Za posledních 12 dní bylo usmrceno nejméně 82 Američanů, zároveň byly zabity zřejmě stovky Iráčanů. Americká armáda požaduje nyní naléhavě vyslání dalších vojáků do Iráku, proti šiitským i sunnitským vzbouřencům. Dovedete si jistě představit, pokračoval pořad Newsnight televize BBC, že prezident Bush bude mít hodně práce, jak tohle všechno vysvětlit - má vystoupit živě v americké televizi při tiskové konference během noci.

Nejzávažnější je otázka, které čelili vojenští velitelé během historie, když zasahovali proti vzbouřencům: Jak víte, že usmrcujete či zajímáte více nepřátel, než jich vytváříte?

Před osmdesáti lety byl Irák osvobozen od osmanské nadvlády. Mandát nad Irákem dostala Británie. Brzo vzniklo proti Británii vzbouření. 500 vojáků bylo usmrceno a Británie se zanedlouho stáhla. Situace to byla velmi podobná jako nynější, nejnovější povstání v Iráku. Jde o stejnou situaci, stejná jména, dochází k stejným žádostem o vyslání posil. I nyní okupanti tvrdí, že vojska nepřišla jako dobyvatelé, ale jako osvoboditelé.

To, co se odehrává dnes, se už v Iráku jednou stalo asi před osmdesáti lety. A poučením tehdy jako dnes je, že musí existovat politické řešení, na němž se budou podílet všechny etnické skupiny a všechny náboženské organizace. K tomu nedošlo v roce 1921 a neděje se to ani dnes.

V Iráku je nyní rozmístěno asi 130 000 amerických vojáků. Na začátku se předpokládalo, že během roku budou američtí vojáci odvoláváni. Ale jak se nedávno rozšířilo braní rukojmích - zajato bylo už 40 osob z 12 různých zemí a teď byl unesen ještě i jeden francouzský novinář, s útoky na zásobovací konvoje a s pokračujícími nepokoji požadují američtí generálové nyní vyslání dalších 2 brigád - dalších 10 000 vojáků.

Američané tohle vůbec nečekali, když loni v květnu oznámil George Bush před zraky televizních kamer, že podstatné vojenské operace v Iráku skončily a "ve válce o Irák Spojené státy a jejich spojenci zvítězily."

Před rokem hovořily Spojené státy o rychlé mobilní armádě, která by dokázala plnit své úkoly rychle. Nedošlo k veřejné debatě o tom, k čemu má dojít, až americká armáda dobude Bagdádu, anebo jak obtížné bude vytvořit v zemi mír.

Ze zpětného pohledu je nyní podle britské televize zjevné, že koalice udělala četné chyby. Jednou z nich bylo rozpuštění irácké armády před tím, než byla nahrazena armádou novou. Jinou chybou bylo, že Američané podcenili, jak obtížné bude vytvořit a vycvičit novou iráckou policii. Bez civilní podpory bylo nevyhnutelné, že si vojáci nebudou vědět rady.

Na vytváření nové policie měly neblahý vliv sebevražedné útoky. Demoralizovaly a odstrašily potenciální osoby, které by jinak byly ochotné v policii pracovat. Zpočátku bylo pro Iráčany atraktivní hlásit se do nové policie. Zaručený příjem v zemi, kde vládne vysoká nezaměstnanost. Avšak atentátníci usmrcovali lidi, kteří stáli frontu před verbovacími úřady. Od té doby od policie lidé odcházejí a některé nové jednotky irácké policie a armády odmítly nechat se rozmístit v oblastech nepokojů.

Chybou bylo i rozpustit iráckou armádu - pustit do ulic půl milionu bývalých vojáků a proměnit je v nezaměstnané - to byla velká chyba, a teď to vidíme, připustil v britské televizi jeden americký generál.

V úterý večer se americká vojska shromažďovala před svatým městem Nadžaf a připravovala se k operaci proti šiitskému duchovnímu Muktadovi al Sadrovi a jeho stoupencům. Jenže každá vojenská operace v Nadžafu nutně vyvolá odpor - Američané budou obviněni, že pošpinili náboženskou svatyni.

Američané nyní bojují proti nacionalistům na dvou frontách. Vznikla vlna iráckého nacionalismu, který je pro Spojené státy velmi nebezpečný. Pokud se totiž šiité a sunnité sjednotí proti Američanům jako proti jedinému nepříteli, vznikl by proti USA celonárodní odpor.

Americkým dilematem je to, že nejnovější americké žádosti o posily vyznívají jako propagandistické vítězství pro vzbouřence. Přítomnost Američanů v Iráku je považována za součást celého problému. Pro Američany je obtížné zvýšit počet vojáků, přítomných v Iráku, a tvrdit přitom, že je jejich cílem osvobození Iráku, zdůraznila televize BBC.

Američané tvrdí, že většina Iráčanů jejich politiku podporuje. Avšak z nejnovějších nepokojů vyplývá, že nejkritičtější čas pro americkou přítomnost v Iráku teprve začíná.