"Úterý večer: další únosy, další zabíjení, další špatné zprávy pro prezidenta Bushe v Iráku" - těmito slovy zahájil pořad Newsnight televize BBC včera ve 22.30 své zpravodajství a pokračoval: "Americká vojska čelila sunnitským i šiitským vzbouřencům, zatímco se prezident Bush připravoval na obranu své politiky před americkým lidem v televizi. Ale do jaké míry tato politika vytváří víc nepřátel, než američtí vojáci mohou usmrtit či zvládnout?"

V Británii vlastní nyní 50 milionů osob mobilní telefon. Po celé zemi je rozmístěno 35 000 stožárů, vysílajících mobilní signál, ale pro právě zaváděné telefony třetí generace bude zapotřebí třikrát více těchto vysílačů. Šíří se informace, že někteří lidé, kteří žijí v blízkosti mobilních vysílačů, mají zdravotní potíže. Je to možno brát vážně?

Pozoruhodný dopis Daniela Cohn-Bendita, spolupředsedy poslanecké skupiny Evropského parlamentu "Zelení/EFA", který vytýká Janu Beránkovi a Jakubu Patočkovi, vedoucím silám předsednictva české strany Zelených, používání autoritářských, nedemokratických metod.

Ahoj Dany,

už jsem Ti děkoval za solidaritu a odvahu, s níž jsi vyjádřil spravedlivý názor. Ano, před volbami je třeba k vyslovení takového názoru odvahy.

Nemyslím, že bys mohl přijet do ČR a diskutovat zde s RR předtím, něž tato rada zruší potrestání mých šesti přátel a mne samého. Dvaapadesátičlenná RR se skládá zhruba z tuctu přátel Jakuba Patočky, kteří mu jsou bezmezně oddáni, dále z dalšího tuctu členů, kteří také kritizují jeho metody politické práce, ale hluboce se za to stydí, protože jsou k němu loajální, věříce upřímně v jeho úspěch (i když třeba ne už teď, v těchto volbách) a v jeho postup.

Pozoruhodný dopis, který poslali Jan Beránek a Jakub Patočka z vedení české Strany zelených Danielu Cohnu-Benditovi, spolupředsedovi poslanecké skupiny "Zelení/EFA" v Evropském parlamentu.

Když se Bohuslav Sobotka obrátil na Světovou banku, aby připravila reformu českého zdravotnictví, dal tím Marii Součkové políček? Svědčí to o dobré komunikaci ve vládě? Neznamená to, že komunikace ve vládě vázne? Je Součková ve své funkci ohrožena? Je Součková pro zdravotnictví přínosem?

To jsou opravdu otázky, které mi položila jedna mladá novinářka. Jako bývalý ministr dostávám podobné otázky často. Neznamená to, že je novinářka hloupá. Znamená to, že je hluboce neinformována. Jak potom mohou být informováni čtenáři, posluchači, diváci...?

V sobotu 3.dubna navštívil francouzský prezident Jacques Chirac Rusko. Po Gerhardu Schröderovi to byl druhý evropský představitel, který se osobně setkal s Vladimírem Putinem po jeho znovuzvolení 14. března.

Stabilizace bezpečnostní situace v Iráku vyžaduje dodatečné finanční náklady. Tyto požadavky jsou nad rámec možností Spojených států. Mnozí očekávali, že rok po začátku války v Iráku bude situace vyřešena. Že převládne všeobecné uspokojení nad svržením diktátora, v Iráku bude zaváděna demokracie a země bude směřovat k prosperitě. Jenže minulý týden bylo během povstání v této zemi zabito přibližně 900 Iráčanů a 62 Američanů.

V Britských listech vyšel dne 8. dubna článek s nadtitulem: "Zdrcující kritika z Bruselu" a s titulkem: "ČR patří k zemím EU s nejnižším počtem vysokoškolsky vzdělaných občanů". Vždy, když se vyrojí kritické články na téma české vzdělanosti, čerpají autoři své -- v podstatě velmi povrchní znalosti - z mezinárodních statistik, které jsou však mylně interpretovány. Nejprestižnější výzkum, zabývající se celosvětově vzdělávacími systémy, je publikace zemí OECD "Education at a Glance".

V druhé polovině minulého roku se bitva týkající se povinné vojenské služby zdála být dobojována. Armáda se definitivně profesionalizuje, konec vojenské služby je stvrzen zákonem a poslední branci již narukovali. Téma, které mimo jiné sloužilo k mobilizaci anarchistického hnutí zejména na začátku devadesátých let, tak bylo zdálo se definitivně uloženo k ledu. Spolu s povinnou vojenskou službou měla skončit i tzv. civilní služba, alternativa pro muže, jimž svědomí nebo náboženská víra neumožňovala na vojenskou službu nastoupit.

Subcomandant Marcos píše z mexických hor o přítomnosti a o náznacích možné budoucnosti. Egon Bondy z Bratislavy upozorňuje na důležitost poznání a vysvětlení určitých aspektů minulosti pro to, abychom se v budoucnosti vyhnuli opakování chyb. Následující text není ničím víc než několika poznámkami jednoho aktivisty anarchistického hnutí, které neaspirují na to odpovědět na otázky položené v textech -- bude se pouze snažit je rozvinout a k některým položit "proti-otázky".

Chci reagovat na výzvu soudruha Marcose, jednoho z velitelů EZLN v Chiapasu, s jejímž překladem jsem se seznámil v samizdatovém (sic!) časopise levicových křesťanů (tento překlad přinesly na internetu Britské listy - pozn. red.), který je distribuován zdarma a vychází jen díky finanční podpoře svých čtenářů v Praze -- dnešní České republice. Upozorňuji, že mi již bude 75 let a patřím k "intelektuálům," které právem s. Marcos důrazně kritizuje, a mohu jen potvrdit, že má pravdu. Doufám jen, že mohu říci, že jsem se jaksi instinktivně ubránil oněch jejich zlozvyků, jež jim s. Marcos vytýká. Jako levicový marxista jsem od r. 1948 důsledně stál na antistalinistické pozici, aniž bych přitom přejal jinou neméně jednostrannou indoktrinaci, např. trockistickou. A také jsem nežil ve věži ze slonoviny, ale na nejnižší příčce sociální stratifikace -- tedy pauper mezi paupery: byl jsem odkázán na nejnižší invalidní důchod.

Tolik jen na vysvětlení.

Muslimští přistěhovalci [na Západ] nehledali nový způsob života. Předpokládali, že budou moci pokračovat ve svém dosavadním způsobu života, jen že budou bohatší. Neočekávali ani nechtěli nevyhnutelné kulturní napětí, vzniklé v důsledku přechodu do jiné civilizace, a v žádném případě je ani nenapadlo, že v dlouhodobé perspektivě nebudou schopni udržet svou kulturu a náboženství při životě. Starší generace si nyní uvědomuje, že ani vnějšková konformita vůči tradičnímu způsobu oblékání a chování u mladých 'muslimů' už není zárukou, že vnitřně přijímají islám. Nedávno jsem čekal na taxíka před nemocnicí v britském městě, kde žiju, vedle mě stály dvě mladé ženy, plně zahalené v muslimské burce, byly jim vidět jen oči. Jedna řekla druhé: "Hele, dej mi čouda, už to nemůžu vydržet." Jakmile prostředí přestane vyvíjet na tyto dívky tlak, přestanou okamžitě nosit muslimský oděv.

Všichni, kdo žijí v takovýchto britských městech, se nutně musejí ptát, zda islám obsahuje nějaké hodnoty - kromě instinktivního vědomí, že jakmile je jednou zahájena sekularizace, vzniká nezastavitelná řetězová reakce - a tak není islám přizpůsobitelný modernímu světu. To jsou argumenty Theodora Dalrympla, které shrnujeme.

pondělí 21.45: To je názor zpravodaje BBC Johna Simpsona, toho času v Bagdádu:

Americká vláda hodlá požádat Čínu o pomoc ve válce proti terorismu a při projednávání nukleárního napětí se Severního Koreou. Americká firma Westinghouse by ráda prodala Číně čtyři nukleární reaktory. Viceprezident Dick Cheney tedy spojí obě mise - politickou i hospodářskou - do jedné.

Rwandský reportér Rodrique Ngowi se domnívá, že se situace v Rwandě obrací k lepšímu, zatímco tisíce příslušníků národnosti Hutu čekají na to, jak soudy zváží jejich účast na masovém vraždění před 10 roky.

Velmi mně pobavila (a zároveň rozesmutněla) patafyzická diskuse nad článkem Radka Mokrého o Černobylu. Dokazuje totiž, že někteří čtenáři Britských listů nedokážou kriticky pracovat s prameny, respektive neumějí odlišit seriózní vědecké studie, které prošly odbornou oponenturou, od senzačních novinářských výmyslů a účelově zkreslené aktivistické demagogie.

From 25 March until 20 June a special exhibition on loan from the Jewish Museum in Prague can be viewed at the Jewish Museum in London.

Images in pencil, crayon and watercolour by children aged from seven to 11 years created in Terezin (Theresienstadt) between 1942 and 1944 reflect happy memories of life before the war to daily life in the camp. Barely 100 children survived from more than 15,000 who passed through.

The Jewish Museum, Raymond Burton House, 129-131 Albert Street, London NW1, Monday-Thursday 10am-4pm, Sunday 10am-5pm, tel. 020 7284 1997, jewishmuseum.org.uk, Admission L3.50 adults

A talk by Sir John Tusa
Tuesday 25 May, 6 for 6.30pm, Czech Embassy, 26 Kensington Palace Gardens, London W8

In the 1930s, the Bata company bought land at East Tilbury in order to establish a shoe factory. Around the factory a garden village was laid out, its plan and some of its buildings the work of the architects employed by Tomas Bata to design his utopian town of Zlin in Moravia. Former director of the BBC world service and now director of the Barbican Centre, Sir John will reveal the fascinating history of the Bata estate and the community that evolved there.

Members of the public are welcome to attend.

Ve večerních tv zprávách před několika dny jsem viděl paní ministryni Buzkovou, jak rozhořčeně kroutí hlavou nad propagačními materiály jisté jihlavské iniciativy, která ve školách po záminkou výchovy k rodičovství šíří protipotratovou ideologii zvláště odsozeníhodným způsobem. Zajímavé je, že ministryně školství, která takto kroutila prozatím vlastní hlavou, v předminulém týdnu předložila návrh "školského zákona", který navrhuje fakticky "zrušení osnov" s tím, že si každá škola bude moci učit co chce s důrazem na "tvořivost", "iniciativu" a proti "biflování". Nepochybuji však, že protipotratová ideologie je iniciativně tvořivá a rozhodně nechce, aby studenti něco biflovali, úplně se spokojí s tím, že si žáci "poznatky" vštípí a pokud možno o nich nebudou moc přemýšlet, hlavně že je budou šířit.

Katedra slovanských studií na Glasgow University vypisuje konkurs na místo bohemistického lektora na školní rok 2004-05. Hledáme absolventa bohemistiky, pokud možno se zkušeností výuky češtiny pro cizince, či jiného jazyka. Uchazeči by měli mít obstojnou znalost angličtiny. Jejich úkolem bude vyučovat studenty prvního a druhého ročníku bohemistiky českému jazyku. Jejich pracovní úvazek bude cca 8 vyučovacích hodin týdně. Jmenování je na dobu deseti měsíců, od října 2004 do června 2005. Úspěšný kandidát obdrží na tuto dobu stipendium ve výši 6000 liber. Zároveň se očekává, že kandidát vypracuje postgraduální práci v oboru bohemistiky, slavistiky či anglistiky pro získání titulu MPhil. Pro toto roční postgraduální studium kandidáta Glasgow University osvobodí od platby školného, které bude po vstupu ČR do EU sníženo z nynějších 7000 na 2500 liber.

Toto místo pro bohemistického lektora-postgraduálního studenta financuje společně Glasgow University, MŠMT ČR a britský Foreign and Commonwealth Office.

Podrobnosti i formulář pro zájemce jsou ZDE

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

22. 3. 2004 jsme uhradili koupi nového serveru, na něž nám po lednové havárii čtenáři rychle poskytli finanční prostředky, a to částkou 122 500 Kč. Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V březnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 2700 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.