3. 5. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 5. 2004

O mladé Romce: Jak pomoci

Tereza Kaděrová

Neumím psát, nikdy jsem to neuměla. Ani jsem po tom netoužila. Oslovila jsem kamaráda žurnalistu s prosbou, aby "profesionálně" zpracoval to, co já sotva vyjádřím. Odmítl mě s tím, že pod takový brak, který mu podsouvám, se seriózní novinář nikdy nepodepíše. Odpusťte mi tedy mé neprofesionální, naivní, možná brakové podání.

Přišla za mnou s tím, že už ji nebaví život a přemýšlí, jak ho skončit. Téměř nekomunikovala. Takovou ji neznám. Když jsem se s ní setkala poprvé, ona byla puberťačka a patřil jí svět, já byla na druhé straně barikády -- koordinátorka projektu, který byl určen dětem ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

Drzá, smělá a zároveň infantilní. Přiměřeně svému věku. Mezi prvními na mě spustila romsky. Čekala, že se leknu. Možná se mi trochu třásla kolena, protože jako zatím nedostudovaná romistka, plná romantické ideologie o spáse Romů či velkém romském obrození, jsem "ochutnávala" hořkosti i slasti svého prvního zaměstnání.

V rámci své profese jsem měla na starosti desetičlennou skupinu dětí, převážně romských, které chtěly vybřednout ze stereotypního koloběhu. Ty děti toužily po vzdělání a rozhodně nechtěly jít ve stopách svých rodičů. A taková byla i ona. Marcela. Romové by řekli, že má otevřené srdce.

Řekla mi, že by chtěla být sociální pracovnicí nebo alespoň romskou poradkyní. Není divu. Vyrostla jako nejmladší z mnoha sourozenců. Stará se o invalidní matku a otce alkoholika. Pravidelně doprovází svou fyzicky postiženou sestru do nemocnice. Ke všemu tahle sestra před nedávnem porodila. Bratr se vrátil z kriminálu a sestřenice si vydělává na ulici pomocí vlastního těla. Typická romská rodina, co se týče vztahu: otec  hlava rodiny, matka -- poslušná loutka a děti respektující jakékoliv rozhodnutí otce. Jenže Marcela chce víc. Netouží skončit na ulici stejně jako sestřenice, neprahne po nemanželském dítěti...

Docela jsme se sblížily. Dávno padl vztah koordinátorka versus studentka. Povídáme si spolu o všem. O jejích problémech v rodině, ve škole, o příteli, antikoncepci, sexu. Důvěřuje mi, a aniž by to tušila, je to nejvyšší ohodnocení za mou práci.

Dnes už nejsem koordinátorka, ale s Marcelou se pořád scházíme. Je studentkou prvního ročníku střední školy se zaměřením na administrativní činnost. Ve škole má skvělé spolužáky, ale...

Na základní škole prospívala velmi dobře. Dalo by se říci, že patřila mezi premianty a průměr známek jí otevíral cestu na jakoukoliv střední školu.

Nevím, zda je běžné honosit se názvem základní škola a upravit osnovy výuky podle osnov školy zvláštní. Je těžké posoudit, jestli by Marcela prospívala se skoro samými jedničkami, pokud by se škola řídila osnovami Ministerstva školství ČR. Takhle byla bez potíží přijata na střední školu, aniž by tušila, že má základní nedostatky ve vědomostech. A už po prvním měsíci studia byla z premiantky náhle "nejhorší" studentka. Začala mít deprese. Nestíhala péči o domácnost, rodiče, sestru s dítětem, venčení psa a přípravu do školy. I když se učila po nocích a při výuce pak usínala, v pololetí propadala z mnoha předmětů. Ztrácela se před očima. Měla pocit, že selhala. Chtěla být "jiná". Nechtěla být "Cikánkou" z pohledu majoritní společnosti. Podařilo se mi přesvědčit ji, aby navštívila psychologa, a po domluvě s výchovnou poradkyní jsme zrealizovaly přestup na jinou střední školu.

Zprvu se zdálo, že jí studium na této střední škole nebude dělat problémy. Ale kolotoč začal nanovo. Rodina ji zaměstnává tolik, že na přípravu do školy zbývá jenom málo času, ke všemu v noci. Zase usíná při výuce a spánkový deficit se projevuje psychicky i fyzicky. Dostavily se další deprese.

Řešením "problému" by byl internát. A i když střední škola, kterou Marcela navštěvuje, takovým zařízením nedisponuje, vyšla jí vstříc a snaží se jí zajistit bydlení v rámci jiné instituce. Jeví se to jako snadné východisko. Bohužel v takové chvíli zasahuje romská komunita. Je nepřístupná tomu, aby mladá dívka, ač na prahu dospělosti, odešla od rodiny, aniž by byla vdaná a tudíž odcházela za svým mužem. Rodina by takové počínání chápala jako zradu a následovalo by okamžité vyhoštění z komunity. Zdá se vám to divné? Kroutíte nechápavě hlavou? Nedivím se. Ale na tom nezáleží. "My" si dokážeme jen velmi těžko představit, jaký dopad by takové "vyhoštění" mělo na romskou dívku. Pro Romy by přestala být "dcerou" a pro majoritní společnost by díky barvě pleti nikdy nemohla být "Češkou". Zůstala by sama.

A je tu ještě jeden problém -- finance. Ano, bydlení na internátu nestojí moc, ale je tady ještě strava, oblečení, taky učebnice něco stojí. A přestože Marcela během víkendů a prázdnin pracuje coby brigádnice, je nemožné, že se jako studentka dokázala sama uživit.

Asi si teď myslíte, že budu apelovat na svědomí "nás Čechů" a koketovat s myšlenkou založení podpůrného konta s názvem "Marcelka". Mýlíte se. Marcela není jediná, kdo má podobné problémy. Ve své praxi jsem se setkala s řadou českých dětí, které jsou v úplně stejné situaci.

V současné době "funguje", ať tak či jinak, několik programů podporujících sociálně slabé studenty. A výsledek? Posuďte sami.

Proto se obracím ne na majoritní společnost, ale na každého z vás -- osud Marcely mi není lhostejný a nedokážu jen tak nečinně přihlížet, jak se řada dalších dětí utápí v nelítostném a společnosti lhostejném souboji, který nemá konce. Nežádám od vás nic víc než radu.

Z časopisu Dobrá adresa

                 
Obsah vydání       3. 5. 2004
2. 5. 2004 Americká armáda se snaží zakrýt systematické mučení obviněním šesti jednotlivých vojáků
3. 5. 2004 Důtky pro vysoké důstojníky americké armády
3. 5. 2004 Příbuzní iráckých vězňů potvrzují mučení
3. 5. 2004 Britští vojáci "si vyměňovali fotografie týraných vězňů"
2. 5. 2004 Jsou či nejsou "britské" fotografie mučení z Iráku pravé?
1. 5. 2004 Mučení v Iráku: vinni jsou i britští vojáci
3. 5. 2004 "Nebylo nám řečeno, že jsou to lidé" Tomáš  Gawron
3. 5. 2004 Vítej v EU, Stando! Štěpán  Kotrba
3. 5. 2004 O mladé Romce: Jak pomoci Tereza  Kaděrová
3. 5. 2004 Jaké bude postavení České republiky v Evropské unii?
3. 5. 2004 Demokracie, ČR, literatura a Evropská unie?
3. 5. 2004 Dávejte si pozor na nákladní dopravu!
3. 5. 2004 České školství dostalo na frak... Radek  Sárközi
3. 5. 2004 Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí "nezestárla"
2. 5. 2004 Fukuyama: V islámském světě je množství liberálních reformátorů
3. 5. 2004 V Izraeli nemůže být pánem Arab
3. 5. 2004 "Korán je Mein Kampf" Pavel  Mareš
30. 4. 2004 Izrael používá teroristické metody Jana  Malá
3. 5. 2004 Stažení USA? Immanuel  Wallerstein
2. 5. 2004 Google nabídne své akcie jen Američanům
3. 5. 2004 Kuba: Nový proces s disidenty Simone  Radačičová
2. 5. 2004 Zpátky domů do Evropy Zdeněk  Bárta
3. 5. 2004 Generálov pád Peter  Greguš
3. 5. 2004 Medzi politikou a rozumom Erich  Goode
3. 5. 2004 Zločin a zisk Radovan  Geist
3. 5. 2004 Pochod za životy žien Oľga  Pietruchová
3. 5. 2004 Ešte to len začína Radovan  Geist
30. 4. 2004 Příslib z Východu
30. 4. 2004 Vystěhuje Británie od zítřka na ulici 2500 českých a slovenských Romů?
1. 5. 2004
30. 4. 2004 Stávkokaz Štěpán  Kotrba
7. 4. 2004 Hospodaření OSBL za březen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
3. 5. 2004 Vítej v EU, Stando! Štěpán  Kotrba
3. 5. 2004 O mladé Romce: Jak pomoci Tereza  Kaděrová
3. 5. 2004 Jaké bude postavení České republiky v Evropské unii?   
2. 5. 2004 Fukuyama: V islámském světě je množství liberálních reformátorů   
30. 4. 2004 Irák: Americká armáda má skandál s mučením vězňů   
30. 4. 2004 Stávkokaz Štěpán  Kotrba
29. 4. 2004 Antonín Dvořák: starý muž z nového světa Martin  Škabraha
29. 4. 2004 Hlásám vám podčlověka Bohumil  Kartous
29. 4. 2004 Atilla: politický punkový básník Petr  Gočev
28. 4. 2004 Jak Václav Klaus "privatizoval" české hospodářství Václav  Žák
28. 4. 2004 Kocourkov na druhou Jan  Čulík
28. 4. 2004 Kdo se v Praze serve na Prvního máje? Ondřej  Slačálek
27. 4. 2004 Kavan: Hybášková se mě bála. Čím jsem si zasloužil takovouto chválu? Jan  Kavan
27. 4. 2004 Zelený euroskandál Jan  Čulík
27. 4. 2004 Plán na likvidaci našeho národa je zpět na horizontu, ale bude proveden jinými metodami