Když se letadlo společnosti ČSA, v němž jsem seděl, přiblížilo k pařížskému letišti Charles de Gaulle, ranní slunce prozářilo oblohu, a já se radoval, že konečně taky jednou budu mít příjemný přestup, ne jako v tom věčně deštivém Amsterodamu. Netušil jsem, jak hluboce se mýlím. Sotva letadlo přistálo, vydal jsem se hledat přepážku 'Transfer', protože mi v Praze řekli, že na právě takto označené přepážce si mám vyzvednout palubní lístek pro další cestu. Přepážku 'Transfer' jsem našel celkem snadno; postavil jsem se do fronty a čekal. Přitom jsem si všiml, že všichni kolem mě vypadají nápadně nervózně: Američan, který stál za mnou, stále vykřikoval, že Francouzi jsou známí svými obstrukcemi, zatímco pravděpodobně anglická rodina přede mnou plakala, že jim uletělo letadlo.

S slzou v oku dnes vzpomínám na těžké doby totality, kdy jednou z mála prostinkých zábav, lidu každodenně dostupnou, byl obrázek heterosexuálního pohlavního styku a k pod ním jako název titulek ze stranického, odborového a mládežnického tisku. Vzpomínám si například na perly typu: "Obtížná cesta k termojaderné reakci" či "Boj o zrno nekončí" nebo legendární "Mal Castro prsty v puči?!"

Nicméně je nová doba a ta chce nový přístup.

"Nebyl by v Británii konzervativec, který by držel hladovku za to, aby odstoupil labouristický premiér Tony Blair, považován za šílence?" ptá se Václav Žák v souvislosti s nynější hladovkou Johna Boka a právem kritizuje Jana Čulíka, který se ve svém středečním příspěvku v rozhlasové stanici ČRo 6, shrnujícím Bokův rozhovor v Britských listech, opomněl zmínit o tom, že John Bok kandidoval za ODS.

A proč si Bokovy hladovky média nevšímají? "Není to zrovna překvapivé," argumentuje Václav Žák. "S disidenty hladovkáři už jsou zkušenosti..." Žák připomíná, že média se široce zabývala Marečkovou hladovkou, ale pak zjistila, že ji nedodržuje... "Média mají paměť," zdůrazňuje Žák. "Je snad překvapivé, že neberou Bokovu hladovku vážně?"

Rozhovor redaktora serveru TECHNO.CZ s ženou, která si v úřadě zachovala zdravý rozum

Paní Marie Matušková je starostkou obce Višňová již čtrnáct let. Po revoluci nastoupila do úřadu a za tu dobu pochopitelně musela řešit spoustu problémů. Jak sama říká: "Zjistila jsem, že ve všem převažuje panika a velké oči a že je věci třeba řešit konkrétně, organizovaně a pokud možno optimisticky." Stejně jako většina české populace měla pocit, že techno párty jsou něco nepředstavitelně strašného. Domnívala se, že v celé subkultuře hrají daleko větší roli drogy a násilí proti obyvatelstvu. Vzhledem ke klidným místním poměrů se bála také prudkých zvukových efektů. Protože byl "její" největší středoevropský teknival jiný než ty ostatní, nasedli jsme po vzájemné domluvě do redakčního auta a vypravili se severním směrem až do frýdlantského výběžku na obecní úřad a louku, kde se všechno odehrálo.

DIY, techno a festivaly CzechTek TÉMA BL

Kdo navštívil Czechtek před dvěma lety, určitě nezapomene na malebnou vesničku Andělka na samém pomezí Čech, Němec a Polska. Po rozhovoru se starostkou obcí Marií Matuškovou jsme vyrazili zkontrolovat stav znečištění polí, kde akce proběhla a popovídat si s obyvateli přilehlých domů. Nezajímavější z názorů nám během návštěvy jejich krásného zahradního altánku prozradily tyto dvě postarší dámy. Přepis povídání je utvořen pouze od jedné z nich, ale věrně odráží postoje obou. Říkejme jim třeba paní Bartáková a Vomáčková.

Evropská komise by měla 6. října vyhodnotit, zda je Turecko způsobilé pro zahájení jednání o vstupu do Evropské unie. Její stanovisko má oficiálně záviset od stavu uplatňování lidských práv a demokratických reforem v této jedné z nejlidnatějších islámských zemí. Bude se však jednat pouze o doporučení pro prosincové setkání hlav států členských zemích. A tak Turecko, kdysi postrach křesťanské Evropy , bude muset ještě několik měsíců počkat. Ostatně takhle již čeká několik desetiletí.

Zredigovaný přepis přednášky Petra Bílka, profesora české literatury na FF UK, na semináři pro zahraniční bohemisty, který pořádala Obec spisovatelů ve dnech 6. - 10. září 2004.

"Která část vašeho těla je nejošklivější? Někteří říkají, že váš nos. Jiní, že palce u nohou. Ale já si myslím, že to je vaše mysl. Řekl bych, že to je vaše mysl..."

Takhle charakterizoval před více než pětatřiceti lety legendární průkopník rockové avantgardy Frank Zappa na své proslulé konceptuální desce We're Only In It For The Money americké konzervativce a s s mrazivou přesností a vtipem sobě vlastním popsal politické a sociální vření ve Spojených státech na konci šedesátých let. Škoda, že už Frank Zappa není mezi námi. Natočil by dnes další skvělou desku, anebo by tváří v tvář nekompetentnosti Bushovy administrativy rovnou kandidoval na post prezidenta?

Publikujeme znovu - v minulém vydání vyšel tento článek nedopatřením v poškozené verzi. Autorovi i čtenářům se omlouváme.

Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali. Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu. Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo s ním a udusilo je.

Nahání vám ten příběh strach? Máte obavy z toho, že byste mohli třeba patřit k těm třem špatným druhům půdy? Nebo vás podobenství naopak uspokojuje, protože patříte tedy k té dobré půdě? Myslím, že obojí pocity jsou dost dobře možné. Protože je těžké rozhodnout, zda podobenství těší nebo varuje, jestli šíří optimismus nebo skepsi.

Kolem jednoho tisíce zaměstnanců leteckých společností a letišť ztratí práci, protože nebudou moci vyhovět novým přísným bezpečnostním předpisům. Co je na nich tak přísného? Ministerstvo dopravy Transport Canada vyžaduje od zaměstnanců doklady, které bude velice nesnadné získat - totiž policejní zprávy o tom, co dělali v zahraničí během posledních 5 roků. Každý zaměstnanec leteckých společností a letišť nebo uchazeč o takovou práci, který žil v posledních 5 letech mimo Kanadu po dobu 3 měsíců nebo déle, musí poskytnout ministerstvu o své činnosti v zahraničí policejní zprávu nebo zprávu od uznané bezpečnostní agentury v navštívené zemi. Není nejmenších pochyb o tom, že shánění takových dokladů bude v nejlepším případě pomalé a ve většině případů nemožné.

tisková zpráva

Zastupitelstvo města Prahy bude na svém jednání ve čtvrtek 16. 9. schvalovat změny územního plánu 04. Mezi změny, které jsou Útvarem rozvoje hl. města doporučeny ke schválení, byl zařazen také návrh na vypuštění ustanovení o závazném minimálním podílu bydlení v centrální části města.

Tato změna je podle našeho názoru v přímém rozporu s koncepcí zdravého rozvoje města a moderními urbanistickými trendy. Vypuštěním minimálního podílu bydlení ze závazné části ÚP město ztratí jeden z mála účinných nástrojů pro udržení obytné funkce v centru Prahy.

Výzvu zastupitelům, aby uvedenou změnu neschválili, najdete v příloze.

Návrh změny č. 0645/04 ÚP najdete na oficiálních internetových stránkách hl. města - ZDE Text výzvy najdete níže:

Centrum SOS Praha

Předminulý týden jsem se u referentky jednoho stavebního úřadu zajímal o správní spis vedený ve věci označované nic neříkajícím názvem "Rekonstrukce objektu Mostecká 21/273, k. ú. Malá Strana". Dost rychle mi při nahlédnutí do spisu došlo, že jde o vybourání bývalého premiérového kina U hradeb a úplnou přestavbu tohoto objektu, kdy z dosavadní stavby zbudou jen obvodové zdi. Uvnitř má být místo kina podzemní garáž pro asi 75 vozidel a nahoře pak nadstandardní byty. Nádvoříčko před kinem bude pro veřejnost uzavřeno, protože ve stávajícím průchodu má být výtah na auta pro obsluhu podzemních garáží.

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.