Témata summitu

Jednání jsou nyní prakticky pozastavena, protože se čeká, zda Rusko ratifikuje Kjótský protokol -- což se patrně nestane před prezidentskými volbami v březnu 2004. Summit v Miláně se proto bude věnovat převážně procedurálním otázkám a okrajovým technickým problémům. Očekává se hlavně další diskuse o konkrétních podmínkách, za kterých signatářské státy mohou namísto snižování domácích exhalací financovat kontroverzní sázení stromů v rozvojových zemích.

Zároveň se ale v kuloárech mají rozbíhat neformální diskuse o dalším kole snižování exhalací. Termín pro splnění kjótských závazků vyprší v letech 2008--2012. Proto se čeká, že delegace začnou neoficiálně debatovat o nové dohodě, která bude následovat poté. Nedojdou ovšem k žádnému závěru -- debaty zatím nemají a letos ještě ani nedostanou formální rámec.

Význam pro Českou republiku

Právě debata o dalším kole závazků je důležitá pro Českou republiku, která s více než 12 tunami oxidu uhličitého na obyvatele a rok patří mezi největší znečišťovatele mezi evropskými státy i vyspělými průmyslovými zeměmi. Přesto vinou komplikované konstrukce Kjótského protokolu pro ni ze smlouvy nevyplývají prakticky žádné povinnosti.

Příčinou je shoda náhod: závazky v Kjótském protokolu se vztahují k roku 1990. To se ovšem v příštím kole nebude opakovat. Proto nová smlouva patrně donutí ke skutečným opatřením také Českou republiku. Může to zabránit uskutečnění energetické koncepce navrhované Milanem Urbanem, který požaduje rozšířit těžbu uhlí namísto budování elektráren na čistější zemní plyn a počítá proto nadále s vysokým znečištěním. Hnutí DUHA prosazuje, aby vláda v energetické politice stanovila dlouhodobý záměr snížit exhalace na 7,5 tuny na obyvatele do roku 2030.