zraněn.

Ostřelování základen: Nejčastějším terčem raketových a minometných útoků byla bagdádská "Zelená zóna", na niž mířilo od rána až do pozdního večera šest útoků. Dvakrát byla zasažena základna Suqúr a letecká základna Muthanna, další útoky mířily na americké základny v Baládu, A'zamíji, Uwajrídži, na mezinárodním letišti, v bývalém jezdeckém klubu, na obě základny v Tikrítu a na britskou základnu Haswa v jižním Bagdádu.

DALŠÍ UDÁLOSTI

Qá'im V centru města na tržišti došlo k boji mezi odporem a americkými silami, rozsah ztrát však místní korespondent Mafkarat al-Islam nesdělil.

Večer vypálili povstalci dvě rakety na americký tábor v prostoru celnice.

V oblasti Ubajdí blízko Qá'imu zatkly americké síly v pondělí řadu lidí.

Hadítha V tomto městě, ležícím na západ od Bagdádu, zajali a uvěznili Američané přes 30 civilistů, mezi nimi dvě osoby, o nichž je všeobecně známo, že jsou mentálně retardované.

V poledne došlo na dálnici u města k tříhodinovému boji povstalců s americkou námořní pěchotou. Podařilo se v něm zničit dvě americká Humvee, v nichž bylo zabito 11 vojáků.

Hít Západně od města sestřelil odpor americký špionážní bezpilotní letoun. Zdejší americkou základnu ostřeloval odpor šesti minometnými střelami.

Latífíja Zde došlo ke dvěma srážkám sil odporu s okupačními vojáky, v nichž byla zničena 2 Humvee a 1 obrněné vozidlo Bradley (další se podařilo vyřadit z provozu), zabito bylo 11 a zraněni 2 američtí vojáci. Padl tu též jeden bojovník odporu a 5 dalších mudžáhidů utrpělo zranění.

Iskandaríja Exploze bomby zničila americké Humvee a usmrtila 3 vojáky.

Pokus o rozdělení Iráku

Kolem 600 ší'itských osobností z pěti provincií na středním Eufratu - Nadžaf, Karbalá', Babylon, Qádísíja a Muthanna - se v pondělí sešlo v Nadžafu a dohodlo se na přípravách k vytvoření tzv. "spojené vládní rady provincií středního Eufratu". Setkání bylo zahájeno výzvou loutkového nadžafského guvernéra 'Adnána az-Zarfího ke schůzce prezidentů hlavních měst těchto provincií s radou provinčních guvernérů a vedoucích správních úředníků.

Shromáždění trvali na tom, že volební fraška, plánovaná na leden, musí proběhnout podle plánu, neboť doufají, že volby legitimizují jejich pokusy o roztržení Iráku pod dohledem okupantů. Ačkoli ve Washingtonu existuje myšlenka na rozdělení Iráku už nejméně rok, jde o první pokus části místních loutkových "vůdců" o založení samostatného státu.

Muqtadá as-Sadr souhlasí s účastí ve volbách

Mluvčí ší'itského vůdce Muqtady as-Sadra Alí Sumajsim sdělil v pondělí německé tiskové agentuře DPA, že Sadrovo hnutí jedná s ájatolláhem Alím as-Sístáním o vytvoření společné kandidátní listiny.

Před časem, po posledním americkém útoku na Fallúdžu, Muqtadá as-Sadr prohlásil, že bude lednové volby bojkotovat. Pondělní prohlášení proto představuje dramatickou změnu jeho postoje, přesto nemůže být pochyb o jeho postoji vůči okupaci.

Úterý 7. prosince 2004

Fallúdža

Boje ve městě Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam došlo ve městě během dne k 15 operacím proti Američanům, kteří se pokoušeli prohledávat čtvrti Džaghifi, Mu'allimín, Šurta a Džawlan. K největšímu útoku povstalců došlo, když bojovníci zpozorovali, že se Američané chtějí dostat na starý fallúdžský most na západě města. Bojovníci mimo město vypálili na Američany 15 silných raket Taríq, které podle stoupajícího černého hustého kouře svůj cíl přesně zasáhly. Operace je zároveň důkazem koordinace mezi mudžáhidy uvnitř města a v jeho okolí.

Kolem 13:00 vypálil odpor více než 30 raket najednou na soustředění amerických sil v obytné části Sakáníja, u železniční stanice a proti čtvrti 'Askarí.

Časně ráno sestřelil odpor jižně od čtvrti Šuhadá' velký vrtulník Chinook přepravující americké vojáky.

Několik km západně od Fallúdže směrem k Ramádí zničil výbuch silné bomby americké Humvee a usmrtil čtyři příslušníky námořní pěchoty.

Okupační vojáci provedli razie v saqlawíjském okrsku Bú Šaján, kde nalezli sedm brašen se zbraněmi.

Zajato 31 kolaborantů Obránci města zajali 31 členů tzv. národní gardy, kteří se ve třech Nissanech dostali do blízkosti okrsku Hadra al-Muhammadíja. Kolaboranti byli poté obviněni ze zrady a popraveni. Odpor tím předvedl svou schopnost dostat se na jakékoli místo ve městě i v té části, kterou oficiálně ještě kontrolují Američané.

Úklidové firmy čistí ulice Okupanti vyslali do Fallúdže irácké úklidové firmy, aby vyčistily ulice města od nepořádku, který po sobě boje zanechaly. Irácké elektrárenské společnosti také dovolili opravit elektrická vedení a obnovit dodávky elektřiny. Mudžáhidové zaměstnancům těchto firem nebrání v činnosti, protože chtějí, aby Fallúdža byla co nejlépe připravena na návrat rodin, které město při bojích opustily. Podle některých zpráv hodlají Američané od poloviny prosince otevřít pro civilní provoz silnici, která spojuje město s vesnicí Azraqíja, a rozdělili ji na dva pruhy -- pro pěší a pro vozidla. To zřejmě znamená, že jsou rozhodnuti ukončit boje kolem Fallúdže a v ní samé, jíž se jim nepodařilo zmocnit. Po týdnech útoků zůstává totiž odpor neoslaben a kontroluje dvě třetiny města, zatímco postavení Američanů ve zbývající třetině je nepevné.

BAGDÁD A OKOLÍ

Bombové a jiné útoky: V oblasti bylo podchyceno 21 akcí odporu, v nichž bylo zabito 36 amerických vojáků a 4 agenti CIA, 10 vojáků bylo zraněno. Kromě toho bylo usmrceno 7 členů tzv. národní gardy a 1 příslušník Brigád Badr a 3 gardisté zraněni. Zastřeleno bylo 7 kolaborantů, pracujících pro okupanty na základnách nebo v jiných zařízeních. Odpor při akcích zničil 5 Humvee, 1 obrněné vozidlo Bradley, 1 kamion a 3 automobily GMC, zneškodněn byl 1 tank Abrams, 3 Humvee a 2 vozidla Bradley. Nad okrskem Mušáhada byla sestřelen bezpilotní americký letoun.

Ostřelování základen: čtyřikrát se během dne stala terčem raket bagdádská "Zelená zóna", třikrát americká základna na mezinárodním letišti a dvakrát základna Suqúr. Další útoky byly namířeny proti základnám v Tádží a jižním tikrítském paláci, proti štábu iráckých sil v bagdádské A'zamíji a proti základně britských sil v Mahávílu.

Z tzv. Irácké národní gardy se stávají bandité

Jak už bylo oznámeno, tzv. Irácká národní garda, která se podílela s americkými jednotkami na útocích na obyvatelstvo Fallúdže, si v bagdádské čtvrti Nasr was-Salam otevřela tržiště, kam na nákladních autech dopravila věci nakradené v domech fallúdžských obyvatel. Zloději v uniformách tu rozprodávali nábytek, kuchyňské potřeby, elektrické přístroje a další všemožné věci domácí potřeby. V úterý bylo tržiště ostřelováno 25 minometnými střelami. Iráčané se vůbec podivují nad tím, jakou roli tzv. národní garda hraje, protože její hlavní specializací se zdá být vraždění a okrádání civilistů.

Podle zpráv Mafkarat al-Islam je jižní Irák plný tzv. národních gardistů, kteří loupí na dálnici. Žádný kamion přijíždějící z Kuvajtu nebo Basry se nedostane dál do země, pokud nezaplatí "výpalné" gardistům, kteří mají podél dálnice početná stanoviště.

DALŠÍ BOJE

Hadítha V okrsku Mušáhada se okupační síly pokusily zatknout bojovníky odporu, ale stali se terčem jejich útoku, při němž bylo 18 příslušníků námořní pěchoty zabito a zničeno 5 Humvee.

Hít V kopcovitém terénu u železniční trati blízko Hítu ostřeloval odpor raketami soustředění značného počtu amerických vozidel.

Tikrít V severní části města zničil odpor americké Humvee, z jehož posádky dva vojáky zabil a tři zranil.

Středa 8. prosince 2004

Fallúdža

Ráno došlo ve čtvrtích Šuhadá', Džawlan, Nazal, Šurta, Dubbat, Mu'allimín, Džaghifi, Džumhúríja a v průmyslové zóně k bojům, které pokračovaly až do večera. Podle očitých svědků nejprudší byly boje ve čtvrti Džawlan, kde mudžáhidové podnikali proti nepříteli překvapivé útoky a dokazovali, že ani po týdnech bojů neztratili nic ze své síly. Očití svědkové korespondentovi Mafkarat al-Islam popisovali, že viděli mudžáhidy se zbraní zvanou qama, jež se podobá meči a používá se při tichém překvapivém přepadu, jíž toho dne zabili osm amerických vojáků.

Ramádí

Sebevražedný útočník s autem plným výbušniny najel 120kilometrovou rychlostí do americké kolony stojící u policejní stanice ve městě a ještě na Američany střílel. Jeho útok zničil obrněné vozidlo Bradley a Humvee a usmrtil nejméně sedm vojáků. Tělo bojovníka pak jeho druhové nalezli odhozené 200 metrů od místa, kde zůstali ležet mrtví Američané.

Američané zajali mladou ženu Raghda al-Fahdáwíovou (22), když se jim nepodařilo chytit jejího bratra, který měl patřit k jedné z organizací odporu. Kolem 10:00 ji z jejího domu odvedli na svou základnu Warrár východně od města. V odpověď na to povstalecká organizace Muhammadova armáda vystřelila na americký tábor nedaleko místní sklárny 13 raket Abábíl a Grad a na základnu Warrár 40 minometných střel. Po tomto zuřivém bombardování Američané Raghdu propustili a ta se vrátila do svého domova.

BAGDÁD A OKOLÍ

V 8:00 narazil sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou do amerického kontrolního stanoviště na Velkém Saddámově mostě východně od jihobagdádského předměstí Durá, zničil 1 tank Abrams a druhý zneškodnil. Exploze zničila také 2 Humvee a vyřadila z provozu malé obrněné vozidlo vezoucí vojáky. Zabito bylo 9 vojáků a 4 další byli zraněni. Zahynuli také čtyři civilisté a lehce bylo poškozeno osobní auto, které se ocitlo poblíž.

V odpoledních hodinách američtí vojáci spolu s loutkovými silami zahájili razii a zatýkání v bagdádském okrsku Karak, kde zatkli 14 obyvatel. Bojovníci odporu na ně zaútočili ručními granáty a kulomety, čtyři americké vojáky usmrtili a pět kolaborantů zranili.

V Abú Ghurajb se oddíl mladých bojovníků odporu vyšplhal na střechu budovy, kde bylo pět amerických ostřelovačů a tři z nich usmrtil. Poté se snažili z místa zmizet, ale zpozorovali je jiní američtí vojáci a všechny mudžáhidy zastřelili.

Další bombové a jiné útoky: V 18 akcích menšího rozsahu, z nichž tři byly namířeny proti oddílům národní gard a jeden proti loutkové policii, bylo zabito 56 a zraněno 19 amerických vojáků, dále zemřelo 11 gardistů a 4 policisté, dalších 11 gardistů bylo zraněno. Zničeno bylo 7 Humvee (1 další poškozeno), 4 obrněná vozidla Bradley, 1 tank Abrams, 3 kamiony a 2 Nissany. Zneškodněno bylo malé obrněné vozidlo přepravující americké vojáky.

Atentáty: Bojovníkům odporu se podařilo zastřelit velitele ozbrojeného křídla kolaborantských Brigád Badr Firáse al-Mas'údího. Tato akce byla údajně největší od atentátu na vůdce této ší'itské kolaborantské organizace Abd al-Azíze al-Hákima před rokem. K útoku došlo v bagdádském okrsku Karak a společně s Mas'údím byli zastřeleni jeho čtyři strážci. Téhož dne večer byl v jihobagdádské čtvrti 'Ámil proveden úspěšný atentát také na činitele Brigád Badr. Dotyčný byl obviněn ze sledování a vraždění sunnitských duchovních v různých čtvrtích hlavního města.

Ostřelování základen: Také tentokrát byly opakované útoky namířeny proti tzv. "Zelené zóně", jež byla zasažena pětkrát. Třikrát se jejich terčem stala americká základna Suqúr, dvakrát základna v Uwajrídži a základna na mezinárodním letišti. Dalšími terči byly základny v Baládu a Tádží.

Latífíja

Ve městě bylo ve čtyřech útocích zabito 12 a zraněno 7 amerických vojáků, zničeno jejich obrněné vozidlo Bradley a 2 Humvee. Kromě toho usmrtil odpor 4 příslušníky tzv. národní gardy a 2 zranil, když se spolu s Američany chystali k razii. Jako odvetné opatření bylo později zatčeno 80 místních civilistů.

Američtí dezertéři svědčí o zločinech proti civilistům

Agentura AFP přinesla zprávu o dvou amerických vojácích, Jeremy Hinzmanovi a Jimmy Masseyovi, kteří prožili službu v Iráku a nyní požádali o azyl v Kanadě. Hinzman ve své žádosti o azyl uvedl, že v případě návratu do USA by byl vystaven politické perzekuci a jeho případ by se mohl stát precedentem nejméně pro dva další Američany, usilující o azyl v Kanadě. Massey sdělil kanadskému imigračnímu úřadu, že v chaotických dnech po invazi na jaře 2003 muži pod jeho velením zabili během 48hodinové stráže na kontrolním stanovišti v Bagdádu více než 30 civilistů. Řekl: "Vím, že jsme zabili nevinné civilisty".

Strach ze sebevražedných útoků s auty naloženými výbušninou způsobil, že Američané stříleli na všechna vozidla, která dostatečně rychle nereagovala na jejich znamení. "Nikdy nebylo jasné, kdo je přítel a kdo nepřítel," řekl Massey a dodal: "Když nevíte, kdo je nepřítel, co máte dělat?" Jednou takhle rozstříleli 200 - 500 kulkami čtyři osobní automobily. Při prohlídce však ve vozech nenašli žádné zbraně ani jiné důkazy, takže bylo jasné, že usmrtili nevinné civilisty. Následujícího dne zase Američané zavraždili čtyři neozbrojené demonstranty a další Iráčany.

Massey sloužil u námořní pěchoty 12 let a později byl z armády s poctami propuštěn pro těžké deprese. Americký výsadkář Jeremy Hizman tvrdil, že poté, co v roce 2001 vstoupil do armády, si postupně uvědomil, že nemůže zabíjet jiné lidi. Dezertoval a i s rodinou odešel do Kanady.

Zdroj: ZDE