6. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 9. 2004

Spojené státy vyvíjejí přenosnou jadernou elektrárnu "pro rozvojové země"

připravil Jan Sýkora

V současnosti je pod záštitou amerického Energetického úřadu vyvíjen jaderný reaktor, který může uspokojit energetické potřeby rozvojových zemí bez rizika zneužití štěpných materiálů pro získání zbraní. Cílem je vytvořit zapečetěný reaktor, který může být dopraven na vhodné místo, zde ponechán v činnosti až po dobu 30-ti let a po vyčerpání palivových článků opět převzat zpět. Projektanti tvrdí, že štěpný materiál nebude moci nikdo vyjmout, neboť bude chráněn neporušitelným kontejnerem s množstvím elektronického zabezpečení, napojeného přímo na poskytovatele reaktoru, tedy USA.

Podle odborníků z jaderné výzkumné laboratoře Lawrence Livermore bude zařízení, známé pod zkratkou SSTAR (akronym ze spojení small, sealed, transportable autonomous reactor), schopno produkovat energii bez průběžné potřeby doplňování paliva a údržby.

Jaderná výzkumná laboratoř ve Spojených státech zastavila kvůli ztrátě dat práci na utajovaných programech ARCHIV BL

Jaderné palivo, primární tekuté olověné chladící médium a parogenerátor jsou bezpečně zapouzdřeny, pouze s vyčnívajícími parovody - určenými k napojení na klasickou vnější parní turbínu. Počítá se s verzemi reaktoru jednak o váze 500 tun, která produkuje 100 MW (pro srovnání JE Temelín má dva reaktory s výstupem po 1 000 MW elektrické energie), a také s menším o váze 200 tun a s produkcí 10 MW.

Předpokládá se, že technologické výzvy, spojené s tímto projektem, budou pokořeny k roku 2015. K dosažení 30-tileté životnosti je třeba realizovat recyklaci stabilních izotopů na štěpné prvky za pomoci moderovaného toku neutronů a tím zefektivnit cyklus palivové přeměny. Toho lze dosáhnout zpětným odrážením jinak odpadního neutronového záření zpět na jaderné palivo a je nutné zajistit, aby tento proces probíhal bezúdržbově po celu dobu životnosti reaktoru. Poté by bylo možno tyto reaktory přepravit a instalovat na vybraných místech po celém světě a po vyčerpání paliva opět odebrat k bezpečné likvidaci poskytovatelem.

Klasické jaderné reaktory představují hrozbu z pohledu dohody o nešíření jaderných zbraní, neboť je u nich v pravidelných intervalech nutná výměna palivových článků. To poskytuje příležitost k získání štěpného materiálu pro zbraňové účely, jak se o tom svět mohl přesvědčil v případě Severní Koreje nebo Iránu. Kromě toho jsou z hlediska potenciální spotřeby elektrické energie v rozvojových zemích zbytečně předimenzované.

Z geopolitického hlediska představuje tento projekt několik zásadních problémů. Především jde o poskytování elektrické energie Spojenými státy energeticky nesoběstačným rozvojovým zemím, čímž se tyto mohou stát ještě více závislé, politicky lépe manipulovatelné a vojensko-strategicky oslabenější, než tomu bylo doposud. Vzhledem k dosavadním problémům s administrativou G. W. Bushe lze obtížně hodnotit, zda je jen a jen dobře, že se takového projektu ujala přímo vládní agentura USA. Na jedné straně je zde jasně patrná snaha USA zajistit si kontrolu nad jadernou energetikou v problémových státech, na druhé ovšem nezanedbatelný ekonomický a politický význam pro nejrůznější, na projektu participující skupiny ke škodě zemím třetího světa.

Zároveň je nutné předpokládat potřebná bezpečnostní opatření, nutná k zabezpečení neporušitelnosti těchto reaktorových kontejnerů, poskytnutých rizikovým zemím. Je pravděpodobné, že smluvní vztah takovéto země s USA by musel obsahovat jakousi výhradu okamžité vojenské intervence v případě pokusu o zneužití jaderného paliva. Takový smluvní vztah by nepochybně představoval citelný zásah do suverenity rozvojových zemí a další faktické změny v mezinárodním válečném právu ze strany USA.

Podrobnosti v angličtině ZDE


Kompakní přenosná plutoniová zařízení již od sedmdesátých let využívá SSSR jako zdroj energie pro své vojenské základny a radarové stanice v tajze na Sibiři a na pobřeží Severního ledového oceánu či v mikroprovedení pro vesmírný program jako zdroj energie některých družic. Klasické reaktory pak i pro pohon ledoborců, některých vojenských plavidel a jaderných ponorek. U těch je však problémem komplikovanější údržba a nejspíše i mnohem kratší doba životnosti na jeden palivový cyklus. Kompaktní plutoniové zdroje byly v Rusku "odpadovou technologií" kosmického programu. Pro nebezpečí zavlečení této technologie do nepřátelských rukou ale nikdy nebyly tyto reaktory použity v rizikových oblastech či civilním sektoru.

Rusové o tom nikdy ani neuvažovali. Riziko bylo příliš veliké. Masově produkované kompaktní jaderné mikroelektrárny pro civilní použití mohou nyní znamenat technologický, urbanizační a tím civilizační skok, ne nepodobný tomu, který kdysi zahájila elektrifikace Ruska po VŘSR. Spojené státy tak tímto programem nyní dávají signál počátku světové energetické krize, kterou jejich dosavadní vojenské operace - "války pro ropu" nebyly schopny vyřešit.

                 
Obsah vydání       6. 9. 2004
6. 9. 2004 Lze ve válce proti terorismu zvítězit pouze silou?
6. 9. 2004 Rusko ostře odmítlo prohlášení EU o Beslanu
5. 9. 2004 Město začalo pohřbívat své děti
4. 9. 2004 V Beslanu zahynulo 323 osob, z toho 156 dětí
4. 9. 2004 Beslan nám nic neříkal - teď je synonymem zla
4. 9. 2004 Děti, které přežily, budou trpět celá desetiletí
4. 9. 2004 Masakr přivedl k pochybnostem o Bohu i arcibiskupa anglikánské církve
6. 9. 2004 Pomoc pro lidi v Beslanu
4. 9. 2004 Guardian: Špatně provedená operace zřejmě "musela skončit katastrofou"
3. 9. 2004 Vysoký počet obětí únosu v ruské škole
3. 9. 2004 Guardian: "Putinova politika tvrdé ruky selhala"
5. 9. 2004 Michael  Marčák
5. 9. 2004 Libido dominandi Zdeněk  Bárta
3. 9. 2004 Hoffmann jde z vězení domů
6. 9. 2004 Karel Hoffmann a prezidentské milosti Zdeněk  Jemelík
3. 9. 2004 Jsem rád, že spravedlnost zůstala slepá Ivan  Veselý
3. 9. 2004 Huntington varuje: Blíží se konec americké civilizace! Josef  Brož
5. 9. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 26. - 29. srpna 2004
6. 9. 2004 Obhajoba stopu Hynek  Hanke
6. 9. 2004 Spojené státy vyvíjejí přenosnou jadernou elektrárnu "pro rozvojové země"
6. 9. 2004 Jak se nestát Amerikou Lubor  Kysučan
6. 9. 2004 Kde nejsou viníci, nejsou ani nevinní Přemysl  Janýr
6. 9. 2004 Nechraňme mrtvé na úkor živých
6. 9. 2004 Itále: S teroristy se nevyjednává? Michal  Jurza
5. 9. 2004 Izraelské bombardéry míří na Brno Zdeněk  Moravčík
6. 9. 2004 Problémy transplantací Josef  Vít
3. 9. 2004 Britové oslavují Kunderu Jan  Čulík
3. 9. 2004 Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule Tomáš  Koloc
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů