Abdel Aziz Al Rantissi se narodil 23. října 1947 ve vesnici Jubna (mezi Aaskalanem a Javou). Po válce v roce 1948 se jeho rodina uchýlila do pásma Gazy a usadila se v uprchlickém táboře Chán Junes, v té době mu bylo 6 měsíců. Rantissi vyrostl mezi devíti bratry a dvěma sestrami. V šesti letech začal chodit do školy, náležící Agentuře pro pomoc uprchlíkům. Jeho rodina měla velmi těžkou životní situaci, proto byl nucen v šesti letech vypomáhat k obživě početné domácnosti.

Ve škole byl vynikajícím žákem. Střední školu dokončil v roce 1965 a odjel do Alexandrie, ke studiu na lékařské fakultě. Vysokou školu absolvoval v roce 1972, jako jeden z nejlepších. Vrátil se do Gazy, ale za dva roky se vrátil do Alexandrie, aby vystudoval na dětského lékaře. V roce 1976 se navrátil do Gazy, kde pracoval jako stálý lékař v nemocnici Nassir (ta je hlavním lékařským centrem v Chán Junes).

Byl ženatý a otcem šesti dětí (dvou synů a čtyř dcer). Dr. Rantissi pracoval v několika veřejných institucích, byl členem řídícího výboru islámské společnosti, lékařské arabské společnosti v Gaze a palestinském červeném půlměsíci. V islámské společnosti přednášel od samého jejího vzniku v roce 1978, vyučoval genetiku a parazitologii.

V roce 1983 byl zatčen z důvodu odmítnutí placení daní okupační správě, byl uvězněn na 21 dnů. V roce 1987 založil se skupinou aktivistů islámského hnutí Organizaci islámského odporu "Hamás". 4.února.1988 ho okupační síly zatkly a byl uvězněn dva a půl roku na základě obvinění z nepřátelské činnosti proti okupaci. 4. září.1990 byl propuštěn a 14.prosince.1990 byl opět zatčen a odsouzen na rok domácího vězení. 17.prosince.1992 byl vypovězen společně se čtyřmi sty aktivisty a kádry islámského hnutí Hamás a Žihád do jižního Libanonu, kde vynikl jako mluvčí vypovězených, jejich jménem prohlásil, že nezůstanou v táboře v oblasti Mardž zuhúr a že odmítají sionistické rozhodnutí o jejich odsunu, chtěli tím donutit okupační správu k jejich návratu. Okupační síly ho ihned po návratu z Mardž zuhůr zatkly a zůstal ve vězení do poloviny roku 1997.

Po propuštění začal hrát aktivní roli ve vedení organizace Hamás, která dostala od palestinské moci bolestný úder v roce 1996. Mocně se bral o věc palestinského lidu a o postoje hnutí, povzbuzoval k jeho opětnému obrození. 10.dubna.1998 ho zatkla palestinská vláda, za méně než rok, co vyšel z okupačního vězení. Propuštěn byl za 15 měsíců, když zemřela jeho matka. Potom byl znova třikrát zatčen a propuštěn potom, když držel hladovku a vězení bylo bombardováno izraelskými letadly, zatímco byl zavřen v cele ústředního vězení. Celkem byl vězněn v palestinských věznicích 27 měsíců. Palestinská moc se ho ještě pokusila dvakrát uvěznit, ale nepodařilo se jí to, vzhledem k davu Palestinců, kteří střežili jeho byt.

10. června 2003 Rantissi unikl atentátu, kdy izraelské helikoptéry zasáhly jeho auto, byl převezen do nemocnice spolu se svým synem, který ho doprovázel. Ošetřující lékaři oznámili, že jeho zranění je lehké. 24. března 2004 byl Dr. Rantissi vybrán jako vůdce hnutí Hamás, vzápětí nato, co byl spáchán atentát na duchovního vůdce hnutí, šejcha Ahmeda Jassina.

Izrael prohlásil, v rámci ofenzívy vražedných atentátů, cílených na vedoucí osobnosti Hamásu, že bude pronásledovat Rantissiho a ostatní představitele hnutí, dokud ho zcela nezlikviduje. V sobotu v noci, dne 17.dubna 2004, okupační letadla provedla atentát na Rantissiho a spolu s ním zahynuli tři členové jeho doprovodu, jeden z nich Najlah Mohammad (20 let).