27. 11. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 11. 2003

Nesnesitelná lehkost informování: ČTK a Appian

Jedním z oblíbených témat novinářů je v posledních týdnech privatizace Severočeských dolů. Tisk píše, že veřejná soutěž byla zřejmě nastavena tak, aby v ní zvítězil jeden konkrétní uchazeč -- Appian Group Antonína Koláčka. Ta část médií, která neulpívá úplně na povrchu, se pozastavuje nad tím, že vlastně nevíme, kdo Appian Group vlastní, a poukazuje na podezřelé okolnosti kolem soutěže. Důvěryhodných a ověřených informací o skutečných nepravostech se ale nedostává a vše je vlastně jen v rovině podezření. Podívejme se ale na celou záležitost z jiného pohledu: v jakém prostředí se k nám dostávají informace, za jakých předpokladů fungují média, která nás informují. Jaké informace se k nám z médií dostanou a jaké ne? Jaké filtry mají média? Co můžeme očekávat v situaci, kdy jedno ze tří veřejnoprávních médií -- Česká tisková kancelář -- je ve své dceřiné společnosti Newton Information Technology, s.r.o. ekonomicky propojeno se společnostmi blízkými Antonínu Koláčkovi? V situaci, kdy prakticky všechna média kupují zpravodajství od ČTK, která má fakticky monopolní postavení, a v situaci, kdy Newton IT hlavním tištěným médiím poskytuje služby.

Privatizace po česku TÉMA BL

Kdo je Appian

Taky vás popuzují zprávy, jichž se nám dostává v mainstreamových médiích? Máte plné zuby americké propagandy kolem války v Iráku, nekritického papouškování vydávaného za novinářskou práci, pohledu na svět, který je založen na moci a penězích, časopisů, kde vám na každé druhé straně reklama vnucuje naleštěné luxusní auto či vás informuje o soukromém životě pochybné superhvězdy? Nebo vám příval z televize, rozhlasu a tisku nevadí a pokládáte je za vcelku objektivní a nestranné a kritiku na jejich adresu za podivínství pochybných bláznů? Ať už je tomu jakkoli, slyšte příběh. Je to příběh o touze vlastnit více a více, mít větší a větší vliv a o touze tuto touhu utajit. Také příběh jednoho sdělovacího prostředku a příběh o tom, jak jde či nejde dohromady snaha vydělat co nejvíce a snaha informovat co nejpravdivěji. Ale pozor, není to pohádka. Je to někdy nezáživný výklad, při němž se příliš nepobavíte.

Nechme nejdříve účinkující, ať se představí sami. Appian Group je "nejvýznamnějším zahraničním investorem do sektoru těžby paliv v České republice", "zákazníkem vyhledávaným partnerem pro dodávky paliv, energie a souvisejících služeb", "investiční společností orientovanou na vyhledávání jedinečných investičních příležitostí s nadprůměrným zhodnocením", praví se na jeho internetové stránce. "Appian Group, která je s necelými patnácti tisíci zaměstnanci v současné době pátým největším zaměstnavatelem v zemi, byla založena v roce 1996 ve Spojených státech. V letošním roce přesídlilo vedení skupiny do Londýna a zároveň byl vytvořen Fond Appian, který spravuje a řídí Credit Suisse a jehož účelem je sdružovat investiční prostředky do energetiky, strojírenství a příbuzných oborů ve střední a východní Evropě. ...V roce 1998 vstupuje Appian Group do České republiky prostřednictvím akvizice kontrolního podílu v Mostecké uhelné společnosti... V roce 2003 ovládla skupina Appian Group plzeňský strojírenký podnik Škoda holding, a.s." Do skupiny ještě patří například Teplárna Otrokovice, Energetika Malenovice, atd.

Zastavme se teď na chvíli a zeptejme se, kdo vlastně vlastní Appian Group. Její mluvčí Radek Stavěl opovídá, že Appian Fund, který "disponuje autorizovaným kapitálem 1 miliardy eur". A kdo je vlastníkem Appian Fundu, který má být podle webové stránky Appianu odpovědí na "potřebu vytvoření transparentní platformy pro financování nových investic"? Privátní investoři, kteří v něm sdružili své prostředky, říká Stavěl. A kdo jsou hlavní privátní investoři? "Nevím a ani vědět nemohu, neboť nejsem správcem ani manažerem fondu," odpovídá. Podobné problémy s vysvětlováním toho, kdo je skutečným vlastníkem, měl Appian již dříve. Již po svém vzniku v polovině 90. let v USA ve svých stanovách měl ustanovení, že nesmí být zveřejněna jména podílníků fondů, které má ve správě. Jména odmítl zveřejnit i jeden z nominálních šéfů Appianu, bývalý výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu Jacques de Groote. Poměrně často se objevují spekulace, že skutečným vlastníkem je Antonín Koláček, který je v současnosti hlavou české větvě Appian Group; on sám to popírá. Není jasné, proč by potřeboval k vlastnění zdejších podniků okliku přes USA, Švýcarsko či Velkou Británii. Každopádně musí existovat důvod pro zatajování vlastníka. Někdo má důvod něco skrývat. Ne náhodou by banky podle mezinárodně přijímaných doporučení pro prevenci praní špinavých peněz měly klienty, kteří odmítnou odhalit vlastnickou strukturu, skutečného vlastníka, zařazovat mezi rizikové klienty, vyžadující zvýšenou ostražitost a dohled. Takže ostražitost vůči Appianu je na místě.

Kdo je Newton

"Skupina Newton je jednou z největších finančních nebankovních skupin v České republice. Nabízíme širokou paletu aktivit investičního bankovnictví -- zejména poskytování konzultací a řízení podniků. Souhrn všech nabízených služeb a jejich kombinace pokrývá oblasti investičního zprostředkování (identifikace, analýza, ocenění a realizace pořízení investiční příležitosti) a následného zhonocení investovaných prostředků formou dočasného přímého řízení dle předem určeného plánu rozvoje podniku," informuje skupina na internetu. Hlavní předmět zájmu: privatizace podniků. To je důležité a hodné zapamatování. Skupina Newton se totiž proslavila právě při privatizaci -- a to při privatizaci či nepřátelském převzetí Mostecké uhelné společnosti v roce 1998. Otázky, týkající se její role v této věci, mluvčí Newtonu Jan Drecker odmítá zodpovědět s tím, že se týkají "bývalého klienta", který by na ně měl odpovědět sám. Jak to tehdy bylo? Podle zdrojů blízkých bezpečnostním silám i tehdejšího šéfa Fondu národního majetku Romana Češky to proběhlo takto: Antonín Koláček v letech 1996 až 1998 přímo či nepřímo přelil do spřízněných společností, především skupiny Newton, až tři miliardy korun, které pak posloužily k nákupu akcií Mostecké uhelné pro Investenergy S.A., registrovanou ve Švýcarsku a provázanou s Appian Group. Záležitost šetřily policie i Bezpečnostní informační služba, o výsledcích vyšetřování ale není nic známo.

Vyjasnění záležitosti by určitě pomohlo, kdybychom věděli, kdo je skutečným vlastníkem skupiny Newton. K tomu nám ale příliš nepomůže webová stránka. Ta pouze kuse a neurčitě uvádí, že "počátky činnosti finanční skupiny Newton sahají do roku 1994, kdy byla několika odborníky z finanční sféry založena původní mateřská společnost celé skupiny Newton Financial Management Group, a.s." (V roce 2000 se přejmenovala na Newton Financial Management, a.s.) Mluvčí Decker tvrdí: "Skupinu Newton vlastnicky ovládá osm českých manažerů, kteří řídí chod pěti základních akciových společností skupiny (Newton Holding, Newton College, Newton Management, Newton Solutions a Newton Consulting)."

Jak je tomu ale doopravdy? Pokusme se k odpovědi dopracovat na základě analýzy vývoje skupiny, dokumentů a personálních i jiných souvislostí. Ze zápisu Newton Financial Management Group v obchodním rejstříku je vidět, že mezi zakladateli byl i Antonín Koláček a svou tehdejší roli na rozdíl od dnešních PR materiálů Newtonu Koláček přiznal i v roce 1998. Dokumenty společnosti z této doby nejsou veřejně k dispozici. Avšak podle zápisu z valné hromady z 12.7.1996 30 procent základního jmění vlastnil Petr Kraus a 70 procent Bohemia Quality, a.s. A kdo byl v té době vlastníkem Bohemia Quality, a.s.? Z 5 procent Antonín Koláček a z 95 procent Anna Koláčková, která měla stejnou adresu jako on (uvádí se to na notářském zápisu z valné hromady Bohemia Quality z 27.1.1995). Sám Koláček byl předsedou představenstva Newton Financial Management Group od jejího založení 22.4.1994 až do 6.6.1997, kdy jej odvolala valná hromada (podle internetového obchodního rejstříku byl předsedou představenstva do 21.10.1997). Koláček na valné hromadě 6.6.1997 zastupoval sedmdesátiprocentního akcionáře - Bohemia Quality a.s. a Koláček byl zároveň ověřovatelem zápisu. To znamená, že prosadil své vlastní odvolání, ačkoli i po valné hromadě, kdy již nebyl ve statutátních orgánech, společnost ovládal. Další vývoj nastal na valné hromadě 28.8.1997. V zápisu z ní se píše o záměru akcionářů "převést" akcie vlastněné Petrem Krausem (30 kusů po 10.000 korunách) a společností Bohemia Quality (70 kusů po 10.000 korunách) na Marka Čmejlu. V účetní závěrce k 31.12.1997 je udáno nové složení základního jmění: 50 procent vlastní Petr Kraus a 50 procent Marek Čmejla. Je na místě si položit otázku: byl převod vlastnictví opravdový, nebo jen formální? Další změna se připravovala v roce 2000. Valná hromada z 18.5.2000 ještě potvrdila dosavadní složení základního jmění a jeho vlastníky, avšak zároveň rozhodla o vstupu advokáta Pavla Kavinka do představenstva společnosti. A účetní závěrka k 31.12.2000 již uvádí, že stoprocentním vlastníkem základního jmění je společnost Charterhouse Group International Limited. Internetový obchodní rejstřík zavádějícím způsobem uvádí, že jediným akcionářem Newton Financial Management je Charterhouse Group International Limited s tím, že zápis se uskutečnil 4.3.2002. Přechod vlastnictví se ve skutečnosti odehrál někdy mezi květnem a prosincem 2000. Mluvčí Newtonu Decker říká, že Newton Financial Management již není součástí skupiny Newton, protože společnost byla prodána. Ale komu? Charterhouse je firma, která pro své klienty zakládá a spravuje společnosti, což znamená, že není skutečným vlastníkem Newton Financial Management. Pražský zástupce Charterhousu, advokát Marek Bánský, autorovi tohoto článku odmítl sdělit, pro koho Charterhouse spravuje Newton Financial Management. Nehledě na skutečnost, že Antonín Koláček ovládal skupinu Newton, ačkoli v ní již formálně nebyl, jsou důvody se domnívat, že Charterhouse spravuje Newton Financial Management pro něj nebo pro společnosti s ním spojené, například Appian Group. Za prvé, Appian Group má v Londýně stejnou adresu jako Charterhouse: Lombard Street 37, druhé patro. Za druhé, nynější předseda představenstva Newton Financial Management Kavinek je zároveň předsedou představenstva HQU International, a.s., jejímž jediným akcionářem je Appian Machinery AG (ve statutárních orgánech HQU International jsou téměř všichni nynější členové představenstva a dozorčí rady Newton Financial Management). Za třetí, členem dozorčí rady Newton Financial Management byl podle internetového obchodního rejstříku od 31.7.2003 do 4.3.2002 (tedy v době, kdy stoprocentním vlastníkem již byla Charterhouse) Vladimír Šístek, který je podle sdělení pracovníka recepce Appian Group ředitelem odboru teplárenství Appian Group, a.s. Od roku 1996 do dneška je prokuristou Newton Financial Management Petr Kraus, který zůstává jednou z nominálně hlavních postav skupiny Newton. Podle Deckerova sdělení je Kraus stoprocentním vlastníkem společnosti Eurogate Finance Ltd., která je zase v současnosti jediným akcionářem společnosti Newton Holding, a.s., ústředního článku dnešní skupiny Newton. Není bez zajímavosti, že Eurogate Finance Ltd. má v Londýně sídlo na stejné adrese jako Charterhouse a Appian Group: Lombard Street 37, druhé patro. Navíc společnost Appian Europe Assets Management S.A. má ve švýcarském Fribourgu stejnou adresu jako Eurogate Finance S.A.(dříve Newton Advisors S.A.). Jsou to další nepřímé důkazy, že všechny společnosti jsou fakticky ovládány jedním subjektem nebo mají k sobě velmi blízko. Za povšimnutí stojí, že u skupiny Newton a u společnosti Newton Financial Management jsou podobné problémy či pochybnosti kolem určení vlastníka jako u Appian Group. Jak příznačné, že mluvčí Appianu Stavěl na otázku, jaký je vztah mezi skupinou Newton a Appian Group, odpověděl: "Pokud vím, Newton nám například dodává monitoring médií, tedy vztah je partnerský."

Kdo je ČTK a Newton IT

A na scénu vchází třetí hlavní aktér: ČTK. Jde o tiskovou agenturu, která za peníze poskytuje zpravodajství ostatním sdělovacím prostředkům. Za předešlého režimu byla státní, nyní má "veřejnoprávní status". Jejím posláním je podle zákona o ČTK z roku 1992 "poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů". "Veřejnost" má své právo na kontrolu ČTK a toho, zda plní své poslání, uplatňovat přes sedmičlennou Radu ČTK, kterou volí Poslanecká sněmovna. Zákon dovoluje ČTK "vykonávat ... podnikatelskou činnost, která nesmí ohrozit její poslání". ČTK tuto možnost využívá: v současnosti má několik stoprocentně vlastněných dceřiných společností a podíly v dalších. Jednou z nich je i Newton Information Technology, s.r.o., kde je ČTK vlastníkem 50 procent základního jmění, 25 procent vlastní Newton Financial Management a 25 procent několik fyzických osob spojených se skupinou Newton. Newton IT je podle své webové stránky "největší společností dodávající v elektronické podobě v plném znění veškeré informace z novin, časopisů, zpravodajských pořadů televizních a rozhlasových stanic, agenturního zpravodajství a internetu". Newton IT poskytuje služby spojené s udržováním databáze článků někdy s možností fulltextového vyhledávání například týdeníkům Týden a Respekt, deníkům MF Dnes a Právo. Tedy má obchodní, ekonomické vztahy s mnoha významnými novinami a časopisy. Na místě je malé odbočení a otázka: je jen náhoda, že zmínky o skupině Newton nalézáme v souvislosti s Appianem a Koláčkem v těchto titulech jen výjimečně?

Newton IT byla založena v roce 1995 nám již poměrně dobře známou Newton Financial Management Group, a.s. a čtyřmi osobami z okruhu skupiny Newton. ČTK se podílníkem stala podle internetového obchodního rejstříku 13.11. 1997, tedy několik měsíců poté, co Koláček "prosadil" své odvolání z představenstva Newton Financial Management Group, nicméně formálně nezávislý Newton mu zůstal, jak jsme viděli, velice blízký a pomáhal mu privatizovat Mosteckou uhelnou. Výhodou Koláčkova formálního odchodu z Newtonu bylo i to, že ČTK nemohl nikdo vytýkat, že se spojuje s kontroverzní osobou, která tuneluje MUS. Zopakujme si, že Newton Financial Management není od roku 2000 formálně vlastněn skupinou Newton, nýbrž společností Charterhouse Group International. Pro koho ale Charterhouse tuto společnost spravuje není známo (nynější předseda představenstva Kavinek autorovi neodpověděl na e-mail požadující vysvětlení vlastnických vztahů podobně jako vysvělení odmítl poskytnout právní zástupce Charterhouse Bánský). Vše ale nasvědčuje tomu, že skutečný vlastník je Koláček nebo některá ze společností s ním spojených; skupina Newton každopádně odmítá, že by Newton Financial Management ještě patřil do její skupiny. Proto působí zvláštně, že generální ředitel ČTK Stibral autorovi tohoto článku 24.11. 2003 sdělil, že společníkem ČTK v Newton Financial Management je skupina Newton. Buď chtěl říci, že Charterhouse spravuje Newton Financial Management pro skupinu Newton, i když ta to odmítá, nebo o skutečné vlastnické změně neví, nebo ví, že v podstatě vlastníkem vždy byl někdo třetí. Takže opět mlha kolem otázky vlastnictví.

Podívejme se blíže na vztah ČTK a Newton IT. Jak jsou jejich vztahy upraveny a k čemu se ČTK zavázala? Podle společenské smlouvy má ČTK mimo jiné dodržovat obchodní tajemství, uděluje Newton IT souhlas k "bezúplatnému používání loga ČTK k označování výrobků a služeb", má poskytovat společnosti "pravidelně aktualizovné kopie databáze zpravodajství ČTK za úplatu", uděluje "generální a trvalý souhlas k šíření vlastních agenturních zpráv, obsažených v tisku, zpracovaných a zařazených společností do jejího elektronického archívu" a poskytuje společnosti "možnost využití své obchodní sítě". Newton Financial Management Group se ve společenské smlouvě zavázal mimo jiné, že "otevře obchodní úvěrový rámec pro případné dofinancování rozběhu společnosti" a že "prostřednictvím svým a svých dceřiných společností zajistí pro společnost další služby".

Z oficiálního dokumentu Newton IT z roku 2002 nazvaného Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami vyplývá, že ČTK a Newton IT mimo jiné uzavřely smlouvu o nájmu nebytových prostor, smlouvu na poskytnutí licence na distribuci informací ze zpravodajského servisu ČTK a dohodu o předplatném. Zpráva má i oddíl nazvaný Důvěrnost informací, z něhož plyne, že ČTK a Newton Financial Management se zavázaly, že "budou považovat za důvěrné informace, které jsou součástí obchodního tajemství ovládající, ovládané i další propojené osoby a také ty informace, které byly za důvěrné jakoukoliv osobou, která je součástí holdingu, označeny." Velmi pozoruhodné. "Dále jsou to veškeré informace z obchodního styku, které by mohly být samy o sobě nebo v souvislosti s jinými informacemi nebo skutečnostmi k újmě jakékoli z osob tvořících holding." Veřejnoprávní agentura, jejímž posláním je všestranně a objektivně informovat, na sebe vzala povinnost mlčenlivosti vůči skupině, která privatizuje jeden významný podnik za druhým a její chuť rozmnožovat své vlastnictví není ani zdaleka nasycena. Zvláštní je, že důvěrné nejsou jen informace, které jsou součástí obchodního tajemství, ale i informace, které jsou označeny za důvěrné jakoukoli osobou, která je součástí holdingu. Tedy třeba informace o skutečných vlastnických vztazích ve skupině Newton nebo v Newton Financial Management. Tvrdil generální ředitel Stibral nepřesně, že společníkem ČTK v Newton IT je skupina Newton, jen náhodou, nebo je to součást politiky důvěrnosti informací, k níž se zavázal? Důkazy, že by ČTK cenzurovala zprávy o Appian Group a Koláčkovi nejsou. Nicméně stojí za to podívat se blíž, jak se k Appian Group zachovala v jedné ze svých nedávných zpráv. Taky si všimněme, proč stojí za to věnovat pozornost Appianu, proč to není okrajová záležitost jenom jednoho z desítek významných finančních skupin a podniků.

Jak fungují média

Appian nedávno popudila zpráva České televize, podle níž protikorupční služba české policie prověřuje privatizaci Mostecké uhelné společnosti. Zpravodaj televize zároveň připomněl tvrzení odborářů, že Appian je jen vlastně "prázdná schránka", "v podstatě neexistující společnost, které stát chce prodat majetek vlastně nás všech, čili je to rozkrádání". Naše veřejnoprávní, avšak mainstreamová televize se k problému postavila, jak má ve zvyku: povrchně. Nepřipomněla, že policejní vyšetřování ještě neznamená, že vyšetřovaný je vinen, čímž se vystavila výtce, že mohlo jít o reportáž na objednávku konkurentů Appianu, ani se nepozastavila nad chybnou logikou v odborářově výroku. Podívejme se ale, jak s informací naložila ČTK. Její londýnský zpravodaj se podílel na zprávě televize -- zašel do sídla Appianu v Lombard Street 37, zazvonil a recepční, obsluhující tři firmy sdílející jeden zvonek v přízemí budovy mu řekla, že nikdo z Appian Group není přítomen a že její zástupci by měli být přítomni příští týden. Tečka. Kdyby si dal tu práci a zkoumal, jaké firmy sídlí ve druhém patře Lombard Street 37, třeba by zjistil, že tam má sídlo Charterhouse Group International, která je fakticky společníkem ČTK v Newton IT (přes Newton Financial Management), nebo Eurogate Finance, která je jediným akcionářem ústředního článku nynější skupiny Newton -- Newton Holdingu, a.s. Takže toto jsme se ze zprávy ČTK nedověděli. Co ale ČTK neopomněla doplnit, byla hrozba Appianu, že Českou televizi zažaluje. Samozřejmě, je slušností zveřejnit vyjádření Appianu, že odmítá informace, které ho mohou poškodit ve veřejné soutěži. Ovšem celkové koncipování zprávy je příznačné. ČTK tu zaujala roli, která je pro ni již normální: zůstala na povrchu informací a byla "mluvčím mluvčího". K znepokojivé nové informaci televize, která měla ovšem také rysy povrchnosti, prostě jen přidala vyjádření mluvčího Appianu, jehož úkolem je ohýbat obraz skutečnosti tak, aby vyhovoval jeho chlebodárcům. Takže ČTK se stala hlásnou troubou pro výhrůžku, že Appian Českou televizi zažaluje a bude žádat i "finanční kompenzaci" (tak pozor, novináři, budete-li zveřejňovat informace, které se nám nehodí, hrozí vám soud!). Dále se stala fakticky odbočkou PR Appianu, když informace o Appianu opsala z webové prezentace této společnosti, a to tak, že v závěrečné části, kdy se mluví o fondu Appian, souvislost s webovou stránkou Appianu není jasná. Přídavkem ČTK je zmínka o britském ostrově Guernsey, kde je Appian Fund registrován, jako o oblasti se speciálním zákonodárstvím, které z něj činí "daňový ráj", a že "mnoho zámožných lidí jej proto využívá ke správě svého bohatství". Není to tak trochu eufemismus ve prospěch Appianu? "Daňové ráje", neboli offshore oblasti, jichž je na světě přes 50, slouží zámožným nejen k tomu, aby ve svých domovských zemích nemuseli platit daně, ale také aby snadno zatajili vlastnickou strukturu svých společností, což je důvod, proč jsou offshore společnosti využívány nejen prostě bohatými lidmi a bohatými společnostmi, které chtějí být ještě bohatší, ale i podvodníky, ilegálními obchodníky se zbraněmi a drogami i organizovným zločinem peroucím špinavé peníze. Jednou z firem, které se zabývají vytvářením společností v offshore oblastech je i Charterhouse Group International. Na její internetové stránce se lze mimo jiné dočíst, že některé takové společnosti lze využít k ochraně finančních prostředků před věřiteli.

Bylo by asi absurdní předpokládat, že ČTK zprávu cenzurovala a že jde o jakési spiknutí Appianu. Povrchnost a papouškování mluvčích a PR materiálů je způsobem práce, jímž se ČTK prakticky neliší od ostatních mainstreamových médií. Informace je zboží, které je třeba vyrobit s co nejmenšími náklady -- tuto tezi bere za svou stále více tisk, všechny rozhlasové stanice a televize (veřejnoprávní asi přece jen nejméně). Aby se daly zprávy levně vyrábět, je třeba mít dobré vztahy s mluvčími státních insitucí a velkých podniků. Stále větší bezmyšlenkovitost a přeměna práce novinářů na něco podobajícího se práci v továrně za pásem usnadňuje přeměnu na progandistickou odbočku státní moci a PR oddělení podnilů a finanančních skupin, ale třeba i nedotknutelných Spojených států ve válce v Iráku. Veřejnoprávní charakter by měl od tohoto tlaku peněz alespoň trochu chránit i ČTK. Zajímá něco takového Radu ČTK, která má bdít nad tím, jak je naplňováno poslání agentury? Ani náhodou. V jejích usneseních a zápisech z jednání lze jen velmi obtížně najít kritiku práce agentury, spíše má člověk dojem, že Rada je prodlouženou rukou vedení ČTK. To se projevuje mimo jiné v postoji vůči navrhované privatizaci agentury. Pozor, privatizace, to je důležité slovo. Neobjevuje se často i kolem Appianu a Newtonu? Privatizaci se vedení ČTK snaží prosadit od poloviny 90. let, zatím neúspěšně. Když to ale nejde formálně, proč se fakticky nechovat jako soukromá společnost zaměřená v první řadě na zisk. Že by úsilí vydělat co nejvíce mohlo ohrozit objektivitu a všestrannost informací, které ČTK produkuje, vedení agentury ani nenapadne. Její generální ředitel Stibral tvrdí: "Objektivita tiskové agentury vždy podléhá přísné kontrole - především ze strany odběratelů i jejich čtenářů, posluchačů a diváků. V případě ČTK je pak ještě zvláštním kontrolním orgánem Rada ČTK." Je tomu ale tak? Potřebují převážně soukromá média, která jsou odběrateli ČTK, objektivní a všestranné informace? Vývoj za posledních deset let vnucuje zápornou odpověď. To, co stále více potřebují, je informační zábava a zprávy odhalující soukromí celebrit. Skutečně závažné informace o povaze dnešního světa a pozadí politického a ekonomického dění jsou touto zábavou a zprávami z popkultury vytěsňovány na okraj. Místo například o hladu v Africe, konfliktu v Kongu a podílu nadnárodních společností na něm se v ČTK a dalších médiích dozvíte spíše o tom, jak se v Rakousku učí správnému flirtování či že Russell Crowe si nejlépe popovídá s krávami. Vedení ČTK tento trend prosadilo právě s odvoláním na potřeby odběratelů. Ale tím, že ČTK poskytuje zpravodajský servis i věřejnoprávní televizi a rozhlasu, podílí se i na jejich přechodu k větší bulvárnosti a vůbec snižuje informační kulturu. Dokážou čtenáři, posluchači a diváci posoudit, zda se jim dostávají objektivní a všestranné informace? Nemohou být manipulováni? Nemohou být obětí korporátní a státní propagandy, pardon, PR? Zaměření na zisk se v praxi stalo skutečným posláním ČTK a nahradilo do značné míry "poskytování objektivních a všestranných informací". Nové poslání se promítá i v každodenní práci jejích pracovníků. Zpráva, informace je zboží, které je třeba vyrobit s co nejmenším vynaložením prostředků a času. Může být kvalitní něco, co se vyrábí co nejrychleji a s co nejmenšími náklady? Mohou odběratelé její produkty odmítnout jako nekvalitní, kdyby k tomuto hodnocení náhodou dospěli? S ohledem na fakticky monopolním postavení ČTK asi těžko.

Protestuje proti tomu Rada ČTK? Kdepak. Poučný je zvláště dokument Rady nazvaný Teze pro přípravu transformace ČTK, předložený v roce 1999 podvýboru pro mediální legislativu Poslanecké sněmovny. Podle něj je veřejnoprávnost agentury (tedy to, že není zaměřena primárně na zisk) zastaralý, důvody pro existenci veřejnoprávní agentury neexistují, je třeba ukončit diskuse o její veřejnoprávnosti a zahájit diskuse o tom, jak ji privatizovat, tečka. Vrcholem plochého manažerského pohledu na informování je poznámka, že skutečnost, že vlastníci z agentury díky jejímu veřejnoprávnímu postavení neodčerpávají zisk, může vést ke "ztrátě podnikatelské motivace vrcholového managementu". Odpor vůči veřejnoprávnosti zdůvodňuje vedení agentury i možností jejího ovlivňování politickými stranami a státem přes Radu ČTK. Zmínku o tom, že kvůli ekonomickým ohledům ji státní úřady i významné soukromé firmy mohou ovládat daleko více než beránčí Rada ČTK, která je placena ČTK, v prohlášeních vedení ČTK a Rady ČTK budeme hledat marně. Nikdo v Radě se nezamýšli nad symbiotickým vztahem mezi médii, včetně ČTK, a jejich zdroji v úřadech, na ministerstvech a v tiskových odděleních, které jim poskytují rychle a pohotově připravené informace. Stačí je jen opsat a zpráva je na světě. Rozházet si oficiální zdroje poukazováním na skutečnosti nepříznivé pro tyto zdroje může být nebezpečné -- třeba příště nějakou informaci poskytnou dříve někomu z konkurenční redakce. A navíc, novináři často přecházejí do PR agentur či oddělení, takže proč si kazit kariéru.

Vedení ČTK s oblibou zdůrazňuje, že od roku 1996 nedostává ze státního rozpočtu žádné příspěvky na svůj provoz, to znamená, že své náklady pokrývá svými příjmy. Zamýšlí se ale toto vedení a Rada nad tím, že ovlivňovat agenturu mohou i vztahy obchodní a podnikatelské, že agentura se může dostat do konfliktu zájmů, když má informovat o někom, s nímž je spojena společným ekonomickým zájmem? Jde ve vztahu k Appian Group o nedůležitý vztah k jednomu z desítek velkých podniků, nebo o něco více? Jaké je vlastně postavení Appianu v České republice a jeho vliv? Nemá nedostatek informací o něm za následek i ztížení veřejné kontroly politiků a státní moci?

Hodně se napsalo o tom, že Antonín Koláček má blízko k premiérovi Vladimírovi Špidlovi. Opravdu. Stojí za to vědět, že ředitelka odboru Špidlových poradců Jarmila Škvrnová byla od roku 1999 do letošního roku zapsána v internetovém obchodním rejstříku jako členka představenstva Všeobecné sociální pojišťovny Vyšehrad. Koláček byl předsedou představenstva v téže společnosti od roku 1993 do roku 1999. V době, kdy v představentvu působila Škvrnová, Všeobecnou sociální pojišťovnu Vyšehrad ovládala společnost Newton Financial Management (podle jeho závěrky k 31.12.2000 měla v pojišťovně podíl na základním jmění 66,7 procenta).V této souvislosti působí podivně informace týdeníku Euro, že jednomu zájemci o Severočeské doly -- lucemburské společnosti LGT Trust - odpovídala na přelomu letošního a loňského roku místo předsedy vlády Škvrnová.Ve společnostech spjatých s Newtonem či s Koláčkem působili či působí alespoň čtyři další Špidlovi poradci: Zdeněk Linhart, Vít Samek, Ivo Baštýř a Vladimír Čechák. Ministr zahraničí Cyril Svoboda nedávno oznámil konflikt zájmů spočívající v tom, že působí v nadačním fondu Most naděje, jehož zřizovatelem je Appian Group, a že má ve vládě hlasovat o privatizaci Severočeských dolů. Manželka ministra vnitra Stanislava Grosse zase sháněla sponzory pro muzikály a mezi dárci, které získala, byla i Koláčkova Mostecká uhelná společnost. Náměstkyní ministra informatiky Vladimíra Mlynáře je manželka lobbisty Jana Dobrovského, který pracuje pro Koláčka. Stojí za to vědět i to, že v budově skupiny Newton v centru Prahy mají sídlo Nadační fond Václava Klause a Centrum pro ekonomiku a politku (CEP), sdružení blízké hlavě státu. Podle svých šéfů platí Newtonu obvyklý nájem. Ovšem vztahy jsou jaksi nadstandardní - Newton například pomáhal propagovat CEP -- v recepci si můžete nebo ještě nedávno jste si mohli opatřit publikace CEP. Na straně druhé v některých publikacích CEP můžete najít reklamu Newtonu, za kterou prý Newton dává CEP "nějaké peníze", řekl letos v dubnu autorovi tohoto článku nynější šéf CEP a Klausův ekonomický poradce Petr Mach. A jak přišly obě instituce na nápad usídlit se v budově Newtonu? Někdejší ředitel CEP a nynějšímu vedoucí prezidentské kanceláře Jiří Weigl se zná s majiteli či manažery Newtonu a ti mu řekli, že mají volné místnosti, vysvětlil Mach.

Tak. Představení končí, ale s účinkujícími se ještě určitě setkáte. Tak jako se setkáte s médii neusilujícími o co nejpravdivější postižení skutečnosti, nýbrž podniky na výrobu a hlavně prodej informací, se skrytou propagandou, zamlčováním, zahlcováním nepodstatnými informacemi a vytěsňováním podstatného. S nábožným vztahem novinářů k Georgi Bushovi, obrazem světa, v němž bombardování civilistů je vydáváno za válku proti zlu, či zprostředkovanými žvásty politiků bez nejmenšího kritického odstupu. Nejde o nějaké spiknutí řízené z jedné kanceláře. To ani není zapotřebí. Povrchní a ohebný sdělovací prostředek lze snadno vyrobit, když se jeho prioritou stane zisk.

Autor článku byl od roku 1993 do dubna 2003 redaktorem zahraniční redakce ČTK

                 
Obsah vydání       27. 11. 2003
27. 11. 2003 Nesnesitelná lehkost informování: ČTK a Appian Ivan  Feranec
27. 11. 2003 Skandál u Evropského soudu pro lidská práva? Zdeněk  Jemelík
26. 11. 2003 Podnikatelská univerzita - po česku Robin  Healey
27. 11. 2003 The Enterpreneurial University - Czech Style Robin  Healey
27. 11. 2003 Oč nám asi ve škole taky jde (i běží) Miloš  Dokulil
3. 12. 2003 Pozor! Nekupujte to! Nový knižní výbor z BL neobsahuje žádné informace o milostných aférách českých hereček!
27. 11. 2003 Je přípustný potrat kvůli rozštěpu patra?
27. 11. 2003 S úctou veškerou... Pavel  Mareš
27. 11. 2003 Svobodné názory + "svobodné názory" = podivné souvislosti Jiří  Koubek
27. 11. 2003 Ministerstvo zahraničních věcí ČR zavádí den 31. února... Jan  Matonoha
27. 11. 2003 Kdo se bojí Karla Marxe? Milan  Valach
27. 11. 2003 Kolektivistické ideály vedou nevyhnutelně k totalitě Jan  Holeček
27. 11. 2003 Apel na Evropskou komisi, aby se zaměřila na pedofilní chování Pavel  Kelly-Tychtl
27. 11. 2003 Rusko: Impérium vrací úder? Karel  Dolejší
27. 11. 2003 Den vítězství Petr  Jánský
27. 11. 2003 "Umění je stav duše" počtvrté
26. 11. 2003 Nejen Ikony moderny od Karla Trinkewitze Jan  Paul
22. 11. 2003 Adresy redakce
1. 11. 2003 Hospodaření OSBL za říjen 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
27. 11. 2003 Oč nám asi ve škole taky jde (i běží) Miloš  Dokulil
27. 11. 2003 Kdo se bojí Karla Marxe? Milan  Valach
27. 11. 2003 Svobodné názory + "svobodné názory" = podivné souvislosti Jiří  Koubek
27. 11. 2003 Je přípustný potrat kvůli rozštěpu patra?   
27. 11. 2003 Skandál u Evropského soudu pro lidská práva? Zdeněk  Jemelík
27. 11. 2003 Nesnesitelná lehkost informování: ČTK a Appian Ivan  Feranec
27. 11. 2003 Státní dluh, reforma a životní úroveň Valtr  Komárek
26. 11. 2003 Žádám veřejnou omluvu od Pavla Pečínky Darius  Nosreti
26. 11. 2003 Podnikatelská univerzita - po česku Robin  Healey
26. 11. 2003 Kuba: Kriminálne embargo Ivan  Štefunko
26. 11. 2003 Marx, marxismus, my a ... např. Václav Klaus Robin  Ujfaluši
26. 11. 2003 Nejen Ikony moderny od Karla Trinkewitze Jan  Paul
26. 11. 2003 Vysoký britský soudce odsoudil "protizákonné" zadržování vězňů v zálivu Guantánamo   
25. 11. 2003 Jak se zocelovala strana - aneb V žáru temnězeleného slunce Pavel  Pečínka
25. 11. 2003 Čelní britští lékařští odborníci požadují zákaz kouření na veřejnosti   

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
27. 11. 2003 Svobodné názory + "svobodné názory" = podivné souvislosti Jiří  Koubek
27. 11. 2003 Nesnesitelná lehkost informování: ČTK a Appian Ivan  Feranec
26. 11. 2003 Vysílání ČT "bude i nadále zajímavé"   
15. 11. 2003 Digitalizace na rozcestí - vidět dopředu znamená i vědět Štěpán  Kotrba
15. 11. 2003 Sporné rozhodnutí parlamentní komise o budoucnosti veřejného rozhlasu a televize Jan  Čulík
15. 11. 2003 BBCi: internetové stránky společnosti BBC Jan  Čulík
13. 11. 2003 Deset bodů na obranu médií veřejné služby před Břéťou Rychlíkem a jeho přáteli... Štěpán  Kotrba
8. 11. 2003 Ústup televizních revolucionářů bez boje Štěpán  Kotrba
30. 10. 2003 ČT nebude ve svém přímém přenosu nijak komentovat vlastní obsah soudního jednání   
30. 10. 2003 Navzdory vzniklé kontroverzi trvá Šámal na soudním mediálním představení Jan  Čulík
29. 10. 2003 Zajímavá dramaturgie: Božská Ema pro sváteční večer na ČT 1 Jan  Čulík
29. 10. 2003 Srba a ČRo: Mediální bublina roste Štěpán  Kotrba
27. 10. 2003 K čemu povede "televizní přenos" procesu se Srbou Tomáš  Pfeffer
27. 10. 2003 České soudnictví nelze napravit televizním vysíláním Jan  Čulík
24. 10. 2003 České republice se dostane soudního televizního tyjátru: ČT bude vysílat přelíčení s Karlem Srbou! Jan  Čulík

Privatizace po česku RSS 2.0      Historie >
27. 11. 2003 Nesnesitelná lehkost informování: ČTK a Appian Ivan  Feranec
26. 11. 2003 PPP - bratření veřejného a soukromého sektoru Štěpán  Kotrba
24. 11. 2003 Prázdná skořápka, čekající na české uhlí? Štěpán  Kotrba
18. 11. 2003 Žádost o případné restituce škod vzniklých po r. 1989 František  Nevařil
13. 11. 2003 Deset bodů na obranu médií veřejné služby před Břéťou Rychlíkem a jeho přáteli... Štěpán  Kotrba
9. 10. 2003 Vzestup a pád českého kapitalismu Růžena  Vintrová
1. 10. 2003 Zeman na Žofíně   
18. 8. 2003 V současné době peníze nejsou kryté zlatem, ale dluhy Josef  Hromádko
30. 7. 2003 Malý černý pudlík: Je úpadek osudem podnikání? Ladislav  Žák
25. 7. 2003 Tlustá modrá šance Petr  Baubín
5. 3. 2003 Trabant s karoserií Ferrari aneb kontinuita privatizování v Čechách Štěpán  Kotrba
3. 3. 2003 Monitor Jana Paula : Tunelování Mánesa se státním dohledem? Jan  Paul
11. 2. 2003 Media Observatory varuje před monopolizací českého tisku   
11. 2. 2003 Jak to hučelo v devadesátých letech Marek  Fak
18. 12. 2002 Riziká privatizácie vodární a kanalizácií Roman  Havlíček