V každém případě nás historie a statistika poučují, že slovní přípravu často následuje fyzický útok a styl se často časem stává obsahem jednání. Napomohly tomu i manipulované slovenské zpravodajské (televizní) relace, které jsem (při předchozí návštěvě na Slovensku), odsledoval při nedávných romských nepokojích.

Tato zpravodajství jako typické projevy související s nepokoji vybírala a podáním nadsazovala projevy agresivní či pocity agrese/ohrožení vyvolávající. Jde patrně o cíl najít náhradního nepřítele a odvrátit pozornost od faktu, že politické strany na Slovensku zřejmě jsou, jak mnozí tvrdí, od roku 89 pod vlivem (proruské? proamerické? izolacionistické?) fašizoidní klientelistické sítě propojené s bývalými agenty tajných služeb a korumpujícími podnikatelskými mafiemi a lobby.

Rasismus a xenofobie spojené s vnímáním romské populace má však na Slovensku starší a hlubší kořeny a pogromů a vražd je třeba se v tomto směru s ohledem na gradování situace obávat.

Je nutné, aby řadoví Slováci a světové mínění přinutili slovenskou vládu a parlament situaci radikálně řešit. Situaci zhoršuje i tzv. statusová panika a sociální nejistota řadového představitele majority v dnešní globální (a globálně odcizené) společnosti, v situaci dnešní slovenské nepříliš optimistické ekonomické reality a často i psychické problémy majority, jejichž kořeny sahají od drsného života Slováku v minulosti až po vliv odcizení v moderních průmyslových závodech a aglomeracích a technokratické společnosti vůbec.

Snížení podpor na Slovensku přineslo snížení účinnosti sociální sítě a více škod než užitku, navíc jde i o škody vznikající na dětech, které budeme splácet dlouhodobě. V rámci moderní společnosti se prostě romské etnikum bez silné sociální podpory a pozitivní dikriminace neobejde.

Jestliže za socialismu přineslo ,řešeníˇ romské otázky vznik trvalého problému, dnes se bez řešení neobejdeme a z velké části půjde o odstraňování následků našich dřívějších necitlivých zásahů. Necháme li upadnout romské etnikum, necháme upadnout dnešního i budoucího občana Česka a Slovenska.

Nezapomínejme, že stále častěji dochází ke smíšeným manželstvím, takže postižení romských jednotlivců (vyvolané zejména chudobou a špatnou rodinnou výchovou) a jeho důsledky padají i na majoritu. Kanálů, kterými se zanedbání romského etnika přenáší i na bílé obyvatelstvo, je však mnohem více. Minimálně je třeba připomenout kriminalitu, obchod s drogami, šíření různých nemocí apod.

Ve Španělsku a Maďarsku můžeme vidět mnoho příkladů úspěšné integrace Romů při respektování jejich zvláštností, tedy zejména vloh pro určité činnosti.

Nevím, proč už dávno v "černé" Ostravě nevzniklo na opuštěných průmyslových pozemcích stylové romské městečko s romskými kováři, chovateli koní, truhláři, hudebníky, zpěváky, tanečnicemi, léčiteli apod.

Lidé si neuvědomují, že linie parlamentu a vlády zaměřená proti Romům představuje začátek linie proti řadovému občanovi. Slovenská vláda je v tuto chvíli zralá na odchod ze scény, a to podstatně více než ta česká.

A co může dělat pro řešení problému řadový občan?

Dobrý recept u nás nabízí např. občanské sdružení STOP:

www.s-t-o-p.cz

A podobné iniciativy jsem našel i na Slovensku (doučování a organizování volného času osvojených dětí, dětí z problémových rodin apod.).

Je třeba pomoci doučovat a vychovávat romské děti (práce se mohou účastnit nejen studenti, ale každý bezúhonný občan), a to ve spolupráci se školou i rodinou, ve škole i doma. Pro učitelky je pomocí i dopolední výuka, protože zvýšením počtu vyučujících (vychovatelů) na určitou skupinu dětí se zvyšuje šance aplikovat individuální výukové a výchovné metody a strategie. Je třeba i u rodičů fixovat dobré návyky pro výchovu dětí a navštěvovat děti i doma.. Zkvalitnění výchovy a výuky romských dětí a mládeže považuji za kardinální otázku. Kontaktem bílých s Romy se také zmenší předsudky a vytvoří se lepší podmínky výchovného působení nejen na Romy ale i na majoritní společnost ve smyslu zvýšení tolerance.

Zajímavé je, že současně s růstem projevů rasismu na Slovensku graduje (zejména v Česku; na Slovensku spíše jen v souvislosti se sociálními nepokoji) i kriminalita Romů. Občas uvažuji i o tom, zda za vznik dnešní hektické situace nemohou i nedávné erupce na Slunci. Zkusme, vážení občané, to napětí, strach a nenávist vydýchat. Možná, že již za pár týdnů nebudeme vidět situaci tak bezútěšně a situace sama nebude již tak akutní.

Zcela vážně si myslím, že Slovensko může od pokračujícího srabu zachránit jen osvícený panovník (představuji si někoho mezi M. Labudou, O. Andrászim, L. Feldekem, B. Filanem a M. Rúfusem), který přibrzdí současnou mafiánsko podnikatelskou šlechtu.