Obava před islamizací Evropy

Protivníci vstupu Turecko do EU argumentují zejména obavou před islamizací Evropy a že "zaostalé" zemědělství této země spolyká velkou část evropského rozpočtu. Odhady se pohybují kolem 11 -- 14 miliard Euro. Turecká strana však namítá , že obavy o "islamizaci" Evropy jsou přehnané. Vždyť jenom ve Francii a Německu dohromady žije 10 milionů muslimů. Co se týče zemědělských dotacích se stejně očekává, že světové obchodní jednání natolik liberalizují zemědělský obchod, že žádné dotace již nebudou možné. Ostatně snížené dotace pro nových 10 členských zemí je ukázka pružného postupu EU. Je tedy zřejmé , že hlavní příčinou odmítání vstupu Turecka do EU jsou geopolitické zájmy a zejména pohled na vlastní fungování EU.

Evropská ústava a Turecko

Valéry Giscard d'Estaing, otec evropské ústavy a odpůrce vstupu Turecka do EU, přiznal v rozhovoru pro International Herald Tribune, že ústava vážně ohrožuje jeho šance vstupu. Jedná se totiž o to že, za 15 let se očekává , že Turecko bude mít více obyvatel než Německo, a to by změnilo významně rozhodovaní v EU v neprospěch fungování francouzsko-německého motoru EU. Přesto německá SPD podporuje zahájení jednání na rozdíl od CDU/CSU.

V dnešním návrhu Evropské ústavní smlouvy je uvedeno, že pokud se rozhoduje kvalifikovanou většinou, což je naprostá většina případů, je usnesení přijato, vysloví-li se pro ně nejméně 55 procent členských států, reprezentujících 65 procent obyvatel.

Systém doprovází korekční pojistka ve prospěch menších zemí, která stanoví, že blokační menšinu nemůže sestavit méně než čtyři státy. To znemožňuje blokovat rozhodnutí třem lidnatým zemím, které mají dohromady přes 35 procent obyvatel.

Státy mají tedy možnost rozhodnutí pozastavit tehdy, pokud se proti němu vysloví tři čtvrtiny zemí, jež by normálně tvořily blokační menšinu, nebo země, jež reprezentují tři čtvrtiny obyvatel potřebných pro zablokování rozhodnutí.

Jednomyslnost zůstává v podstatě zachována při rozhodování o zahraniční a obranné politice, daňové a rozpočtové politice.

Nedemokratická země nesmí být přijata do EU

Na druhé straně velkým zastáncem konkrétního termínu zahájení rozhovorů s Tureckem je kromě jiného Velká Británie, která upozorňuje na fakt, že přijetí Turecka může stabilizovat výbušnou situaci na Blízkém východě a rozvojem obchodu získá Evropa nové možnosti svého rozvoje.

Česká republika bude tedy v prosinci také spolurozhodovat o osudu vstupu Turecka do EU. Jako nová členská země, která zažila dlouhé čekání a sliby, by se měla spíše přiklonit k zahájení jednání podmíněného důsledným plněním Tureckem svých závazků v oblasti lidských práv a uskutečněním demokratických reforem. Postupné demokratizační pokroky například v ochraně práv menšin v Turecku jsou dokladem prospěšnosti tohoto procesu. Nedemokratická země totiž nemůže mít místo v EU, ať je jeho obyvatelstvo jakéhokoliv náboženství.