Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Ovšem POZOR! - o milostných aférách českých hereček se v ní nedočtete, a ani neobsahuje žádné kuchařské recepty! A není v knize ani zmínka o starém seriálu televize BBC Červený trpaslík!! Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Článek vyšel v pátek 28. 11. 2003 v deníku Právo.

Výročie "nežne-sametovej" revolúcie má v Česku dlhý dozvuk. Spôsobil ho prezident Václav Klaus svojím posolstvom, ktoré 15. novembra zverejnil denník Mladá Fronta Dnes. Tu je ten kontroverzný odsek:

"Nesouhlasím s těmi, kteří vytýkají obyčejným lidem, že s totalitním režimem kolaborovali, že se nebouřili, že nedemonstrovali, že nezakládali různé opoziční skupiny, jako to udělala skupina intelektuálů -- z větší části bývalých straníků -- v několika seskupeních v letech sedmdesátých a osmdesátých. Reakcí oné masy "obyčejných občanů" na nesvobodné poměry byla rezistence, nevýkonnost, náhradní indviduální aktivity, atomizace společnosti, pouhé pasivní žití v kulisách propagandy, které už nikdo nevěřil. Byli to však právě oni, kdo svým chováním vytvořili předpoklady pro 17. listopad roku 1989. Spolu s mezinárodní situací pak stačila již jen ona pověstná kapka, kterou přetekl pohár. Stala se jí studentská demonstrace a její potlačení na Národní tříde v Praze."

S pozdravem

A.Vojta

Reakce Jana Čulíka a Štěpána Kotrby jsou níže:

Reakce Michala Ruska na odvolání velvyslankyně ČR v Kuvajtu J. Hybáškové mi přijde zcela černobílá, píše Roman Dergam To, že Cyril Svoboda nezastupuje zájmy ČR, je dnes již otřepané klišé - ostatně i já se ptám, kdo z politiků zastupuje zájmy ČR a jaké jsou tyto zájmy? (Matně si vzpomínám, že před zahájením ropně-dobyvatelské okupace Iráku výzkumy veřejného mínění - inu, kdo by jim věřil - hovořily o nadpolovičním nesouhlasu s účastí ČR ve válce...)

Problém Hybáškové tkví však i v něčem jiném: Hybášková po dobu svého působení v Kuvajtu vyjadřovala až příliš nekriticky svou pro-americkou orientaci. Orientaci natolik servilní, že překročila rámec obvyklého patolízalství (ačkoli jiný, méně spisovný výraz by byl výstižnější) současné zahraniční politiky ČR vůči USA.

Nejde tedy o boj "špatných úředníků proti dobrým" (které bychom prý měli podporovat). Jde o prostý boj o to, kdo má právo být nejpapežštější, mezi úředníky srovnatelně stejně špatnými. Idealizace celého případů a jeho aktérů je na tomto místě buď projevem nevědomé naivity nebo cílevědomou snahou vytvářet klamné představy a mediální manipulace. Té se dopuští všichni, jak Svoboda svým mlžením, tak Hybášková svými slovy o "občanských postojích".

Ve čtvrtek vysílal britský rozhlas závažný pořad, z něhož vyplynulo, že mezinárodní humanitární pomoc Západu, Spojených států i Evropské unie mnoha chudým zemím světa byla drasticky seškrtána a většina těchto finančních prostředků byla přesunuta s katastrofálními důsledky pro postižené země a jejich obyvatele na znovuvýstavbu Iráku. Američtí činitelé v pořadu BBC otevřeně přiznali, že podobně jako v období studené války jsou ochotni poskytovat humanitární pomoc pouze zemím, které budou prosazovat proamerickou politiku.

Každoroční konference o globálních změnách klimatu začíná v pondělí v italském Miláně. Delegacím na stole nebudou ležet žádná horká politická témata -- paradoxně právě proto debaty mohou začít komplikovat postavení České republiky, která povinnosti snižovat znečištění prozatím shodou okolností unikala.

V neděli 7. prosince se v Praze koná již třetí ročník Pochodu za kapitalismus. Pochod je součástí celosvětových oslav kapitalismu probíhajících v desítkách zemí. Pořadatelem oslav je australský rozhlasový moderátor, zpěvák a "aktivista" "Prodos" ZDE. Účelem pochodu je veřejně vyjádřit podporu kapitalismu a připomenout si, že kapitalismus je jediný společenský systém, který umožňuje člověku realizovat to nejlepší v něm. Budeme oslavovat lidskou tvořivost, rozum, individuální práva a svobodu.

Zavedenie školného vo výške 3500 až 21 tisíc korún a úplne nová filozofia sociálneho systému, to sú atribúty návrhu financovania vysokého školstva, ktorý prezentovali minulý týždeň ministerstvá školstva, financií a sociálnych vecí. Kým predošlá verzia návrhu rezortu školstva niesla až prekvapujúco silný sociálny akcent, rukopis ministra Ivana Mikloša a štátneho tajomníka Miroslava Beblavého ju zmenil na nepoznanie. "Do školstva príde väčšie množstvo peňazí a vytvorí sa tak priestor na lepšie narábanie s peniazmi daňových poplatníkov," odôvodňuje svoj návrh minister školstva Martin Fronc. Už prvé reakcie predstaviteľov univerzít ho však spochybnili a rektori vyhlásili, že školné vysokým školám nepomôže. Rovnako diskutabilné sú aj úvahy, že poplatky "umožnia lepšiu výučbu a študenti sa budú viac zaujímať o kvalitu štúdia, keďže ho budú platiť".

Vo Varšave sa od 19. do 21. novembra konalo stretnutie premiérov členských krajín Stredoeurópskej iniciatívy (SEI), na ktorom sa zúčastnila aj slovenská delegácia vedená premiérom Mikulášom Dzurindom. Najprv k samotnej SEI. Táto organizácia vznikla koncom 80. rokov ako reakcia na historické zmeny povojnovej Európy späté s pádom Berlínskeho múru. Najskôr išlo o iniciatívu štyroch krajín (Talianska, Rakúska, v tom čase ešte jednotnej Juhoslávie a Maďarska), ktorá sa rozšírila na pentagonálu a neskôr do súčasnej podoby sedemnástich členských štátov. Napriek početnému obsadeniu nie je klasickou medzinárodnou organizáciou, ale len jednou z foriem regionálnej spolupráce.

Nedajte sa pomýliť názvom Stredoeurópska iniciatíva.

"Ropa vonia vojnou." Tento aforizmus vznikol v čase veľkých geopolitických sporov prvej polovice 20. storočia. V 21. storočí používa ľudstvo rovnaký parfum. Keď v roku 1916 Angličania vzali pod svoju kontrolu Ormuz a Mosul -- v tom období najväčšie ropné náleziská -- a keď sa v roku 1942 Nemci úporne snažili dostať (vojenskou silou a pomocou nešťastných Čečencov) ku kaspickým ropným zdrojom, mali tieto snahy jasný geopolitický kontext. Rovnaké to bolo v roku 1953 v Iráne pri zmene režimu (s pomocou a na prospech USA). V jasnejšom svetle sa geopolitický a geoekonomický význam ropy ukázal počas energetickej krízy v rokoch 1973 -- 1974. Prvá vojna v Perzskom zálive -- medzi Irakom a Iránom -- mala zreteľný cieľ. Teherán a Bagdad vypadli z hry o moc v oblasti a hlavným hráčom sa stala Saudská Arábia, ktorá profitovala aj na dodávkach zbraní obom stranám konfliktu. Ďalšia vojna v Perzskom zálive, okrem snahy USA zaistiť bezpečnosť svojich energetických komunikácií a bezproblémové dodávky ropy z regiónu, čiastočne pomohla aj bývalému ZSSR. K jeho deštrukcii.

Vyšlo na serveru Česká média ČM

Holandsko si môže ponechať svoje "coffee shops", kde sa voľne predáva a fajčí marihuana. Ministri spravodlivosti európskej pätnástky sa dohodli na harmonizácii národných zákonov, v snahe zefektívniť boj proti obchodovaniu s drogami. Každá krajina si má však právo sama určiť výnimky pre jednotlivcov na ponúkanie, prípravu a držanie drog.

Tento rok sa európska obrana dostala na vrchol agendy európskych vlád. Rozdiely v pohľadoch na vojnu v Iraku z nej urobili vysoko citlivú tému. Dá sa povedať, že európska bezpečnostná a obranná politika (EBOP) napredovala roku 2003 podľa plánu. Na začiatku roka prebrala únia od OSN úlohu vycvičiť policajné jednotky v Bosne, na jar na ňu prešla zodpovednosť za jej prvú vojenskú misiu - v Macedónsku. Pri nej sa však ešte stále spoliehala na podporu NATO. V lete však už uskutočnila prvú "autonómnu" operáciu, keď poslala niekoľko stoviek príslušníkov mierových jednotiek do Bunie v Kongu.

neděle večer: V severoirských volbách zvítězila extremistická protestantská Strana demokratických unionistů (DUP, Democratic Union Party) Iana Paisleyho, která odmítá dohodu s katolíky. Získala 30 křesel, zatímco umírněnější protestantská strana UUP dostala jen 27 křesel. I extremistická katolická strana Sinn Féin zvítězila nad umírněnou katolickou stranou, získala 24 křesel a umírnění katolíci z SDLP jen 18 křesel. Jak konstatoval jeden komentátor s Bertoldem Brechtem: snad by bylo načase vyměnit severoirský lid. Tony Blair jim umožnil volby a oni v nich hlasovali pro nesmiřitelné pokračování v konfliktu.

Česko-rakouské sympozium "Umění a hudba v literatuře. Estetické interakce v současné rakouské literatuře", věnované úloze umění a hudby v dílech Thomase Bernharda, Ernsta Jandla, Elfriede Jelinekové, Friederike Mayröckerové a dalších soudobých rakouských autorů se bude konat ve dnech 4.-7. prosince 2003 v Rakouském institutu v Brně, Moravské náměstí 15. Nejdůležitější přednášející jsou prof. W. Schmidt-Dengler z Universität Wien, brněnští profesoři Jiří Munzar, Václav Cejpek a Miloš Štědroň.

Podrobný program sympozia je ZDE.

Britský generální prokurátor lord Goldsmith bude vyšetřovat britského ministra vnitra. Ministr vnitra David Blunkett se totiž po nedávném zatčení osoby, podezřelé z připravování teroristického atentátu, o zatčeném veřejně vyjádřil tak, že právníci míní, že zřejmě spáchal trestný čin pohrdání soudem. O zatčené osobě řekl britský ministr vnitra v médiích, aniž by byla postavena před soud: "Tento člověk zosobňoval velmi reálnou hrozbu životům a svobodě naší země. Má kontakty se sítí buněk z organizace Al-Kajda."

Je to absurdní výrok v situaci, kdy například britská televize vysílá každý den satirické pořady s mnoha osobními "urážkami" britských politiků a členů královské rodiny. V anglosaských zemích, zejména v Británii, se uznává, že na politiky a na veřejné osobnosti, včetně novinářů, je nutno uplatňovat daleko přísnější měřítka satiry a kritiky, která je žádoucím korektivem jejich moci, než na řadového občana. Tentýž princip zastává i ústředí Evropské unie. Jenže politická situace v jednotlivých zemích EU je velmi odlišná a odstrašující příklad Itálie, kde podle listu Guardian nyní hrozí, že se staně autoritativnější zemí, než bylo Španělsko za Francovy diktatury, svědčí o tom, že pouhý vstup určité země do Evropské unie nezaručuje svobodu a lidská práva.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v listopadu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 8615,99 Kč 14 osob. Zadavatel jednoho z inzerátů v knižní publikaci Jak Češi bojují zaplatil 25000 Kč; tím bude uhrazena část výrobních nákladů na publikaci.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.