Prostě standardní pražská komerční prasárna, zde ovšem bezohledně likvidující hodnotnou architekturu 50. let dvacátého století, dobrý příklad "bruselského stylu", dodnes elegantního, vkusného a nezestárlého. Navíc v jedné z nejexponovanějších lokalit nejužšího historického centra města, Pražské památkové rezervace. Jde o další z dlouhého řetězu příkladů architektonických a urbanistických nemravností v zájmu bezohledného komerčního využití, jež jednoznačně poškozují toto neopakovatelné historické město. Pokud bude stavba povolena, přibude k tomu další z řady příkladů selhání úřadů veřejné správy, jež by měly hájit veřejné zájmy, ale nehájí je, když jejich zaměstnavatelé, celopražská vrchnost i vedení městských částí, právě takový stav selhávání potřebují a cíleně udržují.

Tedy dobrá. Další zamýšlená zhůvěřilost. Podal jsem pochopitelně za naše občanské sdružení oznámení o vstupu do řízení. Dosah toho, co hrozí, musí vyhodnotit památkáři a architekti. Proto se dále věnuji jen tomu, čemu pro změnu rozumím já.

Zeptal jsem se té vcelku vlídné paní referentky, jak je to u nich na úřadě s kopírováním. Ona na to, že prý stanoviska dotčených orgánů mi okopíruje, z dokumentace však jen se souhlasem toho, kdo ji podal. Jde o nesmysl. Taková dokumentace podepsaná a orazítkovaná autorizovaným inženýrem nebo architektem se ze zákona stává veřejnou listinou a nevztahuje se na ni autorský zákon a nikdo nemůže omezovat kopírování z ní - leda by některé části byly podle zákona utajitelné (což tady zjevně nebyly). Autorská ochrana se vztahuje na samotné řešení stavby či jiného zásahu, takže není vyloučen postih někoho, kdo by na základě kopií nebo podle dohotovené stavby postavil někde jinde totéž. Ale to není zjevně náš případ.

Tak jsem se dotázal, co kdybych si sám fotografoval? Opět, že to prý ani to nedovolují. Zase špatně! Není zákona, který by něco takového zakazoval. Správní řád to vůbec neřeší. A co není zakázáno zákonem, to můžeme činit. Takové je ústavní pravidlo, jež v této zemi platí.

Je to na další jednání a rozbor, se kterým netřeba nyní unavovat. Podstatné je, že jsme se s tou paní bez problémů dohodli, já sepsal stanoviska, které chci okopírovat a ona slíbila, že si je příští pondělí budu moci vyzvednout.

V určený den jsem za ní šel znovu, ale ona mne odkázala do "archivu" odboru výstavby, že tam mám ty kopie připravené. A měla pravdu -- jenže u toho byl připojen lísteček s částkou 75,- Kč k úhradě (za pouhých 5 stran textu!). Tak té paní v archivu povídám, že naše občanské sdružení je od placení tohoto správního poplatku osvobozeno a hned jsem z tašky vylovil kopii vyhlášky č. 81/1995 Sb., kterou ministerstvo financí stanovilo osvobození od některých správních poplatků. Nosím to trvale s sebou a už řadě úředníků jsem tu vyhlášku nechal k okopírování. Nevěděli o ní a také nás chtěli neoprávněně zpoplatňovat.

Ovšem paní z archivu odboru výstavby si s tím rady nevěděla a tak jsme šli do sekretariátu vedoucí odboru. Tam jsem opět zopakoval své a předložil vyhlášku. Protiargumentace byla taková, že to tak mají nařízeno. Tak jsem jim vysvětloval, že už v roce 2000 jsme se takto handrkovali s pražským magistrátem a dokonce museli platit vysoké částky a následně pak žádali o vrácení neoprávněně vybraných správních poplatků a pak se odvolávali, až to Ministerstvo financí a Ministerstvo pro místní rozvoj rozsekly jednoznačně v náš prospěch a magistrát nám vracel v řadě případů stovky korun na neoprávněně vybraných poplatcích. Od té doby se na odboru územního rozhodování pražského magistrátu kopírovalo zadarmo.

Poté přišla vedoucí odboru, vůbec se o předloženou vyhlášku nezajímala, vzala kopie a prohlásila, že když dělám potíže, tak ať si jdu podle správního řádu ručně vypisovat. Řekl jsem jí, že poplatek tedy zaplatím, ale hned budu žádat o jeho vrácení. Ne, žádné kopie nebudou prý vydány. Tak jsem požádal, aby o tomto jednání byl sepsán protokol. To se paní vedoucí zarazila a kopie mi vydala s tím, že příště už žádné nebudou -- že si budu vypisovat.

Že je to neuvěřitelné? Že je s naprostým klidem úřadem ignorován obecně závazný právní předpis, a to v prostředí právního státu? Že se úřednice chová k občanovi jako nadutá vrchnost k poddanému? Když bude poddaný zlobit, půjde za trest do klády? Anebo začala ta úřednice rozlišovat "normální občany" a zlobivého Kužvarta, jako již dříve nezapomenutelný starosta Prahy 4 Hovorka?

Je to strašná úroveň, jež je v rozporu se zákonnými pravidly a povinnostmi úředníků veřejné správy i s prostou slušností. Je to absolutní zvůle a nekulturnost. Je to bohužel zlo, jež se rozmáhá, inspirováno přesně identifikovatelnými úřednicemi Ministerstva pro místní rozvoj a také pražského magistrátu. Vracíme se do 18. století. Vrchnost má vládnout, poddaný plebs má poslouchat -- a držet hubu. Jinak -- do klády s nimi!

Pokud s tím něco neuděláme, vážení spoluobčané, bude opravdu zle. Vrchnost, její drábové a pohůnci nám definitivně přerostou přes hlavu a ústavně zakotvený princip právního státu se stane pouze nemravným, oplzlým vtipem.