30. 4. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 4. 2004

Izrael používá teroristické metody

Izrael se neustále odvolává na to, že bojuje proti palestinskému terorismu z důvodu své bezpečnosti. Spojené státy nevynechají jedinou příležitost, aby tento argument nepodpořily prohlášením, že Izrael má plné právo na obranu svého státu. Je to pochopitelné, protože obě tyto země mají naprosto totožnou politiku. Když Amerika po 11/9 vyhlásila válku proti terorismu, vzápětí nato Izrael vyhlásil také svůj boj proti terorismu, ten se však od samého počátku netýkal jen palestinských extremistických hnutí a jakéhokoliv odporu, který je následkem okupace, ale celkově všeho palestinského lidu.

Mezinárodní společenství společně se světovou veřejností odsuzuje sebevražedné útoky na izraelské civilisty, ale zrovna tak odsuzuje Izrael, který praktikuje atentáty a okupaci. Atentát je definován jako teroristický čin a je odsouzeníhodné to, že Izrael k nim používá raket, při takovém způsobu ovšem umírá mnoho civilistů a dětí, kteří jednak zrovna byli na místě provedeného atentátu a jednak v poškozených domech v jeho bezprostřední blízkosti.

Izrael neprovádí atentáty jenom v současnosti, používal je ještě dokonce před vznikem státu Izrael a používá je dodnes. V paměti jsou dlouhé seznamy jmen politiků, vědců a myslitelů, kteří byli tímto způsobem zavražděni: Lord Bernadot; Samira Mousaová a Jahja Mashad, dva egyptští jaderní vědci; Al Wazir, tehdejší vůdce Organizace pro osvobození Palestiny; Al Shaqaqi, tehdejší generální tajemník islámského Hnutí Žihád; Abu Ali Moustafa, tehdejší generální tajemník Lidové fronty pro osvobození Palestiny.

Po útocích 11/9 Izrael zneužil toho, že svět byl v šoku a neprodleně začal s likvidací policie palestinské samosprávy a okupací palestinských území. Hned nato začal provádět jeden atentát za druhým, hlavně na představitele hnutí islámského odporu Hamás, která je na seznamu teroristických organizací. Jednalo se o fyzickou likvidaci jeho nejvyšších představitelů. Posledním článkem v řetězci atentátů byl Dr. Abdel Aziz Al Rantissi, zavražděný 17.4.04, poté, co 10.6.03 vyvázl pokusu o atentát s lehkým zraněním, když izraelská helikoptéra zasáhla jeho auto, zemřeli přitom tři Palestinci, z nichž byla jedna žena a děvčátko. Duchovní vůdce hnutí šejch Ahmed Jassin byl na kolečkovém křesle roztrahán raketou z vrtulníku, když se vracel z ranního modlení v mešitě poblíž jeho bytu, společně s ním zemřelo několik jeho druhů, kteří ho doprovázeli.

Ráno10.9.03 stihačka shodila bombu na dům Mahmouda Al Zahar, v městě Gaza, vyvázl s lehkým zraněním, ale jeho nejstarší syn Chaled byl zabit a manželka a dcera byly zraněné, dům byl zničen. Ismail Abu Shanab byl zavražděn raketou, která zasáhla jeho auto dne 21.8.03, s ním zahynuli dva členové jeho ochranky. Atentát na Ibrahima Al Maqadima byl spáchán ráno 8.3.03, raketami z vrtulníků Apache, namířenými na jeho auto, zemřeli s ním tři členové jeho ochranky. Salah Shhada byl zabit 23.7.02, když obytný dům, kde bydlel, byl zasažen raketou z vrtulníku Apache, zemřela s ním jeho žena a mnoho civilistů, mezi nimi mnoho dětí. Na Mahmouda Abu Hanoud došlo k pokusu o atentát v srpnu 2000, když byl ve vězení v Nablusu a jen zázrakem se zachránil, zanedlouho došlo k dalšímu neúspěšnému pokusu, když se jeho auto stalo cílem stihačky F16, rovněž se zachránil, ale bylo přitom zabito 11 Palestinců.

Izrael na něj opakoval atentát potřetí 23.11.01, byl při něm zabit, ve věku 34 let. Jamal Mansour byl zavražděn 31.7.01 v jeho kanceláři, po telefonním hovoru, při kterém se příslušník Mossadu představil jako hlasatel britského rozhlasu, aby se přesvědčil, že zůstane ve své kanceláři, s ním zahynulo několik členů ochranky a šejch Jamal Selim, který byl vězněn dlouhá léta v izraelských věznicích. Na Chaleda Mashaal došlo k nejznámějšímu neúspěšnému pokusu o atentát v Amánu, hlavním městě Jordánska, dne 25.9.97, když jeho osobní ochránce Mohammad Mubid Abu Seif společně s řidičem pronásledovali dva atentátníky, agenty Mossadu, chytili je a odevzdali jordánské policii.

Izrael uplatňuje na palestinské obyvatelstvo brutální kolektivní tresty, což je z mezinárodního hlediska nepřípustné, podle mezinárodního práva mají být civilisté za okupace chráněni. Izrael nikdy nerozlišoval mezi svými vojenskými ztrátami a vyhlazováním civilního palestinského obyvatelstva. Často se argumentuje tím, že ozbrojení Palestinci se skrývají mezi civilisty, nejedná se o žádné skrývání, oni v této oblasti prostě žijí a nejde o armádu, ale ozbrojený odpor. Přitom samotní členové izraelských přepadových jednotek, při akcích zatýkání militantnich aktivistů, používají úskočného civilního převlečení.

V roce 2002 izraelská armáda spáchala v Jenínu hromadný masakr, kde byly srovnány domy se zemí, v několika případech i s jejich obyvateli. Tehdy to byla msta za nastraženou léčku místního odporu, při které zemřelo 13 izraelských vojáků. Izrael odmítl vyšetřovací komisi OSN přístup do Jenínu, že v ní nejsou odborníci na terorismus. V současnosti Izrael používá stejné barbarské způsoby v dalších palestinských uprchlických táborech, naprosto katastrofální humanitární situace je v Rafah a Tulkarem. Izrael pod rouškou boje proti terorismu likviduje všechny životní podmínky, nutné k přežití Palestinců. Vytrvale odmítá vyslání mezinárodních sil, o které neustále naléhavě žádá palestinská vláda na ochranu palestinského lidu. Pokud je bezpečnost Izraele ohrožena, dalo by se logicky usoudit, že ten by měl žádat o mezinárodní ochranu, zatímco tomu je naopak.

24. dubna t.r. Izrael odmítl návrh Terje Roeda Larsena, zmocněnce generálního tajemníka pro Blízký východ, aby byly vyslány mezinárodní síly a pozorovatelé k dozoru po dobu stahování izraelské armády z pásma Gazy, které navrhl Šaron. Izraelský vyslanec u OSN Arye Mekel prohlásil: "Nedomníváme se, že poslání mezinárodních sil je dobrý nápad, ale je možné, že požádáme o pomoc spřátelené země, jako jsou USA." Larsen ujistil, že stažení armády musí být úplné a konečné, a že Rada bezpečnosti OSN rozhodne o ukončení okupace, zatímco Šaron prohlašuje, že k návratu izraelských vojenských sil do Gazy může dojít kdykokoliv, kdy to Izrael uzná za vhodné. Izrael tak soustavně přezírá roli OSN a staví se sám nad mezinárodní zákony.

Mnozí argumentují tím, že Izrael je jedinou svobodnou a demokratickou zemí na Středním východě, to je sice pravda, ale v žádném v žádném případě mu to nedává právo používat brutální sílu k potlačovaní druhého národa, totálně pustošit jeho území i s infrastrukturou a naprosto ignorovat jak mezinárodní zákon, tak odsouzení mezinárodní společnosti. Nelze zaměňovat práva palestinského lidu s totalitními režimy arabských zemí. Demagogicky to tak omlouval například Roman Joch ve článku "Rabín, kněz a krásná blondýnka" uveřejněného v MFD 23.4.04, kterým reagoval na článek vídeňského rabína Friedmana "Izrael a obušek holokaustu", MFD 21.4). Rabín Moische Arye Friedman nesouhlasí s existencí Izraele z náboženských důvodů, na toto přesvědčení má plné právo, nakonec tuto myšlenku zastávají všichni ortodoxní pravověrní Židé, zastává je i hnutí Neture Karta (O postoji židovského hnutí Neture Karta k sionismu BL 17.1.03 ZDE). Nadřazovat jeden národ a druhý, který nesmírně trpí pod izraelskou okupací, zatracovat jenom proto, že žije v jiném režimu, se dá přinejmenším nazvat rasismem. Samozřejmě, že politicky nelze nic namítat proti existenci Izraele, ale je třeba poukazovat na to, že svoboda a demokracie v něm není stejná pro všechny. Je všeobecně známo, že Arabové žijící v Izraeli mají své představitelé v Knessetu, ale jejich všeobecná práva jsou oklešťována a žijí víceménně v apartheidu. (Intifáda byla odpovědí na neuskutečněný mírový proces -- Maruan Bishara o své knize Palestina a Izrael, mír nebo rasová diskriminace BL 21.5.03 ZDE), také je potřeba vyzvedávat to, že muslimové před vznikem Izraele žili se Židy v souladu.

Při současných oslavách 56. výročí založení Izraele, demonstrovalo na padesát tisíc Izraelců proti Šaronovu plánu na zrušení svázání Izraele s Palestinci , a který posvětil Bush. Tím, že souhlasil s Šaronovým jednostranným řešením, vlastně popírá "Cestovní mapu" za kterou se angažoval a Palestinci s ní souhlasili. Místo toho mají žít v ghetu, odděleni izolační zdí a na Západním břehu nejenomže zůstávají izraelské kolonie, ale přibudou k nim ty, které budou přestěhované z Gazy. Bush a Šaron tak rozhodují o osudu Palestinců, aniž by se obtěžovali tak důležité rozhodnutí s nimi konzultovat.

Ani válkou v Afganistánu, kterou Bush vedl kvůli likvidaci organizace Al Qaida a režimu Talibánu, ani invazí do Iráku, kterou údajně irácký lid měl být osvobozen od krutého diktátora a stát se příkladem arabské demokracie na Blízkém východě, ani izraelskou okupací a státním terorem, se nedosáhlo kýženého výsledku. Tálibán a Saddám sice byli dstraněni a Al Qaidě byla zasazena smrtelná rána, ale nesmírné utrpení lidu ve válce, velké ztráty na životech a rapidní zhoršení životních podmínek, vykonaly své. Muslimové jsou pobouřeni otevřeným nepřátelstvím Ameriky a nespravedlivým nadržování Izraele a fundamentalisté z důvodu ohrožení islámu vyzývají k žihádu -- svaté válce. A to je nové semeniště dalšího terorismu. Jakékoliv násilí plodí zase jen násilí, je to bludný kruh, kterým se žádná situace nevyřeší, naopak je příčinou nezvladatelného chaosu a nekonečného umírání na obou stranách, avšak civilisté a děti platí za válku, která jim byla vnucena, tu největší daň.

Bushova administrativa je schopna z důvodu mocenské a vojenské převahy dočasně vyhrát válku, ale z absolutní neznalosti mentality muslimů a konkrétní situace na Středním východě, zrovna tak bezmezného stranění Izraeli, které nedovoluje ve vleklém izraelsko-palestinském konfliktu sebemenší krok vpřed, není už absolutně schopna řešit nastalý zmatek, který sama zasela. Američtí vojáci se k iráckému lidu chovají nadřazeně, používají násilné metody, zcela totožné s izraelskými, které ponižují a urážejí původní obyvatele. Lid se pak spontánně brání okupaci a zrovna takové prostředí je živnou půdou pro extrémistická hnutí, která jen přilévají olej do ohně a situace se tak stává neřešitelnou.

Jak Spojené státy, tak Izrael v praxi nepoužívají k řešení konfliktů politickou rozvahu, ale jen hrubé násilí. Je tragédií, že si jejich vlády neuvědomují, že tím terorismus nejenže nemůže být vymýcen, ale jen tím vzroste. Evropská unie zaujala k boji s terorismem velmi vyvážené stanovisko, je proti němu nesmiřitelná , ale klade přitom hlavní důraz jak na mezinárodní spolupráci zpravodajských služeb, tak na odstraňování kořenů terorismu.

                 
Obsah vydání       30. 4. 2004
2. 5. 2004 Americká armáda se snaží zakrýt systematické mučení obviněním šesti jednotlivých vojáků
2. 5. 2004 Jsou či nejsou "britské" fotografie mučení z Iráku pravé?
1. 5. 2004 Mučení v Iráku: vinni jsou i britští vojáci
1. 5. 2014 Máj Karel Hynek Mácha
1. 5. 2004 Slavný den Jaroslav  Seifert
1. 5. 2004 Máj 1890 Jan  Neruda
1. 5. 2004 První máj a jeho tradice
1. 5. 2003 Svatý Josef Dělník a May Day Štěpán  Kotrba
30. 4. 2003 Památce popravených anarchistů z chicagského procesu
30. 4. 2004 Stávkokaz Štěpán  Kotrba
30. 4. 2004 Bush odsoudil mučení iráckých vězňů americkými vojáky
30. 4. 2004 Irák: Americká armáda má skandál s mučením vězňů
30. 4. 2004 Vystěhuje Británie od zítřka na ulici 2500 českých a slovenských Romů?
30. 4. 2004 Nové zdanění důchodů odhlasováno
30. 4. 2004 Uprostřed britského euroskepticismu vítá Tony Blair nové členy EU
30. 4. 2004 The Sun: PANIKA! Vlna přistěhovalců zahltí v sobotu Británii!!
29. 4. 2004 Rozšíření EU: Zradila Evropa nové členské země?
29. 4. 2004 Daily Telegraph: Je dobře, že Blair zasahuje proti východoevropským imigrantům
30. 4. 2004 Příslib z Východu
30. 4. 2004 Do Evropy levou, pravou anebo žádnou? Jan  Paul
30. 4. 2004 Evropo, vítej Miloš  Navrátil
29. 4. 2004 Nedokončená symfonie
29. 4. 2004 Hospodářská deprese v Evropě
30. 4. 2004 Výsledky ankety Ropák 2004
29. 4. 2004 Antonín Dvořák: starý muž z nového světa Martin  Škabraha
28. 4. 2004 Překvapení: Praha leží západněji než Vídeň!
30. 4. 2004 Mají Haló noviny redakci?
30. 4. 2004 Konzervativní konference "Jak bránit Západ" - ale jen pro muže?
30. 4. 2004 Tisková konference prezidenta Chiraka k rozšíření Unie Jana  Roy
30. 4. 2004 Izrael používá teroristické metody Jana  Malá
30. 4. 2004 Povrchní a zavádějící článek o blackmetalové hudbě
29. 4. 2004 Irák: Američané - možná - odcházejí z města Fallúdža
30. 4. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 21. dubna 2004
30. 4. 2004 Fotografie rakví s americkými padlými vojáky rozproudily v USA diskusi Miloš  Kaláb
30. 4. 2004 Jsou psí exkrementy dokladem naší vysoké životní úrovně? Miloš  Dokulil
29. 4. 2004 Nejskromnější umění v Brně Martin  Vaněk
30. 4. 2004 Co je to vlastně marxismus Stanislav  Heczko
30. 4. 2004 Marx, marxismus-leninismus a socialistické zkušenosti v moderním světovém sytému Immanuel  Wallerstein
30. 4. 2004 Centrum a periferii bude mít i Evropská unie Stanislav  Holubec
29. 4. 2004 Atilla: politický punkový básník Petr  Gočev
28. 4. 2004 Kdo se v Praze serve na Prvního máje? Ondřej  Slačálek
29. 4. 2004 Mobilní telefony nejsou výhradně pro přátelské popovídání Miloš  Kaláb
29. 4. 2004 Hlásám vám podčlověka Bohumil  Kartous
28. 4. 2004 Jak Václav Klaus "privatizoval" české hospodářství Václav  Žák
7. 4. 2004 Hospodaření OSBL za březen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
2. 5. 2004 Fukuyama: V islámském světě je množství liberálních reformátorů   
30. 4. 2004 Izrael používá teroristické metody Jana  Malá
24. 4. 2004 Šaron: Možná zabijeme i Arafata   
22. 4. 2004 Mystický nihilismus islámských teroristů   
21. 4. 2004 Život dr. Abdela Azize Al Rantissiho ve zkratce   
21. 4. 2004 Izrael: Mordechai Vanunu na svobodě   
20. 4. 2004 Jak je to s Huntingtonovou teorií o "střetu civilizací"?   
17. 4. 2004 Izraelci "usmrtili šéfa organizace Hamas"   
16. 4. 2004 Co znamená nový Šaronův plán pro Palestinu a Izrael?   
15. 4. 2004 Bush kupuje židovské hlasy Tomáš  Gawron
15. 4. 2004 Bush schválil "historický" Šaronův plán   
26. 3. 2004 Realita nemá nic společného s předsudky Jana  Malá
24. 3. 2004 Ubohá oběť Šaronovy ubohé taktiky   
23. 3. 2004 Izrael zavraždil šéfa organizace Hamas   
15. 3. 2004 Ani v muslimských zemích není zakázána interrupce Jana  Malá

Asymetrická válka a to, co nazýváme terorismem RSS 2.0      Historie >
30. 4. 2004 Izrael používá teroristické metody Jana  Malá
28. 4. 2004 Schily šokoval Zelené svým vyjádřením o teroristech   
22. 4. 2004 Mystický nihilismus islámských teroristů   
22. 4. 2004 Desítky mrtvých při teroristickém útoku v Basře   
16. 4. 2004 Hybáškové svědectví o sobě a o terorismu Miroslav  Polreich
16. 4. 2004 Válka proti terorismu jako výraz soudobé absurdity Tomáš  Linhart
13. 4. 2004 Demokracie a terorismus Mojmír  Babáček
9. 4. 2004 USA se chystají napadnout teroristy uvnitř Pákistánu Miloš  Kaláb
2. 4. 2004 Španělsko ví, jak jednat s teroristy Miloš  Kaláb
24. 3. 2004 Rumsfeld a Powell: "Naše vláda nezanedbala hrozbu terorismu"   
24. 3. 2004 Válka nezmenšila nebezpečí terorismu, nýbrž je naopak zvětšila Milan  Opočenský
22. 3. 2004 Jak vypadá teroristův profil? Simone  Radačičová
22. 3. 2004 Jsem fanatický terorista Josef  Vít
19. 3. 2004 Po Madridu: Evropa jako Titanic   
17. 3. 2004 Autor vyprázdnil obsah terorismu