V pátek 23. dubna se před karlovarským okresním soudem možná odehrála další epizoda ze seriálu státní represe úspěšně manipulované ukrajinským a ruským organizovaným zločinem proti podnikatelům Světlaně Vojtkové z Moldávie a Vladimiru Maksimovovi z Ruska. Britské listy již dříve této kauze věnovaly zvláštní pozornost, zejména pak dvěma články Štěpána Kotrby Karlovarská spravedlnost a Radka Mokrého Karlovy Vary jásají: Slizký ruskojazyčný cizinec před soudem, z nichž vysvítalo, že karlovarská spravedlnost velmi pravděpodobně měří vahami poněkud zvláštního řádu.

Policie britského ministerstva obrany zkonfiskovala dokumenty, z nichž údajně vyplývá, že největší britská zbrojovka, BAE Systems, poskytovala prominentním saúdským Arabům úplatky v celkové výši více než 60 milionů liber.

Reakce na článek Pavla Mareše "Korán je Mein Kampf".

Na "rozpínavém" či "agresivním" islámu nás nejvíce provokuje -- jak už to tak bývá -- to, v čem se nám podobá. Ačkoliv naše média nám neustále vtloukají do hlavy, že muslimové věří v jakéhosi démonického Alláha, nikoliv prostě v Boha, jsou si naše civilizace hodně blízké, mimo jiné i typem svého náboženského přesvědčení, které je monoteistické (u křesťanství s jistou výhradou) a proselytizující, tj. na víru obracející.

Máte-li jednat s Američany o společných záležitostech, neztrácejte čas povídáním, jak věrnými přáteli jste. Řekněte jim, co s nimi můžete udělat ke společnému prospěchu. Takovou radu dal senátor Colin Kenny Kanaďanům.

Kanadský senátor Kenny je předsedou stálého senátního výboru pro národní bezpečnost a obranu. Nedávno se vrátil z týdenního služebního pobytu ve Washingtonu jako člen kanadské delegace a o své zážitky se podělil se čtenáři denního tisku.

Události v Iráku se začínají vymykat z ruky přímo na místě, a svět stále více odmítá "správnou interpretaci" propagandistů, že se nyní začíná hovořit o možném odchodu západních vojsk. Vyplývá to z analýzy společnosti BBC.

Jsou příslušníci al Kajdy islámští teroristé? Tak se jim běžně říká. Ale mělo by se jim tak říkat? Anglikánský biskup z Oxfordu Richard Harries kritizoval britská média, že používáme-li výrazu "islámští teroristé", vede to k odcizení většiny nevinných muslimů. Stanice BBC Radio Four se k tomuto tématu vrátila kratší diskusí, z níž vyjímáme:

Ministryně školství Petra Buzková vyslala v poslední době několikrát zcela jasný signál žákům, rodičům, učitelům i ředitelům: Dost bylo demokracie! Je to zřejmé především ze způsobu, jakým se rozhoduje o nejdůležitějších otázkách českého školství.

Tak, MMM 2004 je za námi - na ohlasy v tisku, případně dojmy a fotoreportáže účastníků si asi ještě počkáme, ale už teď organizátoři čelí mocné kritice kvůli tomu, že se akce letos konala 1.května... Téměř každý pozitivní ohlas na náladu, atmosféru, dobrovolnou nízkorozpočtovou organizaci, politické poselství a další vydařené aspekty akce MMM 2004 letos provází jednoznačná kritika - proč jste to proboha pořádali 1. května, a to zvlášť ještě v den, kdy Česká republika vstupuje do EU ? Na to existuje jediná odpověď:

Million Marijuana March se tradičně koná první sobotu v květnu.

Tisková zpráva Informační kanceláře Evropského parlamentu v Praze.

Informační kancelář Evropského parlamentu (EP) v Praze zřídila u příležitosti voleb do EP na telefonním čísle 810 800 000 non-stop modrou linku. U jejích operátorů se mohou voliči informovat o všech záležitostech souvisejících s prvními volbami do EP. Další informace lze získat na internetové stránce www.evropsky-parlament.cz.

Českou republiku bude v Evropském parlamentu zastupovat 24 poslanců, kteří budou zvoleni ve volbách v pátek 11. a v sobotu 12. června. Linka bude v provozu ještě několik dní po ukončení voleb. Číslo, na kterém je linka zřízena, je pro volající zpoplatněno místním tarifem.

Nelze přece úroveň školství hodnotit podle toho, kolik do něj teče peněz. To je přece zásadní omyl, míní Petr Soukup v reakci na tento článek a pokračuje:

1. máj 2004, Praha, poledne: Střelecký ostrov, tradiční místo srazu anarchistických demonstrací, Most legií a jeho okolí se nachází ve stavu obležení. Na Kinského náměstí je přistaven policejní obrněný transportér (symbolicky jen pár metrů od místa, kde dlouhá léta stával trochu jiný obrněnec...) a opancéřované vodní dělo, nábřeží je lemováno policejními dodávkami plnými policistů v zásahové zbroji i velkými antony, most je po obou stranách obstoupen desítkami černě oděných příslušníků v akčních vestách. Sem a tam neustále přejíždějí osobní policejní vozy se zapnutými majáčky...

Svůj názor na kapitalismus a Evropskou unii přišlo přitom veřejnosti sdělit dvě stě mladých, mnohdy sotva dospělých anarchistů a jejich přátel. I děti některých ministrů a jejich příbuzných by v tom hloučku člověk nalezl...

"Řekl mi: 'Maminko, oni nám berou šaty. My jsme tady pořád nazí. Používají psy, kteří nám čichají k zadku. Taky nás bijí kabely."

"Je to naprosto ponižující," řekla Abbasová. "Můj syn je nemocen, trpí vysokým tlakem. Během rozhovoru s ním stáli američtí vojáci těsně u nás. Můj syn plakal."

Syn Abbasová byl zatčen v Bagdádu poté, co jim do domu vtrhl gang. Podobně o poměrech ve vězení Abu Ghraib svědčili i další příbuzní iráckých vězňů. Jednačtyřicetiletý Abu Salem, který strávil v tomto vězení půl roku od srpna 2003 do února 2004, svědčil, že američtí strážci týrají vězně pořád. Uvedl také, že ví o tom, že se američtí vojáci nechávají s iráckými vězni fotografovat, už pět měsíců. Děje se to v celách, řekl.

Reportér amerického časopisu New Yorker Seymour Hersh získal třiapadesátistránkovou oficiální americkou zprávu z letošního února o sadistických poměrech v amerických věznicích v Iráku. Autor zprávy, generálmajor Antonio M. Taguba, konstatoval, že v období od října do prosince 2003 docházelo ve vězení Abu Ghraib k četným případům "sadistického, otevřeného, a arbitrárního týrání". Toto systematické týrání páchali vojáci z 372. sboru vojenské policie a také příslušníci amerických výzvědných služeb. Součástí týrání bylo:

Sedm vysokých amerických armádních důstojníků obdrželo důtku za to, že připustili týrání vězňů ve vězení Abu Ghraib v Bagdádu. Není vyloučeno, že budou na základě této důtky nuceni opustit armádu. Týrání, k němuž došlo koncem roku 2003, se prý týkalo jen asi 20 vězňů.

Britští vojáci si mezi sebou vyměňovali stovky fotografií týraných iráckých vězňů, tvrdí britský deník The Mirror. Dva příslušníci britské armády, kteří mu poskytli první fotografie týraných Iráčanů, zdůrazňují, že celá věc je autentická. Činitelé britské armády vyjádřili pochybnosti, zda jsou tyto fotografie pravé. Avšak dva dosavadní členové The Queen's Lancashire Regiment potvrdili svou výpověď a konstatovali: "Armáda ví, že se toho dělo daleko víc."

Dva vojáci, kteří poskytli britskému deníku Daily Mirror fotografie, na nichž údajně britští vojáci týrají iráckého vězně, tvrdí, že jejich informace jsou autentické, konstatuje šéfredaktor tohoto listu Piers Morgan a dodává, že oba vojáci svědčí o celé řadě "nových dalších obvinění".

Britská armáda vyjádřila pochybnosti o pravosti fotografií a konzervativní stínový mluvčí pro armádu Nicholas Soames zpochybnil rozhodnutí je otisknout. Piers Morgan uvedl, že se absolutně neomlouvá za odhalení "tohoto šokujícího chování". Dodal, že o tomto údajném týrání vězňů se "mezi znechucenými britskými vojáky v Basře ví už měsíce".

Jak je možné, že Francis Fukuyama podporuje doktrínu "preventivní války" na obranu amerických národních zájmů a přitom kritizuje americké ideologické nepřátelství vůči multilateralismu? Na to se Fukuyamy zeptal reportér arabského listu Al Ahram. Fukuyama odpověděl:

Neumím psát, nikdy jsem to neuměla. Ani jsem po tom netoužila. Oslovila jsem kamaráda žurnalistu s prosbou, aby "profesionálně" zpracoval to, co já sotva vyjádřím. Odmítl mě s tím, že pod takový brak, který mu podsouvám, se seriózní novinář nikdy nepodepíše. Odpusťte mi tedy mé neprofesionální, naivní, možná brakové podání.

Přišla za mnou s tím, že už ji nebaví život a přemýšlí, jak ho skončit. Téměř nekomunikovala. Takovou ji neznám. Když jsem se s ní setkala poprvé, ona byla puberťačka a patřil jí svět, já byla na druhé straně barikády -- koordinátorka projektu, který byl určen dětem ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

Zdá sa, že staré porekadlo "žiadna správa - dobrá správa", sedí na Macedónsko. Čo však sedí ešte väčšmi, je obrátený uhol interpretácie - správy odtiaľto prichádzajúce - hoci zriedkavo - sú zvyčajne zlé. Vojna v roku 2001 proti albánskym ozbrojeným gerilám v hornatých regiónoch na hraniciach s Kosovom na chvíľu vyzerala tak, že sa vymkne spod kontroly. Krajine sa ale podarilo tomu vyhnúť, aby sa ponorila do totálnej etnickej vojny. Kombinácia medzinárodnej pomoci, sprostredkovania a tlaku, aj keď zohrala v konflikte kľúčovú úlohu, nebola jediným dôvodom.

Letos je tomu dvacet let, co v Británii vyšel anglicky Kunderův román Nesnesitelná lehkost bytí a stal se obrovským bestsellerem. Londýnské nakladatelství Faber plánuje na podzim roku 2004 k tomuto výročí nové vydání tohoto románu. John Banville se v sobotním vydání deníku Guardian k této knize po letech vrátil a s překvapením zjistil, že nezastarala - že je stejně aktuální jako před dvaceti lety, i když čas oponou trhnul a změněn svět - a komunismus ani rozdělená Evropa už neexistují:

V pátek 30. 4. v 18:20 se vysílala v Radiožurnálu o budoucnosti ČR v EU tato diskuse, dobře moderovaná Martinem Veselovským, jíž se zúčastnili švédský novinář Carl Rüster, dánská novinářka Dana Schmidtová a editor Britských listů Jan Čulík.

Boris Cvek vydal právě nové číslo literárního dvouměsíčníku Téma, které obsahuje mj. i rozhovor s Janem Čulíkem.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

22. 3. 2004 jsme uhradili koupi nového serveru, na něž nám po lednové havárii čtenáři rychle poskytli finanční prostředky, a to částkou 122 500 Kč. Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V březnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 2700 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.