Události v Severní Osetii vyvolaly v ruském tisku bouři emocí. Ani atentát v Moskvě nebyl tak silně zmanipulován ruským PR a propagandou, jako obležení školy v Beslanu. Je to také pochopitelné - rukojmími se tady staly děti. A děti, jak všichni vědí, jsou přece svaté.

Citujeme z čečenských internetových stránek, omlouvajících útok na školu v Beslanu. Originál v ruštině je ZDE

úterý 13.00: Při ostrých bojích mezi americkými jednotkami a šiitskými povstalci v bagdádské čtvrti Sadr City zahynulo nejméně 34 osob a 170 osob bylo zraněno, konstatovali zdravotníci. Zahynul jeden americký voják a několik Američanů bylo zraněno. Oblast je baštou stoupenců radikálního duchovního Moqtady Sadra, který však nedávno požadoval od svých bojovníků, aby dodržovali příměří. V Bagdádu také o vlásek unikl zavraždění guvernér města. Bojuje se od pondělí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Anna Politkovskaja, ostrá kritička Putinovy politické linie vůči Čečensku, která píše pro publicistický časopis Novaja Gazeta byla prý cestou z Moskvy do Beslanu "přiotrávena". Zdá se také, že byl vyhozen ze zaměstnání šéfredaktor listu Izvěstija, který přinesl nebývale otevřené a kritické zpravodajství týkající se obležení v Beslanu.

Rozhlasová stanice BBC Radio Four vysílala koncem minulého týdne z Foreign Press Association v Londýně diskusi k argumentu "Ve válce proti terorismu lze zvítězit pouze silou". Byla to pozoruhodná ukázka veřejné diskuse, z níž citujeme.

Navrhovatelem motion, tj. úvodního argumentu pro zahájení diskuse (čeština pro to ani nemá samostatné slovo!) byl Dominic Cummings, donedávna šéf strategického oddělení britské Konzervativní strany, nyní ředitel výzkumné organizace The New Frontiers Foundation, a Michael Gove z deníku Times. Na druhé straně stáli Rosemary Hollis, šéfka programu pro Blízký východ v Královském ústavu pro mezinárodní záležitosti, a Fred Halliday, profesor mezinárodních vztahů na London School of Economics.

Karel Kryl, Píseň neznámého vojína

Ačkoliv filosofie má být - alespoň dle školské definice - založena na přechodu od "mýtu k logu", začasté, když má postihnout něco opravdu podstatného, se uchyluje ne k exaktním pojmům a logickým zákonům, ale k příběhům a metaforám. Snad nejslavnějším Platónovým textem je podobenství o jeskyni ze 7. knihy Ústavy.

Dnes, po zdrcujících událostech v Beslanu, jakoby byla přípustná jediná otázka: Lze ustupovat takovým formám nátlaku? A tato otázka, jakoby již obsahovala jedinou odpověď: Takovému teroru nelze ustoupit.

Ve skutečnosti však existují ještě další otázky a další odpovědi.

Především chci říci, že můj pohled na svět neobsahuje jedno jediné správné stanovisko, jeden výklad souvislostí a všechny ostatní pak již pouze a nutně chybné. Svět jsou varianty, které se dějí. Velmi přitom záleží na našem vnímání - vězme že již svým konkrétním myšlením pozorované jevy zesilujeme. Samozřejmě záleží také na našich slovech a především činech. Z toho, jak reagujeme, vzniká naše přítomnost, svět. Podstatné je to, co JE -- vše ostatní jsou naše přidané výklady, lidské a záměrné - velmi často ideologické. Vědomí a myšlení snad téměř vždy (?) intuitivně a podvědomě sleduje určitý záměr a interpretuje události jakoby na určitou zakázku. Najděme ji.

Výkřik opožděný, možná zbytečný. Je třeba poklonit se umučeným a zavražděnými zběsilými radikály s jejich pravdou neomylného bahna! Odsoudit je třeba katy maličkých a bezbranných, ale i všechny sympatizanty zla a ďáblovy žoldáky beroucí úplatu za službu teroru a ovládání druhých. Připomínka vám, nehodní: člověk je stvořen ze spěchu! Já ukáži vám záhy Svá znamení, však nežádejte jejich uspíšení. Ochutnejte trest ohnivý jež za vylhaný jste měli!

Každý, kdo zahlédl na místech k tomu určených obří tváře premiérovy se sděleními prostými jako facka, musel zavětřit. "Pozor, něco se děje" nebo " kdosi či cosi je za dveřmi" nebo alespoň "proč". Takové myšlenky automaticky proletěly hlavami pozorovatelů.

Řekněme jen, že to bylo v pátek odpoledne, v 15:00. Neříkejme už, že ty zprávy vysílala naše "veřejnoprávní" rozhlasová stanice. Povězme jen, že na prvém místě byla podána zpráva o krachu jedné naší cestovní kanceláře; na druhém místě se ocitla zpráva vztahující se k propuštění jednoho našeho bývalého prominenta z dřívějších časů k vězení; a až na třetím místě se posluchač dovídal o aktuálně proběhnuvších a probíhajících šokujících hrůzách z Beslanu.

Anglické vysílání BBC ve stejnou dobu věnovalo té hrůzné a otřesné tragédii prioritně CELOU HODINU. No comment?

Tak tomu říkám z bláta do louže! Josef Vít píše, že se nemáme bát lékařů-idealistů, kteří nás vykuchají zaživa z přesvědčení, že naše slinivka lépe poslouží jinde, ale existuje reálné riziko, že naše orgány se - prý ne teď, ale za pár let - stanou předmětem transplantační kriminality.

Britské listy přinesly 30. července 2004 článek Ludmily Štěrbové o dosažení dohody představitelů členských zemí WTO v Ženevě týkající se další liberalizace mezinárodního obchodu v rámci tzv. Rozvojového programu z Doha. Součástí textu byla i anglická verze dokumentu, který byl Generální radou po řadě obtížných jednání přijat.

České sdělovací prostředky (včetně odborných) dané problematice a obsahu uvedeného dokumentu nevěnovaly ať už z jakéhokoliv důvodu přílišnou pozornost. Některé názory v českých médiích, vyjádřené v souvislosti s tímto krokem, bez hlubší analýzy poukazovaly pouze na to, že učiněné rozhodnutí stejně vývoj světového obchodu nijak výrazněji neovlivní. Přinášíme neoficiální překlad přijatého rozhodnutí, aby si každý mohl učinit představu sám.

Liberalizace světového obchodu a WTO TÉMA BL

Nedávno zveřejněné statistické studie WETO 2003 -- World Energy, Technology and climate policy Outlook (EU), IEO 2004 -- International Energy Outlook 2003 (U.S.DoE), IEA 2003 -- Key World Energy Statistics 2003 (OECD), BP 2004 -- Statistical Rewiew of World Energy 2004 (BP) ukazují, že trvale udržitelný rozvoj je možné zajistit jen harmonickým vyvážením tří pilířů 3E, které zásadním způsobem ovlivňují a jsou ovlivňovány lidskou činností: Ekonomika (a z ní vyplývající potřeba energie), Energetika (dostupnost zdrojů) a Ekologie (vliv těžby surovin, a výroby a spotřeby energie na životní prostředí). Je jednoznačně prokázáno, že ekonomický růst je doprovázen růstem spotřeby primární a především elektrické energie (i přes úsporná energetická opatření), a uspokojování rostoucích energetických potřeb přináší nevratné zásahy do životního prostředí.

Sám studuji doktorské studium a protože jsem měl tu smůlu a narodil se v září, již mi bylo 26 let. Od tohoto věku je nemožné získat sociální příspěvky. Protože jsem student, nemohu také získat příspěvek v nezaměstanosti, píše čtenář, student Ladislav Gryger.

Čeští studenti starší 26 let jsou ve srovnatelné situaci jako zmiňovaní afgánští azylanti. Pokud Češi hodlají v tomto věku studovat, stát jim nic nedá, musí sami platit své zdravotní pojištění a živí je rodiče nebo manžel/ka. Pokud studovat přestanou, rázem mohou pobírat sociální dávky. Azylanté narozdíl od nich zatím od jakési mezinárodní organizace něco dostávali. Byli na tom tedy lépe než čeští studenti starší 26 let, píše Mirka Malá.

Michal Jurza ve svém článku spojuje dohromady zřetelný defekt demokratických principů napříč euroamerickým prostorem, kdy političtí představitelé (v těchto souvislostech se lépe hodí slovo "vůdci") jednají proti zřetelné vůli svých občanů s neotřesitelným stanoviskem neustupovat zlu (či tomu, co za zlo označují).

Rusko ostře odmítlo prohlášení EU, vydané jménem ministrů zahraničí evropské organizace, v němž uvedl holandský ministr Bernard Bot, že by se EU chtěla dozvědět od ruských úřadů, jak k tragédii došlo. Tato věta byla posléze vyškrtnuta z oficiálního prohlášení, poté, co na ni Rusko reagovalo zuřivě. Ruské ministerstvo zahraničí charakterizovalo toto prohlášní jako "drzé, odporné a nesmírně urážlivé".

Titulek sobotního deníku Daily Telegraph shrnuje názory veškerého britského tisku, který věnoval o víkendu mnoho stránek fotografiím i podrobným líčením nesmírného utrpení v severoosetijském městě. Ocitujme několik myšlenek z obecnější úvahy na toto téma, jak je zformuloval v Daily Telegraphu Adam Nicholson:

"Poznáváme teď chvíle hrůzy hned, jak k nim dojde. Nikdo z nás, kdo kdy viděl onu fotografii holčičky, jak běží v děsu přes rýžová pole ve Vietnamu, ji nikdy nezapomene."

Mnoho dětí, které byly zadržovány únosci ve škole v Beslanu, bude mít psychické problémy po dlouhá desetiletí a někteří se možná nikdy plně neuzdraví, konstatovali britští odborníci na traumata z dětství.

Příznaky posttraumatického stresu se sice liší dítě od dítěte, ale mnoho dětí bude trpět děsivými nočními můrami, takže se začnou bát chodit spát. Některým dětem se denně budou scény z obležené školy vracet.

Menší děti budou mít zřejmě strašný strach, aby nikdy nebyly o samotě a budou se obsesivně držet rodičů. Bude u nich docházet k pomočování, ke scénám, k opakujícímu se chování a budou mít problémy se vztahy k jiným. Mnoho dětí bude mít strašný strach vrátit se do školy.

V současnosti je pod záštitou amerického Energetického úřadu vyvíjen jaderný reaktor, který může uspokojit energetické potřeby rozvojových zemí bez rizika zneužití štěpných materiálů pro získání zbraní. Cílem je vytvořit zapečetěný reaktor, který může být dopraven na vhodné místo, zde ponechán v činnosti až po dobu 30-ti let a po vyčerpání palivových článků opět převzat zpět. Projektanti tvrdí, že štěpný materiál nebude moci nikdo vyjmout, neboť bude chráněn neporušitelným kontejnerem s množstvím elektronického zabezpečení, napojeného přímo na poskytovatele reaktoru, tedy USA.

"Smluvní státy poskytnou uprchlíkům co nejpříznivější zacházení, a v žádném případě ne méně příznivé, než jaké je poskytováno obecně cizincům za stejných okolností, pokud jde o jiné než základní školní vzdělání, a zejména pokud jde o přístup ke studiu, uznávání cizích školních vysvědčení, diplomů a titulů, promíjení školného a poplatků a udělování stipendií.

Nesporný ekonomický a vědecko-technologický úspěch zemí, jako jsou USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, spočívá především v ochotě a pružnosti, s níž jejich otevřené společnosti byly a do značné míry i dodnes jsou schopny prostřednictvím promyšlené migrační politiky přilákat otevřené hlavy a talentované lidi z celého světa a poskytnout jim šance k uplatnění a rozvíjení jejich nadání. Jistě i díky tomu se tyto země po léta nalézají v každoročních přehledech kvality života publikovaných OSN na nejvyšších příčkách celosvětového žebříčku. Podobně nadějeplné perspektivy by teoreticky mohla mít i Česká republika, v níž se usazuje stále více cizinců, mezi nimi i úspěšní žadatelé o azyl. Bohužel, podobně jako v mnoha jiných případech, této šance (nabízející se jí bez jakéhokoliv úsilí málem na stříbrném podnose) nejen že nevyužívá, ale přímo programově se jí vzdává.

Vážený pane prezidente,

Vracím se k Vašemu dopisu z 23.8.2004 a mé odpovědi z 27.8.2004. Život prokázal pravdivost mého tvrzení, že justice má zákonné prostředky, jak humánním způsobem vyřešit osud starého muže Karla Hoffmanna, a že se naopak mýlili Vaši poradci, kteří Vám podsunuli nepřesný popis beznadějnosti jeho právní situace, z které měla být jediným východiskem Vaše slitovnost. Toto zjištění mě ale netěší. Nemohu mít radost z toho, že hlava mé vlasti může dostat od svých poradců účelově zkreslené rady.

Výsledkem zrady liberálních sovětčíků se stalo křivé zrcadlo, do kterého dodnes hledíme. Toto zrcadlo přinesli naši kuchyňští liberálové. Přinesli ho a sami odešli.

Srpen roku 2002. Jdu po Arbatu a narážím na kyprou dívku, jež znuděně postává u kamery s logem jednoho z nejliberálnějších ruských televizních kanálů. Dívka mi nabízí možnost, abych vyjádřil svůj názor do kamery. Její otázka, proč Rusy nemají rádi v zahraničí, ve mně vyvolala údiv. Jsem Rus, v zahraničí žiji již dávno, mnoho jsem cestoval po Evropě a zemi, kde Rusko vysloveně nemají rádi, jsem neviděl.

Toto je dvacátá druhá kapitola kontroverzní knihy ruského autora žijícího v Bratislavě Sergeje Chelemendika s názvem "My objebiem ich", kterou uvádíme na pokračování.

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.