28. 11. 2003
Cenzura v Itálii: zakázána televizní satira"Typická byla reakce italského ministra zahraničních věcí. Franco Frattini konstatoval, že je "pro satiru, ale ne takovou, která umožňuje osobní urážky". Je to absurdní výrok v situaci, kdy například britská televize vysílá každý den satirické pořady s mnoha osobními "urážkami" britských politiků a členů královské rodiny. V anglosaských zemích, zejména v Británii, se uznává, že na politiky a na veřejné osobnosti, včetně novinářů, je nutno uplatňovat daleko přísnější měřítka satiry a kritiky, která je žádoucím korektivem jejich moci, než na řadového občana. Tentýž princip zastává i ústředí Evropské unie. Jenže politická situace v jednotlivých zemích EU je velmi odlišná a odstrašující příklad Itálie, kde podle listu Guardian nyní hrozí, že se staně autoritativnější zemí, než bylo Španělsko za Francovy diktatury, svědčí o tom, že pouhý vstup určité země do Evropské unie nezaručuje svobodu a lidská práva. |
Minulý týden byl bývalý právník italského premiéra Silvia Berlusconiho odsouzen za to, že se pokusil podplatit soudce penězi z bankovního konta, které otevřel ředitel firmy, patřící k nejdůležitějším v Berlusconiho podnikatelském impériu. Tento právník byl letos už podruhé odsouzen za to, že si kupuje pro své klienty u soudců vstřícné rozsudky. Zároveň však italské soudy drasticky omezují svobodu televizního vysílání.
Příští týden má italský parlament schválit zákon, který zruší rozhodnutí nejvyššího italského soudu, jenž by bývalo - sice minimálně, ale přece - omezilo téměř absolutní Berlusconiho moc nad tím, co uvidí jeho voliči v italské televizi. Silvio Berlusconi vlastní všechny tři největší italské komerční televizní stanice a ústavní soud ho chtěl donutit, aby přesunul jeden tento okruh na satelit. Nesmírně znepokojující však je nynější rozhodnutí Berlusconiho mediálního impéria Mediaset, které požaduje odškodné ve výši 20 milionů euro od italské veřejnoprávní televize RAI a od výrobců satirického pořadu, v němž vystupuje komička Sabina Guzzanti. Firma Mediaset tvrdí, že ji první - a poslední televizní pořad, který byl odvysílán (původně se měla vysílat celá série) těžce pomluvil a že tím byly postiženy její podnikatelské výsledky. Skandalizováni televizním satirickým pořadem Guzzantiové byla i celá řada pravicových politiků, kteří podporují vládu. Pořad Guzzantiové prý byly "levicové bláboly". Typická byla reakce italského ministra zahraničních věcí. Franco Frattini konstatoval, že je "pro satiru, ale ne taková, která umožňuje osobní urážky". Pouhá hrozba od mocné firmy Mediaset, že zažádá proti Guzzantiové o soudní příkaz, stačila, aby generální ředitel veřejnoprávní televize RAI Flavio Cataneo její televizní pořad úplně zrušil. " Mám rád satiru," uvedl tento týden. "Avšak satiru a nikoliv politické kampaně." Italská televize veřejné služby je ve velmi obtížné situaci. Zodpovírá se parlamentu, kde mají ale převahu stoupenci Berlusconiho, který vlastní její přímou konkurenci a který jako šéf italské vlády má pravomoc nechat si schválit zákony, které podporují podnikatelské zájmy jeho mediálního konglomerátu na úkor televize veřejné služby. Nejděsivější je úplně poslední vývoj. Poté, co Guzzantiové zakázali vystupovat na televizní obrazovce, předvedla druhý díl svého zakázaného televizního seriálu živému publiku v sále Auditorium v Římě a prostřednictvím satelitního spojení i divákům v jiných částech Itálie. Výsledek? Další soudní proces, který tentokrát proti Guzzantiové zahájila sama veřejná televize RAI. Cattaneo jí nechal poslat právní varování, že porušuje svou smlouvu s televizí RAI. Použila totiž materiál, který je vlastnictvím televize RAI a nechala ho odvysílat satelitním okruhem, který je konkurencí televize RAI. Guzzantiová bude zřejmě napříště moci vystupovat jen v divadlech, a nikoliv na televizní obrazovce. Naskýtá se velmi paralela se situací ve Španělsku za Francovy diktatury, poznamenává Guardian. Během jeho vlády jste mohli sledovat ostrou satiru, zaměřenou proti němu, v divadlech v Madridě a v Barceloně. Francovým cenzorům nevadila divadla a kabarety, protože ty navštěvovalo městské středostavovské obyvatelstvo, které bylo stejně už proti Francovu režimu. Masy se dívaly na státní televizi a tam se satira či kritika v žádném případě nesměla dostat. Itálie do této situace ještě nedospěla. Dosud tam probíhá otevřená debata, a to dokonce i v televizních stanicích, které vlastní Silvio Berlusconi. Avšak zatímco mnoho zemí v Evropě se v současnosti snaží o otevřenost, Itálie, zdá se, nastupuje cestu opačným směrem, uzavírá list.
Podrobnosti v angličtině ZDE |