V současnosti je v Británii asi 35 000 vysílačů pro mobilní telefony, avšak podle odhadů bude mobilní operátor třetí generace potřebovat nejméně 100 000 nových vysílacích stožárů. K tomu přidejte desetitisíce vysílačů nové terestrické komunikační sítě britské policie. Vysílací stožáry už nejsou jen na vzdálených polích, jsou ve vaší ulici, u vaší ložnice, na střeše vašeho domu. na střeše školy, kam chodí vaše dítě.

"Hučí mi v učích, spouští se mi krev z nosu, je mi špatně od žaludku a nemohu spát," konstattuje Alan Brooks, tiskař v důchodu, který bydlí 20 metrů od mobilního vysílače ve vesnici Kensworth v hrabství Bedfordshiru. Když stráví několik nocí někde jinde, mimo dosah "svého" vysílače, jeho zdravotní stav se vrací k normálu.

Faisal Khawaja, 24, bydlel v městě Beaconsfield, kde postavili v roce 2002 mobilní vysílač 50 metrů od jeho domu. "Okamžitě jsem začal trpět příznaky, jako jsou závratě, ztráta schopnosti se soustředit, ztráta paměti, a začalo mi praskat a pískat v uších," konstatuje. Stěžoval si, že ho neustále bolí hlava, ale dva lékaři mu řekli, že mu nic není. Khawaja tvrdí, že poprvé začalo jeho tělo citlivě reagovat na rozhlasové vlnění, když začal před třemi lety používat mobilní telefon. "Stačilo, abych telefonoval jen pět vteřin a už se objevily silné příznaky." Mezitím se ze svého bytu u mobilního vysílače už odstěhoval.

Geraldine Attridgová, 37, z města Yew Tree ve West Bromwichi "si byla hned od samého počátku jista", že její tinnitus, hučení v uších, má něco společného s mobilním vysílačem umístěným na střeše jejího paneláku. Místní komunální úřad i mobilní telefonní společnost Orange jí sdělili, že to je vyloučeno.

Avšak Attridgová vypracovala dotazník a doručila ho do 800 bytů v horním patře paneláků, na nichž byly umístěny také mobilní vysílače. Obdržela 600 odpovědí. "Byla jsem šokována, kolik lidí dotazník vyplnilo, lidi mi psali dopisy a chodili za mnou na návštěvu."

Její respondenti si stěžovali, že jim zvoní v uších, že mají bolesti hlavy a trpí nespavostí. Spolu se závratěmi, krvácením z nosu, nevolností a ztrátou schopnosti se soustředit, to byly typické příznaky, které lidé hlásí z celé Británie. Všechno jsou to příznaky nemoci z ozáření.

Lisa Oldhamová, z aktivistické organizace Mast Sanity (Mějte rozum se stožáry) tvrdí, že vůbec není složité najít skupinu lidí, kteří bydlí blízko mobilního vysílače a kteří mají zdravotní problémy.

Na místní úrovni se takovéto věci dostávají na veřejnost, když začnou spolu sousedé navzájem hovořit. To se stalo v městě Wishaw, kde čtyřicetileté Eileen O'Connorové byla v roce 2001 diagnostikována rakovina prsu. Poslali ji do nemocnice a tam začala potkávat celou řadu svých sousedek.

I ona začala pak sousedům, bydlícím v blízkosti mobilních vysílačů, rozesílat dopisy. "Začali se ozývat lidé, říkali: 'Já mám rakovinu prsu, já dostávám vyrážky, já mám to či ono.'" Z 50 lidí, žijících ve Wishaw, si stěžuje 25 na zdravotní problémy. Kromě rakoviny a vyrážek jde o bolesti hlavy, o závratě a o nespavost.

Někteří lidé, kteří mají pocit, že jsou postiženi, činí razantní protiopatření. Když bydlel Khawaja nedaleko mobilního vysílače, vydal tisíce liber na materiál, jímž se snažil svůj dům od signálu vysílače odstínit. Kupoval si materiál, jímž RAF, CIA a FBI odstiňují své budovy. Spal pod železnou sítí. "Mnoho lidí zjišťuje, že pokud spí s hlavou pod železnou sítí, nespavost mizí," konstatuje jiný aktivista.

Potíž je, že veškeré tyto důkazy jsou jen náhodné, nesystematické. A věda potřebuje systematický materiál. Britská National Radiological Protection Board, Rada pro ochranu před rádiovým zářením, která radí vládě a je částečně financována mobilními operátory, tvrdí, že neexistují žádné důkazy, že by záření, vyzařující z vysílačů či z telefonů lidi zdravotně ohrožovalo.

Předpisy týkající se rádiových vln, které používají mobilní telefony, se zabývají teplotními efekty: zkoumají, zda záření z telefonů či z vysílačů je dostatečně silné na to, aby zahřálo lidské buňky a tím je poškodilo. A to není - je řádově až tisíckrát nižší než jsou bezpečnostní hranice. Avšak někteří vědci argumentují, že potenciální zdravotní riziko mobilních telefonů nemá nic společného s teplotou.

Potíž totiž je, že mobilní telefony a vysílače vyzařují pulzující šum, který ochromuje funkce lidského těla stejně tak, jak ochromuje třeba komunikaci s letadlem či zařízením v nemocnicích. "Živé lidské tělo je elektromagnetický nástroj, není to jen pytel chemikálií," konstatují vědci. "Informace se v lidském těle přenáší elektricky, tělesné chemické procesy jsou řízeny elektrickými signály."

Podle této teorie vyvolává pulzující šum, vysílaný mobilními vysílači a telefony "interferenci" s lidským tělem. Ochromuje to tělesné funkce a může to vést k vzniku nemocí. Vědci poukazují na to, že míra elektromagnetického "hluku" kolem nás za posledních 20 let vzrostla milionkrát. Mobilní telefony, bezdrátové telefony, bluetooth a identifikační technologie užívají rádiového pásma, které bylo dřív mrtvé.

A zatímco mobilní telefony vysílají vysokou míru radiace krátkým jednorázovým pulzem, vysílače pro mobilní telefony vysílají nízkou míru interferujících pulzujících mikrovln nepřetržitě. Tato netermální teorie vysvětluje, proč mobilní vysílače nemají záporný zdravotní vliv na všechny lidi. Nejdůležitější je subjektivní citlivost, zranitelnost.

Britská radiologická rada tuto teorii zpochybňuje. Jiní poukazují na množství důkazů, z nichž, jak se zdá, vyplývá, že na této teorii něco je. Dr. Henry Lai, profesor bioinženýrství na University of Washington v Seattle, studuje tento druh záření už 24 let. "Zaznamenal jsem množství vlivů," konstatuje. "Jedním z nich je poškozování DNA, což je problém, protože to může vést k degenerativním chorobám, jako je Alzheimer. Mutace DNA způsobují rakovinu."

Lai dodává, že jeho experimenty ukázaly, že u zvířat, vystavených tomuto druhu záření, dochází ke změnám v chemických procesech v mozku. Jiní vědci jinde na světě našli jiné biologické souvislosti: rakovinu u laboratorních krys, poškozené bílkoviny u červů, mrtvé mozkové buňky u krys.

Roste znepokojení. V říjnu 2002 podepsalo 59 lékařů v Německu tzv. Freiburský apel. Tvrdí v něm, že vysílání mobilních telefonů vedlo k "dramatickému vzrůstu vážných a chronických nemocí", včetně potíží s učením, se schopnstmi se soustředit, včetně poruch chování, degenerativních chorob mozku a rakoviny.

Od té doby tento Freiburský apel podepsalo v Německu 1000 lékařů. V červnu 2000 vypracovali vědci z 10 zemí Salzburskou rezoluci, která doporučila, aby byla intenzita záření z mobilních vysílačů 9000krát nižší, než co doporučují předpisy ICNIRP.

Výzkum, který si objednala tři holandská ministerstva, loni zjistil, že existuje záporná souvislost mezi mobilními vysílači třetí generace: "U lidí vznikají příznaky od nevolnosti, brnění až po závratě," konstatuje jejich tisková zpráva.

Britská radiologická rada se brání, že sice prý po světě existuje množství nejrůznějších důkazů, ale že když se vědci snažili experimenty opakovat, buď se to nezdařilo, anebo vznikly jiné výsledky. Neexistují prý spolehlivé důkazy, že záření z mobilních vysílačů způsobuje poruchy na lidském zdraví.

Nicméně jiné země se chovají opatrněji. Čína nařídila, aby byl výkon mobilních vysílačů snížen na úroveň, která dosahuje jen 50 procent intenzity, jakou povolují mezinárodní normy. Maximální výkon vysílačů v Austrálii, ve Švýcarsku, v Itálii a v Belgii byl snížen pod úroveň doporučení ICNIRP. Rusko zakázalo užívání mobilních telefonů u lidí mladších 16 let. Francie, Rakousko, Španělsko, Itálie a Austrálie všechny zvětšily vzdálenost, jaká musí být mezi vysílači a obytnými oblastmi. Ve Švédsku je právně uznávána elektromagnetická citlivost jako invalidita. Podle odhadů projevují tuto citlivost asi 3 procenta populace, asi dalších 10 - 15 procent lidí je postiženo do určité míry.

V Británii byla v roce 2000 zveřejněna zpráva sira Williama Stewarta o mobilních telefonech. Ta uvedla, že je užívání mobilních telefonů "bezrizikové", avšak zároveň zdůraznila, že může docházet k záporným, dosud neznámým dopadům. "Není možné v současnosti říci," konstatuje Stewartova zpráva, "že vystavení radiaci z mobilních telefonů a stožárů, i při nižší úrovni, než jakou doporučují celostátní předpisy, je zcela bez záporných zdravotních vlivů. Nemáme dostatečné vědomosti, a proto je nutno v této věci postupovat opatrně."

V reakci na tento závěr poskytla britská vláda 4,7 milionů liber na další výzkum v této oblasti. Stewartova zpráva hlavně varuje před poškozením zdraví u dětí: "Pokud existují dosud neznámé záporné dopady na zdraví v důsledku užívání mobilních telefonů, je možné, že zranitelnější budou děti, protože je jejich nervová soustava teprve ve vývoji, tkáně v hlavě více absorbují energii a děti budou záření vystavovány celý život."

Od vydání Stewartovy zprávy se nestavějí žádné nové mobilní vysílače v Británii ve školách - avšak existuje jich dost ještě z devadesátých let, když školy dostávaly až 10 000 liber za každé svolení umístit na svém pozemku mobilní vysílač.

Britská vláda zatím argumentuje, že lidé se musejí smířit s tím, že dopady záření z mobilních telefonů a vysílačů jsou zatím neznámé. Jak to řekl Mark Cooper, otec dvou malých dětí, které bydlí v městě Plymouth pod mobilním vysílačem. "Nevím, co to mým malým dětem způsobuje. Za dvacet let se to možná dozvím."