čtvrtek 22.00: Francouzští novináři, zadržovaní ve snaze přimět Francii, aby zrušila zákaz nošení muslimských šátků,. byli předáni vzbouřenecké organizaci, která je prý nakloněna jejich propuštění, konstatuje francouzský šéfredaktor jednoho z nich.

čtvrtek 15.00: Několik žen s velmi malými dětmi bylo propuštěno ze školy v Severní Osetii ozbrojenou skupinou, která tam zadržuje asi 350 osob jako rukojmí. Itartass cituje úřední činitele, že bylo propuštěno asi 26 osob. K jejich propuštění došlo poté, co byla u školy slyšet řada explozí a střelba. Ruské úřady předtím vyloučily násilný útok proti škole.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Válka v Čečensku už trvá skoro deset let a s každým dalším rokem se chovají islámští separatisté vždy o hodně brutálněji, aby si svět jejich kauzy povšiml, píše komentátor listu Guardian. Ve snaze ukázat ruským civilistům, jaké utrpení Čečenci zažívají od ruských vojáků, zadržovali separatističtí militanti nemocné v nemocnicích, diváky v divadle, vyslali sebevražedné atentátníky do hotelů a na rockové koncerty, do letadel a do vlaků metra v době špičky. Málokdo však chápe, čeho chtějí docílit, když se nyní zaměřili na malé děti.

Ten dělal to a ten zas tohle a všichni dohromady nedělali nic. Tak nějak by se dal velmi stručně vyjádřit vztah Čechů k vlastní (a stále živé) minulosti. Jevy běžné v posttotalitním politickém klimatu se vyskytují téměř periodicky, aby upozornily na "nečekanou" souvislost mezi aktuálním mocenským postavením lidí, kteří se v době dávné přítomnosti angažovali v tzv. starých strukturách. Senzační trhák "Kat Palachova týdne" s hlavním hrdinou v prázdninovém vedoucím Úřadu vlády je pro velký úspěch doplněn o druhý díl se stejným námětem, zápletkou i názvem, jen ta hlavní role připadla už zasloužilému pražskému radnímu (dle vyjádření ministryně školství).

Po nedělním rozhovoru britského rozhlasu s Janem Čulíkem o Milanu Kunderovi pro pořad Open Book rozhlasové stanice BBC Radio Four (opakuje se ve čtvrtek v 17:00 SEČ) , z něhož vyplynula pro Brity překvapivá věc, že totiž Milan Kundera nevydal své nejznámější romány v České republice, se tímtéž tématem ve čtvrtek zabývá středoevropská zpravodajka listu Daily Telegraph Kate Connollyová, která k téže věci znovu interviewovala Jana Čulíka.

V závěru článek bohužel cituje chybné údaje od Jana Kaplana "českého filmaře a autora, žijícího v Londýně", který vyjádřil názor, že Kunderu neměli v Čechách rádi, protože byl komunistou a "psal poezii oslavující Stalina". Ve skutečnosti ovšem Kundera nikdy žádnou poezii oslavující Stalina nepsal, to si pan Kaplan spletl.

Pochybná je i argumentace, že Kunderu kritizovali, protože býval komunistou - nejzávažnější kritika jeho díla v osmdesátých letech pocházela od literárního recenzenta a bývalého šéfredaktora Literárních novin Milana Jungmanna, který býval komunistou stejně jako Kundera. Jiná věc je, že mladí lidé ve věku pod pětadvacet let, kteří studují na českých vysokých školách, nemají osobní zážitek z komunismu a antikomunismus je jim proto v podstatě nesrozumitelný. Česká republika zjevně dnes není antikomunistickou zemí, ať se to leckomu líbí či nelíbí...

Je docela pochopitelné, proč se rozhodli Američané a jejich iráčtí spojenci zejména před ofenzívou proti Al Sadrovi v městě Nadžaf uzavřít kancelář televize Al Jazeera v Bagádu, píše v deníku Guardian Hugh Miles. Ten připravuje o televizi Al Jazeera svou novou knihu a už 10 měsíců ji studuje, navštěvuje její kanceláře po světě a interviewuje její zaměstnance. Al Jazeera totiž téměř zlikvidovala daleko silnější americkou koalici, v zimě roku 2001, během bombardování Afghánistánu.

Lord Black z Crossharbouru, bývalý generální ředitel vydavatelského koncernu Hollinger International a vydavatel britského konzervativního deníku Daily Telegraph, vykradl se svými přáteli vykradli z této firmy více než 400 milionů dolarů. Konstatovala to zpráva, publikovaná tento týden.

Lord Black, jehož nedávný pád donutil firmu Hollinger, aby prodala Daily Telegraph letos v červenci bratrům Barclayům, si protizákonně bral z podniku peníze na financování luxusních mejdanů, na koupi drahého zboží a na astronomické platy pro sebe a pro své kamarády, uvádí analýza.

Firma Hollinger po zveřejnění této analýzy nyní uvažuje, že rozšíří žalobu i na některé další bývalé členy své správní rady.

Předchozí články v BL na toto téma ZDE ZDE ZDE ZDE

Americké ministerstvo spravedlnosti konstatovalo, že při stíhání příslušníků údajné teroristické buňky byly učiněny chyby. Ministerstvo požádá příslušného soudce, aby trestní stíhání zrušil.

Tak nějak dnes nevím, co se životem. Prázdniny skončily a jsme zase zpátky v Praze. Je unavená a ospalá neděle. Před chvílí padaly kroupy, ale teď se na nebi tlusté mraky potrhaly a prosvítá jimi zapadající slunce. Okno se ještě třpytí neuschlými kapkami a na komín na protější střeše si sedl holub. Mraky táhnou po nebi rychle k severu a řídnou.

Česká televize upozorňuje veřejnost a zejména rodiče nezletilých dětí, že její jméno bylo zneužito v souvislosti s údajným telefonickým výzkumem pro její pořad určený dětským divákům Bludiště. Žádný takový výzkum mezi občany ČR Česká televize neprovádí a k takovému výzkumu také nikoho nepověřila.

Jubilejní 200. číslo časopisu Nový Prostor je opravdu zdařilé - z jedné strany Nový Prostor, z druhé jeho starší anglický vzor - Big Issue (samozřejmě v angličtině). Určitě by získalo velkou popularitu nejen mezi prodejci, ale i mezi kupujícími. Má ale dvě zásadní vady: na obálce není titulek spojený s jeho pravým účelem - pomoci lidem na ulici - a nestojí obvyklých 30 korun, ale rovnou celou stovku, píše Václav Votruba.

Už jste někdy hráli vybíjenou v kanceláři mezi počítačem, tiskárnou a stohy dokumentů a to v obleku a kravatě? Že ne? Také bych nečekal, že je to možné, ale je tomu vskutku tak. O tom jsem se měl možnost přesvědčit hned první den v nové "práci". Nebudu samozřejmě danou společnost jmenovat, ale své aktivity prováděla v oblasti marketingu. Po 3 kolech konkurzu jsem měl tu čest stát se členem jejich týmu. Hned první den jsem dobře naladěn dorazil již lehce před 7 hodinou ráno do sídla firmy a zvědav jsem očekával, co se bude dít, ale má očekávání se zdaleka nepřiblížily realitě.

Ruský stranický systém se vytvářel jako ostatní systémy většiny zemí střední a východní Evropy po dlouho trvajícím monopartismu totalitního typu. To co působí jako největší problém malých stran (mezi které ISZR rozhodně patří), je ruský volební systém. Vstupní klauzule do 450-tičlenné dumy (dolní komora ruského parlamentu se nazývá Federální shromáždění) je 5% pro polovinu volenou poměrným volebním systémem, druhá polovina poslanecké sněmovny je volena většinovým volebním systémem v jednomandátových volebních obvodech -- "mor" na malé marginální strany bez významných osobností (opět případ ISZR).

Loni došlo v Anglii a ve Walesu k 153 490 rozvodům, o 5755 více než v předchozím roce. Počet rozvodů už tři roky stoupá. Z deseti manželství končí čtyři v Británii rozvodem. Organizace Relate, která poskytuje manželské poradenství, poukazuje na to, že asi 10 procent veškerých jejích případu je ovlivněno internetem. Relate tvrdí, že pro lidi je dnes prostřednictvím internetu daleko lehčí než dříve nacházet si nové partnery a že se jim daleko jednoduššeji důvěrně komunikuje prostřednictvím emailů a esemesek. Lidé nacházejí nové vztahy prostřednictvím internetových služeb a chatů. Zároveň dochází k rozpadu manželství, když partner náhodou objeví kompromitující nevymazané esemesky či maily.

Podrobnosti v angličtině ZDE

• Těsně na konci června publikovaly BL zvukové záznamy z neveřejného jednání ÚVV ČSSD a pádu Vladimíra Špidly (zde je jejich přepis do textové podoby); dále mj. postupně vznikající různé verze programového prohlášení Grossovy vlády.
• Začátkem července přinesly BL exkluzivní informaci, že česká vláda předběžně jedná s Američany o vybudování americké vojenské základny na českém území. Čeští politikové nejprve tuto informaci potvrdili, až po čase ji najednou začali dementovat. Informaci ze zprávy Britských listů převzal deník Guardian.
• BL informovaly o kontroverzi týkající se klecových lůžek v ČR poté, co J.K. Rowlingová v této věci české úřady kritizovala a česká média spekulovala, že prý byla původní reportáž týdeníku Sunday Times o této věci "nepodložená". BL přitom zjistily, že byla pečlivě zdokumentována. Poukázaly rozhovorem s odborníkem i s postiženou matkou (též zde) na to, že jde především o problém zastaralé ústavní péče. Informovaly o tom, že mezinárodní lidskoprávní organizace oprávněně kritizovaly v této věci nepřijatelný postoj Václava Klause.
• BL pokračovaly v mapování historie nejnovějšího českého filmu reportážemi a články z karlovarského filmového festivalu a z Letní filmové školy v Uherském Hradišti. K nejzajímavějším textům zde patří rozhovor s filmovým režisérem Vojtěchem Jasným, v němž mj. Jasný objasňuje skutečnou událost, která byla podkladem zápletky Kunderova románu Žert. Publikovali jsme též rozhovory s Monty Pythony Terrym Jonesem, Terrym Gilliamem a dramatikem Tomem Stoppardem
• Ohlédnutím za historií české literatury ve dvacátém století je rozhovor s Irenou Zítkovou, "velkou dámou české literatury", která byla u vzniku renomé autorů, jako byl Vladimír Páral, Arnošt Lustig či Bohumil Hrabal.
• BL se také zabývaly kontroverzí kolem festivalu Czechtek, kolem bratří Mašínů a uvěznění Karla Hoffmanna. Při příležitosti výročí 21. srpna 1968 mj. publikovaly dva dosud nezveřejněné dokumenty o podmínkách sovětské okupace a projev Františka Kriegla při jeho vylučování z KSČ. Přinesly i mnoho informací o filmu Michaela Moora Fahrenheit 9/11.

Může být, že někdo nemá rád sport, nebo se aspoň o něm tak vyjadřuje. Dobrá, lze předpokládat, že se na televisní přenosy nebude dívat, protože jej to vlastně nezajímá. Je to jeho svobodná volba. Lze taky následně očekávat, že své ironické postřehy o omylem viděné neoblíbené činnosti si nechá pro sebe a nebude obtěžovat jiné, kteří mají jiné názory na sportovní soutěžení. Kvílení o zaprodanosti sportu a zhoubném vlivu velkých peněz je mlácení prázdné slámy, když stadiony jsou naplněny diváky k prasknutí.

Zdrojem terorismu nemusí být jen psychická porucha násilníků. Může jim být i historická zkušenost.

V den zahájení sjezdu americké republikánské strany, prohlásil prezident USA George Bush v rozhovoru pro televizní stanici NBC: "Nevěřím, že se boj proti terorismu dá vyhrát". Tento výrok lze chápat dvojím způsobem. Především jako tvrzení, že se vždy nějaký terorista může objevit. Ve světě stále komplikovanějších mezilidských vztahů je velice pravděpodobné, že občas někdo bude hledat zkratku k moci či majetku pomocí teroristického násilí. Je zde ale ještě druhý možný výklad Bushovy teze: nelze vyhrát válku vypovězenou teroristy 11. září 2001. Válku, jejíž součástí je invaze do Afghánistánu a do Iráku. Válku, která vyžaduje mimořádná opatření a vrchního velitele ozbrojených sil, který je odhodlaný použít sílu v zájmu Spojených států bez ohledu na naivní pohled spojenců i zastaralou literu mezinárodního práva.

Nemyslím si, že nějak ovlivním názory pana Davida, ale když už jsem se odhodlal k první polemice, ještě jednou a naposledy zareaguji, píše Tomáš Fuk.

Pisatel vystupující pod jménem Tomáš Fuk nic nepochopil, ale mně to vyčítat nemůže. Útočí na tvrzení, které můj článek neobsahuje. To je běžné. Co není běžné, jsou polemiky s hypotetickými myšlenkami.

Ode dneška 1. září 2004 má každý občan možnost uchránit své orgány před použitím v dalším živém těle. Můžete je zachránit pro zpopelnění, případně pro shnití dle Vaší volby. Važte si této možnosti, je to velká vymoženost, kterou pro Vás zajistili někteří zvláště agilní poslanci ve Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví v minulém volebním období.

Pan David nás oblažil vskutku geniálním článkem. Co je podstatou? Vztek. Vztek teče z každého písmenka. Jsem laik a transplantační zákon neznám. Mohl by mi tedy pan David vysvětlit, JAK snížil zákon počet transplantací? A bude možnost odmítnout darovat orgány opravdu tak hojně využívaná? Nějaká čísla a fakta, pane Davide. Pan David nemá rád parazitismus. Ale jak může být sociálním demokratem? ptá se Tom Fuk.

V souvislosti s víkendovým útokem šéfa britských konzervativců Michaela Howarda na Bílý dům, v souvislosti s tím, že byl u Bushe prohlášen za personam non gratam, protože Howard požaduje, aby premiér Tony Blair kvůli útoku na Irák odstoupil, se v britském konzervativním deníku Daily Telegraph zamyslel Mark Steyn, co v Británii slovo "konzervativní" znamená a zda vůbec nějací konzervativci v této zemi ještě existují...

Zrádce, to je maloduchý člověk, který se vědomě rozhodl sloužit cizímu kmeni ze svých vlastních zištných pohnutek. Zažilo se, že za našeho zrádce číslo jedna je považován Gorbačov. Zrádce číslo dvě je Jelcin, avšak Jelcinův politický potomek Putin -- to už je státník.

Začněme od Gorbiho a od otázky, zda zrada byla v jeho vlastním zájmu. Doopravdy chtěl všechno, čeho nakonec dosáhl?

Toto je dvacátá kapitola kontroverzní knihy ruského autora žijícího v Bratislavě Sergeje Chelemendika s názvem "My objebiem ich", kterou uvádíme na pokračování.

Každý ví, že humoristické romány se rodí zřídka a těžko. Už proto by se dalo očekávat, že když už nějaký původní vyjde, vzbudí spontánní zájem čtenářské veřejnosti. Zdá se však, že kniha Jindřišky Ptáčkové Tažení na královnu (vydalo nakladatelství Rodiče) zatím pozornosti uniká.

Představme si, že k deseti evropským monarchiím (sedmi královstvím a třem knížectvím) přibylo v r. 1918 další, jedenácté. Že se Přemyslovci tenkrát opět ujali vlády.

Bývalý veliteľ prezidentskej gardy, blízky spolupracovník prezidenta Emomaliho Rachmonova a exriaditeľ Agentúry pre kontrolu nad narkotikami pri prezidentovi Tadžikistanu Gafor Mirzojev bol zadržaný.

Toľko strohá agentúrna správa. Generáli sa v Strednej Ázii obyčajne do väzenia nedostávajú, preto je namieste otázka: Čo sa deje v Tadžikistane? Navyše keď ide o človeka, ktorý mal (alebo ešte má?) veľmi blízko k prezidentovi. Pomáhal mu v rámci Národného frontu v boji proti islamskej opozícii a počas občianskej vojny 1992 -- 1997 stál pevne po jeho boku. Okrem toho bol (a ešte de facto aj je) prezidentom Národného olympijského výboru Tadžikistanu.

Slovenská politická a mediálna scéna venuje čoraz menšiu pozornosť výročiam tragického 21. augusta 1968. Odpoveď na otázku, z čoho pramení nezáujem o naše vlastné a nie také dávne dejiny, možno nájdeme aj v knihe Christophera Andrewa a Vasilija Mitrochina The Mitrochin Archive -- The KGB in Europe and the West, ktorá vyšla v britskom vydavateľstve Allen Lane The Penguin Press (v češtině Neznámé špionážní operace KGB - Mitrochinův archiv, Academia, ISBN: 802000923X).

Podľa publikovaných informácií úvodné príznaky reforiem v Československu v prvej polovici 60. rokov nevyvolávali v centrále sovietskej spravodajskej služby mimoriadne obavy. Hlavným cieľom reformátorov bolo podľa sovietskych analytikov odstránenie Antonína Novotného, ktorý zastával post prezidenta a prvého tajomníka ÚV KSČ. Aj Moskva však už starnúceho politika pokladala za príťaž. Vo vedení Československa narastal tlak zameraný na oddelenie uvedených kľúčových funkcií. V decembri 1967 najvyšší sovietsky predstaviteľ Leonid Brežnev vyhovel žiadosti Novotného a prišiel na neplánovanú jednodňovú návštevu Prahy, počas ktorej však odmietol intervenovať za svojho hostiteľa a oznámil mu, aby si problém svojej politickej pozície vyriešil sám. Ten bez sovietskej podpory reformátorom ustúpil.

Dramatické zvraty nechýbali ani desaťročiam, ktoré nasledovali po ozbrojenom vystúpení v rámci Slovenského národného povstania -- a to aj vo vzťahu k hodnoteniu tejto významnej udalosti našich moderných dejín. Ak sa pred prelomovým rokom 1989 spoločenský postoj k SNP už ustálil a vyzeralo to tak, že už k nemu vlastne niet čo dodať, že už o ňom vieme naozaj všetko, pod závanom slobody sa i veci zdanlivo skamenené, raz a navždy vytesané do pomníkov a naveky odliate do bronzu znova dali do pohybu.

I když si osobně vážím svého prezidenta, nepatřím mezi ony "my", jejichž jménem promluvil v článku "Náš evropský problém", uveřejněném v LN 28. 8. 2004 a převzatém některými internetovými periodiky. Na rozdíl od nich nemám s "Evropou" žádný problém.

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.